Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
1 Pelištejci shromáždili všechny své šiky do Afeku, zatímco Izrael tábořil u pramene, který je v Jizreelu. 2 Pelištejská knížata pochodovala se svými setninami a pluky, kdežto David a jeho muži pochodovali s Akíšem jako poslední. 3 Pelištejští velitelé se ptali: „Co s těmito Hebreji?“ Akíš pelištejským velitelům odvětil: „Vždyť je to David, služebník izraelského krále Saula, který je u mne už rok, ba léta. Neshledal jsem na něm nic zlého ode dne, kdy odpadl od Saula, až dodnes.“
4 Ale pelištejští velitelé se na něho rozlítili. Řekli mu: „Pošli toho muže zpět, ať se vrátí tam na své místo, které jsi mu určil. S námi ať do boje netáhne, aby se v boji nestal naším protivníkem. Čímpak by se více svému pánu zalíbil než hlavami těchto mužů? 5 Cožpak to není David, kterého opěvovali v tanečním reji:
‚Saul pobil své tisíce, ale David své desetitisíce‘?“
6 Akíš si zavolal Davida a řekl mu: „Jakože živ je Hospodin, ty jsi přímý a tvé vycházení a vcházení u mne v táboře se mi líbí. Neshledal jsem na tobě nic zlého ode dne, kdy jsi ke mně přišel, až dodnes. Ale nelíbíš se knížatům. 7 Vrať se tedy pokojně zpátky, aby ses nedopustil něčeho, co pelištejská knížata považují za zlé.“
8 David Akíšovi namítl: „Čeho jsem se dopustil a co zlého jsi shledal na svém služebníku ode dne, kdy jsem se před tebou objevil, až dodnes, že nesmím jít do boje proti nepřátelům krále, svého pána?“ 9 Akíš Davidovi odpověděl: „Uznávám, v mých očích jsi dobrý jako Boží posel. Pelištejští velitelé však řekli: ‚Ať netáhne s námi do boje.‘ 10 Nyní tedy za časného jitra ty i služebníci tvého pána, kteří přišli s tebou, za časného jitra hned na úsvitě odejděte.“ 11 Tak se David spolu se svými muži vydal za časného jitra na cestu zpátky do pelištejské země, zatímco Pelištejci vystupovali do Jizreelu.
1 David právě dorazil se svými muži třetího dne do Siklagu, poté co Amálekovci vpadli do Negebu, k Siklagu. Dobyli Siklagu a vypálili jej. 2 Ženy, mladé i staré, které v něm byly, zajali. Nikoho neusmrtili. Odvedli je a šli svou cestou. 3 Když přišel David se svými muži k městu, viděl, že je vypáleno a že jejich ženy, synové a dcery jsou zajati. 4 David i všechen lid, který byl s ním, se dali do hlasitého pláče a plakali až do úplného vysílení. 5 Zajaty byly také obě Davidovy ženy, Achínoam Jizreelská a Abígajil, žena po Nábalovi Karmelském. 6 Davidovi bylo velmi úzko. Lid se domlouval, že ho ukamenuje. Všechen lid byl totiž rozhořčen, každý pro své syny a dcery. David však našel posilu v Hospodinu, svém Bohu. 7 David řekl knězi Ebjátarovi, synu Achímelekovu: „Přines mi efód!“ Ebjátar Davidovi efód přinesl. 8 David se doptával Hospodina: „Mám pronásledovat tu hordu? Dostihnu ji?“ On mu řekl: „Pronásleduj! Jistě dostihneš a jistě všechny vysvobodíš.“
9 David tedy vytáhl se šesti sty muži, které měl při sobě, a došli až k Besórskému úvalu, kde někteří zůstali. 10 David pronásledoval nepřítele se čtyřmi sty muži; dvě stě mužů tam zůstalo, protože byli na smrt zemdleni a nemohli už Besórský úval přejít. 11 Na poli našli nějakého Egypťana a vzali ho k Davidovi. Dali mu najíst chleba a napít vody. 12 Dali mu též pletenec sušených fíků a dva sušené hrozny. Jedl a okřál na duchu, neboť tři dny a tři noci nejedl chléb a nenapil se vody.
13 David se ho zeptal: „Čí jsi a odkud jsi?“ On řekl: „Já jsem rodem Egypťan, otrok jednoho Amálekovce. Před třemi dny mě můj pán opustil, protože jsem byl nemocen. 14 Vpadli jsme do Negebu osídleného Keretejci i na území Judy, totiž do Negebu Kálebova, a vypálili jsme Siklag.“ 15 David se ho otázal: „Přivedl bys mě k té hordě?“ On řekl: „Přísahej mi při Bohu, že mě nezabiješ a že mě nevydáš mému pánu do rukou, a přivedu tě k té hordě.“ 16 Přivedl ho k nim, a hle, byli roztažení po celé zemi, jedli, pili a oslavovali všechnu tu velikou kořist, kterou pobrali v pelištejské a judské zemi. 17 David je pobíjel od ranního rozbřesku až do večera příštího dne. Nikdo z nich neunikl kromě čtyř set mladých mužů, kteří vsedli na velbloudy a ujeli. 18 Tak vysvobodil David všechno, co Amálekovci pobrali; i obě své ženy David vysvobodil. 19 Nikdo z nich nechyběl, mladí ani staří, synové ani dcery, kořist ani cokoli jim pobrali. Všechno David získal zpět. 20 David také pobral všechen brav a skot. Hnali před ním to stádo a říkali: „To je Davidova kořist.“
21 Tak došel David ke dvěma stům mužů, kteří byli na smrt zemdleni a nemohli jít za Davidem a které zanechali v Besórském úvalu. Vyšli vstříc Davidovi a lidu, který byl s ním. David přistoupil k lidu a popřál jim pokoj. 22 Tu se mezi těmi muži, kteří šli s Davidem, ozvali všichni zlí a ničemové: „Protože s námi nešli, nedostanou nic z kořisti, kterou jsme získali. Ať si každý pouze odvede svou ženu a děti a ať jdou!“ 23 Ale David řekl: „Nenakládejte tak, moji bratři, s tím, co nám dal Hospodin. Ochraňoval nás a vydal nám do rukou tu hordu, která na nás přitrhla. 24 Kdopak vás v této věci uposlechne? Podíl toho, jenž vyšel do boje, bude stejný jako podíl toho, jenž zůstal u výstroje; dostanou stejný díl.“ 25 Tak tomu bylo od onoho dne i nadále. Ustanovil to jako nařízení a řád pro Izraele, platný podnes.
26 Když David dorazil do Siklagu, rozeslal podíly z kořisti starším judským, svým přátelům, se vzkazem: „To je pro vás dar z kořisti získané na Hospodinových nepřátelích.“ 27 Poslal jej starším
do Bét-elu, do Rámotu v Negebu,
do Jatíru, 28 do Aróeru,
do Sifmótu, do Eštemóy,
29 do Rákalu, do měst Jerachmeelovců,
do měst Kénijců, 30 do Chormy,
do Bór-ašanu, do Ataku,
31 do Chebrónu a na všechna místa, kam David se svými muži chodíval.
1 Pelištejci bojovali proti Izraeli. Izraelští muži před Pelištejci utíkali a padali pobiti v pohoří Gilbóa. 2 Pelištejci se pustili za Saulem a jeho syny. I pobili Pelištejci Saulovy syny Jónatana, Abínádaba a Malkíšúu. 3 Pak zesílil boj proti Saulovi. Objevili ho lukostřelci a těžce ho postřelili. 4 Saul řekl svému zbrojnoši: „Vytas meč a probodni mě jím, než přijdou ti neobřezanci, aby mě neprobodli oni a nezneuctili.“ Zbrojnoš však nechtěl, velmi se bál. Saul tedy uchopil meč a nalehl na něj. 5 Když zbrojnoš viděl, že Saul zemřel, také on nalehl na svůj meč a zemřel s ním. 6 Toho dne spolu zemřeli Saul, jeho tři synové, jeho zbrojnoš i všichni jeho mužové. 7 Když izraelští muži na druhé straně doliny a na druhé straně Jordánu viděli, že izraelští muži utekli a že Saul a jeho synové zemřeli, opouštěli města a utíkali. Přišli Pelištejci a usadili se v nich.
8 Pelištejci přišli druhého dne, aby obrali pobité, a našli přitom Saula a jeho tři syny padlé v pohoří Gilbóa. 9 Uťali mu hlavu, vzali zbroj a poslali kolovat po pelištejské zemi jako radostné poselství pro dům svých modlářských stvůr i pro lid. 10 Jeho zbroj uložili v Aštartině domě a jeho mrtvolu přibili na hradby Bét-šanu. 11 I uslyšeli o něm obyvatelé Jábeše v Gileádu, o tom, co Pelištejci se Saulem provedli. 12 Všichni válečníci se vypravili, šli celou noc a sňali mrtvolu Saulovu i mrtvoly jeho synů z bétšanských hradeb. Když došli do Jábeše, spálili je tam. 13 Pak posbírali jejich kosti a pochovali je v Jábeši pod tamaryškem. Poté se postili sedm dní.