Vezmi a čti celou Bibli

¹ Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech. ² Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu. ³ Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého. ⁴ Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít. ⁵ Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení. ⁶ Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu. ⁷ Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu, ⁸ umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu. ⁹ Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých. ¹⁰ Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží. ¹¹ Neboť je psáno:

‚Jako že jsem živ, praví Hospodin,

skloní se přede mnou každé koleno

a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.‘

¹² Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.

¹³ Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení. ¹⁴ Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté. ¹⁵ Trápí-li se tvůj bratr pro to, co jíš, nežiješ už v lásce. Neuváděj tedy svým jídlem do záhuby toho, za nějž Kristus umřel! ¹⁶ Nevydávej v potupu to dobré, co jste přijali. ¹⁷ Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého. ¹⁸ Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a lidé si ho váží. ¹⁹ A tak usilujme o to, co slouží pokoji a společnému růstu. ²⁰ Nenič kvůli pokrmu Boží dílo! Ano, všecko je čisté, zlé však je, když někdo pohoršuje druhého tím, co jí. ²¹ Je tedy dobré nejíst maso a nepít víno a nedělat nic, co je tvému bratru kamenem úrazu. ²² Tvé přesvědčení ať zůstane mezi tebou a Bohem. Blaze tomu, kdo sám sebe neodsuzuje, když se pro něco rozhodl. ²³ Ten však, kdo pochybuje, byl by odsouzen, kdyby jedl, neboť by to nebylo z víry. A cokoli není z víry, je hřích.

¹ My silní jsme povinni snášet slabosti slabých a nemít zalíbení sami v sobě. ² Každý z nás ať vychází vstříc bližnímu, aby to bylo k dobru společného růstu. ³ Vždyť Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž podle slov Písma:

‚Urážky těch, kdo tě tupí, padly na mne.‘

⁴ Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději. ⁵ Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše, ⁶ a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.

⁷ Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás. ⁸ Chci říci: Kristus se stal služebníkem židů, aby ukázal Boží věrnost a potvrdil sliby dané otcům ⁹ a pohanské národy aby slavily Boha za jeho slitování, jak je psáno:

‚Proto vzdám tobě chválu mezi národy

a jménu tvému žalmy zpívati budu.‘

¹⁰ A dále je řečeno:

‚Radujte se, pohané, spolu s jeho lidem.‘

¹¹ A opět:

‚Chvalte Hospodina, všichni národové,

a vzdej mu chválu, lid všech zemí.‘

¹² A Izaiáš k tomu říká:

‚Přijde potomek Isajův,

povstane, aby vládl národům,

v něj budou pohané doufat.‘

¹³ Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého.

¹⁴ Jsem přesvědčen také já o vás, bratří moji, že i vy jste plni dobroty, naplněni veškerým poznáním, takže sami můžete ukazovat cestu jeden druhému. ¹⁵ V tomto dopise jsem se místy odvážil připomenout vám leccos ve jménu milosti, která mi byla dána od Boha, ¹⁶ abych byl služebníkem Krista Ježíše mezi pohanskými národy. Konám tuto posvátnou službu kázáním Božího evangelia, abych pohany přinesl jako obětní dar milý Bohu, posvěcený Duchem svatým. ¹⁷ To je má chlouba, kterou mám v Kristu Ježíši před Bohem. ¹⁸ Neodvážil bych se totiž mluvit o něčem, co by nevykonal Kristus skrze mne, slovem i skutkem, ¹⁹ v moci znamení a divů, v moci Ducha, aby pohané přijali evangelium. Tak jsem celý okruh od Jeruzaléma až po Illyrii naplnil Kristovým evangeliem. ²⁰ Zakládám si na tom, že kážu evangelium tam, kde o Kristu ještě neslyšeli; nechci stavět na cizím základu, ²¹ ale jak je psáno:

‚Ti, jimž nebylo o něm zvěstováno, uvidí

a ti, kteří neslyšeli, pochopí.‘

²² To mi také mnohokrát zabránilo, abych k vám přišel. ²³ Nyní však už pro mne není žádné volné pole v těchto končinách; už mnoho let k vám toužím přijít, ²⁴ až se vydám do Hispanie. Doufám tedy, že se u vás zastavím a že mě vypravíte na další cestu, až aspoň trochu užiji radosti ze společenství s vámi. ²⁵ Zatím však se chystám do Jeruzaléma, abych přinesl pomoc tamějším bratřím. ²⁶ Makedonští a Achajští se totiž rozhodli vykonat sbírku ve prospěch chudých bratří v Jeruzalémě. ²⁷ Rozhodli se tak proto, že i oni jsou jejich dlužníky. Jestliže pohané dostali podíl na jejich duchovních darech, jsou zavázáni posloužit jim zase ve věcech hmotných. ²⁸ Až dokončím tento úkol a řádně jim odevzdám výtěžek sbírky, vydám se do Hispanie a zastavím se u vás. ²⁹ Jsem jist, že až k vám dojdu, přijdu s plností Kristova požehnání. ³⁰ Prosím vás, bratří, pro našeho Pána Ježíše Krista a pro lásku, která je z Ducha, pomáhejte mi v boji svými přímluvami u Boha, ³¹ abych byl zachráněn před nevěřícími v Judsku a aby moje služba pro Jeruzalém byla tamějším bratřím vítaná. ³² Pak budu moci z vůle Boží k vám přijít s radostí a najít mezi vámi chvíli odpočinku.

³³ Bůh pokoje buď se všemi vámi. Amen.

¹ Doporučuji vám naši sestru Foibé, diakonku církve v Kenchrejích. ² Přijměte ji v Pánu, jak se sluší mezi věřícími, pomáhejte jí, kdyby vás v něčem potřebovala, neboť i ona byla pomocnicí mnohým i mně samému. ³ Pozdravujte Prisku a Akvilu, mé spolupracovníky v díle Krista Ježíše, ⁴ kteří pro mne nasadili život; jsem jim zavázán vděčností nejen já sám, ale i všechny církve z pohanských národů. ⁵ Pozdravujte také shromáždění v jejich domě. Pozdravujte Epaineta, mně velmi drahého, který se jako první v provincii Asii oddal Kristu. ⁶ Pozdravujte Marii – tolik se pro vás napracovala! ⁷ Pozdravujte Andronika a Junia, původem židy jako já a kdysi spoluvězně, apoštoly, kteří se těší zvláštní vážnosti a uvěřili v Krista dříve než já. ⁸ Pozdravujte Ampliata, kterého miluji v Pánu. ⁹ Pozdravujte Urbana, mého spolupracovníka v díle Kristově, a Stachya, mně velmi drahého. ¹⁰ Pozdravujte Apella, osvědčeného v Kristu. Pozdravujte ty, kteří jsou z domu Aristobulova. ¹¹ Pozdravujte mého krajana Herodiona. Pozdravujte ty z domu Narcisova, kteří se oddali Pánu. ¹² Pozdravujte Tryfainu a Tryfósu, které pracují v díle Páně. Pozdravujte Persidu, mně velmi drahou; horlivě pracovala v díle Páně. ¹³ Pozdravujte Rufa, vyvoleného v Pánu, a jeho matku, která i mně byla matkou. ¹⁴ Pozdravujte Asynkrita, Flegonta, Herma, Patrobia, Hermia i bratry, kteří jsou s nimi. ¹⁵ Pozdravujte Filologa a Julii, Nerea a jeho sestru, Olympia a všecky věřící, kteří jsou s nimi. ¹⁶ Pozdravte jedni druhé svatým políbením. Pozdravují vás všecky církve Kristovy.

¹⁷ Prosím vás, bratří, abyste si dali pozor na ty, kdo působí roztržky a chtěli by vás svést od učení, které jste přijali. Vyhýbejte se jim! ¹⁸ Takoví lidé totiž neslouží Kristu, našemu Pánu, nýbrž svému prospěchu a snaží se krásnými a pobožnými řečmi oklamat mysli bezelstných lidí. ¹⁹ Všude se ví o vaší oddanosti evangeliu. Mám z vás proto radost a přeji si, abyste byli moudří v dobru a nezkušení ve zlu. ²⁰ Bůh pokoje brzo srazí satana pod vaše nohy. Milost Ježíše, našeho Pána, buď s vámi.

²¹ Pozdravuje vás můj spolupracovník Timoteus i Lucius a Jáson a Sosipatros, moji krajané. ²² Pozdravuji vás já Tercius, písař tohoto dopisu. ²³ Pozdravuje vás Gaius, který svůj dům otevřel mně i veškeré církvi. Pozdravuje vás Erastos, správce městské pokladny, a bratr Kvartus. ²⁴ Milost našeho Pána Ježíše Krista se všemi vámi. Amen.

²⁵ Sláva tomu, který má moc upevnit vás ve víře podle mého evangelia a podle zvěsti Ježíše Krista: v ní je odhaleno tajemství, které od věčných časů nebylo vysloveno, ²⁶ nyní je však zjeveno prorockými Písmy a z příkazu věčného Boha stalo se známým mezi všemi národy, aby je poslušně přijali vírou. ²⁷ Jedinému moudrému Bohu buď skrze Ježíše Krista sláva na věky věků. Amen.