ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 185. den čtení Přehled čtení

„Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova. Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl. Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo. Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné. Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha. Amen.“

Abakuk, Úvod ke knize Abakuk

 

abakuk
 
Etymologie jména není jasná (snad asyrský název zahradní rostliny); kniha má přehlednou strukturu: kap. 1–2 tvoří dialog proroka s Hospodinem – dvě stížnosti prorokovy a dvě Boží odpovědi (1,2–2,4), přičemž druhá Boží odpověď zahrnuje dále 5 kleteb proti utiskovatelům (2,5–20); kap. 3 tvoří žalm oslavující konečné Boží vítězství.
 
Podobně jako úvodní žalm v Nah i tento závěrečný žalm v Hab do jisté míry vybočuje z celku, ale zároveň ke zbytku knihy organicky patří (úvahy o možném liturgickém původu a použití zůstávají otevřenou otázkou).
 
Chaldejci, o nichž Hab mluví, jsou zřejmě Babylóňané, kteří koncem 7. stol. vystřídali v nadvládě nad středním orientem Asyřany – kniha tedy pochází asi z přelomu VII. a VI. stol. (vláda jud. krále Jojakima), ale mohla být později aktualizována.
Hab si troufá volat Boha k zodpovědnosti, když se ho ptá, proč za nástroj trestající Judu volí právě Chaldejce? Jak může nejvýš svatý Bůh dopustit triumf takové nespravedlnosti? Odpověď zasazuje tuto na první pohled pohoršlivou dějinnou realitu do eschatologické perspektivy – nepochopitelnými cestami dospěje Bůh nakonec přece jen k vítězství práva; 2,4b je citován třikrát NZ; 3,18 zaznívá v Magnificat.
 
zpracováno podle doc. Josefa Hřebíka

 

Abakuk, kapitola 1

1 Výnos, který přijal ve vidění prorok Abakuk.

2 Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, a ty neslyšíš.

Úpím k tobě pro násilí, a ty nezachraňuješ.

3 Proč mi dáváš vidět ničemnosti a mlčky na trápení hledíš?

Doléhají na mne zhouba a násilí, rozrostly se spory a sváry.

4 Proto je tak ochromen zákon a nikdy se neprosadí právo.

Spravedlivého obkličuje svévolník, proto je právo tak překrouceno.

5 Pohleďte na pronárody, popatřte!

Ustrnete údivem nad tím, co vykonám za vašich dnů.

Nebudete věřit, až se o tom bude vypravovat.

6 Já totiž povolám Kaldejce, pronárod krutý a prchlivý,

jenž projde široširou zemí, aby se zmocnil příbytků, které mu nepatří.

7 Je příšerný a hrozný, vyhlašuje vlastní svrchované právo.

8 Jeho koně jsou hbitější než levharti, dravější než vlci za večera;

jeho jezdci uhánějí tryskem, jeho jízda se zdaleka žene,

letí jako orlice, jež spěchá za kořistí.

9 Každý z nich se žene za násilím, dychtivě míří vpřed.

Sebral zajatců jak písku.

10 Z králů si tropí žerty, hodnostáři jsou mu k smíchu,

každé pevnosti se směje, nahrne prach a dobude ji.

11 Potom přelétne jak vítr a táhne dál obtížen vinou,

za boha má vlastní sílu.

12 Cožpak nejsi od pradávna, Hospodine,

svatý Bože můj?

My nezemřeme. Hospodine, pověřil jsi ho soudem,

Skálo, uložil jsi mu, aby trestal.

13 Tvé oči jsou čisté, nemohou se dívat na zlo a hledět na trápení.

Proč tedy trpíš věrolomné, mlčíš, když svévolník pohlcuje spravedlivějšího?

14 Což jsi učinil lidstvo jako mořské ryby, jako havěť, nad níž nevládne nikdo?

15 On udicí vytahuje všechny a lapá je do své sítě, do svého nevodu je chytá.

Proto se raduje a jásá.

16 Proto obětuje své síti a svému nevodu pálí kadidlo;

neboť skrze ně se mu dostává výborného podílu a nejtučnějšího pokrmu.

17 Což bude svou síť vyprazdňovat bez přestání,

bez soucitu vraždit pronárody?

Abakuk, kapitola 2

1 Postavím se na své strážné stanoviště, budu stát na hlásce

a vyhlížet, abych seznal, co ke mně promluví a jakou odpověď dostanu na svoji stížnost.

2 Hospodin mi odpověděl, řekl:

„Zapiš to vidění, zaznamenej je na tabulky, aby si je čtenář mohl snadno přečíst.

3 Vidění už ukazuje k určitému času,

míří neomylně k cíli;

prodlévá-li, vyčkej, neboť přijde zcela jistě, zadržet se nedá.“

4 Pozor na opovážlivce; není v něm duše přímá.

Spravedlivý bude žít pro svou věrnost.

5 Jako víno oklame, tak neobstojí troufalý muž.

Rozevírá chřtán jako podsvětí, zůstane jako smrt nenasytný,

i kdyby pro sebe zabral všechny pronárody a všechny národy shromáždil k sobě.

6 Což ti všichni neužijí proti němu pořekadel, posměšných popěvků a narážek na něj?

Bude se říkat: Běda tomu, kdo hromadí, co mu nepatří. Jak dlouho?

I tomu, kdo zástavou zatěžuje.

7 Což tvoji dlužníci náhle nepovstanou, nevzchopí se ti, kteří se třesou strachem?

Budeš jim vydán v plen.

8 Za to, že jsi plenil mnohé pronárody,

budou plenit všechny ostatní národy tebe za prolitou lidskou krev

a za násilí páchané na zemi, na městu i všech jeho obyvatelích.

9 Běda tomu, kdo chamtivě shání mrzký zisk pro svůj dům,

aby si založil hnízdo na výšině, aby se vyprostil ze spárů zla.

10 Rozhodl ses k hanbě svého domu učinit konec mnohým národům;

hřešíš sám proti sobě.

11 I kámen ze zdi bude křičet, trám z krovu mu odpovídat.

12 Běda tomu, kdo staví město na prolité krvi a zabezpečuje tvrz bezprávím.

13 Hle, což to není od Hospodina zástupů, když „lidé se namáhají, a pozře to oheň, národy se lopotí pro nic za nic“?

14 Země bude naplněna poznáním Hospodinovy slávy, jako vody pokrývají moře.

15 Běda tomu, kdo napájí svého bližního,

tobě, který přiměšuješ jed svého hněvu a opíjíš ho a na jeho nahotu se díváš.

16 Dosyta se najíš pohany, ne slávy.

I ty budeš pít a ukáže se tvá neobřezanost.

I na tebe dojde číše z pravice Hospodinovy a zlořečení na tvou slávu.

17 Násilí na Libanónu se obrátí proti tobě,

pobíjení zvířat ti nažene děsu za prolitou lidskou krev

a za násilí páchané na zemi, na městu i všech jeho obyvatelích.

18 Co prospěje tesaná modla, již vytesal její tvůrce, modla litá, učitel lži?

Ať si v ni doufá její tvůrce, zhotovuje pouze němé bůžky.

19 Běda tomu, kdo říká dřevu: „Procitni,“ kdo říká němému kameni: „Vzbuď se.“

Něco takového má být učitelem? I když je to potaženo zlatem a stříbrem, nemá to žádného ducha. –

20 Hospodin je ve svém svatém chrámu. Ztiš se před ním, celá země!

Abakuk, kapitola 3

1 Modlitba proroka Abakuka; na způsob tklivé písně.

2 Hospodine, slyšel jsem tvou zprávu;

bojím se o tvoje dílo, Hospodine,

v tento čas je zachovej,

v tento čas je uveď v známost.

V nepokoji pamatuj na slitování!

3 Z Témanu přichází Bůh, z hory Páranu Svatý.

Nebesa přikrývá velebnost jeho, země je plná chvalozpěvů.

4 Září jako světlo, po straně má rohy, v nichž je skryta jeho síla.

5 Před ním se žene mor, nákaza valí se za ním.

6 Stanul, a měří zemi, pohlédl,

a zatřásl pronárody;

pukají odvěká horstva, pahorky pravěké se hroutí;

cesta věčnosti patří jemu.

7 Vidím, jak hrouží se v nicotu kúšanské stany,

jak se chvějí stanové houně midjánské země.

8 Vzplanul snad Hospodin proti řekám?

Zda proti řekám plane tvůj hněv nebo tvá prchlivost proti moři?

Jedeš na svých ořích, tvoje vozy přivážejí spásu.

9 Luk máš připravený ke splnění přísah, daných dávným pokolením.

Řekami rozpolcuješ zemi.

10 Spatřily tě hory a chvějí se v křeči.

Přehnala se průtrž mračen, propastná tůň do křiku se dala, vysoko vzpíná své ruce.

11 Do svého obydlí se stáhlo slunce i měsíc,

utekly před světlem tvých šípů, před září tvého blyštivého kopí.

12 Rozlícen po zemi kráčíš, po pronárodech ve hněvu dupeš.

13 Vyšel jsi spasit svůj lid, spasit pomazaného svého.

Rozdrtil jsi hlavu svévolníkova domu, obnažils ho od základů k hrdlu.

14 Jeho vlastními holemi rozrazil jsi hlavu jeho knížat, ženoucích se jako smršť,

by mě rozprášili; jásali divoce, jako by už tajně pozřeli utištěného.

15 Svými oři jsi pošlapal moře, vzdouvající se nesmírná vodstva.

16 Uslyšel jsem o tom a celý se třesu, chci se ozvat a rty se mi chvějí;

jako by kostižer zachvátil mé kosti, podlamují se pode mnou nohy.

Budu však klidně očekávat den soužení, až přitáhnou a přepadnou lid.

17 I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy,

pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl,

18 já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je má spása.

19 Panovník Hospodin je moje síla.

Učinil mé nohy hbité jako nohy laně, po posvátných návrších mi dává šlapat.

Pro předního zpěváka za doprovodu strunných nástrojů.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.