ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 122. den čtení Přehled čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Koloským, Úvod k Listu Koloským

 1. Autor

List Kolosanům si činí nárok, že byl sepsán Pavlem a Timotejem (Kol 1,1). Tento požadavek je zdůrazněn připojeným pozdravem vlastní Pavlovou rukou (Kol 4,18). Podle Kol 4,10 se Pavel nachází ve vězení (srov. Kol 1,24).
Mezi badateli převládá konsensus, že Pavlovo autorství je třeba považovat za literární fikci. List Kolosanům je sice velmi blízký autentickým Pavlovým listům (1 Sol; 1-2 Kor; Gal; Řím; Flp; Flm), ale na druhou stranu se vyznačuje zřetelnými rozdíly. Jedná se především o literární a teologické odlišnosti. V Kol se vyskytuje 34 hapax legomen, tj. slov, která v rámci NZ najdeme jen jednou, a to v tomto spisu. V Kol se neobjevuje oslovení výrazem „bratři“, zatímco v hlavních Pavlových listech je poměrně časté. Pavlovo charakteristické hodnocení smrti a vzkříšení Krista jako zdroje ospravedlnění chybí v Kol, kde je zdůrazněna tematika stvoření skrze Krista a jeho vyvýšení nade vše: „všechno a ve všech Kristus“ (3,11). Do listu jsou začleněny částečně nové literární formy, např. řád v křesťanském domě (Haustafel; Household Code) s popisem povinností jednotlivých členů rodiny a domu (3,18-4,1). Na základě těchto nových důrazů je možné Kol považovat za spis jednoho z Pavlových žáků, který asi pocházel z církevních obcí v okolí Kolos.
 
2. Adresát
List je adresovaný křesťanské obci v Kolosách. Toto město leželo na důležité obchodní cestě ve Frýgii. Církevní obec v Kolosách nebyla založena samotným apoštolem Pavlem, nýbrž jeho spolupracovníkem Epafrasem (Kol 1,7; srov. 4,12-13; 2,1). Jedná se o církevní obec tvořenou převážně pohanokřesťany (Kol 2,13; srov. 1,21.27).
Příjemci listu Kolosanům jsou výslovně vybídnuti, aby tento list nechali přečíst v církevní obci laodicejské a aby si sami přečetli list Laodičanům (Kol 4,16). Mimoto je v listu Kolosanům zmíněna rovněž církevní obec v Hierapoli (Kol 4,13). List Kolosanům se takto do určité míry představuje jako oběžník, který je určen širšímu okruhu církevních obcí.  
 
3. Doba sepsání
Relativně velká teologická blízkost k nesporným Pavlovým listům je jedinou indicií k dataci listu Kolosanům. Z deuteropavlovských listů je Kol zřejmě časově nejblíže apoštolu Pavlovi a tak mohl být napsán kolem r. 70 po Kr.
 
4. Struktura a obsah
1.           Začátek listu (1,1-14)
1.1.            Preskript (1,1-2)
1.2.            Díkůvzdání (1,3-8)
1.3.            Prosba (1,9-14)
2.           Dogmatická – nauková část (1,15-2,23)
2.1.            Chvalozpěv Kristu (1,15-20)
2.2.            Aplikace hymnu na církevní obec (1,21-23)
2.3.            Služba apoštola (1,24-2,5)
2.4.            Odmítnutí bludařů (filozofování) a nový život v Kristu (2,6-23)
3.           Parenetická část (3,1-4,6)
3.1.            Nový život v Kristu jako úkol (3,1-4)
3.2.            Katalog neřestí a ctností (3,5-17)
3.3.            Řád v křesťanském domě (3,18-4,1)
3.4.            Všeobecná napomenutí (4,2-6)
4.           Závěr listu (4,7-18)
4.1.            Osobní sdělení (4,7-9)
4.2.            Pozdravy (4,10-17)
4.3.            Eschatokol (4,18)
 
5. Důvod napsání listu a jeho obsah
List Kol zaujímá postoj vůči nové nauce, která má negativní vliv na praktický křesťanský život a kterou autor listu nazývá „filozofie“ (2,8). Tato filozofie obsahuje „klam a mam založený na pouze lidské tradici“ (2,8; srov. 2,22). Toto učení nahrazuje plné přilnutí ke Kristu přesvědčením, že člověk je závislý na „prvopočátcích světa“ (2,8.20; srov. Gal 4,3.9). Zdá se, že jsou totožné s „trůny“, „panstvy“, „knížaty“ a „mocnostmi“ (1,16; srov. 2,10.15) a konečně s anděly, jimž se vzdává zvláštní úcta (2,18). Ke kultu andělů patřily posty, slavení svátků, novoluní a sabatu (2,16-18; srov. Gal 4,10) a zachovávání předpisů o pokrmech z asketických důvodů (2,21-23). Tato filozofie zdůrazňovala nadmíru prostřednictví andělů. Není však jisté, zda byli považováni za vyšší než Kristus. Autor Kol nazývá křest „pravou obřízkou Kristovou“, která jediná je schopna udělit odpuštění hříchů (2,11-13). Na základě této skutečnosti se lze domnívat, že alespoň někteří zastánci nových nauk připisovali židovské obřízce spásný účinek. Toto mylné učení v Kol nebylo přesně vymezenou soustavou, ale jednalo se o směsici helénisticko-židovských idejí a praktik. Tato nauka se rozvinula v Malé Asii koncem 1. stol. a následně přešla do vlastního gnosticismu.
Autor Kol proti mylnému učení přehnaného kultu andělských mocností zdůrazňuje jedinečnou a Bohem určenou úlohu Krista v plánu spásy. Christologický hymnus (1,15-20) oslavuje Krista jako prostředníka stvoření (1,15-16) a zároveň jako toho, kdo skrze svou krev smířil celé lidstvo s Bohem (1,20).
Křesťanský život se podle Kol vyznačuje uskutečňováním lásky a všech ctností s ní spojených (3,12-15). Láska inspiruje k plnění vlastních povinností, z nichž na prvním místě jsou povinnosti v rodině (3,18-4,1). Dále si zaslouží pozornosti výzva k ustavičné modlitbě, zvláště za zdar apoštolského hlásání (4,2-4), a povzbuzení k moudrosti a apoštolskému duchu vůči nekřesťanům (4,5-6). Spolu s těmito částečně novými myšlenkami je vyzvednuta Pavlova osobnost: je vzorem apoštola, který nese evangelium do celého světa (1,26-27), a mučedníka, který trpí ve spojení s Kristem za celou církev (1,23-24).
  
6. Literatura
R. Hoppe, List Efezanům. List Kolosanům, MSKNZ 10, Kostelní Vydří: Karmeli­tánské nakladatelství, 2000.
P. Pokorný, Literární a teologický úvod do Nového zákona, Praha: Vyšehrad, 1993.
L. Tichý, Úvod do Nového zákona, Svitavy: Trinitas, 20032.
 
zpracoval Petr Mareček
 

 

Koloským, kapitola 1

1 Pavel, z Boží vůle apoštol Krista Ježíše, a bratr Timoteus 2 Božímu lidu v Kolosách, věrným bratřím v Kristu: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho.

3 Stále za vás v modlitbách děkujeme Bohu, Otci našeho Pána Ježíše Krista, 4 neboť jsme slyšeli o vaší víře v Krista Ježíše a o vaší lásce, kterou máte ke všem bratřím 5 pro naději zakotvenou v nebesích. Víte o ní, protože i k vám přišlo slovo pravdy, evangelium; 6 tak jako na celém světě, i mezi vámi přináší ovoce a roste od toho dne, kdy jste uslyšeli o Boží milosti a přesvědčili se, že je pravdivá. 7 Tak vás tomu učil Epafras, náš milovaný druh, jenž nás věrně zastupuje jako Kristův služebník. 8 On nám také vyprávěl o lásce, kterou ve vás působí Boží Duch.

9 Proto i my, ode dne, kdy jsme to uslyšeli, nepřestáváme za vás v modlitbách prosit, abyste plně, se vší moudrostí a duchovním pochopením poznali jeho vůli. 10 Tak budete svým životem dělat Pánu čest a stále se mu líbit, ve všem ponesete ovoce dobrých skutků, budete růst v poznání Boha, 11 a z moci jeho božské slávy nabudete síly k trpělivosti a radostné vytrvalosti; 12 a budete děkovat Otci, který vás připravil k účasti na dědictví svatých ve světle. 13 On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna. 14 V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů:

15 On je obraz Boha neviditelného,

prvorozený všeho stvoření,

16 neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi 

– svět viditelný i neviditelný;

jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti –

a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.

17 On předchází všechno,

všechno v něm spočívá,

18 on jest hlavou těla – totiž církve.

On je počátek, prvorozený z mrtvých

– takže je to on, jenž má prvenství ve všem.

19 Plnost sama se rozhodla v něm přebývat,

20 aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest,

jak na zemi, tak v nebesích

– protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.

21 I vás, kteří jste dříve byli odcizeni a nepřátelští Bohu svým smýšlením i zlými skutky, 22 nyní s ním smířil, když ve svém pozemském těle podstoupil smrt, aby vás před Boží tvář přivedl svaté, neposkvrněné a bez úhony – 23 pokud ovšem pevně zakotveni setrváte ve víře a nedáte se odtrhnout od naděje evangelia, jež jste slyšeli, jež bylo kázáno všemu stvoření pod nebem a jehož jsem se já, Pavel, stal služebníkem.

24 Proto se raduji, že nyní trpím za vás a to, co zbývá do míry utrpení Kristových, doplňuji svým utrpením za jeho tělo, to jest církev. 25 Stal jsem se jejím služebníkem, jak mi to uložil Bůh podle svého záměru, aby se na vás naplnilo Boží slovo, 26 tajemství, které po věky a po celá pokolení bylo skryto, ale nyní je zjeveno jeho svatému lidu. 27 Bůh jim chtěl dát poznat, jak bohatá je sláva jeho tajemství mezi pohany: Je to Kristus mezi vámi, v něm máte naději na Boží slávu. 28 Jeho zvěstujeme, když se vší moudrostí napomínáme a učíme všechny lidi, abychom je mohli přivést před Boha jako dokonalé v Kristu. 29 O to se snažím a zápasím tak, jak on ve mně působí svou silou.

Koloským, kapitola 2

1 Rád bych, abyste věděli, jak těžký zápas tu podstupuji pro vás, pro Laodikejské i pro ty, kteří mě ani osobně neznají. 2 Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus; 3 v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. 4 Říkám to proto, aby vás nikdo neoklamal líbivými řečmi. 5 I když nejsem mezi vámi přítomen, přece jsem duchem s vámi a raduji se, když vidím vaši kázeň a pevnost vaší víry v Krista.

6 Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. 7 V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. 8 Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filozofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu. 9 V něm je přece vtělena všechna plnost božství; 10 v něm jste i vy dosáhli plnosti. On je hlavou všech mocností a sil. 11 V něm jste obřezáni obřízkou, která není udělána lidskou rukou; obřízka Kristova je odložením celého nevykoupeného těla. 12 S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých. 13 Když jste ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil. 14 Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž. 15 Tak odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství.

16 Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám. 17 To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus. 18 Ať vám neupírá podíl na vykoupení nikdo, kdo si libuje v poníženosti a uctívání andělů, jak to v marné pýše své mysli viděl při svém zasvěcování. 19 Takový člověk se nedrží hlavy, Krista, z níž celé tělo, pevně spojené klouby a šlachami, roste Božím růstem.

20 Jestliže jste spolu s Kristem zemřeli mocnostem světa, proč si necháváte předpisovat: 21 neber to do rukou, nejez, nedotýkej se – jako byste stále ještě byli v moci světa? 22 Jsou to lidské předpisy a nauky o věcech, které se použitím ničí. 23 Vydávají se za moudrost jako zvláštní projev zbožnosti, sebeponižování nebo tělesné umrtvování, ale nic neznamenají pro ovládání vášní.

Koloským, kapitola 3

1 Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. 2 K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem. 3 Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu. 4 Ale až se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě.

5 Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou. 6 Pro takové věci přichází Boží hněv. 7 I vy jste dříve tak žili. 8 Ale nyní odhoďte to všecko: zlobu, hněv, špatnost, rouhání, pomluvy z vašich úst. 9 Neobelhávejte jeden druhého, svlečte ze sebe starého člověka i s jeho skutky 10 a oblečte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele. 11 Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar, divoch, otrok a svobodný – ale všechno a ve všech Kristus.

12 Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblečte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. 13 Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. 14 Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. 15 A ve vašem srdci ať vládne pokoj Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni. 16 Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch. 17 Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.

18 Ženy, podřizujte se svým mužům, jak se sluší na ty, kdo patří Pánu. 19 Muži, milujte své ženy a nechovejte se k nim drsně. 20 Děti, poslouchejte ve všem své rodiče, protože se to líbí Pánu. 21 Otcové, neponižujte své děti, aby nemalomyslněly. 22 Otroci, poslouchejte ve všem své pozemské pány, nejen naoko, abyste se jim po lidsku zalíbili, nýbrž ze srdce, v bázni Páně. 23 Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu, 24 s vědomím, že jako odměnu dostanete podíl na jeho království. Váš Pán je Kristus, jemu sloužíte. 25 Kdo se dopouští křivdy, dostane za to odplatu. Náš Pán nikomu nestraní.

Koloským, kapitola 4

1 A vy, páni, dávejte otrokům, co jim spravedlivě patří. Pamatujte, že i vy máte Pána v nebi.

2 V modlitbách buďte vytrvalí, bděte a děkujte Bohu. 3 Modlete se také za nás, aby Bůh otevřel dveře našemu slovu, abych mohl zvěstovat tajemství Kristovo, pro něž jsem teď ve vězení, 4 a tak je mohl rozhlásit; neboť k tomu jsem poslán. 5 Jednejte moudře ve styku s okolním světem a využijte čas vám svěřený. 6 Vaše slovo ať je vždy laskavé a určité; ať víte, jak ke komu promluvit.

7 O tom, co je se mnou, vám všechno poví Tychikos, můj milovaný bratr a věrný pomocník, který se mnou slouží Pánu. 8 Posílám ho k vám právě proto, abyste se dověděli, jak se nám vede, a aby povzbudil vaše srdce. 9 Posílám s ním i Onezima, věrného a milovaného bratra, vašeho krajana. Oni vám povědí všechno, co se tu děje.

10 Pozdravuje vás můj spoluvězeň Aristarchos a Barnabášův bratranec Marek, o němž jste již dostali pokyny. Až k vám přijde, přijměte ho. 11 Také vás zdraví Ježíš zvaný Justus. Jsou to jediní židé, kteří s námi pracují pro království Boží a jsou také mou útěchou. 12 Pozdravuje vás Epafras, váš krajan, služebník Krista Ježíše, který o vás stále zápasí modlitbami, abyste stáli pevně a věrně plnili Boží vůli. 13 Mohu dosvědčit, že pro vás i pro Laodikejské a Hierapolské vynakládá mnoho námahy. 14 Pozdravuje vás milovaný lékař Lukáš a Démas. 15 Pozdravujte bratry v Laodikeji i Nymfu a církev, která se shromažďuje v jejím domě. 16 Až tento list u vás přečtete, zařiďte, aby byl čten také v laodikejské církvi a abyste vy četli list Laodikejským. 17 A Archippovi řekněte: Hleď, abys konal službu, kterou jsi přijal od Pána.

18 Pozdrav mou, Pavlovou rukou. Pamatujte na to, že jsem v poutech. Milost s vámi.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.