Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 160. den čtení Přehled čtení„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka.
Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání,
které jsou v tobě ukryté.
Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky.
Amen.“1. Paralipomenon (1. Letopisů), kapitola 21
1 Proti Izraeli povstal satan a podnítil Davida, aby sečetl Izraele. 2 David poručil Jóabovi a předákům lidu: „Jděte, spočítejte Izraele od Beer-šeby až k Danu a podejte mi zprávu, chci znát jejich počet.“ 3 Jóab králi namítl: „Nechť Hospodin zvětší svůj lid třeba stokrát. Což nejsou ti všichni, králi, můj pane, služebníky mého pána? Proč to chce můj pán zjistit? Proč se má Izrael provinit?“ 4 Královo rozhodnutí bylo však pro Jóaba nezvratné. Jóab vyšel a prošel celý Izrael. Pak přišel do Jeruzaléma. 5 Jóab odevzdal Davidovi celkový součet lidu: Všeho Izraele bylo jeden milión a sto tisíc mužů schopných tasit meč a Judy čtyři sta sedmdesát tisíc mužů schopných tasit meč. 6 Léviho a Benjamína do nich Jóab nezapočítal, neboť královo rozhodnutí pokládal za ohavnost. 7 Byla to zlá věc i v očích Božích, proto Bůh Izraele ranil.
8 David volal k Bohu: „Velmi jsem zhřešil, že jsem učinil tuto věc. Nyní přenes prosím vinu svého služebníka, neboť jsem si počínal jako velký pomatenec.“
9 Hospodin promluvil ke Gádovi, Davidovu vidoucímu: 10 „Jdi a promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: Chystám na tebe trojí. Jedno z toho si vyber a já tak s tebou naložím.“ 11 Gád přišel k Davidovi a řekl mu: „Toto praví Hospodin: Zvol si: 12 Tři roky hladu, nebo tři měsíce být ničen protivníky a stíhán mečem nepřátel, anebo po tři dny Hospodinův meč, totiž mor v zemi, a Hospodinův anděl bude šířit zkázu po celém izraelském území. Nuže tedy, co mám vyřídit tomu, který mě poslal?“
13 David Gádovi odvětil: „Je mi velmi úzko. Nechť prosím upadnu do rukou Hospodinu, neboť jeho slitování je přenesmírné, jen ať nepadnu do rukou lidských.“ 14 Hospodin tedy dopustil na Izraele mor. I padlo z Izraele sedmdesát tisíc mužů. 15 Bůh vyslal k Jeruzalému anděla, aby v něm šířil zkázu. Ale když šířil zkázu, Hospodin shlédl a pojala ho lítost nad tím zlem. Řekl andělu, jenž šířil zkázu: „Dost! Již přestaň!“ Hospodinův anděl stál právě u humna Ornána Jebúsejského. 16 David se rozhlédl a uviděl Hospodinova anděla, jak stojí mezi zemí a nebem. V ruce měl tasený meč, napřažený na Jeruzalém. David a starší, zahalení v žíněná roucha, padli tváří k zemi. 17 David volal k Bohu: „Což jsem sčítání lidu nenařídil já sám? Já sám jsem zhřešil, já sám jsem se dopustil takového zla! Co však učinily tyto ovce? Hospodine, můj Bože, buď tedy tvá ruka proti mně a proti domu mého otce, jen ať ta pohroma nestíhá tvůj lid!“
18 Hospodinův anděl nařídil Gádovi, aby Davidovi řekl: „Ať David vystoupí a vystaví Hospodinu oltář na humně Ornána Jebúsejského.“ 19 David vystoupil podle Gádova slova, jež promluvil v Hospodinově jménu. 20 Ornán se obrátil a spatřil toho anděla; jeho čtyři synové, kteří byli s ním, se skrývali a Ornán mlátil pšenici. 21 Když David došel k Ornánovi, Ornán vzhlédl a uviděl Davida. Vyšel z humna a dvakrát se Davidovi poklonil tváří k zemi. 22 David Ornánovi řekl: „Přenech mi to místo, své humno. Chci na něm vybudovat Hospodinu oltář. Dej mi je za plnou cenu stříbra, ať je od lidu odvrácena pohroma.“ 23 Ornán Davidovi odvětil: „Vezmi si je. Ať král, můj pán, udělá, co uzná za dobré. Hle, přidám dobytek k zápalným obětem a smyky jako dříví, též pšenici jako obětní dar. To vše dám.“ 24 Ale král David Ornánovi řekl: „Nikoli. Odkoupím to od tebe za plnou cenu stříbra. Vždyť nemohu přinést Hospodinu, co je tvé, nemohu obětovat zápalnou oběť darovanou.“ 25 David tedy dal Ornánovi za to místo obnos šesti set šekelů zlata. 26 I vybudoval tam David Hospodinu oltář, obětoval zápalné a pokojné oběti a vzýval Hospodina. Ten mu odpověděl ohněm seslaným z nebe na oltář pro zápalné oběti.
27 Hospodin pak poručil andělu, aby schoval meč do pochvy. 28 V té době, kdy David zjistil, že jej Hospodin na humně Ornána Jebúsejského vyslyšel, začal tam obětovat. 29 Ale Hospodinův příbytek, který zhotovil Mojžíš na poušti, i oltář pro zápalné oběti byly v té době na posvátném návrší v Gibeónu. 30 Tam David nemohl chodit, aby se dotazoval Hospodina, neboť byl mečem Hospodinova anděla přestrašen.
1. Paralipomenon (1. Letopisů), kapitola 22
1 David prohlásil: „Zde bude dům Hospodina Boha, zde bude mít Izrael oltář k zápalným obětem.“ 2 David poručil soustředit ty, kdo pobývali v izraelské zemi jako hosté, a udělal z nich lamače, kteří připravovali kvádry pro stavbu Božího domu. 3 David také připravil mnoho železa na čepy pro křídla bran a na skoby a tak mnoho mědi, že se ani nedala zvážit. 4 Také cedrového dřeva bezpočet; to množství cedrového dřeva přiváželi Davidovi Sidóňané a Týřané.
5 David řekl: „Můj syn Šalomoun je ještě mladíček útlého věku. Má-li vybudovat Hospodinův dům do mohutné výše, aby proslul nádherou po všech zemích, musím pro to konat přípravy.“ Proto David ještě před svou smrtí vykonal mnoho příprav. 6 Pak zavolal svého syna Šalomouna a přikázal mu, aby Hospodinu, Bohu Izraele, vybudoval dům.
7 David Šalomounovi řekl: „Můj synu, já sám jsem měl v úmyslu vybudovat dům pro jméno Hospodina, svého Boha. 8 Stalo se však ke mně slovo Hospodinovo: ‚Prolil jsi mnoho krve, vedl jsi velké války. Nebudeš budovat dům pro mé jméno, protože jsi na zemi přede mnou prolil mnoho krve. 9 Hle, narodí se ti syn. Ten bude mužem odpočinutí. Jemu dám odpočinout ode všech jeho okolních nepřátel. Vždyť jeho jméno bude Šalomoun (to je Pokojný). Za jeho dnů poskytnu Izraeli pokoj a mír. 10 On vybuduje dům pro mé jméno. On se stane mým synem a já mu budu Otcem. Jeho královský trůn nad Izraelem upevním navěky.‘ 11 Nuže, můj synu, nechť je s tebou Hospodin. Se zdarem vybuduješ dům Hospodina, svého Boha, jak to o tobě vyřkl. 12 Kéž ti Hospodin dá prozíravost a rozumnost, až tě ustanoví nad Izraelem, abys dbal na zákon Hospodina, svého Boha. 13 Jen tehdy budeš mít zdar, budeš-li bedlivě plnit nařízení a řády, které Hospodin přikázal Mojžíšovi pro Izraele. Buď rozhodný a udatný! Neboj se a neděs! 14 Hle, i ve svém trápení jsem pro Hospodinův dům připravil sto tisíc talentů zlata, milión talentů stříbra, mědi a železa tolik, že se ani nedá zvážit. Připravil jsem též dřevo a kámen. A ty k tomu ještě přidáš. 15 S tebou bude při díle mnoho dělníků, lamačů, kameníků a tesařů, každý, kdo je dovedný v nějakém díle. 16 Zlata, stříbra, mědi a železa je bezpočet. Dej se do práce a nechť je s tebou Hospodin!“
17 David přikázal všem izraelským předákům, aby jeho synu Šalomounovi byli nápomocni: 18 „Což není Hospodin, váš Bůh, s vámi? Dal vám odpočinout ode všech okolních nepřátel. Vydal mi do rukou obyvatele země. Země je podmaněna Hospodinu a jeho lidu. 19 Nyní se tedy ze srdce a z duše dotazujte Hospodina, svého Boha, a dejte se do budování svatyně Boha Hospodina, abyste mohli vnést schránu Hospodinovy smlouvy a svaté Boží náčiní do domu, který bude pro Hospodinovo jméno vybudován.“
1. Paralipomenon (1. Letopisů), kapitola 23
1 Když David zestárl a byl sytý dnů, ustanovil za krále nad Izraelem svého syna Šalomouna. 2 Shromáždil všechny izraelské velitele, kněze a lévijce. 3 Lévijci byli sečteni od třicetiletých výše; seznam jednotlivců činil třicet osm tisíc mužů. 4 Z nich bylo čtyřiadvacet tisíc pověřeno dohledem nad dílem domu Hospodinova, šest tisíc bylo správci a soudci, 5 čtyři tisíce vrátnými a čtyři tisíce oslavovaly Hospodina na nástroje, které dal k oslavování Hospodina udělat.
6 David je rozdělil do tříd 7 podle Geršóna, Kehata a Merarího, synů Léviho. Ke Geršónovi patří Laedán a Šimeí. 8 Synové Laedánovi byli tři: přední byl Jechíel, pak Zétam a Jóel. 9 Synové Šimeího: Šelomít, Chazíel a Háran. Ti tři byli v Laedánových rodech přední. 10 Synové Šimeího: Jachat, Zína, Jeúš a Bería. To byli čtyři synové Šimeího. 11 Jachat byl přední, Zína druhý; Jeúš a Bería neměli mnoho synů, byli tedy v jednom rodovém soupisu. 12 Synové Kehatovi byli čtyři: Amrám, Jishár, Chebrón a Uzíel. 13 Synové Amrámovi: Áron a Mojžíš. Áron byl oddělen, aby střežil svatost velesvatyně, on i jeho synové, aby pálil před Hospodinem kadidlo a přisluhoval mu a navěky v jeho jménu udílel požehnání. 14 Mojžíš byl muž Boží. Jeho synové byli jmenováni s kmenem Léviho. 15 Synové Mojžíšovi byli Geršóm a Elíezer. 16 Synové Geršómovi: přední Šebúel. 17 Synové Elíezerovi: přední Rechabjáš. Elíezer neměl jiné syny, zato synové Rechabjášovi se velmi rozmnožili. 18 Synové Jishárovi: přední Šelomít. 19 Synové Chebrónovi: přední Jerijáš, druhý Amarjáš, třetí Jachazíel, čtvrtý Jekameám. 20 Synové Uzíelovi: přední Míka, druhý Jišijáš. 21 Synové Merarího: Machlí a Muší. Synové Machlího: Eleazar a Kíš. 22 Eleazar zemřel, aniž měl syny; měl jen dcery. Vzali si je jejich bratranci, synové Kíšovi. 23 Synové Mušího byli tři: Machlí, Eder a Jeremót. 24 To jsou Léviovci podle svých otcovských rodů, přední v rodech, povolaní do služby a zapsaní do jmenného seznamu podle jednotlivců, konající služebné dílo pro Hospodinův dům, a to od dvacetiletých výše. 25 David totiž řekl: „Hospodin, Bůh Izraele, dal svému lidu odpočinutí. Navěky bude přebývat v Jeruzalémě. 26 Lévijci už tedy nebudou nosit příbytek a všechno náčiní potřebné k jeho obsluze.“ 27 Proto podle posledního Davidova rozkazu byli do seznamu zahrnuti Léviovci od dvacetiletých výše. 28 Byli dáni k ruce Áronovým synům, aby sloužili v Hospodinově domě, na jeho nádvořích a v komorách, aby dbali na čistotu všeho svatého a konali v Božím domě službu; 29 aby měli na starosti rovnání předkladných chlebů, bílou mouku pro přídavné oběti, oplatky nekvašených chlebů, pánve a mísy, různé odměrky a míry; 30 aby nastoupili každé ráno k vzdávání chval a oslavování Hospodina, a právě tak i večer; 31 aby před Hospodinem ustavičně přisluhovali při obětování zápalných obětí Hospodinu ve dnech odpočinku, o novoluních a v určených časech, a to v tom počtu, jak určuje jejich řád. 32 Konali strážní službu při stanu setkávání, strážní službu při svatyni a strážní službu u svých bratří, synů Áronových, při službě v domě Hospodinově.
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Proti Izraeli povstal satan a podnítil Davida, aby sečetl Izraele. 2 David poručil Jóabovi a předákům lidu: „Jděte, spočítejte Izraele od Beer-šeby až k Danu a podejte mi zprávu, chci znát jejich počet.“ 3 Jóab králi namítl: „Nechť Hospodin zvětší svůj lid třeba stokrát. Což nejsou ti všichni, králi, můj pane, služebníky mého pána? Proč to chce můj pán zjistit? Proč se má Izrael provinit?“ 4 Královo rozhodnutí bylo však pro Jóaba nezvratné. Jóab vyšel a prošel celý Izrael. Pak přišel do Jeruzaléma. 5 Jóab odevzdal Davidovi celkový součet lidu: Všeho Izraele bylo jeden milión a sto tisíc mužů schopných tasit meč a Judy čtyři sta sedmdesát tisíc mužů schopných tasit meč. 6 Léviho a Benjamína do nich Jóab nezapočítal, neboť královo rozhodnutí pokládal za ohavnost. 7 Byla to zlá věc i v očích Božích, proto Bůh Izraele ranil.
8 David volal k Bohu: „Velmi jsem zhřešil, že jsem učinil tuto věc. Nyní přenes prosím vinu svého služebníka, neboť jsem si počínal jako velký pomatenec.“
9 Hospodin promluvil ke Gádovi, Davidovu vidoucímu: 10 „Jdi a promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: Chystám na tebe trojí. Jedno z toho si vyber a já tak s tebou naložím.“ 11 Gád přišel k Davidovi a řekl mu: „Toto praví Hospodin: Zvol si: 12 Tři roky hladu, nebo tři měsíce být ničen protivníky a stíhán mečem nepřátel, anebo po tři dny Hospodinův meč, totiž mor v zemi, a Hospodinův anděl bude šířit zkázu po celém izraelském území. Nuže tedy, co mám vyřídit tomu, který mě poslal?“
13 David Gádovi odvětil: „Je mi velmi úzko. Nechť prosím upadnu do rukou Hospodinu, neboť jeho slitování je přenesmírné, jen ať nepadnu do rukou lidských.“ 14 Hospodin tedy dopustil na Izraele mor. I padlo z Izraele sedmdesát tisíc mužů. 15 Bůh vyslal k Jeruzalému anděla, aby v něm šířil zkázu. Ale když šířil zkázu, Hospodin shlédl a pojala ho lítost nad tím zlem. Řekl andělu, jenž šířil zkázu: „Dost! Již přestaň!“ Hospodinův anděl stál právě u humna Ornána Jebúsejského. 16 David se rozhlédl a uviděl Hospodinova anděla, jak stojí mezi zemí a nebem. V ruce měl tasený meč, napřažený na Jeruzalém. David a starší, zahalení v žíněná roucha, padli tváří k zemi. 17 David volal k Bohu: „Což jsem sčítání lidu nenařídil já sám? Já sám jsem zhřešil, já sám jsem se dopustil takového zla! Co však učinily tyto ovce? Hospodine, můj Bože, buď tedy tvá ruka proti mně a proti domu mého otce, jen ať ta pohroma nestíhá tvůj lid!“
18 Hospodinův anděl nařídil Gádovi, aby Davidovi řekl: „Ať David vystoupí a vystaví Hospodinu oltář na humně Ornána Jebúsejského.“ 19 David vystoupil podle Gádova slova, jež promluvil v Hospodinově jménu. 20 Ornán se obrátil a spatřil toho anděla; jeho čtyři synové, kteří byli s ním, se skrývali a Ornán mlátil pšenici. 21 Když David došel k Ornánovi, Ornán vzhlédl a uviděl Davida. Vyšel z humna a dvakrát se Davidovi poklonil tváří k zemi. 22 David Ornánovi řekl: „Přenech mi to místo, své humno. Chci na něm vybudovat Hospodinu oltář. Dej mi je za plnou cenu stříbra, ať je od lidu odvrácena pohroma.“ 23 Ornán Davidovi odvětil: „Vezmi si je. Ať král, můj pán, udělá, co uzná za dobré. Hle, přidám dobytek k zápalným obětem a smyky jako dříví, též pšenici jako obětní dar. To vše dám.“ 24 Ale král David Ornánovi řekl: „Nikoli. Odkoupím to od tebe za plnou cenu stříbra. Vždyť nemohu přinést Hospodinu, co je tvé, nemohu obětovat zápalnou oběť darovanou.“ 25 David tedy dal Ornánovi za to místo obnos šesti set šekelů zlata. 26 I vybudoval tam David Hospodinu oltář, obětoval zápalné a pokojné oběti a vzýval Hospodina. Ten mu odpověděl ohněm seslaným z nebe na oltář pro zápalné oběti.
27 Hospodin pak poručil andělu, aby schoval meč do pochvy. 28 V té době, kdy David zjistil, že jej Hospodin na humně Ornána Jebúsejského vyslyšel, začal tam obětovat. 29 Ale Hospodinův příbytek, který zhotovil Mojžíš na poušti, i oltář pro zápalné oběti byly v té době na posvátném návrší v Gibeónu. 30 Tam David nemohl chodit, aby se dotazoval Hospodina, neboť byl mečem Hospodinova anděla přestrašen.
1 David prohlásil: „Zde bude dům Hospodina Boha, zde bude mít Izrael oltář k zápalným obětem.“ 2 David poručil soustředit ty, kdo pobývali v izraelské zemi jako hosté, a udělal z nich lamače, kteří připravovali kvádry pro stavbu Božího domu. 3 David také připravil mnoho železa na čepy pro křídla bran a na skoby a tak mnoho mědi, že se ani nedala zvážit. 4 Také cedrového dřeva bezpočet; to množství cedrového dřeva přiváželi Davidovi Sidóňané a Týřané.
5 David řekl: „Můj syn Šalomoun je ještě mladíček útlého věku. Má-li vybudovat Hospodinův dům do mohutné výše, aby proslul nádherou po všech zemích, musím pro to konat přípravy.“ Proto David ještě před svou smrtí vykonal mnoho příprav. 6 Pak zavolal svého syna Šalomouna a přikázal mu, aby Hospodinu, Bohu Izraele, vybudoval dům.
7 David Šalomounovi řekl: „Můj synu, já sám jsem měl v úmyslu vybudovat dům pro jméno Hospodina, svého Boha. 8 Stalo se však ke mně slovo Hospodinovo: ‚Prolil jsi mnoho krve, vedl jsi velké války. Nebudeš budovat dům pro mé jméno, protože jsi na zemi přede mnou prolil mnoho krve. 9 Hle, narodí se ti syn. Ten bude mužem odpočinutí. Jemu dám odpočinout ode všech jeho okolních nepřátel. Vždyť jeho jméno bude Šalomoun (to je Pokojný). Za jeho dnů poskytnu Izraeli pokoj a mír. 10 On vybuduje dům pro mé jméno. On se stane mým synem a já mu budu Otcem. Jeho královský trůn nad Izraelem upevním navěky.‘ 11 Nuže, můj synu, nechť je s tebou Hospodin. Se zdarem vybuduješ dům Hospodina, svého Boha, jak to o tobě vyřkl. 12 Kéž ti Hospodin dá prozíravost a rozumnost, až tě ustanoví nad Izraelem, abys dbal na zákon Hospodina, svého Boha. 13 Jen tehdy budeš mít zdar, budeš-li bedlivě plnit nařízení a řády, které Hospodin přikázal Mojžíšovi pro Izraele. Buď rozhodný a udatný! Neboj se a neděs! 14 Hle, i ve svém trápení jsem pro Hospodinův dům připravil sto tisíc talentů zlata, milión talentů stříbra, mědi a železa tolik, že se ani nedá zvážit. Připravil jsem též dřevo a kámen. A ty k tomu ještě přidáš. 15 S tebou bude při díle mnoho dělníků, lamačů, kameníků a tesařů, každý, kdo je dovedný v nějakém díle. 16 Zlata, stříbra, mědi a železa je bezpočet. Dej se do práce a nechť je s tebou Hospodin!“
17 David přikázal všem izraelským předákům, aby jeho synu Šalomounovi byli nápomocni: 18 „Což není Hospodin, váš Bůh, s vámi? Dal vám odpočinout ode všech okolních nepřátel. Vydal mi do rukou obyvatele země. Země je podmaněna Hospodinu a jeho lidu. 19 Nyní se tedy ze srdce a z duše dotazujte Hospodina, svého Boha, a dejte se do budování svatyně Boha Hospodina, abyste mohli vnést schránu Hospodinovy smlouvy a svaté Boží náčiní do domu, který bude pro Hospodinovo jméno vybudován.“
1 Když David zestárl a byl sytý dnů, ustanovil za krále nad Izraelem svého syna Šalomouna. 2 Shromáždil všechny izraelské velitele, kněze a lévijce. 3 Lévijci byli sečteni od třicetiletých výše; seznam jednotlivců činil třicet osm tisíc mužů. 4 Z nich bylo čtyřiadvacet tisíc pověřeno dohledem nad dílem domu Hospodinova, šest tisíc bylo správci a soudci, 5 čtyři tisíce vrátnými a čtyři tisíce oslavovaly Hospodina na nástroje, které dal k oslavování Hospodina udělat.
6 David je rozdělil do tříd 7 podle Geršóna, Kehata a Merarího, synů Léviho. Ke Geršónovi patří Laedán a Šimeí. 8 Synové Laedánovi byli tři: přední byl Jechíel, pak Zétam a Jóel. 9 Synové Šimeího: Šelomít, Chazíel a Háran. Ti tři byli v Laedánových rodech přední. 10 Synové Šimeího: Jachat, Zína, Jeúš a Bería. To byli čtyři synové Šimeího. 11 Jachat byl přední, Zína druhý; Jeúš a Bería neměli mnoho synů, byli tedy v jednom rodovém soupisu. 12 Synové Kehatovi byli čtyři: Amrám, Jishár, Chebrón a Uzíel. 13 Synové Amrámovi: Áron a Mojžíš. Áron byl oddělen, aby střežil svatost velesvatyně, on i jeho synové, aby pálil před Hospodinem kadidlo a přisluhoval mu a navěky v jeho jménu udílel požehnání. 14 Mojžíš byl muž Boží. Jeho synové byli jmenováni s kmenem Léviho. 15 Synové Mojžíšovi byli Geršóm a Elíezer. 16 Synové Geršómovi: přední Šebúel. 17 Synové Elíezerovi: přední Rechabjáš. Elíezer neměl jiné syny, zato synové Rechabjášovi se velmi rozmnožili. 18 Synové Jishárovi: přední Šelomít. 19 Synové Chebrónovi: přední Jerijáš, druhý Amarjáš, třetí Jachazíel, čtvrtý Jekameám. 20 Synové Uzíelovi: přední Míka, druhý Jišijáš. 21 Synové Merarího: Machlí a Muší. Synové Machlího: Eleazar a Kíš. 22 Eleazar zemřel, aniž měl syny; měl jen dcery. Vzali si je jejich bratranci, synové Kíšovi. 23 Synové Mušího byli tři: Machlí, Eder a Jeremót. 24 To jsou Léviovci podle svých otcovských rodů, přední v rodech, povolaní do služby a zapsaní do jmenného seznamu podle jednotlivců, konající služebné dílo pro Hospodinův dům, a to od dvacetiletých výše. 25 David totiž řekl: „Hospodin, Bůh Izraele, dal svému lidu odpočinutí. Navěky bude přebývat v Jeruzalémě. 26 Lévijci už tedy nebudou nosit příbytek a všechno náčiní potřebné k jeho obsluze.“ 27 Proto podle posledního Davidova rozkazu byli do seznamu zahrnuti Léviovci od dvacetiletých výše. 28 Byli dáni k ruce Áronovým synům, aby sloužili v Hospodinově domě, na jeho nádvořích a v komorách, aby dbali na čistotu všeho svatého a konali v Božím domě službu; 29 aby měli na starosti rovnání předkladných chlebů, bílou mouku pro přídavné oběti, oplatky nekvašených chlebů, pánve a mísy, různé odměrky a míry; 30 aby nastoupili každé ráno k vzdávání chval a oslavování Hospodina, a právě tak i večer; 31 aby před Hospodinem ustavičně přisluhovali při obětování zápalných obětí Hospodinu ve dnech odpočinku, o novoluních a v určených časech, a to v tom počtu, jak určuje jejich řád. 32 Konali strážní službu při stanu setkávání, strážní službu při svatyni a strážní službu u svých bratří, synů Áronových, při službě v domě Hospodinově.