Vezmi a čti celou Bibli

¹ Potom mluvil Elíša k ženě, jejíhož syna vzkřísil: „Vstaň a jdi, ty i tvůj dům, a pobývej kdekoli jako host, protože Hospodin přivolal hlad. Ten již přišel do země a potrvá sedm let.“ ² Žena se zařídila podle slova muže Božího. Odešla se svým domem a po sedm let pobývala jako host v pelištejské zemi. ³ Když sedm let uplynulo, vrátila se ta žena z pelištejské země a šla prosit krále o svůj dům a o své pole. ⁴ Král právě rozmlouval s Géchazím, mládencem muže Božího. Řekl: „Vyprávěj mi o všech velikých skutcích, které Elíša učinil!“ ⁵ Zrovna když králi vyprávěl, jak vzkřísil mrtvého, ta žena, jejíhož syna vzkřísil, přišla prosit krále o svůj dům a o své pole. Géchazí řekl: „Králi, můj pane, to je ta žena a to je její syn, kterého Elíša vzkřísil.“ ⁶ Král se ženy vyptával a ona mu o tom vyprávěla. Pak o ní král uložil jednomu dvořanovi: „Ať je jí vráceno vše, co jí patří, i všechen výnos pole ode dne, kdy opustila zemi, až do nynějška!“

⁷ Elíša přišel do Damašku. Ben-hadad, král aramejský, byl nemocen. Oznámili mu: „Přišel sem muž Boží.“ ⁸ Král nařídil Chazaelovi: „Vezmi s sebou dar, jdi muži Božímu vstříc a dotaž se skrze něho Hospodina, zda vyváznu z této nemoci živ.“ ⁹ Chazael mu tedy šel vstříc a vzal s sebou dar, všechno, co bylo v Damašku nejlepšího, náklad pro čtyřicet velbloudů. Přišel a postavil se před něho se slovy: „Posílá mě k tobě tvůj syn Ben-hadad, král aramejský, s dotazem: ‚Vyváznu z této nemoci živ?‘“ ¹⁰ Elíša mu odvětil: „Jdi, vyřiď mu: ‚Určitě vyvázneš živ.‘ Hospodin mi však ukázal, že určitě zemře.“ ¹¹ Potom mu znehybněla tvář, muž Boží nadobro strnul a pak se rozplakal. ¹² Chazael se otázal: „Proč můj pán pláče?“ Odvětil: „Protože vím, jakého zla se dopustíš vůči Izraelcům: Jejich pevnosti vypálíš ohněm, jejich jinochy povraždíš mečem, jejich pacholátka rozdrtíš a jejich těhotné poroztínáš.“ ¹³ Chazael mu řekl: „Cožpak je tvůj služebník pes, že by se dopustil něčeho tak strašného?“ Elíša řekl: „Hospodin mi ukázal, že budeš králem nad Aramem.“ ¹⁴ On pak odešel od Elíši a přišel ke svému pánu. Ten se ho otázal: „Co ti řekl Elíša?“ Odvětil: „Řekl mi, že určitě vyvázneš živ.“ ¹⁵ Ale druhého dne vzal prostěradlo, namočil je do vody a rozprostřel mu je na obličej, a on zemřel. Místo něho se stal králem Chazael.

¹⁶ V pátém roce vlády Jórama, syna izraelského krále Achaba, za Jóšafata, krále judského, se stal králem Jóram, syn Jóšafatův, král judský. ¹⁷ Bylo mu dvaatřicet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě osm let. ¹⁸ Chodil po cestě králů izraelských, jak to činil dům Achabův; jeho ženou byla totiž dcera Achabova. Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. ¹⁹ Ale Hospodin nechtěl na Judu uvést zkázu kvůli Davidovi, svému služebníku, protože mu přislíbil, že dá jemu i jeho synům planoucí světlo po všechny dny. ²⁰ Za jeho dnů se Edómci vymanili z područí Judy a ustanovili nad sebou krále. ²¹ Jóram vytáhl s celou svou vozbou do Sáíru. Vstal v noci a udeřil na Edómce, kteří ho obklíčili, a na velitele vozby; ale lid utekl ke svým stanům. ²² Edóm se tedy vymanil z područí Judy, jak je tomu dodnes. Tehdy, v onen čas, se vymanila i Libna.

²³ O ostatních příbězích Jóramových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských. ²⁴ I ulehl Jóram ke svým otcům a byl pohřben vedle svých otců v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.

²⁵ V dvanáctém roce vlády izraelského krále Jórama, syna Achabova, se stal králem Achazjáš, syn Jóramův, král judský. ²⁶ Achazjášovi bylo dvaadvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalja; byla to dcera Omrího, krále izraelského. ²⁷ Chodil po cestě domu Achabova a dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, jako dům Achabův. Byl totiž s domem Achabovým spřízněn. ²⁸ Vypravil se s Jóramem, synem Achabovým, do války proti aramejskému králi Chazaelovi, do Rámotu v Gileádu. Ale Aramejci Jórama ranili. ²⁹ Král Jóram se vrátil, aby se léčil v Jizreelu z ran, které mu Aramejci v Rámě zasadili, když válčil proti Chazaelovi, králi aramejskému. Achazjáš, syn Jóramův, král judský, sestoupil do Jizreelu podívat se na Jórama, syna Achabova, protože byl nemocný.

¹ Prorok Elíša zavolal jednoho z prorockých žáků a řekl mu: „Opásej si bedra, do ruky vezmi tuto nádobku oleje a jdi do Rámotu v Gileádu. ² Až tam přijdeš, poohlédni se po Jehúovi, synu Jóšafata, syna Nimšího. Přijdeš, řekneš, aby vstal ze středu svých bratří, a zavedeš ho do nejzazšího pokojíka. ³ Pak vezmeš nádobku s olejem, vyleješ mu jej na hlavu a řekneš: ‚Toto praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘ Otevřeš dveře a dáš se bez otálení na útěk.“ ⁴ Mládenec, byl to prorocký mládenec, šel do Rámotu v Gileádu. ⁵ Přišel, když velitelé vojska právě zasedali. Řekl: „Mám něco pro tebe, veliteli.“ Jehú se tázal: „Pro koho z nás všech?“ Odpověděl: „Pro tebe, veliteli.“ ⁶ Jehú vstal a vešel dovnitř a on mu vylil na hlavu olej. Řekl mu: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Pomazal jsem tě za krále nad Hospodinovým lidem, nad Izraelem. ⁷ Vybiješ dům svého pána Achaba. Tak pomstím prolitou krev svých služebníků proroků i krev všech Hospodinových služebníků, již prolila Jezábel. ⁸ Celý Achabův dům zahyne. Vyhladím z Achabova domu toho, jenž močí na stěnu, a v Izraeli zajatého i zanechaného. ⁹ Achabovu domu učiním jako domu Jarobeáma, syna Nebatova, a jako domu Baeši, syna Achijášova. ¹⁰ Jezábelu sežerou psi na dílu pole v Jizreelu a nikdo ji nepohřbí.“ Potom otevřel dveře a utekl.

¹¹ Když Jehú vyšel k služebníkům svého pána, tázali se ho: „Je vše v pořádku? Proč k tobě ten ztřeštěnec přišel?“ Řekl jim: „Víte přece, že jaký muž, takové jeho tlachání.“ ¹² Odpověděli: „Klameš. Pověz nám, co se děje!“ Tu řekl: „Tak a tak ke mně mluvil. Řekl: ‚Toto praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘“ ¹³ Každý vzal rychle své roucho a položili mu je pod nohy na schody, zatroubili na polnice a provolávali: „Jehú se stal králem!“ ¹⁴ Tak se spikl Jehú, syn Jóšafata, syna Nimšího, proti Jóramovi. Jóram hájil tenkrát s celým Izraelem Rámot v Gileádu proti aramejskému králi Chazaelovi. ¹⁵ Pak se král Jóram vrátil, aby se v Jizreelu léčil z ran, které mu zasadili Aramejci, když bojoval proti aramejskému králi Chazaelovi. Jehú řekl: „Jste-li se mnou, ať se nikdo nepokusí dostat se z města a oznámit to v Jizreelu.“ ¹⁶ Jehú nasedl na vůz a jel do Jizreelu, neboť tam ležel Jóram a judský král Achazjáš tam sestoupil podívat se na Jórama. ¹⁷ Strážný, který stál v Jizreelu na věži, spatřil přijíždět Jehúovu tlupu a volal: „Vidím nějakou tlupu!“ Jóram poručil: „Vyšli jim vstříc jezdce, aby se zeptal, zda je vše v pořádku.“ ¹⁸ Jezdec jim jel na koni vstříc a řekl: „Toto praví král: ‚Je vše v pořádku?‘“ Jehú na to: „Co je ti do pořádku? Otoč se a zařaď se za mne!“ Strážný hlásil: „Posel dojel až k nim, ale nevrací se.“ ¹⁹ Jóram poslal na koni druhého jezdce. Ten dojel k nim a řekl: „Toto praví král: ‚Je vše v pořádku?‘“ Jehú odpověděl: „Co je ti do pořádku? Otoč se a zařaď se za mne!“ ²⁰ Strážný opět hlásil: „Dojel až k nim, ale nevrací se. Podle jízdy je to Jehú, syn Nimšího, neboť jede ztřeštěně.“ ²¹ Jóram poručil: „Zapřahej!“ Zapřáhli tedy do jeho vozu. I vyjel izraelský král Jóram i judský král Achazjáš, každý na svém voze, a vyjeli vstříc Jehúovi; setkali se s ním na dílu pole Nábota Jizreelského. ²² Když Jóram spatřil Jehúa, zeptal se ho: „Je vše v pořádku, Jehú?“ Jehú odpověděl: „Jakýpak pořádek, když trvá smilstvo tvé matky Jezábely a množství jejích čárů?“ ²³ Jóram obrátil vůz a dal se na útěk. Na Achazjáše zavolal: „Achazjáši, zrada!“ ²⁴ Jehú napjal luk a zasáhl Jórama mezi lopatky. Šíp mu pronikl srdcem a on se na voze zhroutil. ²⁵ Jehú řekl jeho štítonoši Bidkarovi: „Seber ho a vyhoď ho na díl pole Nábota Jizreelského. Vzpomeň si: Když jsme spolu jezdívali se spřežením za jeho otcem Achabem, Hospodin nad ním vynesl tento výnos: ²⁶ ‚Což jsem nedávno neviděl prolitou krev Nábota a jeho synů? je výrok Hospodinův. Proto ti dám odplatu na tomto dílu pole, je výrok Hospodinův.‘ Seber ho nyní a vyhoď ho na ten díl pole podle Hospodinova slova.“

²⁷ Judský král Achazjáš to viděl a dal se na útěk směrem na Bét-hagan. Jehú ho pronásledoval a volal: „Také toho ubijte!“ Ranili ho na voze na svahu Gúru u Jibleámu, ale Achazjáš ujel do Megida a tam zemřel. ²⁸ Jeho služebníci ho převezli do Jeruzaléma a pohřbili ho v Městě Davidově v jeho hrobě vedle jeho otce.

²⁹ V jedenáctém roce vlády Jórama, syna Achabova, se stal Achazjáš králem nad Judou.

³⁰ Než přijel Jehú do Jizreelu, Jezábel o všem uslyšela. Namalovala si oči líčidlem, okrášlila si hlavu a vyhlížela z okna. ³¹ Když Jehú vstoupil do brány, zvolala: „Je vše v pořádku, Zimrí, vrahu svého pána?“ ³² Pozdvihl tvář k oknu a zvolal: „Kdo je se mnou? Kdo?“ Dva tři dvořané na něho vyhlédli. ³³ Poručil: „Shoďte ji!“ A shodili ji dolů. Její krev vystříkla na stěnu a na koně. Ti ji ušlapali. ³⁴ Pak Jehú vstoupil, jedl a pil. Nařídil: „Postarejte se o tu proklatou a pohřběte ji. Je to dcera královská.“ ³⁵ Šli tedy, aby ji pohřbili, ale nenašli z ní nic než lebku, nohy a ruce. ³⁶ Vrátili se a oznámili mu to. Tu řekl: „To je to Hospodinovo slovo, které vyhlásil skrze svého služebníka Elijáše Tišbejského: ‚Na dílu pole v Jizreelu budou psi žrát tělo Jezábely.‘ ³⁷ A Jezábelina mrtvola bude na dílu pole v Jizreelu jako hnůj na poli, takže nikdo neřekne: Toto je Jezábel.“

¹ Achab měl v Samaří sedmdesát synů. Jehú napsal dopisy a poslal je do Samaří, k velitelům Jizreelu, starším a vychovatelům synů Achabových: ² „Hned, jak vám dojde tento dopis – máte syny svého pána, máte i vozbu a koně, opevněné město a zbroj –, ³ vyhlédněte si ze synů svého pána někoho, kdo je dobrý a vhodný, a dosaďte ho na trůn jeho otce a bojujte za dům svého pána.“ ⁴ Oni se však převelice báli a řekli: „Hle, neobstáli před ním ani dva králové, jak obstojíme my?“ ⁵ Správce domu a správce města i starší a vychovatelé vzkázali tedy Jehúovi: „Jsme tvými služebníky a uděláme všechno, co nám poručíš. Za krále nedosadíme nikoho, udělej, co uznáš za dobré.“ ⁶ Napsal jim druhý dopis: „Jste-li se mnou a chcete-li mě poslouchat, vezměte hlavy všech synů svého pána a přijďte ke mně zítra v tuto dobu do Jizreelu!“ Králových synů bylo sedmdesát, byli u významných lidí města a ti je vychovávali.

⁷ Jakmile jim dopis došel, chopili se králových synů, všech sedmdesát pobili, jejich hlavy složili do košů a poslali je do Jizreelu. ⁸ Posel přišel a oznámil mu: „Přinesli hlavy králových synů.“ Jehú nařídil: „Složte je na dvě hromady u vchodu do brány, budou tam až do rána.“ ⁹ Ráno vyšel, zastavil se a řekl všemu lidu: „Vy jste spravedliví. Ano, já jsem se spikl proti svému pánu a zabil jsem ho. Kdo však pobil všechny tyto? ¹⁰ Z toho můžete poznat, že nic z Hospodinova slova, které Hospodin promluvil proti Achabovu domu, nepadlo na zem. Hospodin vykonal, o čem mluvil skrze svého služebníka Elijáše.“ ¹¹ Jehú pak pobil všechny, kdo zbyli v Jizreelu z Achabova domu, všechny jeho významné lidi, důvěrné přátele i kněze; nenechal vyváznout nikoho.

¹² Pak se vydal do Samaří. Šel cestou přes Bét-eked pastýřů. ¹³ I nalezl Jehú bratry judského krále Achazjáše a otázal se: „Kdo jste?“ Oni odpověděli: „Jsme Achazjášovi bratři. Přišli jsme popřát pokoj synům krále a synům paní.“ ¹⁴ Jehú rozkázal: „Pochytejte je živé.“ I chytili je živé a pobili u cisterny v Bét-ekedu, dvaačtyřicet mužů. Žádného z nich neponechali.

¹⁵ Odtud odešel a setkal se s Jónadabem, synem Rekábovým, který mu vyšel vstříc. Pozdravil ho a otázal se ho: „Myslíš to se mnou upřímně jako já s tebou?“ Jónadab řekl: „Zcela jistě!“ Nato Jehú: „Podej mi ruku.“ I podal mu ruku a vystoupil k němu na vůz. ¹⁶ Jehú pravil: „Pojeď se mnou a pohleď na moji horlivost pro Hospodina.“ A jeli spolu v jeho voze. ¹⁷ Když přijeli do Samaří, pobil a vyhladil všechny, kdo Achabovi v Samaří zůstali, podle Hospodinova slova, které promluvil k Elijášovi.

¹⁸ Potom Jehú shromáždil všechen lid a řekl jim: „Achab málo sloužil Baalovi, Jehú mu bude sloužit více. ¹⁹ Svolejte nyní ke mně všechny Baalovy proroky, všechny jeho ctitele a všechny jeho kněze, ať žádný nechybí, neboť uspořádám pro Baala veliký obětní hod. Nikdo, kdo by chyběl, nezůstane naživu.“ Jehú jednal úskočně; chtěl vyhubit Baalovy ctitele. ²⁰ Pak Jehú rozkázal: „Připravte Baalovi slavnostní shromáždění.“ Svolali je. ²¹ Jehú obeslal celý Izrael. Přišli všichni Baalovi ctitelé; nebylo nikoho, kdo by nepřišel. Vstoupili do Baalova domu, takže Baalův dům byl plný, hlava na hlavě. ²² Správci nad šatnou Jehú nařídil: „Vydávej roucha všem Baalovým ctitelům.“ I vydal jim roucha. ²³ Pak vstoupil do Baalova domu Jehú a Jónadab, syn Rekábův. Řekl Baalovým ctitelům: „Rozhlédněte se a zjistěte, zda tu s vámi není někdo ze služebníků Hospodinových, zda tu jsou jen ctitelé Baalovi.“ ²⁴ I šli připravit obětní hody a zápalné oběti. Jehú pak postavil venku osmdesát mužů a nařídil: „Jestliže někomu unikne někdo z mužů, které jsem vám vydal do rukou, zaplatí to životem.“ ²⁵ Když se dokončila příprava zápalné oběti, nařídil Jehú běžcům a štítonošům: „Vyrazte a bijte je. Ať nikdo neujde!“ Pobili je ostřím meče. Běžci a štítonoši je pak vyházeli a pronikli až do svatyňky Baalova domu. ²⁶ Vynesli z Baalova domu posvátné sloupy a spálili je. ²⁷ Vyvrátili Baalův sloup, vyvrátili i Baalův dům a proměnili jej v hnojiště, jak je tomu dodnes.

²⁸ Tak vyhladil Jehú Baala z Izraele. ²⁹ Jehú se však neodvrátil od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izraele k hříchu, od zlatých býčků, kteří byli v Bét-elu a v Danu.

³⁰ Hospodin řekl Jehúovi: „Poněvadž jsi dobře udělal, co je v mých očích správné, poněvadž jsi Achabovu domu učinil všechno tak, jak jsem to měl v úmyslu, tvoji synové do čtvrtého pokolení budou sedět na izraelském trůnu.“ ³¹ Ale Jehú nedbal na to, aby se řídil celým srdcem podle zákona Hospodina, Boha Izraele, neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, který svedl Izraele k hříchu.

³² V těch dnech začal Hospodin Izraele oklešťovat. Chazael jej porazil na celém izraelském pomezí ³³ od Jordánu na východ slunce, v celém území Gileádu, patřícím Gádovi i Rúbenovi a Manasesovi, od Aróeru, který je v úvalu Arnónu, v Gileádu i Bášanu.

³⁴ O ostatních příbězích Jehúových, o všem, co konal, o všech jeho bohatýrských činech se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských. ³⁵ I ulehl Jehú ke svým otcům a pohřbili ho v Samaří. Po něm se stal králem jeho syn Jóachaz. ³⁶ Jehú kraloval nad Izraelem v Samaří dvacet osm let.

¹ Když Atalja, matka Achazjášova, viděla, že její syn zemřel, rozhodla se vyhubit všechno královské potomstvo. ² Ale Jóšeba, dcera krále Jórama, sestra Achazjášova, vzala Jóaše, syna Achazjášova, a unesla ho zprostřed královských synů, kteří měli být usmrceni, a ukryla ho i jeho kojnou v pokojíku s lůžky. Skryli ho před Ataljou, takže nebyl usmrcen. ³ Schovával se u ní v Hospodinově domě po šest let, zatímco v zemi kralovala Atalja.

⁴ V sedmém roce obeslal Jójada velitele setnin, tělesnou stráž a běžce, uvedl je k sobě do Hospodinova domu a uzavřel s nimi smlouvu. V Hospodinově domě je zavázal přísahou a pak jim ukázal králova syna. ⁵ Přikázal jim: „Uděláte tuto věc: Třetina z vás, kteří přicházíte v den odpočinku a jste na stráži u královského domu, ⁶ i třetina od brány Súru a třetina od brány za domem běžců budete střídavě na stráži u domu. ⁷ Dvě skupiny z vás, všichni, kteří v den odpočinku odcházíte, zůstanete na stráži u Hospodinova domu při králi. ⁸ Obklopíte krále, každý se zbraní v ruce. Kdo by chtěl vniknout do vašich oddílů, bude usmrcen. Buďte s králem při jeho vycházení a vcházení.“

⁹ Velitelé setnin učinili všechno, co jim kněz Jójada přikázal. Každý vzal své muže, kteří šli v den odpočinku do služby, i ty, kteří v den odpočinku ze služby odcházeli, a přišli ke knězi Jójadovi. ¹⁰ Kněz vydal velitelům setnin kopí a štíty krále Davida, které byly v Hospodinově domě. ¹¹ Běžci se rozestavili každý se svou zbraní v ruce od pravé strany domu až k levé straně domu, při oltáři i při domě, aby byli kolem krále. ¹² Jójada vyvedl králova syna, vložil na něj královskou čelenku a předali mu Hospodinovo svědectví. Dosadili ho za krále a pomazali ho, tleskali rukama a provolávali: „Ať žije král!“

¹³ Když Atalja uslyšela hlas lidu, který se sběhl, přišla k lidu do Hospodinova domu. ¹⁴ Podívala se, a hle, král stojí podle řádu na svém stanovišti, velitelé a trubači u krále, všechen lid země se raduje a troubí na trubky. Atalja roztrhla své roucho a vykřikla: „Spiknutí! Spiknutí!“ ¹⁵ Kněz Jójada vydal příkaz velitelům setnin, ustanoveným nad vojskem. Řekl jim: „Vyveďte ji středem oddílů. Kdo by šel za ní, ať zemře mečem!“ Kněz totiž řekl: „Ať není usmrcena v domě Hospodinově.“ ¹⁶ Přinutili ji, aby vstoupila na cestu, kudy vjíždějí koně do královského domu, a tam byla usmrcena.

¹⁷ Jójada pak uzavřel smlouvu mezi Hospodinem a králem i lidem, že budou lidem Hospodinovým, i smlouvu mezi králem a lidem. ¹⁸ Všechen lid země přišel k Baalovu domu a strhli jej; jeho oltáře i jeho obrazy nadobro roztříštili a Baalova kněze Matána zabili před oltáři. Kněz pak ustanovil nad Hospodinovým domem dohled. ¹⁹ Potom vzal velitele setnin, tělesnou stráž a běžce i všechen lid země a vedli krále dolů z Hospodinova domu; branou běžců přišli do královského domu, kde zasedl na královský trůn. ²⁰ Všechen lid země se radoval a v městě nastal klid. – Atalju usmrtili mečem v královském domě.