Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 158. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“1. Paralipomenon (1. Letopisů), kapitola 15
1 David nastavěl v Městě Davidově domy pro sebe, připravil i místo pro Boží schránu a postavil pro ni stan. 2 Tehdy David řekl: „Boží schránu nesmí nést nikdo kromě lévijců, protože je vyvolil Hospodin, aby nosili Hospodinovu schránu a vždycky u ní přisluhovali.“
3 David svolal celý Izrael do Jeruzaléma, aby vynesli Hospodinovu schránu na místo, které pro ni připravil. 4 David tedy shromáždil Áronovce a lévijce: 5 Z Kehatovců předáka Uríela a sto dvacet jeho bratří. 6 Z Meraríovců předáka Asajáše a dvě stě dvacet jeho bratří. 7 Z Geršómovců předáka Jóela a sto třicet jeho bratří. 8 Z Elísáfanovců předáka Šemajáše a dvě stě jeho bratří. 9 Z Chebrónovců předáka Elíela a osmdesát jeho bratří. 10 Z Uzíelovců předáka Amínadaba a sto dvanáct jeho bratří.
11 David povolal kněze Sádoka a Ebjátara a lévijce Uríela, Asajáše, Jóela, Šemajáše, Elíela a Amínadaba. 12 Nařídil jim: „Vy jste představitelé lévijských rodů. Posvěťte se spolu se svými bratry. Vynesete schránu Hospodina, Boha Izraele, na místo, které jsem pro ni připravil. 13 Že jste při tom ponejprv nebyli, Hospodin, náš Bůh, se prudce na nás obořil, protože jsme se ho nedotázali podle řádu.“ 14 Kněží a lévijci se tedy posvětili a vynesli schránu Hospodina, Boha Izraele. 15 Léviovci nesli Boží schránu na ramenou na sochorech, jak podle Hospodinova slova přikázal Mojžíš.
16 David také lévijským předákům nařídil, aby ustanovili své bratry zpěváky, kteří by radostně hlaholili na hudební nástroje, harfy, citery a zvučné cymbály. 17 I ustanovili lévijci Hémana, syna Jóelova, a z jeho bratří Asafa, syna Berekjášova, a z Meraríovců, jejich bratří, Étana, syna Kúšajášova. 18 A na střídání s nimi jejich bratry Zakarjáše, Bena, Jaazíela, Šemíramóta, Jechíela, Uního, Elíaba, Benajáše, Maasejáše, Matitjáše, Elíflehúa, Miknejáše, Obéd-edóma a Jeíela, vrátné. 19 Zpěváci Héman, Asaf a Étan zvučně hráli na měděné cymbály. 20 Zekarjáš, Azíel, Šemíramót, Jechíel, Uní, Elíab, Maasejáš a Benajáš doprovázeli vysoký zpěv na harfy, 21 Matitjáš, Elíflehú, Miknejáš, Obéd-edóm, Jeíel a Azazjáš doprovázeli hluboký zpěv na citery. 22 Kenanjáš, předák lévijců, určených k přenášení schrány, byl pověřen dozorem při přenášení; vyznal se v těchto věcech. 23 Berekjáš a Elkána byli při schráně vrátnými. 24 Kněží Šebanjáš, Jóšafat, Netaneel, Amasaj, Zekarjáš, Benajáš a Elíezer troubili před Boží schránou na pozouny. Obéd-edóm a Jechijáš byli také vrátnými při schráně. 25 David, izraelští starší a velitelé nad tisíci radostně vystupovali se schránou Hospodinovy smlouvy z Obéd-edómova domu.
26 Protože Bůh prokázal svou pomoc lévijcům, kteří nesli schránu Hospodinovy smlouvy, obětovali sedm býčků a sedm beranů. 27 David byl oděn pláštěnkou z bělostného plátna, stejně tak všichni lévijci, kteří nesli schránu, zpěváci a Kenanjáš, předák zpěváků při přenášení. David měl na sobě též lněný efód. 28 Celý Izrael vystupoval se schránou Hospodinovy smlouvy za ryčného troubení polnic a za zvuku pozounů, cymbálů, harf a citer. 29 Když schrána Hospodinovy smlouvy vstupovala do Města Davidova, Míkal, dcera Saulova, se právě dívala z okna. Viděla krále Davida, jak poskakuje a křepčí, a v srdci jím pohrdla.
1. Paralipomenon (1. Letopisů), kapitola 16
1 Boží schránu přinesli a umístili ji uprostřed stanu, který pro ni David postavil. I přinášeli před Bohem zápalné a pokojné oběti. 2 Když David dokončil obětování zápalných a pokojných obětí, požehnal lidu v Hospodinově jménu. 3 Pak podělil každého z Izraele, každého muže i ženu, bochníčkem chleba a datlovým a hrozinkovým koláčem. 4 Potom určil lévijce, kteří by přisluhovali u Hospodinovy schrány a připomínali Hospodina, Boha Izraele, vzdávali mu chválu a oslavovali jej.
5 Asaf byl představeným, jeho zástupcem byl Zekarjáš. Jeíel, Šemíramót, Jechíel, Matitjáš, Elíab, Benajáš, Obéd-edóm a Jeíel hráli na harfy a citery, Asaf na zvučné cymbály. 6 Kněží Benajáš a Jachazíel hráli každodenně na pozouny před schránou Boží smlouvy. 7 Tehdy onoho dne nařídil David poprvé, aby Asaf a jeho bratří vzdávali Hospodinu chválu:
8 Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno,
uvádějte národům ve známost jeho skutky,
9 zpívejte mu, pějte žalmy,
přemýšlejte o všech jeho divech,
10 honoste se jeho svatým jménem,
ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina!
11 Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, j
eho tvář hledejte ustavičně.
12 Připomínejte divy, jež vykonal,
jeho zázraky a rozsudky jeho úst,
13 potomkové Izraele, jeho služebníka,
Jákobovi synové, jeho vyvolení!
14 Je to Hospodin, náš Bůh,
kdo soudí celou zemi.
15 Věčně pamatujte na jeho smlouvu,
na slovo, jež přikázal tisícům pokolení.
16 Uzavřel ji s Abrahamem,
přísahou ji stvrdil Izákovi,
17 stanovil ji Jákobovi jako nařízení,
Izraeli jako smlouvu věčnou:
18 „Dám ti kenaanskou zemi za dědičný úděl!“
19 Na počet vás byla malá hrstka,
byli jste tam hosty.
20 Putovali od jednoho pronároda ke druhému,
z jednoho království dál k jinému lidu.
21 On však nedovolil nikomu, aby je utlačoval,
káral kvůli nim i krále:
22 „Nesahejte na mé pomazané,
ublížit mým prorokům se chraňte!“
23 Zpívej Hospodinu, celá země!
Zvěstujte den ze dne jeho spásu,
24 vypravujte mezi pronárody o jeho slávě,
mezi všemi národy o jeho divech,
25 neboť Hospodin je veliký, nejvyšší chvály hodný,
budí bázeň, je nad všechny bohy.
26 Všechna božstva národů jsou bůžci,
ale Hospodin učinil nebe.
27 Před jeho tváří velebná důstojnost,
moc a potěšení na svatém místě jeho.
28 Lidské čeledi, přiznejte Hospodinu,
přiznejte Hospodinu slávu a moc,
29 přiznejte Hospodinu slávu jeho jména!
Přineste dar, vstupte před něj,
v nádheře svatyně se klaňte Hospodinu!
30 Svíjej se před ním, celá země!
Pevně je založen svět, nic jím neotřese.
31 Nebesa se zaradují, rozjásá se země,
mezi národy se bude říkat: „Hospodin kraluje!“
32 Moře i s tím, co je v něm, se rozburácí,
pole zazní jásotem, i všechno, co je na něm.
33 Tehdy zaplesají stromy v lese
vstříc Hospodinu, že přichází soudit zemi. 3
4 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý,
jeho milosrdenství je věčné.
35 Rcete: „Zachraň nás, ó Bože, naše spáso,
shromáždi a vytrhni nás z pronárodů;
tvému svatému jménu budeme vzdávat chválu,
budeme tě chválit chvalozpěvem.
36 Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele,
od věků až na věky!“
A všechen lid ať řekne: „Amen. Chvalte Hospodina!“
37 Tam před schránou Hospodinovy smlouvy zanechal David Asafa a jeho bratry, aby každodenně, podle denního rozvrhu, před schránou přisluhovali. 38 Obéd-edóma a jeho šedesát osm bratří i Obéd-edóma, syna Jedítúnova, a Chósu zanechal jako vrátné. 39 Kněze Sádoka a jeho bratry kněze zanechal před Hospodinovým příbytkem na posvátném návrší v Gibeónu, 40 aby každodenně zrána i zvečera obětovali Hospodinu na oltáři zápalné oběti, a to podle všeho toho, co je zapsáno v Hospodinově zákoně, který vydal Izraeli. 41 S nimi byli Héman a Jedútún a ostatní čistí, kteří byli uvedeni jmény, aby vzdávali chválu Hospodinu, neboť jeho milosrdenství je věčné. 42 Héman a Jedútún měli s sebou pozouny, zvučné cymbály a nástroje k Božímu zpěvu. Jedútúnovci byli u brány. 43 I odešel všechen lid, každý do svého domu. A David se obrátil ke svému domu, aby mu udělil požehnání.
1. Paralipomenon (1. Letopisů), kapitola 17
1 Když David už sídlil ve svém domě, řekl proroku Nátanovi: „Hle, já sídlím v domě cedrovém a schrána Hospodinovy smlouvy je pod stanovými houněmi.“ 2 Nátan Davidovi odvětil: „Udělej vše, co máš na srdci, neboť Bůh je s tebou.“
3 Ale té noci se stalo Boží slovo k Nátanovi: 4 „Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin: Ty mi nebudeš budovat dům, v němž bych sídlil. 5 Nesídlil jsem v domě od toho dne, kdy jsem vyvedl Izraele, až do dne tohoto. Putoval jsem se stanem, ale příbytek jsem neměl. 6 Ať jsem přecházel s celým Izraelem kudykoli, zdalipak jsem kdy řekl některému z izraelských soudců, jemuž jsem přikázal pást můj lid: ‚Proč mi nezbudujete cedrový dům?‘ 7 Nyní tedy promluvíš takto k mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin zástupů: Vzal jsem tě z pastvin od stáda, abys byl vévodou nad mým lidem, nad Izraelem. 8 Byl jsem s tebou, ať jsi šel kamkoli. Vyhladil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Tvé jméno jsem učinil tak veliké, jako je jméno velikánů na zemi. 9 I svému lidu, Izraeli, jsem připravil místo a zasadil jej; tam bude bydlet a už nikdy nebude znepokojován, už jej nebudou vysávat bídáci jako dřív. 10 Ode dnů, kdy jsem správou svého izraelského lidu pověřil soudce, podrobil jsem ti všechny nepřátele. Oznamuji ti, že Hospodin vybuduje dům tobě. 11 Až se naplní tvé dny a ty odejdeš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému potomku z tvých synů a upevním jeho království. 12 Ten mi vybuduje dům a já upevním jeho trůn navěky. 13 Já mu budu Otcem a on mi bude synem. Svoje milosrdenství mu neodejmu, jako jsem odňal tomu, který byl před tebou. 14 Ustanovím jej ve svém domě a ve svém království navěky. Jeho trůn bude navěky upevněn.“ 15 Nátan k Davidovi promluvil ve smyslu všech těchto slov a celého tohoto vidění.
16 Král David pak vešel, usedl před Hospodinem a řekl: „Co jsem, Hospodine Bože, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem? 17 A i to bylo v tvých očích málo, Bože. Dokonce přislibuješ domu svého služebníka dlouhá léta. Shlédl jsi na mě, jako bych byl člověk vysoké hodnosti, Hospodine Bože. 18 Co může David ještě dodat k slávě, kterou jsi dal svému služebníku? Vždyť ty znáš svého služebníka. 19 Hospodine, kvůli svému služebníku a podle svého srdce jsi učinil celou tuto velikou věc a dal o všech těchto velikých věcech vědět. 20 Hospodine, není žádného jako ty, není Boha kromě tebe, podle toho všeho, co jsme na vlastní uši slyšeli. 21 Kdo je jako tvůj izraelský lid, jediný pronárod na zemi, jejž si Bůh přišel vykoupit za lid; učinil sis jméno velikými a hroznými činy, když jsi vypudil pronárody před svým lidem, který sis vykoupil z Egypta. 22 Ty jsi stanovil, aby tvůj izraelský lid byl tvým lidem navěky, a sám ses jim stal, Hospodine, Bohem. 23 Nyní tedy, Hospodine Bože, ať se navěky věrné ukáže tvé slovo, které jsi promluvil o svém služebníku a o jeho domu. Učiň, jak jsi promluvil. 24 Ať se navěky osvědčí jako věrné a veliké tvé jméno, ať se říká: Hospodin zástupů, Bůh Izraele, je Izraeli Bohem. A dům tvého služebníka Davida ať je před tebou pevný. 25 Neboť ty, Bože, jsi svému služebníku ohlásil, že mu vybuduješ dům. Proto tvůj služebník našel odvahu modlit se před tebou. 26 Ano, Hospodine, ty sám jsi Bůh. Přislíbil jsi svému služebníku takové dobrodiní. 27 Nyní tedy požehnej laskavě domu svého služebníka, aby trval před tebou navěky. Dáš-li mu, Hospodine, požehnání, bude požehnán navěky!“
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 David nastavěl v Městě Davidově domy pro sebe, připravil i místo pro Boží schránu a postavil pro ni stan. 2 Tehdy David řekl: „Boží schránu nesmí nést nikdo kromě lévijců, protože je vyvolil Hospodin, aby nosili Hospodinovu schránu a vždycky u ní přisluhovali.“
3 David svolal celý Izrael do Jeruzaléma, aby vynesli Hospodinovu schránu na místo, které pro ni připravil. 4 David tedy shromáždil Áronovce a lévijce: 5 Z Kehatovců předáka Uríela a sto dvacet jeho bratří. 6 Z Meraríovců předáka Asajáše a dvě stě dvacet jeho bratří. 7 Z Geršómovců předáka Jóela a sto třicet jeho bratří. 8 Z Elísáfanovců předáka Šemajáše a dvě stě jeho bratří. 9 Z Chebrónovců předáka Elíela a osmdesát jeho bratří. 10 Z Uzíelovců předáka Amínadaba a sto dvanáct jeho bratří.
11 David povolal kněze Sádoka a Ebjátara a lévijce Uríela, Asajáše, Jóela, Šemajáše, Elíela a Amínadaba. 12 Nařídil jim: „Vy jste představitelé lévijských rodů. Posvěťte se spolu se svými bratry. Vynesete schránu Hospodina, Boha Izraele, na místo, které jsem pro ni připravil. 13 Že jste při tom ponejprv nebyli, Hospodin, náš Bůh, se prudce na nás obořil, protože jsme se ho nedotázali podle řádu.“ 14 Kněží a lévijci se tedy posvětili a vynesli schránu Hospodina, Boha Izraele. 15 Léviovci nesli Boží schránu na ramenou na sochorech, jak podle Hospodinova slova přikázal Mojžíš.
16 David také lévijským předákům nařídil, aby ustanovili své bratry zpěváky, kteří by radostně hlaholili na hudební nástroje, harfy, citery a zvučné cymbály. 17 I ustanovili lévijci Hémana, syna Jóelova, a z jeho bratří Asafa, syna Berekjášova, a z Meraríovců, jejich bratří, Étana, syna Kúšajášova. 18 A na střídání s nimi jejich bratry Zakarjáše, Bena, Jaazíela, Šemíramóta, Jechíela, Uního, Elíaba, Benajáše, Maasejáše, Matitjáše, Elíflehúa, Miknejáše, Obéd-edóma a Jeíela, vrátné. 19 Zpěváci Héman, Asaf a Étan zvučně hráli na měděné cymbály. 20 Zekarjáš, Azíel, Šemíramót, Jechíel, Uní, Elíab, Maasejáš a Benajáš doprovázeli vysoký zpěv na harfy, 21 Matitjáš, Elíflehú, Miknejáš, Obéd-edóm, Jeíel a Azazjáš doprovázeli hluboký zpěv na citery. 22 Kenanjáš, předák lévijců, určených k přenášení schrány, byl pověřen dozorem při přenášení; vyznal se v těchto věcech. 23 Berekjáš a Elkána byli při schráně vrátnými. 24 Kněží Šebanjáš, Jóšafat, Netaneel, Amasaj, Zekarjáš, Benajáš a Elíezer troubili před Boží schránou na pozouny. Obéd-edóm a Jechijáš byli také vrátnými při schráně. 25 David, izraelští starší a velitelé nad tisíci radostně vystupovali se schránou Hospodinovy smlouvy z Obéd-edómova domu.
26 Protože Bůh prokázal svou pomoc lévijcům, kteří nesli schránu Hospodinovy smlouvy, obětovali sedm býčků a sedm beranů. 27 David byl oděn pláštěnkou z bělostného plátna, stejně tak všichni lévijci, kteří nesli schránu, zpěváci a Kenanjáš, předák zpěváků při přenášení. David měl na sobě též lněný efód. 28 Celý Izrael vystupoval se schránou Hospodinovy smlouvy za ryčného troubení polnic a za zvuku pozounů, cymbálů, harf a citer. 29 Když schrána Hospodinovy smlouvy vstupovala do Města Davidova, Míkal, dcera Saulova, se právě dívala z okna. Viděla krále Davida, jak poskakuje a křepčí, a v srdci jím pohrdla.
1 Boží schránu přinesli a umístili ji uprostřed stanu, který pro ni David postavil. I přinášeli před Bohem zápalné a pokojné oběti. 2 Když David dokončil obětování zápalných a pokojných obětí, požehnal lidu v Hospodinově jménu. 3 Pak podělil každého z Izraele, každého muže i ženu, bochníčkem chleba a datlovým a hrozinkovým koláčem. 4 Potom určil lévijce, kteří by přisluhovali u Hospodinovy schrány a připomínali Hospodina, Boha Izraele, vzdávali mu chválu a oslavovali jej.
5 Asaf byl představeným, jeho zástupcem byl Zekarjáš. Jeíel, Šemíramót, Jechíel, Matitjáš, Elíab, Benajáš, Obéd-edóm a Jeíel hráli na harfy a citery, Asaf na zvučné cymbály. 6 Kněží Benajáš a Jachazíel hráli každodenně na pozouny před schránou Boží smlouvy. 7 Tehdy onoho dne nařídil David poprvé, aby Asaf a jeho bratří vzdávali Hospodinu chválu:
8 Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno,
uvádějte národům ve známost jeho skutky,
9 zpívejte mu, pějte žalmy,
přemýšlejte o všech jeho divech,
10 honoste se jeho svatým jménem,
ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina!
11 Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, j
eho tvář hledejte ustavičně.
12 Připomínejte divy, jež vykonal,
jeho zázraky a rozsudky jeho úst,
13 potomkové Izraele, jeho služebníka,
Jákobovi synové, jeho vyvolení!
14 Je to Hospodin, náš Bůh,
kdo soudí celou zemi.
15 Věčně pamatujte na jeho smlouvu,
na slovo, jež přikázal tisícům pokolení.
16 Uzavřel ji s Abrahamem,
přísahou ji stvrdil Izákovi,
17 stanovil ji Jákobovi jako nařízení,
Izraeli jako smlouvu věčnou:
18 „Dám ti kenaanskou zemi za dědičný úděl!“
19 Na počet vás byla malá hrstka,
byli jste tam hosty.
20 Putovali od jednoho pronároda ke druhému,
z jednoho království dál k jinému lidu.
21 On však nedovolil nikomu, aby je utlačoval,
káral kvůli nim i krále:
22 „Nesahejte na mé pomazané,
ublížit mým prorokům se chraňte!“
23 Zpívej Hospodinu, celá země!
Zvěstujte den ze dne jeho spásu,
24 vypravujte mezi pronárody o jeho slávě,
mezi všemi národy o jeho divech,
25 neboť Hospodin je veliký, nejvyšší chvály hodný,
budí bázeň, je nad všechny bohy.
26 Všechna božstva národů jsou bůžci,
ale Hospodin učinil nebe.
27 Před jeho tváří velebná důstojnost,
moc a potěšení na svatém místě jeho.
28 Lidské čeledi, přiznejte Hospodinu,
přiznejte Hospodinu slávu a moc,
29 přiznejte Hospodinu slávu jeho jména!
Přineste dar, vstupte před něj,
v nádheře svatyně se klaňte Hospodinu!
30 Svíjej se před ním, celá země!
Pevně je založen svět, nic jím neotřese.
31 Nebesa se zaradují, rozjásá se země,
mezi národy se bude říkat: „Hospodin kraluje!“
32 Moře i s tím, co je v něm, se rozburácí,
pole zazní jásotem, i všechno, co je na něm.
33 Tehdy zaplesají stromy v lese
vstříc Hospodinu, že přichází soudit zemi. 3
4 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý,
jeho milosrdenství je věčné.
35 Rcete: „Zachraň nás, ó Bože, naše spáso,
shromáždi a vytrhni nás z pronárodů;
tvému svatému jménu budeme vzdávat chválu,
budeme tě chválit chvalozpěvem.
36 Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele,
od věků až na věky!“
A všechen lid ať řekne: „Amen. Chvalte Hospodina!“
37 Tam před schránou Hospodinovy smlouvy zanechal David Asafa a jeho bratry, aby každodenně, podle denního rozvrhu, před schránou přisluhovali. 38 Obéd-edóma a jeho šedesát osm bratří i Obéd-edóma, syna Jedítúnova, a Chósu zanechal jako vrátné. 39 Kněze Sádoka a jeho bratry kněze zanechal před Hospodinovým příbytkem na posvátném návrší v Gibeónu, 40 aby každodenně zrána i zvečera obětovali Hospodinu na oltáři zápalné oběti, a to podle všeho toho, co je zapsáno v Hospodinově zákoně, který vydal Izraeli. 41 S nimi byli Héman a Jedútún a ostatní čistí, kteří byli uvedeni jmény, aby vzdávali chválu Hospodinu, neboť jeho milosrdenství je věčné. 42 Héman a Jedútún měli s sebou pozouny, zvučné cymbály a nástroje k Božímu zpěvu. Jedútúnovci byli u brány. 43 I odešel všechen lid, každý do svého domu. A David se obrátil ke svému domu, aby mu udělil požehnání.
1 Když David už sídlil ve svém domě, řekl proroku Nátanovi: „Hle, já sídlím v domě cedrovém a schrána Hospodinovy smlouvy je pod stanovými houněmi.“ 2 Nátan Davidovi odvětil: „Udělej vše, co máš na srdci, neboť Bůh je s tebou.“
3 Ale té noci se stalo Boží slovo k Nátanovi: 4 „Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin: Ty mi nebudeš budovat dům, v němž bych sídlil. 5 Nesídlil jsem v domě od toho dne, kdy jsem vyvedl Izraele, až do dne tohoto. Putoval jsem se stanem, ale příbytek jsem neměl. 6 Ať jsem přecházel s celým Izraelem kudykoli, zdalipak jsem kdy řekl některému z izraelských soudců, jemuž jsem přikázal pást můj lid: ‚Proč mi nezbudujete cedrový dům?‘ 7 Nyní tedy promluvíš takto k mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin zástupů: Vzal jsem tě z pastvin od stáda, abys byl vévodou nad mým lidem, nad Izraelem. 8 Byl jsem s tebou, ať jsi šel kamkoli. Vyhladil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Tvé jméno jsem učinil tak veliké, jako je jméno velikánů na zemi. 9 I svému lidu, Izraeli, jsem připravil místo a zasadil jej; tam bude bydlet a už nikdy nebude znepokojován, už jej nebudou vysávat bídáci jako dřív. 10 Ode dnů, kdy jsem správou svého izraelského lidu pověřil soudce, podrobil jsem ti všechny nepřátele. Oznamuji ti, že Hospodin vybuduje dům tobě. 11 Až se naplní tvé dny a ty odejdeš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému potomku z tvých synů a upevním jeho království. 12 Ten mi vybuduje dům a já upevním jeho trůn navěky. 13 Já mu budu Otcem a on mi bude synem. Svoje milosrdenství mu neodejmu, jako jsem odňal tomu, který byl před tebou. 14 Ustanovím jej ve svém domě a ve svém království navěky. Jeho trůn bude navěky upevněn.“ 15 Nátan k Davidovi promluvil ve smyslu všech těchto slov a celého tohoto vidění.
16 Král David pak vešel, usedl před Hospodinem a řekl: „Co jsem, Hospodine Bože, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem? 17 A i to bylo v tvých očích málo, Bože. Dokonce přislibuješ domu svého služebníka dlouhá léta. Shlédl jsi na mě, jako bych byl člověk vysoké hodnosti, Hospodine Bože. 18 Co může David ještě dodat k slávě, kterou jsi dal svému služebníku? Vždyť ty znáš svého služebníka. 19 Hospodine, kvůli svému služebníku a podle svého srdce jsi učinil celou tuto velikou věc a dal o všech těchto velikých věcech vědět. 20 Hospodine, není žádného jako ty, není Boha kromě tebe, podle toho všeho, co jsme na vlastní uši slyšeli. 21 Kdo je jako tvůj izraelský lid, jediný pronárod na zemi, jejž si Bůh přišel vykoupit za lid; učinil sis jméno velikými a hroznými činy, když jsi vypudil pronárody před svým lidem, který sis vykoupil z Egypta. 22 Ty jsi stanovil, aby tvůj izraelský lid byl tvým lidem navěky, a sám ses jim stal, Hospodine, Bohem. 23 Nyní tedy, Hospodine Bože, ať se navěky věrné ukáže tvé slovo, které jsi promluvil o svém služebníku a o jeho domu. Učiň, jak jsi promluvil. 24 Ať se navěky osvědčí jako věrné a veliké tvé jméno, ať se říká: Hospodin zástupů, Bůh Izraele, je Izraeli Bohem. A dům tvého služebníka Davida ať je před tebou pevný. 25 Neboť ty, Bože, jsi svému služebníku ohlásil, že mu vybuduješ dům. Proto tvůj služebník našel odvahu modlit se před tebou. 26 Ano, Hospodine, ty sám jsi Bůh. Přislíbil jsi svému služebníku takové dobrodiní. 27 Nyní tedy požehnej laskavě domu svého služebníka, aby trval před tebou navěky. Dáš-li mu, Hospodine, požehnání, bude požehnán navěky!“