Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 199. den čtení Přehled čtení„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka.
Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání,
které jsou v tobě ukryté.
Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky.
Amen.“Jeremjáš, kapitola 19
1 Toto praví Hospodin: „Jdi a kup u hrnčíře hliněnou lahvici a s některými staršími lidu a staršími z kněžstva 2 vyjdi do Údolí syna Hinómova, které je před Střepnou branou, a volej tam slova, která k tobě budu mluvit. 3 Řekni jim: Králové judští a obyvatelé Jeruzaléma, slyšte slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, já uvedu na toto místo zlo. Tomu, kdo o něm uslyší, bude znít v uších. 4 Opustili mě, cizím mi učinili toto místo a pálili na něm kadidlo jiným bohům, které neznali oni ani jejich otcové ani judští králové, a toto místo naplnili krví nevinných. 5 Vybudovali posvátná návrší Baalova, aby Baalovi jako zápalné oběti pálili v ohni své syny. K tomu jsem jim přece nedal příkaz, ani jsem o tom nemluvil, ani mi to na mysl nepřišlo.
6 Proto hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy toto místo se už nebude nazývat ‚Tófet‘ či ‚Údolí syna Hinómova‘, nýbrž ‚Údolí vraždění‘. 7 Na tomto místě rozbiji na střepy záměr Judy a Jeruzaléma, způsobím to, že padnou mečem před svými nepřáteli, do rukou těch, kdo jim ukládají o život; jejich mrtvoly vydám za pokrm nebeskému ptactvu a zemskému zvířectvu. 8 Způsobím, že toto město bude vzbuzovat úděs a posměch; každý kolemjdoucí nad všemi jeho ranami posměšně zasykne úžasem. 9 Způsobím, že budou jíst maso svých synů a maso svých dcer, jeden bude požírat maso druhého v obležení a tísni, až je budou tísnit jejich nepřátelé a ti, kdo jim ukládají o život. 10 Nato rozbiješ tu lahvici před muži, kteří půjdou s tebou, 11 a řekneš jim: Toto praví Hospodin zástupů: Právě tak, jak se rozbíjí hliněná nádoba a nelze ji už opravit, rozbiji tento lid a toto město; v Tófetu se bude pohřbívat, protože jinde místo k pohřbívání nebude. 12 Právě tak naložím s tímto místem, je výrok Hospodinův, a s jeho obyvateli. Učiním tomuto městu jako Tófetu. 13 Domy v Jeruzalémě a domy judských králů budou nečisté jako místo Tófet; to se týká všech domů, na jejichž střechách se pálilo kadidlo veškerému nebeskému zástupu a konaly úlitby jiným bohům.“
14 Když přišel Jeremjáš z Tófetu, kam jej Hospodin poslal prorokovat, postavil se na nádvoří Hospodinova domu a řekl všemu lidu: „Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, já uvedu na toto město i na všechna města kolem všechno zlo, které jsem nad ním vyhlásil, neboť jsou tvrdošíjní a neposlouchají má slova.“
Jeremjáš, kapitola 20
1 Pašchúr, syn kněze Iméra, jenž byl vrchním dohlížitelem v Hospodinově domě, slyšel Jeremjáše prorokovat tato slova. 2 Proto dal Pašchúr proroka Jeremjáše zbít a vsadit do klády, která byla v Horní Benjamínské bráně, u Hospodinova domu. 3 Nazítří, když Pašchúr vyvedl Jeremjáše z klády, řekl mu Jeremjáš: „Hospodin tě nepojmenoval Pašchúr, nýbrž Magór mi-sábíb (to je Kolkolem děs).“
4 Toto praví Hospodin: „Děsu vydám tebe i všechny tvé přátele. Před tvými zraky padnou mečem svých nepřátel. Celé Judsko vydám do rukou babylónskému králi. On je přestěhuje do Babylónu a pobije mečem. 5 Vydám též celou klenotnici tohoto města s veškerým jeho jměním a s veškerými jeho drahocennostmi, rovněž všechny poklady judských králů vydám do rukou jejich nepřátel; uloupí je, vezmou a odnesou do Babylónu. 6 A ty, Pašchúre, i všichni obyvatelé tvého domu, půjdete do zajetí; přijdeš do Babylónu a tam zemřeš a tam budeš pohřben ty i všichni tvoji přátelé, jimž jsi klamně prorokoval.“
7 Přemlouvals mě, Hospodine, a dal jsem se přemluvit.
Zdolal jsi mě a přemohl.
Po celé dny jsem jen pro smích, každý se mi vysmívá.
8 Sotvaže promluvím, úpím, přivolávám násilí a zhoubu,
neboť Hospodinovo slovo mi přináší jen potupu a pošklebky po celé dny.
9 Řekl jsem: „Nebudu je připomínat, už nebudu v jeho jménu mluvit,“
avšak je v mém srdci jak hořící oheň,
je uzavřeno v mých kostech,
jsem vyčerpán tím, co musím snášet,
dál už nemohu.
10 Z mnoha stran pomluvy slyším. Kolkolem děs!
„Udejte ho!“ „Udáme ho!“
Kdekdo z těch, s nimiž jsem pokojně žil, čeká, až se zhroutím.
„Snad se dá nachytat, pak ho přemůžeme, zajmeme ho a pomstíme se mu.“
11 Ale Hospodin je se mnou jako přesilný bohatýr,
proto moji pronásledovatelé upadnou a dál nebudou moci,
velice se budou stydět, že nebudou mít úspěch,
jejich věčná hanba nebude zapomenuta.
12 Hospodine zástupů, který zkoumáš spravedlivého,
ty vidíš do ledví i do srdce,
kéž spatřím tvou pomstu nad nimi.
Vždyť tobě jsem předložil svůj spor.
13 Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina,
protože vysvobodil ubožáka z rukou zlovolníků.
14 Proklet buď den, v němž jsem se narodil.
Den, v kterém mě má matka porodila,
ať není požehnán.
15 Proklet buď muž, jenž zvěstoval mému otci:
„Narodilo se ti dítě, chlapec,“
a udělal mu velkou radost.
16 Ať je ten muž jako města, která Hospodin nelítostně vyvrátil;
ať zrána slyší úpěnlivé volání a za poledne válečný povyk.
17 Že mě neusmrtil hned v matčině lůně,
aby mně má matka byla hrobem,
aby její lůno bylo věčně těhotné!
18 Proč jsem vyšel z matčina lůna?
Abych viděl trápení a strasti,
aby v hanbě skončily mé dny?
Jeremjáš, kapitola 21
1 Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi, když k němu král Sidkijáš poslal Pašchúra, syna Malkijášova, a Sefanjáše, syna kněze Maasejáše: 2 „Dotaž se, prosím, ohledně nás Hospodina, neboť Nebúkadnesar, král babylónský, začal proti nám válčit. Snad s námi Hospodin naloží podle své divuplné moci a on od nás odtáhne.“
3 Jeremjáš jim odpověděl: „Toto vyřídíte Sidkijášovi: 4 Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, odejmu válečné zbraně, které máte ve svých rukou a jimiž bojujete vně hradeb proti babylónskému králi a Kaldejcům, kteří vás obléhají, a shromáždím je doprostřed tohoto města. 5 A sám budu proti vám bojovat napřaženou rukou a pevnou paží, s hněvem, rozhořčením a velkým rozlícením. 6 Obyvatele tohoto města, lidi i dobytek, raním těžkým morem a pomřou. 7 Potom, je výrok Hospodinův, vydám Sidkijáše, judského krále, i jeho služebníky a lid, ty, kdo zůstanou v tomto městě po moru, meči a hladu, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, do rukou jejich nepřátel, do rukou těch, kdo jim ukládají o život. Ten je pobije ostřím meče, bez lítosti, bez soucitu, bez slitování.“ 8 A tomuto lidu řekneš: „Toto praví Hospodin: Hle, předkládám vám cestu života a cestu smrti. 9 Kdo bude sídlit v tomto městě, zemře mečem, hladem a morem. Kdo však vyjde a skloní se před Kaldejci, kteří vás obléhají, zůstane naživu, jako kořist získá svůj život. 10 Neboť jsem obrátil svou tvář proti tomuto městu ke zlému, a ne k dobrému, je výrok Hospodinův. Bude vydáno do rukou babylónskému králi a ten je spálí ohněm.“
11 Domu judského krále řekni:
„Slyšte slovo Hospodinovo
12 Dome Davidův, toto praví Hospodin:
Za jitra zjednávejte právo
a vysvobozujte oloupeného z rukou utiskovatele,
nebo mé rozhořčení vzplane jako oheň
a bude hořet, aniž je kdo uhasí,
a to pro vaše zlé skutky.
13 Chystám se na tebe, která trůníš v dolině,
skálo na rovině, je výrok Hospodinův,
na ty, kdo říkají: ‚Kdo by k nám vnikl?
Kdo by se dostal do našich obydlí?‘
14 Ztrestám vás podle ovoce vašich skutků,
je výrok Hospodinův.
Ve vašem lese zanítím oheň a ten pozře vše kolem.“
„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem.
Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Toto praví Hospodin: „Jdi a kup u hrnčíře hliněnou lahvici a s některými staršími lidu a staršími z kněžstva 2 vyjdi do Údolí syna Hinómova, které je před Střepnou branou, a volej tam slova, která k tobě budu mluvit. 3 Řekni jim: Králové judští a obyvatelé Jeruzaléma, slyšte slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, já uvedu na toto místo zlo. Tomu, kdo o něm uslyší, bude znít v uších. 4 Opustili mě, cizím mi učinili toto místo a pálili na něm kadidlo jiným bohům, které neznali oni ani jejich otcové ani judští králové, a toto místo naplnili krví nevinných. 5 Vybudovali posvátná návrší Baalova, aby Baalovi jako zápalné oběti pálili v ohni své syny. K tomu jsem jim přece nedal příkaz, ani jsem o tom nemluvil, ani mi to na mysl nepřišlo.
6 Proto hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy toto místo se už nebude nazývat ‚Tófet‘ či ‚Údolí syna Hinómova‘, nýbrž ‚Údolí vraždění‘. 7 Na tomto místě rozbiji na střepy záměr Judy a Jeruzaléma, způsobím to, že padnou mečem před svými nepřáteli, do rukou těch, kdo jim ukládají o život; jejich mrtvoly vydám za pokrm nebeskému ptactvu a zemskému zvířectvu. 8 Způsobím, že toto město bude vzbuzovat úděs a posměch; každý kolemjdoucí nad všemi jeho ranami posměšně zasykne úžasem. 9 Způsobím, že budou jíst maso svých synů a maso svých dcer, jeden bude požírat maso druhého v obležení a tísni, až je budou tísnit jejich nepřátelé a ti, kdo jim ukládají o život. 10 Nato rozbiješ tu lahvici před muži, kteří půjdou s tebou, 11 a řekneš jim: Toto praví Hospodin zástupů: Právě tak, jak se rozbíjí hliněná nádoba a nelze ji už opravit, rozbiji tento lid a toto město; v Tófetu se bude pohřbívat, protože jinde místo k pohřbívání nebude. 12 Právě tak naložím s tímto místem, je výrok Hospodinův, a s jeho obyvateli. Učiním tomuto městu jako Tófetu. 13 Domy v Jeruzalémě a domy judských králů budou nečisté jako místo Tófet; to se týká všech domů, na jejichž střechách se pálilo kadidlo veškerému nebeskému zástupu a konaly úlitby jiným bohům.“
14 Když přišel Jeremjáš z Tófetu, kam jej Hospodin poslal prorokovat, postavil se na nádvoří Hospodinova domu a řekl všemu lidu: „Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, já uvedu na toto město i na všechna města kolem všechno zlo, které jsem nad ním vyhlásil, neboť jsou tvrdošíjní a neposlouchají má slova.“
1 Pašchúr, syn kněze Iméra, jenž byl vrchním dohlížitelem v Hospodinově domě, slyšel Jeremjáše prorokovat tato slova. 2 Proto dal Pašchúr proroka Jeremjáše zbít a vsadit do klády, která byla v Horní Benjamínské bráně, u Hospodinova domu. 3 Nazítří, když Pašchúr vyvedl Jeremjáše z klády, řekl mu Jeremjáš: „Hospodin tě nepojmenoval Pašchúr, nýbrž Magór mi-sábíb (to je Kolkolem děs).“
4 Toto praví Hospodin: „Děsu vydám tebe i všechny tvé přátele. Před tvými zraky padnou mečem svých nepřátel. Celé Judsko vydám do rukou babylónskému králi. On je přestěhuje do Babylónu a pobije mečem. 5 Vydám též celou klenotnici tohoto města s veškerým jeho jměním a s veškerými jeho drahocennostmi, rovněž všechny poklady judských králů vydám do rukou jejich nepřátel; uloupí je, vezmou a odnesou do Babylónu. 6 A ty, Pašchúre, i všichni obyvatelé tvého domu, půjdete do zajetí; přijdeš do Babylónu a tam zemřeš a tam budeš pohřben ty i všichni tvoji přátelé, jimž jsi klamně prorokoval.“
7 Přemlouvals mě, Hospodine, a dal jsem se přemluvit.
Zdolal jsi mě a přemohl.
Po celé dny jsem jen pro smích, každý se mi vysmívá.
8 Sotvaže promluvím, úpím, přivolávám násilí a zhoubu,
neboť Hospodinovo slovo mi přináší jen potupu a pošklebky po celé dny.
9 Řekl jsem: „Nebudu je připomínat, už nebudu v jeho jménu mluvit,“
avšak je v mém srdci jak hořící oheň,
je uzavřeno v mých kostech,
jsem vyčerpán tím, co musím snášet,
dál už nemohu.
10 Z mnoha stran pomluvy slyším. Kolkolem děs!
„Udejte ho!“ „Udáme ho!“
Kdekdo z těch, s nimiž jsem pokojně žil, čeká, až se zhroutím.
„Snad se dá nachytat, pak ho přemůžeme, zajmeme ho a pomstíme se mu.“
11 Ale Hospodin je se mnou jako přesilný bohatýr,
proto moji pronásledovatelé upadnou a dál nebudou moci,
velice se budou stydět, že nebudou mít úspěch,
jejich věčná hanba nebude zapomenuta.
12 Hospodine zástupů, který zkoumáš spravedlivého,
ty vidíš do ledví i do srdce,
kéž spatřím tvou pomstu nad nimi.
Vždyť tobě jsem předložil svůj spor.
13 Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina,
protože vysvobodil ubožáka z rukou zlovolníků.
14 Proklet buď den, v němž jsem se narodil.
Den, v kterém mě má matka porodila,
ať není požehnán.
15 Proklet buď muž, jenž zvěstoval mému otci:
„Narodilo se ti dítě, chlapec,“
a udělal mu velkou radost.
16 Ať je ten muž jako města, která Hospodin nelítostně vyvrátil;
ať zrána slyší úpěnlivé volání a za poledne válečný povyk.
17 Že mě neusmrtil hned v matčině lůně,
aby mně má matka byla hrobem,
aby její lůno bylo věčně těhotné!
18 Proč jsem vyšel z matčina lůna?
Abych viděl trápení a strasti,
aby v hanbě skončily mé dny?
1 Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi, když k němu král Sidkijáš poslal Pašchúra, syna Malkijášova, a Sefanjáše, syna kněze Maasejáše: 2 „Dotaž se, prosím, ohledně nás Hospodina, neboť Nebúkadnesar, král babylónský, začal proti nám válčit. Snad s námi Hospodin naloží podle své divuplné moci a on od nás odtáhne.“
3 Jeremjáš jim odpověděl: „Toto vyřídíte Sidkijášovi: 4 Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, odejmu válečné zbraně, které máte ve svých rukou a jimiž bojujete vně hradeb proti babylónskému králi a Kaldejcům, kteří vás obléhají, a shromáždím je doprostřed tohoto města. 5 A sám budu proti vám bojovat napřaženou rukou a pevnou paží, s hněvem, rozhořčením a velkým rozlícením. 6 Obyvatele tohoto města, lidi i dobytek, raním těžkým morem a pomřou. 7 Potom, je výrok Hospodinův, vydám Sidkijáše, judského krále, i jeho služebníky a lid, ty, kdo zůstanou v tomto městě po moru, meči a hladu, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, do rukou jejich nepřátel, do rukou těch, kdo jim ukládají o život. Ten je pobije ostřím meče, bez lítosti, bez soucitu, bez slitování.“ 8 A tomuto lidu řekneš: „Toto praví Hospodin: Hle, předkládám vám cestu života a cestu smrti. 9 Kdo bude sídlit v tomto městě, zemře mečem, hladem a morem. Kdo však vyjde a skloní se před Kaldejci, kteří vás obléhají, zůstane naživu, jako kořist získá svůj život. 10 Neboť jsem obrátil svou tvář proti tomuto městu ke zlému, a ne k dobrému, je výrok Hospodinův. Bude vydáno do rukou babylónskému králi a ten je spálí ohněm.“
11 Domu judského krále řekni:
„Slyšte slovo Hospodinovo
12 Dome Davidův, toto praví Hospodin:
Za jitra zjednávejte právo
a vysvobozujte oloupeného z rukou utiskovatele,
nebo mé rozhořčení vzplane jako oheň
a bude hořet, aniž je kdo uhasí,
a to pro vaše zlé skutky.
13 Chystám se na tebe, která trůníš v dolině,
skálo na rovině, je výrok Hospodinův,
na ty, kdo říkají: ‚Kdo by k nám vnikl?
Kdo by se dostal do našich obydlí?‘
14 Ztrestám vás podle ovoce vašich skutků,
je výrok Hospodinův.
Ve vašem lese zanítím oheň a ten pozře vše kolem.“