Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 181. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“Tóbit - Tóbijáš, kapitola 13
1 Tóbit řekl: „Požehnaný buď Bůh věčně živý i jeho království.
2 On trestá i smilovává se;
uvádí do podsvětí hluboko pod zemí i vyvádí z veliké záhuby;
není nic, co by se mohlo vymknout z jeho ruky.
3 Vzdávejte mu chválu, synové izraelští, před pohany,
protože on vás mezi ně rozptýlil.
4 Tam vám uvedl ve známost svou velikost.
Vyvyšujte jej přede vším živým,
protože je náš Pán. On je náš Bůh,
on je Otec náš. On je Bůh po všechny věky.
5 Bude vás trestat za vaše nepravosti,
ale smiluje se nad vámi všemi a vysvobodí vás ze všech pronárodů,
mezi něž jste byli rozptýleni.
6 Až se k němu obrátíte celým svým srdcem
a celou svou duší a budete před ním jednat podle pravdy,
tehdy se obrátí k vám a nebude skrývat před vámi svou tvář.
7 Nuže, vizte, co s vámi učinil, a chvalte jej na plná ústa.
Dobrořečte Pánu spravedlnosti, vyvyšujte Krále věků!
8 Já mu vzdávám chválu v zemi svého zajetí.
Jeho sílu a jeho velikost ukazuji hříšnému pronárodu.
Obraťte se, hříšníci, a čiňte před ním spravedlnost.
Kdo ví, zda nenalezne ve vás zálibu a neprokáže vám milosrdenství.
9 Svého Boha vyvyšuji.
Má duše vyvyšuje nebeského Krále a bude vždycky jásat nad jeho velikostí.
10 Ať o něm mluví a vzdávají mu chválu všichni v Jeruzalémě.
Jeruzaléme, svaté město,
Bůh tě bude trestat za skutky tvých synů,
ale opět se smiluje nad syny spravedlivých.
11 Vzdávej chválu Hospodinu mocně a dobrořeč Králi věků.
Opět bude vybudován tvůj stánek, tobě k radosti,
12 a on rozveselí v tobě všechny, kdo byli odvedeni do zajetí,
a zamiluje si v tobě všechny ubohé po všechna pokolení na věky.
13 Jasné světlo zazáří do všech dálav země.
Mnohé pronárody přijdou k tobě zdaleka
i obyvatelé všech končin země k tvému svatému jménu,
se svými dary v rukou pro Krále nebes.
Pokolení za pokoleními budou v tobě plesat
a jméno vyvoleného města bude trvat po všechna pokolení.
14 Prokleti ať jsou všichni, kdo mluví proti tobě kruté slovo.
Prokleti budou všichni, kdo tě ničí a kdo strhují tvé hradby,
všichni, kdo boří tvé věže a zapalují tvé příbytky.
Ale na věky budou požehnáni všichni, kdo se tě bojí.
15 Jdi už a plesej nad syny spravedlivých,
neboť všichni budou shromážděni a budou dobrořečit Pánu věků.
Blaze těm, kdo tě milují,
a blaze těm, kdo se budou radovat z tvého pokoje.
16 Blaze všem lidem, kteří se budou rmoutit nad tebou, nad všemi tvými tresty,
protože v tobě se budou radovat a spatří všechnu tvou radost až navěky.
Má duše, dobrořeč Hospodinu, velikému Králi.
17 Vždyť Jeruzalém bude vybudován
a v městě Boží dům po všechny věky.
Blažený budu, jestliže pozůstatek mého potomstva spatří tvou slávu
a vzdá chválu nebeskému Králi.
Brány Jeruzaléma budou vybudovány ze safíru a smaragdu
a všechny tvé hradby z drahého kamene.
Věže Jeruzaléma budou vybudovány ze zlata
a všechny jejich bašty z čistého zlata.
Ulice Jeruzaléma budou vydlážděny karbunkulem a kamenem ofírským.
18 Brány Jeruzaléma budou prozpěvovat písně plné plesání
a všechny jeho domy budou volat: Haleluja, požehnaný Bůh Izraele.
Požehnaní budou dobrořečit svatému jménu navěky a navždy.“
Tóbit - Tóbijáš, kapitola 14
1 Slova Tóbitova dobrořečení skončila. 2 Zemřel v pokoji stár sto dvanáct let a byl slavně pohřben v Ninive. Dvaašedesát let mu bylo, když pozbyl zraku. Když ho znovu nabyl, žil v dobrých poměrech a prokazoval milosrdenství. A nepřestával dobrořečit Bohu a vzdávat chválu jeho velikosti. 3 Když umíral, zavolal svého syna Tóbijáše a přikázal mu: „Synu, odveď své děti 4 a spěchej do Médie. Věřím výroku Božímu proti Ninive, který pronesl Nahum, že se to vše stane a dopadne na Ašúr a na Ninive. I vše, co mluvili jiní izraelští proroci, které poslal Bůh, se dostaví. Nic nebude ubráno z těch výroků, ale všechno se stane časem svým. V Médii bude spíše záchrana než v Asýrii a v Babylónu. Vždyť vím a věřím, že všechno, co řekl Bůh, se uskuteční a nastane. Jistě nevypadne ani slovíčko z těch slov. Všichni naši bratří, kteří bydlí v izraelské zemi, budou rozptýleni a odvedeni do zajetí z té dobré země. Všechna země izraelská bude pustá, i Samaří a Jeruzalém budou pusté a dům Boží bude ve smutku. Bude na určitou dobu spáleništěm. 5 Ale Bůh se opět nad nimi smiluje a navrátí je opět do země izraelské. Opět vybudují dům Boží, i když ne takový jako první, až do té doby, kdy se naplní stanovený čas. Potom se navrátí všichni ze svého zajetí a nádherně vybudují Jeruzalém. Také Boží dům v něm bude vybudován, jak o něm mluvili izraelští proroci. 6 Všechny národy na celé zemi, všichni lidé se obrátí a budou se bát Boha vpravdě. Všichni opustí své modly, které svými svody svádějí ke lži, a budou dobrořečit věčnému Bohu ve spravedlnosti. 7 Všichni izraelští synové, zachránění v těch dnech a připomínající Boha vpravdě, budou shromážděni a přijdou do Jeruzaléma. Budou v bezpečí bydlet navěky v zemi Abrahamově. Bude jim předána do vlastnictví. Ti, kdo vpravdě milují Boha, se budou radovat, ale ti, kdo páchají hřích a nepravost, zmizí z celé země. 8 Hle, dítky, toto vám přikazuji: 9 Služte Bohu vpravdě, čiňte, co se mu líbí. Vašim dětem ať je uloženo činit spravedlnost a prokazovat milosrdenství, ať jsou pamětlivy Boha a dobrořečí jeho jménu v každém čase vpravdě a celou svou silou. Ty pak, synu, vyjdi z Ninive a nezůstávej zde. Toho dne, kdy pohřbíš svou matku se mnou, nepřebývej déle na jeho území. Vidím, že je v něm mnoho nepravosti a děje se v něm mnoho podvodů, a lidé se nic nestydí. 10 Hle, synu, co učinil Nádab Achíkarovi, který jej vychoval. Zdali jej zaživa neuvrhl pod zem. Bůh mu však odplatil za ten potupný skutek před jeho tváří: Achíkar vyšel na světlo a Nádab vešel do věčné tmy, protože chtěl Achíkara usmrtit. Ten, protože prokazoval milosrdenství, unikl z osidla smrti, které mu nastražil Nádab, ale Nádab padl do osidla smrti, a to jej zahubilo. 11 Vizte, mé děti, co způsobuje milosrdenství a co nepravost, ta usmrcuje. – Avšak hle, má duše mě už opouští.“ Položili ho na lůžko a zemřel. A byl slavně pohřben.
12 Když zemřela jeho matka, pohřbil ji Tóbijáš vedle svého otce. Pak odešel, on i jeho žena, do Médie a usídlil se v Ekbatanech u svého tchána Reúela. 13 S úctou pečoval o rodiče ve stáří a pohřbil je v médských Ekbatanech. Zdědil dům Reúelův i svého otce Tóbita. 14 Zemřel ve věku sto sedmnácti let v slávě. 15 Dříve než zemřel, dozvěděl se a uslyšel o zničení Ninive a viděl, jak zajatci, které v něm zajal médský král Kyaxarés, byli odvedeni do Médie, a dobrořečil Bohu za vše, co učinil se syny Ninive a Ašúru. Zaradoval se nad Ninivem, dříve než zemřel, a dobrořečil Hospodinu, Bohu, na věky věků.
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Tóbit řekl: „Požehnaný buď Bůh věčně živý i jeho království.
2 On trestá i smilovává se;
uvádí do podsvětí hluboko pod zemí i vyvádí z veliké záhuby;
není nic, co by se mohlo vymknout z jeho ruky.
3 Vzdávejte mu chválu, synové izraelští, před pohany,
protože on vás mezi ně rozptýlil.
4 Tam vám uvedl ve známost svou velikost.
Vyvyšujte jej přede vším živým,
protože je náš Pán. On je náš Bůh,
on je Otec náš. On je Bůh po všechny věky.
5 Bude vás trestat za vaše nepravosti,
ale smiluje se nad vámi všemi a vysvobodí vás ze všech pronárodů,
mezi něž jste byli rozptýleni.
6 Až se k němu obrátíte celým svým srdcem
a celou svou duší a budete před ním jednat podle pravdy,
tehdy se obrátí k vám a nebude skrývat před vámi svou tvář.
7 Nuže, vizte, co s vámi učinil, a chvalte jej na plná ústa.
Dobrořečte Pánu spravedlnosti, vyvyšujte Krále věků!
8 Já mu vzdávám chválu v zemi svého zajetí.
Jeho sílu a jeho velikost ukazuji hříšnému pronárodu.
Obraťte se, hříšníci, a čiňte před ním spravedlnost.
Kdo ví, zda nenalezne ve vás zálibu a neprokáže vám milosrdenství.
9 Svého Boha vyvyšuji.
Má duše vyvyšuje nebeského Krále a bude vždycky jásat nad jeho velikostí.
10 Ať o něm mluví a vzdávají mu chválu všichni v Jeruzalémě.
Jeruzaléme, svaté město,
Bůh tě bude trestat za skutky tvých synů,
ale opět se smiluje nad syny spravedlivých.
11 Vzdávej chválu Hospodinu mocně a dobrořeč Králi věků.
Opět bude vybudován tvůj stánek, tobě k radosti,
12 a on rozveselí v tobě všechny, kdo byli odvedeni do zajetí,
a zamiluje si v tobě všechny ubohé po všechna pokolení na věky.
13 Jasné světlo zazáří do všech dálav země.
Mnohé pronárody přijdou k tobě zdaleka
i obyvatelé všech končin země k tvému svatému jménu,
se svými dary v rukou pro Krále nebes.
Pokolení za pokoleními budou v tobě plesat
a jméno vyvoleného města bude trvat po všechna pokolení.
14 Prokleti ať jsou všichni, kdo mluví proti tobě kruté slovo.
Prokleti budou všichni, kdo tě ničí a kdo strhují tvé hradby,
všichni, kdo boří tvé věže a zapalují tvé příbytky.
Ale na věky budou požehnáni všichni, kdo se tě bojí.
15 Jdi už a plesej nad syny spravedlivých,
neboť všichni budou shromážděni a budou dobrořečit Pánu věků.
Blaze těm, kdo tě milují,
a blaze těm, kdo se budou radovat z tvého pokoje.
16 Blaze všem lidem, kteří se budou rmoutit nad tebou, nad všemi tvými tresty,
protože v tobě se budou radovat a spatří všechnu tvou radost až navěky.
Má duše, dobrořeč Hospodinu, velikému Králi.
17 Vždyť Jeruzalém bude vybudován
a v městě Boží dům po všechny věky.
Blažený budu, jestliže pozůstatek mého potomstva spatří tvou slávu
a vzdá chválu nebeskému Králi.
Brány Jeruzaléma budou vybudovány ze safíru a smaragdu
a všechny tvé hradby z drahého kamene.
Věže Jeruzaléma budou vybudovány ze zlata
a všechny jejich bašty z čistého zlata.
Ulice Jeruzaléma budou vydlážděny karbunkulem a kamenem ofírským.
18 Brány Jeruzaléma budou prozpěvovat písně plné plesání
a všechny jeho domy budou volat: Haleluja, požehnaný Bůh Izraele.
Požehnaní budou dobrořečit svatému jménu navěky a navždy.“
1 Slova Tóbitova dobrořečení skončila. 2 Zemřel v pokoji stár sto dvanáct let a byl slavně pohřben v Ninive. Dvaašedesát let mu bylo, když pozbyl zraku. Když ho znovu nabyl, žil v dobrých poměrech a prokazoval milosrdenství. A nepřestával dobrořečit Bohu a vzdávat chválu jeho velikosti. 3 Když umíral, zavolal svého syna Tóbijáše a přikázal mu: „Synu, odveď své děti 4 a spěchej do Médie. Věřím výroku Božímu proti Ninive, který pronesl Nahum, že se to vše stane a dopadne na Ašúr a na Ninive. I vše, co mluvili jiní izraelští proroci, které poslal Bůh, se dostaví. Nic nebude ubráno z těch výroků, ale všechno se stane časem svým. V Médii bude spíše záchrana než v Asýrii a v Babylónu. Vždyť vím a věřím, že všechno, co řekl Bůh, se uskuteční a nastane. Jistě nevypadne ani slovíčko z těch slov. Všichni naši bratří, kteří bydlí v izraelské zemi, budou rozptýleni a odvedeni do zajetí z té dobré země. Všechna země izraelská bude pustá, i Samaří a Jeruzalém budou pusté a dům Boží bude ve smutku. Bude na určitou dobu spáleništěm. 5 Ale Bůh se opět nad nimi smiluje a navrátí je opět do země izraelské. Opět vybudují dům Boží, i když ne takový jako první, až do té doby, kdy se naplní stanovený čas. Potom se navrátí všichni ze svého zajetí a nádherně vybudují Jeruzalém. Také Boží dům v něm bude vybudován, jak o něm mluvili izraelští proroci. 6 Všechny národy na celé zemi, všichni lidé se obrátí a budou se bát Boha vpravdě. Všichni opustí své modly, které svými svody svádějí ke lži, a budou dobrořečit věčnému Bohu ve spravedlnosti. 7 Všichni izraelští synové, zachránění v těch dnech a připomínající Boha vpravdě, budou shromážděni a přijdou do Jeruzaléma. Budou v bezpečí bydlet navěky v zemi Abrahamově. Bude jim předána do vlastnictví. Ti, kdo vpravdě milují Boha, se budou radovat, ale ti, kdo páchají hřích a nepravost, zmizí z celé země. 8 Hle, dítky, toto vám přikazuji: 9 Služte Bohu vpravdě, čiňte, co se mu líbí. Vašim dětem ať je uloženo činit spravedlnost a prokazovat milosrdenství, ať jsou pamětlivy Boha a dobrořečí jeho jménu v každém čase vpravdě a celou svou silou. Ty pak, synu, vyjdi z Ninive a nezůstávej zde. Toho dne, kdy pohřbíš svou matku se mnou, nepřebývej déle na jeho území. Vidím, že je v něm mnoho nepravosti a děje se v něm mnoho podvodů, a lidé se nic nestydí. 10 Hle, synu, co učinil Nádab Achíkarovi, který jej vychoval. Zdali jej zaživa neuvrhl pod zem. Bůh mu však odplatil za ten potupný skutek před jeho tváří: Achíkar vyšel na světlo a Nádab vešel do věčné tmy, protože chtěl Achíkara usmrtit. Ten, protože prokazoval milosrdenství, unikl z osidla smrti, které mu nastražil Nádab, ale Nádab padl do osidla smrti, a to jej zahubilo. 11 Vizte, mé děti, co způsobuje milosrdenství a co nepravost, ta usmrcuje. – Avšak hle, má duše mě už opouští.“ Položili ho na lůžko a zemřel. A byl slavně pohřben.
12 Když zemřela jeho matka, pohřbil ji Tóbijáš vedle svého otce. Pak odešel, on i jeho žena, do Médie a usídlil se v Ekbatanech u svého tchána Reúela. 13 S úctou pečoval o rodiče ve stáří a pohřbil je v médských Ekbatanech. Zdědil dům Reúelův i svého otce Tóbita. 14 Zemřel ve věku sto sedmnácti let v slávě. 15 Dříve než zemřel, dozvěděl se a uslyšel o zničení Ninive a viděl, jak zajatci, které v něm zajal médský král Kyaxarés, byli odvedeni do Médie, a dobrořečil Bohu za vše, co učinil se syny Ninive a Ašúru. Zaradoval se nad Ninivem, dříve než zemřel, a dobrořečil Hospodinu, Bohu, na věky věků.