ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 157. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

1. Paralipomenon (1. Letopisů), kapitola 12

1 Toto jsou bohatýři, kteří přišli za Davidem do Siklagu, kde se zdržoval před Saulem, synem Kíšovým, jeho spolubojovníci. 2 Byli vyzbrojeni lukem, bojovali pravou i levou rukou, kamením i šípy z luku. Pocházeli z Benjamína, ze Saulových bratří. 3 Vůdcem byl Achíezer, pak Jóaš, synové Šemaje Gibeatského, Jezíel a Pelet, synové Azmávetovi, Beraka a Jehú Anatótský, 4 Jišmajáš Gibeónský, jeden z třiceti bohatýrů a nad třiceti, 5 Jirmejáš a Jachazíel, Jóchanan a Józabad Gederatský, 6 Eleúzaj a Jerimót, Baaljáš, Šemarjáš a Šefatjáš Charífský, 7 Elkána a Jišijáš, Azarel, Jóezer a Jášobeám, Korchíjci, 8 Jóela a Zebadjáš, synové Jeróchama z Gedóru.

9 Z Gádovců přešli k Davidovi do skalní skrýše na poušť udatní bohatýři, schopní bojovníci vyzbrojení štítem a oštěpem, s tváří lvů a hbitostí gazel na horách. 10 Vůdcem byl Ezer, druhý byl Obadjáš, třetí Elíab, 11 čtvrtý Mišmana, pátý Jirmejáš, 12 šestý Ataj, sedmý Elíel, 13 osmý Jóchanan, devátý Elzabad, 14 desátý Jirmejáš, jedenáctý Makbanaj.

15 To byli Gádovci, vůdcové vojska, ti mladší nad setninou, ti starší nad plukem. 16 To jsou ti, kteří překročili Jordán v prvním měsíci, když se rozvodnil a vylil ze svých břehů, kteří rozehnali nepřátele po všech dolinách na východ i na západ.

17 Také jiní z Benjamínovců a Judejců přišli k Davidovi do skalní skrýše. 18 David jim vyšel vstříc a takto je oslovil: „Přicházíte-li ke mně v pokoji, abyste mi pomohli, ze srdce rád se s vámi spojím. Jestliže mě však chcete vyzradit mým protivníkům, i když na mých rukou nelpí násilí, ať to Bůh našich otců vidí a ztrestá.“

19 Tu vyzbrojil duch Boží Amasaje, vůdce osádek. Řekl:

„Jsme s tebou, Davide,

jsme při tobě, synu Jišajův.

Pokoj, pokoj tobě,

pokoj i tvým pomocníkům,

vždyť tvůj Bůh ti pomáhá.“

David je přijal a ustanovil je vůdci oddílů.

20 Také někteří z Manasesa odpadli k Davidovi, když vytáhl s Pelištejci do boje proti Saulovi. Nepomáhali však Pelištejcům, protože pelištejská knížata se usnesla poslat Davida pryč s odůvodněním: „Za cenu našich hlav odpadne ke svému pánu Saulovi.“ 21 Když se ubíral do Siklagu, odpadli k němu z Manasesa Adnach, Józabad, Jedíael, Míkael, Józabad, Elíhú a Siltaj, vůdci šiků z Manasesa. 22 Ti pomohli Davidovi proti nepřátelské hordě. Všichni to byli udatní bohatýři. Stali se ve vojsku veliteli. 23 Den ze dne přicházely Davidovi posily, takže jeho tábor vzrostl jako tábor Boží.

24 Toto je výčet oddílů vyzbrojených k vojenské službě, těch, kteří přišli k Davidovi do Chebrónu, aby na něho podle Hospodinova rozkazu přenesli Saulovo království. 25 Judovců ozbrojených štítem a oštěpem šest tisíc osm set, vyzbrojených k vojenské službě; 26 ze Šimeónovců sedm tisíc jedno sto bohatýrů udatných v boji; 27 z Léviovců čtyři tisíce šest set; 28 Jójada, vévoda Áronovců, měl s sebou tři tisíce sedm set mužů. 29 Mládenec Sádok byl udatný bohatýr. Z domu jeho otce bylo dvaadvacet velitelů. 30 Z Benjamínovců, Saulových bratří, tři tisíce. Většina jich totiž dosud vykonávala strážní službu domu Saulovu. 31 Z Efrajimovců dvacet tisíc osm set udatných bohatýrů, proslulých ve svých otcovských rodech. 32 Z poloviny pokolení Manasesova osmnáct tisíc, kteří byli uvedeni jménem a určeni k tomu, aby Davida ustanovili králem. 33 Z Isacharovců přišli znalci časů, kteří poučovali Izraele, co má dělat. Jejich vůdců bylo dvě stě; všichni jejich bratří se řídili jejich pokyny. 34 Ze Zabulóna vytáhlo vojsko připravené k boji se všemi válečnými zbraněmi, padesát tisíc mužů odhodlaných bez váhání nastoupit. 35 Z Neftalího tisíc velitelů a s nimi třicet sedm tisíc mužů ozbrojených štítem a kopím. 36 Z Dana dvacet osm tisíc šest set mužů připravených k boji. 37 Z Ašera vytáhlo vojsko čtyřicet tisíc mužů připravených k boji. 38 Ze Zajordání z Rúbena, z Gáda a z poloviny kmene Manasesova sto dvacet tisíc mužů v plné zbroji do boje. 39 Ti všichni byli bojovníci odhodlaní nastoupit do bitevní řady; přišli v pokoji do Chebrónu, aby ustanovili Davida králem nad celým Izraelem. Též všechen ostatní Izrael hodlal jednomyslně Davida ustanovit králem. 40 Pobyli tam s Davidem tři dny. Jedli a pili, co jim jejich bratří připravili. 41 A jejich sousedé až od Isachara, Zabulóna a Neftalího přiváželi na oslech, velbloudech, na mezcích i dobytčatech chléb, mouku, pletence sušených fíků, sušené hrozny, víno a olej a přiváděli množství skotu a bravu, neboť v Izraeli zavládla radost.

1. Paralipomenon (1. Letopisů), kapitola 13

1 David se radil s veliteli nad tisíci a nad sty, s každým vojevůdcem. 2 David řekl celému shromáždění Izraele: „Pokládáte-li to za vhodné a za pokyn od Hospodina, našeho Boha, pošleme vzkaz svým ostatním bratřím do všech izraelských území a současně i kněžím a lévijcům do jejich měst a na jejich pastviny, aby se k nám shromáždili. 3 Přeneseme k nám schránu našeho Boha; za dnů Saulových jsme ji nevyhledávali.“ 4 Celé shromáždění s tím souhlasilo, všechen lid ten návrh pokládal za správný. 5 Proto David svolal celý Izrael, od ramene řeky Egyptské až k cestě do Chamátu, aby přenesli Boží schránu z Kirjat-jearímu. 6 Pak David a celý Izrael táhli do Baaly u Kirjat-jearímu v Judsku, aby odtud vynesli schránu Boha Hospodina, který sídlí nad cheruby, jehož jméno je vzýváno. 7 Vezli Boží schránu na novém povozu z domu Abínádabova. Povoz řídili Uza a Achjó. 8 David a celý Izrael bujaře křepčili před Bohem a zpívali za doprovodu citer, harf, bubínků, cymbálů a pozounů. 9 Když přišli ke Kídonovu humnu, napřáhl Uza ruku, aby uchopil schránu, protože spřežení vybočilo z cesty. 10 Hospodin vzplanul proti Uzovi hněvem a zabil ho, protože napřáhl ruku na schránu. Zemřel tam před Bohem. 11 Též David vzplanul, že se Hospodin prudce obořil na Uzu, a proto nazval to místo Peres-uza (to je Uzovo zbořenisko); jmenuje se tak dodnes. 12 V onen den pojala Davida bázeň před Bohem. Řekl: „Jak bych mohl vnést Boží schránu až k sobě?“ 13 Proto David Boží schránu nepřenesl k sobě do Města Davidova, nýbrž ji dal dopravit do domu Obéd-edóma Gatského. 14 Boží schrána zůstala při domě Obéd-edómově; byla v jeho domě po tři měsíce. Hospodin požehnal Obéd-edómovu domu i všemu, co mu patřilo.

1. Paralipomenon (1. Letopisů), kapitola 14

1 Týrský král Chíram poslal k Davidovi posly; poslal mu cedrové dřevo, zedníky a tesaře, aby mu postavili dům. 2 David poznal, že jej Hospodin potvrdil za krále nad Izraelem, že jeho království bude kvůli jeho izraelskému lidu velice povzneseno.

3 David si v Jeruzalémě vzal další ženy a zplodil další syny a dcery. 4 Toto jsou jména těch, kteří se mu narodili v Jeruzalémě: Šamúa a Šóbab, Nátan a Šalomoun, 5 Jibchár, Elíšua a Elpelet, 6 Nógah, Nefeg a Jafía, 7 Elíšama, Beeljáda a Elífelet.

8 Když Pelištejci uslyšeli, že David byl pomazán za krále nad celým Izraelem, vytáhli všichni Pelištejci Davida hledat. David o tom uslyšel a vytáhl proti nim. 9 Pelištejci přitáhli a vpadli do doliny Refájců. 10 David se doptával Boha: „Mám proti Pelištejcům vytáhnout? Vydáš mi je do rukou?“ Hospodin mu odpověděl: „Vytáhni, vydám ti je do rukou!“ 11 Vystoupili tedy do Baal-perasímu a tam je David pobil. David prohlásil: „Bůh jako prudké vody prolomil mým prostřednictvím řady mých nepřátel.“ Proto pojmenovali to místo Baal-perasím (to je Pán průlomu). 12 Pelištejci tam zanechali své bohy a David je dal spálit ohněm.

13 Pelištejci potom znovu vpadli do doliny. 14 David se opět doptával Boha. Bůh mu odpověděl: „Netáhni za nimi. Obejdi je a napadni je směrem od balzámovníků. 15 Jakmile uslyšíš v korunách balzámovníků šelest kroků, vyrazíš do boje, neboť Bůh vyjde před tebou a pobije tábor Pelištejců.“ 16 David vykonal, co mu Bůh přikázal. Pobili tábor Pelištejců od Gibeónu až do Gezeru. 17 David se stal proslulým ve všech zemích. Hospodin způsobil, že strach z něho dolehl na všechny národy.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.