Sedm povzbuzení k četbě Bible

Číst Bibli. To sice mnohé přitahuje, ale na druhou stranu to přináší řadu otázek. Po staletí se Bible těšila veliké vážnosti, nebralo se ale příliš v úvahu, jaká síla a povzbuzení může vzejít ze studia jednotlivých textů. Nezřídka bylo studium Bible dokonce pokládáno za nebezpečné. Dnes je pro mnohé živým pramenem osobní víry a motivací k vlastnímu konkrétnímu jednání.

1. Číst Bibli. Ale jak?

Bible není kriminální román a nejsou to ani noviny. Spíše je sbírkou 72 samostatných spisů, ve kterých jsou dochovány nejrozličnější a někdy rozporuplné zkušenosti s Bohem a bližními. Přístupy k Bibli jsou tak rozmanité, jako jsou lidé sami. Nacházíme se v různých životních situacích a jsme vystaveni různým pocitům, takže nás jedna stejná věta poprvé osloví a podruhé ne. Před (a po) četbě může hluboké dýchání a krátké ticho pomoci zesílit pozornost vůči textu Bible. Také například polohlasné čtení dává textu úplně jiný tón. Nebo pokusíme-li se o překlad do hovorové řeči, objeví se nová hloubka čteného poselství. Je užitečné vtisknout si jednu větu do paměti. Četba Bible nevyžaduje žádnou zvláštní techniku, ale je prostě přebýváním. Jde prostě o to dovolit, aby se mne dotkla Boží blízkost.

2. Číst Bibli. Ale proč?

Biblické texty chtějí být pro toho, kdo je čte, evangeliem, tedy radostným poselstvím, dobrou zprávou. Při čtení a přemýšlení o nich začínají staré texty nově žít. Nespočet lidí nalezlo skrze Bibli přístup k hlubšímu životu.
Biblické texty mohou a chtějí podporovat naši duchovní kondici. Stále znovu smíme objevovat, že jsme byli povoláni ke svobodě (Gal 5,1). Ježíš přišel, abychom měli život a měli ho v plnosti (Jan 10,10).

3. Číst Bibli. Ale co?

V našem prostředí je nejdostupnější a dobře použitelný tzv. Český ekumenický překlad, který v mnoha vydáních zahrnuje i tzv. deuterokanonické knihy. Z naslouchání Bibli při liturgii je nám asi nejbližší tzv. liturgický překlad, ten ale souhrnně jako celá kniha nevyšel, proto se dají najít v tomto překladu jen určité biblické knihy nebo jednotlivé tzv. perikopy (k dispozici je např. praktický Misál na každý den liturgického roku, vydaný v roce 2000). Právě liturgický překlad používáme v tomto listu Vezmi a čti – Týden s Božím slovem. V poslední době je také k dispozici renomovaná tzv. Jeruzalémská Bible. V zásadě platí: Zvolit si takový vhodný překlad, který mi osobně dobře vyhovuje. Kdo si dovolí vlastní Bibli, může si podtrhnout věty, které vnímá jako osobně důležité.
V zásadě je možné začít číst kteroukoliv knihu Bible. Osvědčená cesta je vstupit do Bible například přes Žalmy nebo některé z evangelií, případně skrze Skutky apoštolské nebo list Filipanům. Nebo je možné sledovat pořad liturgických čtení a meditovat o nich.

4. Číst Bibli. Ale kdo?

Přístup k Písmu svatému je otevřen všem křesťanům. Proto smí, má a může každý sáhnout po Bibli.
Pokud jsou některé texty těžko srozumitelné, nemá velkou cenu se tím nějak trápit. Je lepší je odložit, přejít k jiným textům a čekat, kdy se nám smysl těžších čtení objasní.
Mnozí vnímají jako obohacení, když si kromě osobní četby vyměňují zkušenosti s ostatními v biblickém nebo modlitebním společenství. V těchto skupinách je možno klást dotazy a hovořit o těžko srozumitelných textech.

5. Číst Bibli. Ale vzhledem k čemu?

Při četbě Bible jde nejprve o náhled do zkušeností věřících v dřívější době. Když čtu tyto texty, mohu mít účast na jejich radostech a obavách, a zároveň se mohu ptát, zda mohu v tomto bohatém pokladu objevit něco dnes pro vlastní život.
Četba Bible je šancí uvidět život a víru novým pohledem a učit se zkušeností druhých. Tedy se mohu ptát: „Co mi tím chceš, Bože, říct?“

6. Číst Bibli. Ale kdy?

Při četbě Bible nezáleží na denní době a ani bezpodmínečně na délce textu. Hodně pomůže, najdeme-li si konkrétní čas během dne. Na začátku zkuste číst kratší dobu. Pokud se z umírněného začátku vyvine časem něco pravidelného (v němčině slovní hříčka: mäßig – regelmäßig), pak je to neobyčejný dar sobě samému. Četba Bible se tak stává pevně zavedenou dobou, o kterou se můžeme opřít a s vnitřním pokojem prožít den.

7. Číst Bibli. Ale kde?

Mnohým pomáhá odebrat se k četbě Bible na oblíbené místo, které si člověk sám k tomuto účelu vyhlédl. Svíčka, květiny nebo jiný oblíbený předmět mohou pomoci k soustředění, ale jsou jen volitelnou pomůckou. Někdy je třeba respektovat, že jsme prostě onou generací, kterou charakterizuje pohyb a změna. A tak u někoho bude místem ke čtení Bible třeba čekárna, vlak, autobus... Místo může pomoci k soustředění, ale v Boží přítomnosti jsme kdekoli, stačí se jí otevřít, jak to naznačuje i Ježíš: Ježíš jí odpoví: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě. Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů. Ale přichází hodina, ano, již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě (Jan 4,21-23).

Podle rakouských autorů: Dr. Franz Kogler vede Biblické dílo (Bibelwerk) v diecézi Linz; Mag. Hans Hauer je referent Biblického díla v Linz a farář ve Weichstetten a St. Marien

 

Většina lidí má těžkosti s místy v Bibli, kterým nerozumějí. Já sám za sebe musím přiznat, že mě zneklidňují právě ta místa v Bibli, u kterých se mi zdá, že jim rozumím!

Mark Twain