Vezmi a čti celou Bibli

¹ Po uplynutí dvaceti let, během nichž Šalomoun stavěl dům Hospodinův i dům svůj, ² vystavěl i města, která mu dal Chúram, a usadil tam Izraelce. ³ Pak táhl Šalomoun do Chamát-sóby a zmocnil se jí. ⁴ Vybudoval též Tadmór v poušti a všechna města skladů v Chamátu. ⁵ Pak vybudoval Bét-chorón Horní a Bét-chorón Dolní, opevněná města s hradbami, vraty a závorami, ⁶ i Baalat a všechna města pro sklady. Ta patřila Šalomounovi, též všechna města pro vozbu a města pro koně a vše, co Šalomoun s tak velkým zaujetím budoval v Jeruzalémě i na Libanónu a v celé zemi, v níž vládl.

⁷ Všechen lid, který zbyl z Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, kteří nebyli z Izraele, ⁸ totiž z jejich synů ty, kteří po nich v zemi zbyli, které Izraelci zcela nevyhubili, podrobil Šalomoun nuceným pracím, a tak je tomu až dodnes. ⁹ Z Izraelců však Šalomoun neudělal otroky na svém díle; ti byli bojovníky a veliteli jeho osádek, veliteli jeho vozby a jízdy. ¹⁰ Správců představených nad pracemi pro krále Šalomouna bylo dvě stě padesát, ti panovali nad lidem.

¹¹ Faraónovu dceru vyvedl Šalomoun z Města Davidova do domu, který jí vystavěl. Řekl si totiž: „Moje žena nemůže bydlet v domě Davida, krále izraelského, neboť místa, kam vstoupila Hospodinova schrána, jsou svatá.“

¹² Tehdy začal Šalomoun obětovat Hospodinu zápalné oběti na Hospodinově oltáři, který vybudoval před chrámovou předsíní, ¹³ podle každodenního pořádku, podle Mojžíšova příkazu pro přinášení obětí ve dnech odpočinku, o novoluních a při slavnostech, třikrát za rok, ve svátek nekvašených chlebů, ve svátek týdnů a ve svátek stánků. ¹⁴ Podle rozhodnutí svého otce Davida postavil kněze k službě podle jejich tříd a lévijce k jejich povinnostem, aby chválili Boha a konali před kněžími službu podle každodenního pořádku, též vrátné roztřídil do oddílů k jednotlivým branám ve smyslu příkazu Davida, muže Božího. ¹⁵ Co se týká kněží a lévijců, neuchýlili se od králova příkazu v žádné věci, ani ve správě pokladů. ¹⁶ Tak bylo dohotoveno celé Šalomounovo dílo, ode dne, kdy byly položeny základy domu Hospodinova, až do jeho dokončení, kdy byl Hospodinův dům dostavěn.

¹⁷ Tehdy táhl Šalomoun do Esjón-geberu a k Elótu při mořském pobřeží v edómské zemi. ¹⁸ Chúram mu poslal po svých služebnících lodě a služebníky znalé moře. Dopluli se Šalomounovými služebníky až do Ofíru a přivezli odtamtud králi Šalomounovi čtyři sta padesát talentů zlata.

¹ I královna ze Sáby uslyšela zprávu o Šalomounovi a přijela do Jeruzaléma vyzkoušet ho hádankami. Přijela s velmi okázalým doprovodem, s velbloudy nesoucími balzámy, velké množství zlata a drahokamy. Přišla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co měla na srdci. ² Šalomoun jí zodpověděl všechny její otázky; ani jedna otázka nebyla pro Šalomouna tak tajemná, že by ji nezodpověděl. ³ Když královna ze Sáby viděla Šalomounovu moudrost a dům, který vybudoval, ⁴ i jídlo na jeho stole, zasedání jeho hodnostářů, pohotovost jeho služebnictva a jejich oděvy, jeho číšníky a jejich oděvy, i jeho vyvýšenou chodbu, kudy vcházel do Hospodinova domu, zůstala bez dechu. ⁵ Řekla králi: „Co jsem slyšela ve své zemi o tvém podnikání i o tvé moudrosti, je pravda. ⁶ Nevěřila jsem těm slovům, dokud jsem nepřišla a nespatřila to na vlastní oči. A to mi nebyla sdělena ani polovina z množství tvé moudrosti. Překonal jsi pověst, kterou jsem slyšela. ⁷ Blaze tvým mužům, blaze těmto tvým služebníkům, kteří jsou ustavičně v tvých službách a naslouchají tvé moudrosti. ⁸ Požehnán buď Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a dosadil tě na svůj trůn, abys byl králem před Hospodinem, svým Bohem. Protože si tvůj Bůh zamiloval Izraele, aby trval navěky, ustanovil tě nad ním králem, abys zjednával právo a spravedlnost.“ ⁹ Pak dala králi sto dvacet talentů zlata, velmi mnoho balzámů a drahokamy. Už nikdy tu nebyl takový balzám, jaký dala královna ze Sáby králi Šalomounovi.

¹⁰ Také služebníci Chúramovi a služebníci Šalomounovi, kteří dopravovali zlato z Ofíru, přivezli algumímové dřevo a drahokamy. ¹¹ Z algumímového dřeva dal král udělat ochozy pro dům Hospodinův i pro dům královský, i citery a harfy pro zpěváky. Nic takového nikdo v zemi judské předtím nespatřil.

¹² Král Šalomoun splnil královně ze Sáby každé přání, jež vyslovila; dal jí víc, než co ona přivezla králi. Pak se odebrala i se svými služebníky do své země.

¹³ Váha zlata, které bylo přiváženo Šalomounovi za jeden rok, činila šest set šedesát šest talentů ¹⁴ mimo zlato, jež přinášeli kupci a obchodníci; i všichni arabští králové a místodržitelé země přinášeli Šalomounovi zlato a stříbro. ¹⁵ Král Šalomoun dal udělat dvě stě pavéz z tepaného zlata; na jednu pavézu vynaložil šest set šekelů tepaného zlata. ¹⁶ Dále dal udělat tři sta štítů z tepaného zlata; na jeden štít vynaložil tři sta šekelů zlata. Král je pak dal uložit do domu Libanónského lesa.

¹⁷ Král dal také udělat veliký trůn ze slonoviny a obložil jej čistým zlatem. ¹⁸ Trůn měl šest stupňů a podnoží ze zlata, spojené s trůnem. Po obou stranách sedadla byla u trůnu opěradla a vedle opěradel stáli dva lvi. ¹⁹ Na šesti stupních tam stálo z obou stran dvanáct lvů. Nic takového nebylo zhotoveno v žádném království. ²⁰ Všechny nádoby, z kterých král Šalomoun pil, byly zlaté a všechny předměty domu Libanónského lesa byly potaženy lístkovým zlatem; nic nebylo ze stříbra; to v Šalomounově době nemělo cenu. ²¹ Král měl lodě, plující do zámoří s Chúramovými služebníky. Zámořské lodě přijížděly jednou za tři roky a přivážely zlato a stříbro, slonovinu, opice a pávy.

²² Král Šalomoun tak převýšil všechny krále země bohatstvím i moudrostí. ²³ Všichni králové země vyhledávali Šalomouna, aby slyšeli jeho moudrost, kterou mu Bůh vložil do srdce. ²⁴ Každý přinášel svůj dar: předměty stříbrné a zlaté, pláště, zbroj, balzámy, koně, mezky, a to rok co rok.

²⁵ Šalomoun měl také ustájeno čtyři tisíce koní k vozům a dvanáct tisíc jezdeckých koní. Rozmístil je ve městech pro vozbu a u sebe v Jeruzalémě. ²⁶ Tak se stal vladařem nad všemi králi od Řeky až k zemi pelištejské a až k hranicím Egypta. ²⁷ Král měl v Jeruzalémě stříbra jako kamení a cedrů jako planých fíků, jakých roste mnoho v Přímořské nížině. ²⁸ Šalomounovi přiváděli koně z Egypta i z ostatních zemí.

²⁹ O ostatních příbězích Šalomounových, prvních i posledních, se píše, jak známo, v příbězích proroka Nátana, v proroctví Achijáše Šíloského a v prorockých viděních vidoucího Jeeda proti Jarobeámovi, synu Nebatovu. ³⁰ Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem čtyřicet let. ³¹ I ulehl Šalomoun ke svým otcům a pohřbili ho v městě jeho otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Rechabeám.

¹ Rechabeám se odebral do Šekemu. Do Šekemu totiž přišel celý Izrael, aby ho ustanovil králem. ² Jarobeám, syn Nebatův, se o tom doslechl v Egyptě, kam uprchl před králem Šalomounem, a vrátil se z Egypta. ³ Poslali pro něj a povolali ho zpět. Jarobeám přišel s celým Izraelem a promluvili k Rechabeámovi: ⁴ „Tvůj otec nás sevřel tvrdým jhem. Ulehči nám nyní tvrdou službu svého otce a těžké jho, které na nás vložil, a my ti budeme sloužit.“ ⁵ Rechabeám jim řekl: „Po třech dnech se opět ke mně vraťte.“ A lid se rozešel.

⁶ Král Rechabeám se radil se starci, kteří byli v službách jeho otce Šalomouna, dokud ještě žil. Ptal se: „Jak vy radíte? Co mám tomuto lidu odpovědět?“ ⁷ Promluvili k němu takto: „Jestliže budeš k tomuto lidu dobrý a přívětivý, jestliže jim dáš laskavou odpověď, budou po všechny dny tvými služebníky.“ ⁸ On však nedbal rady starců, kterou mu dávali, a radil se s mladíky, kteří s ním vyrostli a teď byli v jeho službách. ⁹ Těch se zeptal: „Co radíte vy? Jak máme odpovědět tomuto lidu, který mi řekl: ‚Ulehči nám jho, které na nás vložil tvůj otec‘?“ ¹⁰ Mladíci, kteří s ním vyrostli, k němu promluvili takto: „Toto řekni lidu, který k tobě promluvil slovy: ‚Tvůj otec nás obtížil jhem, ty však nám je ulehči.‘ Promluv k nim takto: ‚Můj malík je tlustší než bedra mého otce. ¹¹ Tak tedy můj otec na vás vložil těžké jho? Já k vašemu jhu ještě přidám. Můj otec vás trestal biči, já však vás budu trestat důtkami.‘“

¹² Třetího dne přišel Jarobeám a všechen lid k Rechabeámovi, jak král nařídil: „Třetího dne se ke mně navraťte.“ ¹³ Král lidu odpověděl tvrdě, král Rechabeám nedbal rady starců. ¹⁴ Promluvil k nim podle rady mladíků:

„Obtížím vás jhem a ještě k němu přidám.

Můj otec vás trestal biči, já však vás budu trestat důtkami!“

¹⁵ Král lid nevyslyšel, neboť to bylo řízení Boží. Hospodin tak splnil slovo, které ohlásil Jarobeámovi, synu Nebatovu, skrze Achijáše Šíloského. ¹⁶ Když celý Izrael uviděl, že je král nevyslyšel, dal lid králi tuto odpověď:

„Jaký podíl máme v Davidovi?

Nemáme dědictví v synu Jišajovu.

Každý ke svým stanům, Izraeli!

Nyní pohleď na svůj dům, Davide!“

A celý Izrael se rozešel ke svým stanům.

¹⁷ Proto Rechabeám kraloval pouze nad Izraelci usedlými v judských městech. ¹⁸ Král Rechabeám vyslal Hadórama, který byl nad nucenými pracemi, ale Izraelci ho ukamenovali k smrti. Král Rechabeám byl nucen skočit do vozu a utéci do Jeruzaléma. ¹⁹ Tak se vzbouřil Izrael proti domu Davidovu, a to trvá dodnes.

¹ Když přišel Rechabeám do Jeruzaléma, shromáždil dům Judův a Benjamínův, sto osmdesát tisíc vybraných bojovníků, aby bojovali s Izraelem a vrátili království Rechabeámovi.

² I stalo se slovo Hospodinovo k Šemajášovi, muži Božímu: ³ „Řekni judskému králi Rechabeámovi, synu Šalomounovu, a celému Izraeli na území Judy a Benjamína: ⁴ Toto praví Hospodin: Netáhněte a nebojujte proti svým bratřím. Každý ať se vrátí do svého domu, neboť se to stalo z mé vůle.“ Uposlechli tedy Hospodinových slov a vrátili se z výpravy proti Jarobeámovi zpět.

⁵ Rechabeám se usídlil v Jeruzalémě a vystavěl v Judsku opevněná města. ⁶ Vystavěl Betlém, Étam a Tekóu, ⁷ Bét-súr, Sóko a Adulám, ⁸ Gat, Maréšu a Zíf, ⁹ Adórajim, Lakíš a Azeku, ¹⁰ Soreu, Ajalón a Chebrón; to jsou opevněná města v Judovi a Benjamínovi. ¹¹ Zesílil pevnosti, dal jim vévody i zásoby potravy, oleje a vína ¹² a do každého jednotlivého města pavézy a oštěpy. Nesmírně je posílil. Patřil mu Juda a Benjamín.

¹³ Kněží a lévijci z celého Izraele ze všech území se k němu přidali. ¹⁴ Lévijci opustili své pastviny i své državy a odešli do Judska a do Jeruzaléma, protože je Jarobeám se svými syny vyloučil, aby nesloužili Hospodinu jako kněží. ¹⁵ Sám si ustanovil kněze pro posvátná návrší, pro běsy a pro býčky, které udělal. ¹⁶ Za lévijci pak odcházeli ze všech izraelských kmenů ti, kteří si předsevzali hledat Hospodina, Boha Izraele. Přicházeli do Jeruzaléma obětovat Hospodinu, Bohu svých otců. ¹⁷ Posilovali judské království a po tři léta dodávali odvahu Rechabeámovi, synu Šalomounovu. Po tři léta totiž chodili cestou Davida a Šalomouna.

¹⁸ Rechabeám si vzal za ženu Machalatu, dceru Jerimóta, syna Davidova, a Abíhajilu, dceru Elíaba, syna Jišajova. ¹⁹ Porodila mu syny: Jeúše, Šemarjáše a Zahama. ²⁰ Po ní si vzal Maaku, dceru Abšalómovu. Ta mu porodila Abijáše, Ataje, Zízu a Šelomíta. ²¹ Nade všechny své ženy a ženiny miloval Rechabeám Maaku, dceru Abšalómovu. Měl osmnáct žen a šedesát ženin a zplodil dvacet osm synů a šedesát dcer. ²² Do čela postavil Rechabeám Abijáše, syna Maaky, jako vévodu mezi jeho bratry, neboť ho chtěl dosadit za krále. ²³ Ostatní své syny po úvaze rozdělil do všech území Judy a Benjamína po všech opevněných městech a bohatě je zaopatřil. Vyžádal jim množství žen.