Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 208. den čtení Přehled čtení„Bože, který oživuješ,
chci se vystavit působení tvého slova.
Otevři mé oči a uši,
abych tvému slovu rozuměl.
Otevři mé srdce,
aby se mne tvé slovo dotklo.
Otevři mé ruce,
aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné.
Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha.
Amen.“Jeremjáš, kapitola 43
1 I domluvil Jeremjáš ke všemu lidu všechna slova Hospodina, jejich Boha. Hospodin, jejich Bůh, ho totiž k nim poslal se všemi těmito slovy.
2 Tu Azarjáš, syn Hóšajášův, a Jóchanan, syn Káreachův, a všichni ostatní zpupní muži Jeremjášovi řekli: „Co mluvíš, je klam. Hospodin, náš Bůh, tě neposlal se vzkazem: ‚Nevstupujte do Egypta, abyste tam pobývali jako hosté.‘ 3 To Báruk, syn Nerijášův, tě proti nám podněcuje, aby nás vydal do rukou Kaldejců, aby nás usmrtili nebo přestěhovali do Babylónu.“ 4 A Jóchanan, syn Káreachův, a nikdo z velitelů vojsk a nikdo z lidu Hospodina neuposlechli, že mají zůstat v zemi judské. 5 Jóchanan, syn Káreachův, a všichni velitelé vojsk vzali celý pozůstatek judského lidu, ty, kdo se vrátili ze všech pronárodů, kam byli zahnáni, aby pobývali v zemi judské jako hosté: 6 muže, ženy i děti, královské dcery i všechny, které Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, zanechal s Gedaljášem, synem Achíkama, syna Šáfanova, i proroka Jeremjáše a Báruka, syna Nerijášova. 7 Vstoupili do země egyptské, Hospodina neuposlechli. Přišli až do Tachpanchésu.
8 V Tachpanchésu stalo se k Jeremjášovi slovo Hospodinovo: 9 „Vezmi do rukou velké kameny a ukryj je za přítomnosti judských mužů do jílu v cihelně u vchodu do faraónova domu v Tachpanchésu. 10 Řekneš jim: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, já pošlu pro Nebúkadnesara, krále babylónského, svého služebníka, a postavím jeho trůn na těchto kamenech, které jsem ukryl, a roztáhne na nich svůj velkolepý stan. 11 Přitáhne a bude bít egyptskou zemi. Kdo je určen smrti, propadne smrti, kdo zajetí, zajetí, kdo meči, meči. 12 V domech egyptských bohů zanítím oheň. Vypálí je a zajme. Zahalí se egyptskou zemí, jako se pastýř halí do svého šatu. Pak odtud vyjde v pokoji. 13 Roztříští posvátné sloupy v Bét-šemeši?, který je v egyptské zemi, a domy egyptských bohů vypálí.“
Jeremjáš, kapitola 44
1 Slovo, které se stalo k Jeremjášovi pro všechny Judejce, kteří bydleli v egyptské zemi, kteří bydleli v Migdólu, Tachpanchésu, Memfidě a v zemi Patrósu: 2 „Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Viděli jste všechno zlo, které jsem uvedl na Jeruzalém a na všechna judská města. Hle, jsou to dnes jen trosky, nikdo v nich nebydlí, 3 a to pro jejich zlé skutky, které páchali. Uráželi mě, když chodili pálit kadidlo a sloužit jiným bohům, které neznali oni ani vy ani vaši otcové. 4 Posílal jsem k vám všechny své služebníky proroky, nepřetržitě jsem je posílal se vzkazem: ‚Nedopouštějte se té ohavnosti, kterou nenávidím!‘ 5 Ale neposlechli a nenaklonili své ucho, aby se odvrátili od svých zlých skutků a nepálili kadidlo jiným bohům. 6 Proto se vylilo mé rozhořčení a můj hněv a hořel v městech judských a na ulicích Jeruzaléma, takže se staly troskami a zpustošeným krajem, jak je tomu dodnes.“
7 Nyní toto praví Hospodin, Bůh zástupů, Bůh Izraele: „Proč sami sobě působíte tak veliké zlo? Vytínáte ze společenství Judy muže i ženu, nemluvně i kojence, takže vám nezbude ani pozůstatek lidu. 8 Urážíte mě výtvory svých rukou, když pálíte kadidlo jiným bohům v zemi egyptské, kam jste vstoupili, abyste tam pobývali jako hosté. Vytínáte sami sebe a stanete se zlořečením a potupou mezi všemi pronárody země. 9 Což jste zapomněli na zlé skutky svých otců a na zlé skutky judských králů a na zlé skutky jejich žen i na zlé skutky své a na zlé skutky svých žen, jichž jste se dopouštěli v zemi judské a v ulicích Jeruzaléma? 10 Dodnes nejsou zkrušeni, nebojí se, neřídí se mým zákonem ani mými nařízeními, která jsem předložil vám a vašim otcům.
11 Proto Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví toto: Hle, zaměřím se na vás, ale ke zlému, a celého Judu vytnu. 12 Vezmu pozůstatek judského lidu, ty, kteří pojali úmysl vstoupit do egyptské země, aby tam pobývali jako hosté: Všichni v egyptské zemi zajdou, padnou mečem či hladem, zajdou malí i velcí, zemřou mečem a hladem a stanou se kletbou, úděsem, zlořečením a potupou. 13 Ty, kdo se usadili v egyptské zemi, ztrestám mečem, hladem či morem, jako jsem ztrestal Jeruzalém. 14 Nevyvázne a nepřežije nikdo z pozůstatku judského lidu, z těch, kteří přišli do egyptské země, aby tam pobývali jako hosté. Nevrátí se do země judské, ačkoli celou duší prahnou po tom, aby se mohli vrátit a bydlet tam. Nevrátí se, jen někteří vyváznou.“
15 Nato odpověděli Jeremjášovi všichni muži, kteří věděli, že jejich ženy pálívaly kadidlo jiným bohům, i všechny ženy, které tu stály – bylo jich veliké shromáždění –, všechen lid, který pobýval v Patrósu v egyptské zemi: 16 „V tom, co jsi nám mluvil ve jménu Hospodinově, tě neposlechneme. 17 Určitě však splníme všechno, co vyšlo z našich úst, že budeme pálit kadidlo královně nebes a že jí budeme přinášet úlitby tak, jak jsme to dělávali my i naši otcové, naši králové i velmožové v městech judských a na ulicích Jeruzaléma. Tehdy jsme měli chleba dosyta, bylo nám dobře, nic zlého jsme nezakoušeli. 18 Od té doby, kdy jsme přestali pálit kadidlo královně nebes a přinášet jí úlitby, máme nedostatek ve všem a hyneme mečem a hladem.“ 19 Ženy dodaly: „Jestliže pálíme kadidlo královně nebes a přinášíme jí úlitby, cožpak jí bez vědomí svých mužů pečeme obětní koláče, jimiž ji zpodobňujeme, a přinášíme jí úlitby?“
20 Jeremjáš řekl všemu lidu, mužům, ženám i všemu lidu, kteří s ním vedli rozhovor: 21 „Cožpak si Hospodin nepřipomněl ten obětní dým z kadidla, jež jste pálili v městech judských a na ulicích Jeruzaléma vy i vaši otcové, vaši králové a vaši velmožové i lid země? Nepřišlo mu to na mysl? 22 Hospodin už nemohl snést vaše zlé skutky a vaše ohavnosti, jichž jste se dopouštěli. Proto se vaše země stala troskami, úděsem a zlořečením, bez obyvatele, jak je tomu dnes. 23 Protože jste pálili kadidlo a hřešili proti Hospodinu a neposlouchali Hospodina, že jste se neřídili jeho zákonem, jeho nařízeními ani jeho svědectvím, potkalo vás toto zlo, jak je tomu dnes.“
24 A Jeremjáš řekl všemu lidu a všem ženám: „Slyšte slovo Hospodinovo, celý Judo v egyptské zemi. 25 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Vy i vaše ženy, co jste svými ústy vyslovili, to jste svýma rukama naplnili. Řekli jste: ‚Splníme sliby, které jsme dali. Budeme pálit kadidlo královně nebes a budeme jí přinášet úlitby.‘ Tak si tedy dodržujte své sliby, vyplňujte své sliby!
26 Ale slyšte slovo Hospodinovo, všechen Judo, který pobýváš v egyptské zemi: Hle, zapřisáhl jsem se při svém velikém jménu, praví Hospodin, že mé jméno už nebude vzýváno v celém Egyptě ústy žádného judského muže, který by říkal: ‚Jakože živ je Panovník Hospodin!‘ 27 Hle, budu nad nimi bdít ke zlému, a ne k dobrému. Všichni judští muži, kteří jsou v egyptské zemi, do jednoho zajdou mečem a hladem. 28 Jen hrstka lidí unikne meči a vrátí se z egyptské země do země judské. A celý pozůstatek judského lidu, který přišel do egyptské země, aby tam pobýval jako host, pozná, čí slovo obstojí, zda mé či jejich. 29 A toto budete mít jako znamení, je výrok Hospodinův: Na tomto místě vás ztrestám, a tak poznáte, že má slova proti vám obstojí, vám ke zlému.
30 Toto praví Hospodin: Hle, vydám faraóna Chofru, krále egyptského, do rukou jeho nepřátel, do rukou těch, kteří mu ukládají o život, jako jsem vydal Sidkijáše, krále judského, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, jeho nepřítele, který mu ukládal o život.“
Jeremjáš, kapitola 45
1 Slovo, které promluvil prorok Jeremjáš k Bárukovi, synu Nerijášovu, když psal tato slova z Jeremjášových úst do knihy ve čtvrtém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského.
2 „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele, o tobě, Báruku. 3 Řekl jsi: ‚Běda mi, neboť Hospodin přidal k mé bolesti ještě starost. Do zemdlení vzdychám, a odpočinutí nenalézám.‘
4 Toto mu povíš: Toto praví Hospodin: Hle, bořím, co jsem vybudoval, vyvracím, co jsem zasadil, celou tuto zemi! 5 A ty bys chtěl pro sebe usilovat o veliké věci? Neusiluj. Neboť hle, já uvedu zlo na všechno tvorstvo v ní, je výrok Hospodinův, ale tobě dám jako kořist život na všech místech, kamkoli půjdeš.“
Jeremjáš, kapitola 46
1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k proroku Jeremjášovi proti pronárodům. 2 O Egyptu, proti vojsku faraóna Néka, krále egyptského, který byl u řeky Eufratu u Karkemíše a kterého porazil Nebúkadnesar, král babylónský, ve čtvrtém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského.
3 „Připravte štít a pavézu, chystejte se k boji!
4 Zapřahejte koně, nasedejte, jezdci!
Nastupte v přilbách, vyleštěte oštěpy, oblékněte krunýře!
5 Cože to vidím?
Jsou naplněni děsem, ustupují zpět,
jejich bohatýři jsou rozdrceni,
dali se na zběsilý útěk, ani se neohlédnou.
Kolkolem děs,
je výrok Hospodinův.
6 Ať neuteče ani hbitý, ať ani bohatýr neunikne!
Na severu u řeky Eufratu zakopnou a padnou.
7 Kdo to vystupuje jako Nil, jako řeky, jejichž vody se vzdouvají?
8 Egypt vystupuje jako Nil, jako řeky, jejichž vody se vzdouvají.
Řekl: ‚Vystoupím, přikryji zemi.
Zničím město i jeho obyvatele!‘
9 Vzhůru tedy, koně!
Divoce se žeňte, vozy!
Vyjdou bohatýři, Kúšijci a Pútejci, štítonoši, Lúďané, lučištníci.
10 Onen den bude dnem pomsty pro Panovníka, Hospodina zástupů,
aby vykonal pomstu na svých protivnících.
Meč bude požírat, nasytí se a vydatně se napije jejich krve.
Bude to oběť pro Panovníka, Hospodina zástupů, v severní zemi, u řeky Eufratu.
11 Vystup do Gileádu, přines balzám,
panno, dcero egyptská!
Nadarmo jsi shromáždila léky, rána se ti nezacelí!
12 Pronárody uslyšely o tvém pohanění
a tvého žalostného křiku je plná země.
Vždyť bohatýr zakopne o bohatýra, oba dva společně padnou.“
13 Slovo, které promluvil Hospodin k proroku Jeremjášovi, že Nebúkadnesar, král babylónský, přitáhne a bude bít egyptskou zemi.
14 „Oznamte v Egyptě,
ohlaste v Migdólu, ohlaste to v Memfidě i v Tachpanchésu!
Povězte: Postav se, připrav se, meč už pozřel všechno kolem tebe.
15 Jak je možné, že byl smeten tvůj silný?
Neobstál. Hospodin jej srazil.
16 Mnohokrát klopýtl, až padl.
Jeden druhému říkají:
‚Vstaňme, vraťme se ke svému lidu,
do země, kde jsme se zrodili, před hubícím mečem.‘
17 Tam zavolají: ‚Faraóne, králi egyptský, slyš, hukot vřavy, lhůta prošla.‘
18 Jakože živ jsem já, je výrok Krále,
jehož jméno je Hospodin zástupů:
jako je Tábor mezi horami a Karmel při moři,
tak určitě to přijde.
19 Připrav si věci k přesídlení, trůnící dcero egyptská.
Memfis bude zpustošena,
vylidní se, bude bez obyvatele.
20 Egypt je překrásná jalovice,
ale střeček ze severu již letí, letí.
21 I jeho žoldnéři uprostřed něho jsou jako vykrmení býčci.
Obrátí se, utečou společně, neobstojí.
I na ně přijde den jejich běd,
čas, kdy budou ztrestáni.
22 Egypt bude syčet jako had, až se přiblíží vojsko,
přijdou na něj jako drvoštěpové se sekerami.
23 Pokácejí jeho les, je výrok Hospodinův,
i když je neproniknutelný.
Budou četnější než kobylky, bude jich bez počtu.
24 Egyptská dcera bude zahanbena, vydána do rukou lidu ze severu.“
25 Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví: „Hle, já ztrestám Amóna z Théb i faraóna, Egypt, jeho bohy, jeho krále, faraóna i ty, kdo v něho doufají. 26 A vydám je do rukou těch, kdo jim ukládají o život, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, a do rukou jeho služebníků. A potom bude bydlet jako za dnů dřívějších, je výrok Hospodinův.“
27 „Ty, Jákobe, můj služebníku, neboj se,
neděs se, Izraeli,
hle, já tě zachráním, i když jsi daleko,
i tvé potomky ze země zajetí.
Jákob se vrátí a bude žít v klidu, bezstarostně, a nikdo jej nevyděsí.
28 Ty, Jákobe, můj služebníku, neboj se, je výrok Hospodinův.
Já budu s tebou.
Učiním konec všem pronárodům, mezi něž jsem tě vyhnal,
ale s tebou neskončím docela,
i když tě potrestám podle práva;
bez trestu tě neponechám.“
„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem.
Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 I domluvil Jeremjáš ke všemu lidu všechna slova Hospodina, jejich Boha. Hospodin, jejich Bůh, ho totiž k nim poslal se všemi těmito slovy.
2 Tu Azarjáš, syn Hóšajášův, a Jóchanan, syn Káreachův, a všichni ostatní zpupní muži Jeremjášovi řekli: „Co mluvíš, je klam. Hospodin, náš Bůh, tě neposlal se vzkazem: ‚Nevstupujte do Egypta, abyste tam pobývali jako hosté.‘ 3 To Báruk, syn Nerijášův, tě proti nám podněcuje, aby nás vydal do rukou Kaldejců, aby nás usmrtili nebo přestěhovali do Babylónu.“ 4 A Jóchanan, syn Káreachův, a nikdo z velitelů vojsk a nikdo z lidu Hospodina neuposlechli, že mají zůstat v zemi judské. 5 Jóchanan, syn Káreachův, a všichni velitelé vojsk vzali celý pozůstatek judského lidu, ty, kdo se vrátili ze všech pronárodů, kam byli zahnáni, aby pobývali v zemi judské jako hosté: 6 muže, ženy i děti, královské dcery i všechny, které Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, zanechal s Gedaljášem, synem Achíkama, syna Šáfanova, i proroka Jeremjáše a Báruka, syna Nerijášova. 7 Vstoupili do země egyptské, Hospodina neuposlechli. Přišli až do Tachpanchésu.
8 V Tachpanchésu stalo se k Jeremjášovi slovo Hospodinovo: 9 „Vezmi do rukou velké kameny a ukryj je za přítomnosti judských mužů do jílu v cihelně u vchodu do faraónova domu v Tachpanchésu. 10 Řekneš jim: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, já pošlu pro Nebúkadnesara, krále babylónského, svého služebníka, a postavím jeho trůn na těchto kamenech, které jsem ukryl, a roztáhne na nich svůj velkolepý stan. 11 Přitáhne a bude bít egyptskou zemi. Kdo je určen smrti, propadne smrti, kdo zajetí, zajetí, kdo meči, meči. 12 V domech egyptských bohů zanítím oheň. Vypálí je a zajme. Zahalí se egyptskou zemí, jako se pastýř halí do svého šatu. Pak odtud vyjde v pokoji. 13 Roztříští posvátné sloupy v Bét-šemeši?, který je v egyptské zemi, a domy egyptských bohů vypálí.“
1 Slovo, které se stalo k Jeremjášovi pro všechny Judejce, kteří bydleli v egyptské zemi, kteří bydleli v Migdólu, Tachpanchésu, Memfidě a v zemi Patrósu: 2 „Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Viděli jste všechno zlo, které jsem uvedl na Jeruzalém a na všechna judská města. Hle, jsou to dnes jen trosky, nikdo v nich nebydlí, 3 a to pro jejich zlé skutky, které páchali. Uráželi mě, když chodili pálit kadidlo a sloužit jiným bohům, které neznali oni ani vy ani vaši otcové. 4 Posílal jsem k vám všechny své služebníky proroky, nepřetržitě jsem je posílal se vzkazem: ‚Nedopouštějte se té ohavnosti, kterou nenávidím!‘ 5 Ale neposlechli a nenaklonili své ucho, aby se odvrátili od svých zlých skutků a nepálili kadidlo jiným bohům. 6 Proto se vylilo mé rozhořčení a můj hněv a hořel v městech judských a na ulicích Jeruzaléma, takže se staly troskami a zpustošeným krajem, jak je tomu dodnes.“
7 Nyní toto praví Hospodin, Bůh zástupů, Bůh Izraele: „Proč sami sobě působíte tak veliké zlo? Vytínáte ze společenství Judy muže i ženu, nemluvně i kojence, takže vám nezbude ani pozůstatek lidu. 8 Urážíte mě výtvory svých rukou, když pálíte kadidlo jiným bohům v zemi egyptské, kam jste vstoupili, abyste tam pobývali jako hosté. Vytínáte sami sebe a stanete se zlořečením a potupou mezi všemi pronárody země. 9 Což jste zapomněli na zlé skutky svých otců a na zlé skutky judských králů a na zlé skutky jejich žen i na zlé skutky své a na zlé skutky svých žen, jichž jste se dopouštěli v zemi judské a v ulicích Jeruzaléma? 10 Dodnes nejsou zkrušeni, nebojí se, neřídí se mým zákonem ani mými nařízeními, která jsem předložil vám a vašim otcům.
11 Proto Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví toto: Hle, zaměřím se na vás, ale ke zlému, a celého Judu vytnu. 12 Vezmu pozůstatek judského lidu, ty, kteří pojali úmysl vstoupit do egyptské země, aby tam pobývali jako hosté: Všichni v egyptské zemi zajdou, padnou mečem či hladem, zajdou malí i velcí, zemřou mečem a hladem a stanou se kletbou, úděsem, zlořečením a potupou. 13 Ty, kdo se usadili v egyptské zemi, ztrestám mečem, hladem či morem, jako jsem ztrestal Jeruzalém. 14 Nevyvázne a nepřežije nikdo z pozůstatku judského lidu, z těch, kteří přišli do egyptské země, aby tam pobývali jako hosté. Nevrátí se do země judské, ačkoli celou duší prahnou po tom, aby se mohli vrátit a bydlet tam. Nevrátí se, jen někteří vyváznou.“
15 Nato odpověděli Jeremjášovi všichni muži, kteří věděli, že jejich ženy pálívaly kadidlo jiným bohům, i všechny ženy, které tu stály – bylo jich veliké shromáždění –, všechen lid, který pobýval v Patrósu v egyptské zemi: 16 „V tom, co jsi nám mluvil ve jménu Hospodinově, tě neposlechneme. 17 Určitě však splníme všechno, co vyšlo z našich úst, že budeme pálit kadidlo královně nebes a že jí budeme přinášet úlitby tak, jak jsme to dělávali my i naši otcové, naši králové i velmožové v městech judských a na ulicích Jeruzaléma. Tehdy jsme měli chleba dosyta, bylo nám dobře, nic zlého jsme nezakoušeli. 18 Od té doby, kdy jsme přestali pálit kadidlo královně nebes a přinášet jí úlitby, máme nedostatek ve všem a hyneme mečem a hladem.“ 19 Ženy dodaly: „Jestliže pálíme kadidlo královně nebes a přinášíme jí úlitby, cožpak jí bez vědomí svých mužů pečeme obětní koláče, jimiž ji zpodobňujeme, a přinášíme jí úlitby?“
20 Jeremjáš řekl všemu lidu, mužům, ženám i všemu lidu, kteří s ním vedli rozhovor: 21 „Cožpak si Hospodin nepřipomněl ten obětní dým z kadidla, jež jste pálili v městech judských a na ulicích Jeruzaléma vy i vaši otcové, vaši králové a vaši velmožové i lid země? Nepřišlo mu to na mysl? 22 Hospodin už nemohl snést vaše zlé skutky a vaše ohavnosti, jichž jste se dopouštěli. Proto se vaše země stala troskami, úděsem a zlořečením, bez obyvatele, jak je tomu dnes. 23 Protože jste pálili kadidlo a hřešili proti Hospodinu a neposlouchali Hospodina, že jste se neřídili jeho zákonem, jeho nařízeními ani jeho svědectvím, potkalo vás toto zlo, jak je tomu dnes.“
24 A Jeremjáš řekl všemu lidu a všem ženám: „Slyšte slovo Hospodinovo, celý Judo v egyptské zemi. 25 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Vy i vaše ženy, co jste svými ústy vyslovili, to jste svýma rukama naplnili. Řekli jste: ‚Splníme sliby, které jsme dali. Budeme pálit kadidlo královně nebes a budeme jí přinášet úlitby.‘ Tak si tedy dodržujte své sliby, vyplňujte své sliby!
26 Ale slyšte slovo Hospodinovo, všechen Judo, který pobýváš v egyptské zemi: Hle, zapřisáhl jsem se při svém velikém jménu, praví Hospodin, že mé jméno už nebude vzýváno v celém Egyptě ústy žádného judského muže, který by říkal: ‚Jakože živ je Panovník Hospodin!‘ 27 Hle, budu nad nimi bdít ke zlému, a ne k dobrému. Všichni judští muži, kteří jsou v egyptské zemi, do jednoho zajdou mečem a hladem. 28 Jen hrstka lidí unikne meči a vrátí se z egyptské země do země judské. A celý pozůstatek judského lidu, který přišel do egyptské země, aby tam pobýval jako host, pozná, čí slovo obstojí, zda mé či jejich. 29 A toto budete mít jako znamení, je výrok Hospodinův: Na tomto místě vás ztrestám, a tak poznáte, že má slova proti vám obstojí, vám ke zlému.
30 Toto praví Hospodin: Hle, vydám faraóna Chofru, krále egyptského, do rukou jeho nepřátel, do rukou těch, kteří mu ukládají o život, jako jsem vydal Sidkijáše, krále judského, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, jeho nepřítele, který mu ukládal o život.“
1 Slovo, které promluvil prorok Jeremjáš k Bárukovi, synu Nerijášovu, když psal tato slova z Jeremjášových úst do knihy ve čtvrtém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského.
2 „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele, o tobě, Báruku. 3 Řekl jsi: ‚Běda mi, neboť Hospodin přidal k mé bolesti ještě starost. Do zemdlení vzdychám, a odpočinutí nenalézám.‘
4 Toto mu povíš: Toto praví Hospodin: Hle, bořím, co jsem vybudoval, vyvracím, co jsem zasadil, celou tuto zemi! 5 A ty bys chtěl pro sebe usilovat o veliké věci? Neusiluj. Neboť hle, já uvedu zlo na všechno tvorstvo v ní, je výrok Hospodinův, ale tobě dám jako kořist život na všech místech, kamkoli půjdeš.“
1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k proroku Jeremjášovi proti pronárodům. 2 O Egyptu, proti vojsku faraóna Néka, krále egyptského, který byl u řeky Eufratu u Karkemíše a kterého porazil Nebúkadnesar, král babylónský, ve čtvrtém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského.
3 „Připravte štít a pavézu, chystejte se k boji!
4 Zapřahejte koně, nasedejte, jezdci!
Nastupte v přilbách, vyleštěte oštěpy, oblékněte krunýře!
5 Cože to vidím?
Jsou naplněni děsem, ustupují zpět,
jejich bohatýři jsou rozdrceni,
dali se na zběsilý útěk, ani se neohlédnou.
Kolkolem děs,
je výrok Hospodinův.
6 Ať neuteče ani hbitý, ať ani bohatýr neunikne!
Na severu u řeky Eufratu zakopnou a padnou.
7 Kdo to vystupuje jako Nil, jako řeky, jejichž vody se vzdouvají?
8 Egypt vystupuje jako Nil, jako řeky, jejichž vody se vzdouvají.
Řekl: ‚Vystoupím, přikryji zemi.
Zničím město i jeho obyvatele!‘
9 Vzhůru tedy, koně!
Divoce se žeňte, vozy!
Vyjdou bohatýři, Kúšijci a Pútejci, štítonoši, Lúďané, lučištníci.
10 Onen den bude dnem pomsty pro Panovníka, Hospodina zástupů,
aby vykonal pomstu na svých protivnících.
Meč bude požírat, nasytí se a vydatně se napije jejich krve.
Bude to oběť pro Panovníka, Hospodina zástupů, v severní zemi, u řeky Eufratu.
11 Vystup do Gileádu, přines balzám,
panno, dcero egyptská!
Nadarmo jsi shromáždila léky, rána se ti nezacelí!
12 Pronárody uslyšely o tvém pohanění
a tvého žalostného křiku je plná země.
Vždyť bohatýr zakopne o bohatýra, oba dva společně padnou.“
13 Slovo, které promluvil Hospodin k proroku Jeremjášovi, že Nebúkadnesar, král babylónský, přitáhne a bude bít egyptskou zemi.
14 „Oznamte v Egyptě,
ohlaste v Migdólu, ohlaste to v Memfidě i v Tachpanchésu!
Povězte: Postav se, připrav se, meč už pozřel všechno kolem tebe.
15 Jak je možné, že byl smeten tvůj silný?
Neobstál. Hospodin jej srazil.
16 Mnohokrát klopýtl, až padl.
Jeden druhému říkají:
‚Vstaňme, vraťme se ke svému lidu,
do země, kde jsme se zrodili, před hubícím mečem.‘
17 Tam zavolají: ‚Faraóne, králi egyptský, slyš, hukot vřavy, lhůta prošla.‘
18 Jakože živ jsem já, je výrok Krále,
jehož jméno je Hospodin zástupů:
jako je Tábor mezi horami a Karmel při moři,
tak určitě to přijde.
19 Připrav si věci k přesídlení, trůnící dcero egyptská.
Memfis bude zpustošena,
vylidní se, bude bez obyvatele.
20 Egypt je překrásná jalovice,
ale střeček ze severu již letí, letí.
21 I jeho žoldnéři uprostřed něho jsou jako vykrmení býčci.
Obrátí se, utečou společně, neobstojí.
I na ně přijde den jejich běd,
čas, kdy budou ztrestáni.
22 Egypt bude syčet jako had, až se přiblíží vojsko,
přijdou na něj jako drvoštěpové se sekerami.
23 Pokácejí jeho les, je výrok Hospodinův,
i když je neproniknutelný.
Budou četnější než kobylky, bude jich bez počtu.
24 Egyptská dcera bude zahanbena, vydána do rukou lidu ze severu.“
25 Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví: „Hle, já ztrestám Amóna z Théb i faraóna, Egypt, jeho bohy, jeho krále, faraóna i ty, kdo v něho doufají. 26 A vydám je do rukou těch, kdo jim ukládají o život, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, a do rukou jeho služebníků. A potom bude bydlet jako za dnů dřívějších, je výrok Hospodinův.“
27 „Ty, Jákobe, můj služebníku, neboj se,
neděs se, Izraeli,
hle, já tě zachráním, i když jsi daleko,
i tvé potomky ze země zajetí.
Jákob se vrátí a bude žít v klidu, bezstarostně, a nikdo jej nevyděsí.
28 Ty, Jákobe, můj služebníku, neboj se, je výrok Hospodinův.
Já budu s tebou.
Učiním konec všem pronárodům, mezi něž jsem tě vyhnal,
ale s tebou neskončím docela,
i když tě potrestám podle práva;
bez trestu tě neponechám.“