ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 429. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Ozeáš, kapitola 5

1 Slyšte to, kněží,

napni pozornost, dome izraelský,

naslouchej, dome královský,

neboť vám byl svěřen soud.

Stali jste se však osidlem pro Mispu,

rozprostřenou sítí na Táboru,

2 jámou, kterou vyhloubili odpadlíci.

Ale já je všechny ztrestám.

3 Znám Efrajima,

Izrael se přede mnou neukryje.

Kdykoli, Efrajime, svádíš ke smilstvu,

bývá Izrael poskvrněn.

4 Jejich skutky jim nedovolí vrátit se k jejich Bohu;

je v nich duch smilstva,

neznají Hospodina.

5 Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu.

Izrael i Efrajim upadnou pro svoji nepravost,

upadne s nimi i Juda.

6 Se svým bravem a skotem pak půjdou hledat Hospodina,

ale nenajdou.

Unikl jim.

7 Zachovali se vůči Hospodinu věrolomně,

zplodili cizí syny.

Nyní je i s jejich podíly pohltí novoluní.

8 Zatrubte v Gibeji na polnici,

na pozoun v Rámě,

křičte na poplach v Bét-ávenu!

Táhnou proti tobě, Benjamíne!

9 Efrajim bude vzbuzovat úděs v den,

kdy bude ztrestán;

izraelské kmeny seznamuji s pravdou.

10 Judští velmožové jsou jako ti,

kdo přenášejí mezníky.

Vyleji na ně svou prchlivost jako vodu.

11 Efrajim bude poroben a zkrušen soudem,

protože se rád honí za žvástem.

12 Budu Efrajimovi jako hnisavá rána

a jako kostižer Judovu domu.

13 Když spatřil Efrajim svoji nemoc

a Juda svou otevřenou ránu,

šel Efrajim k Ašúrovi,

poslal k velkokráli.

Ten vás však vyléčit nemůže,

vaši otevřenou ránu nevyhojí!

14 Neboť já budu na Efrajima jako mladý lev,

na Judův dům jako lvíče.

Já, já rozsápu a odejdu,

uchvátím a nikdo nevysvobodí.

15 Odejdu, vrátím se ke svému místu,

dokud nevyznají svou vinu

a nezačnou mě hledat.

Ve svém soužení mě budou hledat za úsvitu.

Ozeáš, kapitola 6

1 „Pojďte, vraťme se k Hospodinu,

on nás rozsápal a také zhojí,

zranil nás a také obváže.

2 Po dvou dnech nám vrátí život,

třetího dne nám dá povstat

a my před ním budeme žít.

3 Poznávejme Hospodina,

usilujme ho poznat.

Jako jitřenka, tak jistě on vyjde.

Přijde k nám jako přívaly dešťů

a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi.“

4 Co mám s tebou dělat, Efrajime?

Co mám s tebou dělat, Judo?

Vaše zbožnost je jak jitřní obláček,

jako rosa, která hned po ránu mizí.

5 Proto jsem je otesával skrze proroky,

ubíjel jsem je výroky svých úst;

z mých soudů nad tebou ti vzejde světlo.

6 Chci milosrdenství, ne oběť,

poznání Boha je nad zápaly.

7 Oni však po způsobu lidí přestoupili smlouvu,

ve všem se vůči mně zachovali věrolomně.

8 Gileád je městem těch, kdo páchají ničemnosti,

městem krvavých stop.

9 Jako hordy na někoho číhající spolčují se kněží,

vraždí na cestě do Šekemu,

prosazují své mrzké plány.

10 V izraelském domě vidím strašnou věc:

Izrael se tam poskvrňuje Efrajimovým smilstvem.

11 A tobě, Judo, nastane žeň,

až změním úděl svého lidu.

Ozeáš, kapitola 7

1 Když chci léčit Izraele,

vychází najevo nepravost Efrajimova

a zlořády Samaří,

jak proradně jednají.

Zloděj se vloupává,

horda přepadává na ulici.

2 Ani jim nepřijde na mysl,

že na všechny jejich zlořády pamatuji.

Jejich skutky je obklopují,

mám je před očima.

3 Svými zlořády dělají radost králi,

svými přetvářkami velmožům.

4 Jsou to samí cizoložníci,

jsou jako sálající pec bez pekaře,

který přestal bdít,

když dal zadělané těsto kynout.

5 V den našeho krále jsou velmožové rozpáleni vínem;

spřáhl se s posměvači.

6 Záludně se k němu blíží,

jejich srdce je jako pec;

po celou noc spí jejich pekař,

za jitra shoří plápolajícím plamenem.

7 Každý z nich sálá jako pec,

požírají své soudce;

všichni jejich králové padají,

nikdo z nich nevolá ke mně.

8 Efrajim se směšuje s kdejakým lidem,

Efrajim je jako neobrácený podpopelný chléb.

9 Cizáci stravují jeho sílu,

on to nepoznává;

ačkoli prokvétá šedinami,

on to nepoznává.

10 Ten, jenž je Pýchou Izraele,

obrátí se proti němu.

K Hospodinu, svému Bohu, se nevracejí,

hledat ho je ani nenapadne. 1

1 Efrajim je jako nerozumná holubice,

snadno se dá zlákat.

Volají k Egyptu,

chodí do Asýrie.

12 Až zase půjdou,

rozestřu na ně svou síť,

schytám je jako nebeské ptactvo,

ztrestám je,

jak o tom slýchali ve svém shromáždění.

13 Běda jim, protože utekli ode mne.

Zhouba na ně, že mi byli nevěrní.

Já jsem je vykoupil,

oni však o mně mluví lži.

14 Ve svém srdci neúpějí ke mně,

když kvílejí na svých ložích.

Scházejí se při obilí a moštu

a mně se vyhýbají.

15 Ať jsem je trestal nebo posiloval jejich paži,

oni o mně smýšleli zle.

16 Obracejí se, ne však k Nejvyššímu,

jsou jako záludný luk.

Mečem padají jejich velmožové pro jazyk,

jenž soptí hněvem.

Proto sklidí jen úšklebky v egyptské zemi.

Ozeáš, kapitola 8

1 Polnici k ústům!

Jak orel na dům Hospodinův!

Přestoupili moji smlouvu,

proti mému zákonu se vzepřeli.

2 Budou ke mně úpět:

„Bože můj, my synové Izraele se k tobě známe.“

3 Izrael zanevřel na to, co je dobré,

bude jej honit nepřítel.

4 Krále si ustanovili, ale beze mne,

dosadili velmože, ale já se k nim neznám.

Ze svého stříbra a zlata

si udělali modlářské stvůry ke své vlastní zkáze.

5 Tvůj býček na tebe, Samaří, zanevřel.

Můj hněv proti nim plane!

Jak dlouho ještě?

Bez trestu nezůstanou.

6 Neboť ten býček je z Izraele,

udělal jej řemeslník, není to Bůh.

Ze samařského býčka zbudou jen třísky.

7 Zaseli vítr, sklidí bouři.

Nevyroste jim ani stéblo,

co vzklíčí, nevydá žádnou mouku;

kdyby snad i něco vydalo,

pohltí to cizáci.

8 Izrael bude pohlcen.

Hle, budou mezi pronárody

jako bezcenná nádoba.

9 Vystupovali k Ašúrovi,

k osamělému divokému oslu;

Efrajim kupčí láskou.

10 Ale i kdyby kupčili se všemi pronárody,

přece je seženu dohromady

a brzo začnou pociťovat břemeno krále velmožů.

11 Efrajim postavil mnoho oltářů, aby hřešil;

má tedy oltáře a hřeší.

12 Kdybych mu napsal ze svého zákona sebevíc,

bude to pokládáno za něco cizího.

13 Když mi obětují dary,

obětují maso, aby se najedli.

Hospodin v nich nemá zalíbení.

Však si připomene jejich nepravost

a ztrestá je za jejich hříchy.

Půjdou zpátky do Egypta.

14 Izrael zapomněl na svého Učinitele

a nastavěl chrámků,

Juda postavil mnoho opevněných měst.

Ale já pošlu na jeho města oheň

a ten pozře jejich paláce.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.