ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 225. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Ezechiel, kapitola 40

1Desátého dne toho měsíce na začátku roku, dvacátého pátého roku našeho přesídlení a čtrnáctého roku po dobytí města, právě toho dne spočinula na mně ruka Hospodinova a uvedl mě tam. 2 Uvedl mě ve vidění Božím do izraelské země a postavil mě na velmi vysokou horu, na které bylo z jižní strany zbudováno cosi jako město. 3 Uvedl mě tam, a hle, byl tam muž, který vypadal, jako by byl z bronzu. Stál v bráně, v ruce měl lněnou šňůru a prut k měření. 4 „Lidský synu,“ oslovil mě ten muž, „pozorně se dívej a napjatě poslouchej a vezmi si k srdci všechno, co ti ukážu; kvůli tomu, co ti bude ukázáno, byl jsi sem přiveden. Oznam domu izraelskému všechno, co uvidíš.“

5 A hle, zvenčí kolem dokola domu Božího byla hradba. Délka prutu k měření, který měl muž v ruce, byla šest loket; každý z nich byl o dlaň delší. Změřil šířku stavby; byla jeden prut a výška také jeden prut.

6 Pak vstoupil do brány, která směřovala na východ. Vystoupil po schodišti a změřil práh brány; byl jeden prut široký. Práh byl široký jeden prut. 7 Postranní místnosti v bráně byly jeden prut dlouhé a jeden prut široké. Prostor mezi místnostmi měřil pět loket. Práh dvorany v bráně směrem k domu měřil jeden prut. 8 Změřil i dvoranu brány směrem k domu; měřila jeden prut. 9 Pak změřil dvoranu brány i s pilíři; měřila osm loket. Její pilíře měřily dva lokte. Dvoranu brány měřil směrem k domu. 10 Brána směřující na východ měla po obou stranách tři postranní místnosti. Rozměry těch tří místností byly stejné a rozměry pilířů po obou stranách byly také stejné. 11 Dále změřil vchod do brány; byl deset loket široký. Brána byla dlouhá třináct loket. 12 Ohraničující zídka před postranními místnostmi z jedné i z druhé strany byla vysoká jeden loket. Každá místnost měřila šestkrát šest loket. 13 Pak změřil bránu od jednoho kraje střechy nad místností k druhému kraji střechy; byla široká dvacet pět loket, od vchodu ke vchodu. 14 Byly tam pilíře, šedesát loket. U pilíře začínalo nádvoří a prostíralo se kolem dokola brány. 15 A od průčelí vstupu do brány až k průčelí dvorany brány z vnitřní strany bylo padesát loket. 16 Kolem dokola brány byla okna zužující se dovnitř místností mezi pilíři. Tak tomu bylo i u dvoran; kolem dokola byla okna dovnitř a na pilířích byly palmy.

17 Uvedl mě pak na vnější nádvoří. Tam byly kolem dokola vydlážděného nádvoří komory; bylo jich na tom dlážděném nádvoří třicet. 18 Dlažba byla položena až ke stěně všech bran po celé jejich délce; byla to nižší dlažba. 19 Potom změřil nádvoří; od průčelí dolní brány až k okraji vnitřního nádvoří bylo zvenčí široké sto loket na východ i na sever. 20 Změřil také délku i šířku brány směřující na sever; vedla do vnějšího nádvoří. 21 Na každé straně měla tři postranní místnosti, pilíře a dvoranu. Měřila jako brána první; byla dlouhá padesát loket a dvacet pět loket široká. 22 Její okna, dvorana i palmy byly stejných rozměrů jako u brány směřující na východ. Vystupovalo se k ní po sedmi schodech. Dvorana byla z vnitřní strany. 23 Brána do vnitřního nádvoří byla proti vnější bráně na severu i na východě. Od jedné brány k druhé naměřil sto loket. 24 Pak mě zavedl k jihu. Tam byla brána směřující na jih. Změřil také její pilíře a dvoranu; měřily jako předchozí. 25 Kolem dokola brány i dvorany byla okna jako okna bran předchozích. Brána byla padesát loket dlouhá a dvacet pět loket široká. 26 Vedlo k ní sedm schodů. Dvorana byla z vnitřní strany. Také na jejích pilířích byly palmy, na každé straně jedna. 27 Podobně u jižní brány vedoucí do vnitřního nádvoří. Od vnější brány k vnitřní bráně na jižní straně naměřil také sto loket.

28 Pak mě zavedl do jižní brány k vnitřnímu nádvoří. Změřil jižní bránu; měřila stejně jako předchozí. 29 Také její postranní místnosti, pilíře i dvorana měřily stejně jako předchozí. Kolem dokola brány i dvorany byla okna. Brána byla padesát loket dlouhá a dvacet pět loket široká. 30 Kolem dokola byly dvorany dvacet pět loket dlouhé a pět loket široké. 31 Dvorana brány směřovala k vnějšímu nádvoří. Na jejích pilířích byly palmy a vedlo k ní osm schodů. 32 Pak mě zavedl k východní straně vnitřního nádvoří a změřil bránu; měřila stejně jako předchozí. 33 I její místnosti, pilíře i dvorana měřily stejně jako předchozí. Kolem dokola brány i dvorany byla okna. Brána byla padesát loket dlouhá a dvacet pět loket široká. 34 Její dvorana směřovala k vnějšímu nádvoří. Na pilířích byly palmy, na každé straně jedna. Vedlo k ní osm schodů. 35 Pak mě zavedl k severní bráně. Naměřil stejně jako u předchozích, když změřil ji, 36 její místnosti, pilíře i dvoranu i okna kolem dokola. Byla padesát loket dlouhá a dvacet pět loket široká. 37 Její dvorana směřovala k vnějšímu nádvoří. Na pilířích byly po obou stranách palmy. Vedlo k ní osm schodů.

38 Při pilířích každé brány byla komora s vchodem; tam se oplachovala zápalná oběť. 39 A v dvoraně brány byly na obou stranách dva stoly; na nich se porážela zvířata k oběti zápalné, k oběti za hřích a k oběti za vinu. 40 Zvenku při boční stěně severní brány, tam, kde se vystupuje ke vchodu, byly dva stoly a při protější boční stěně u dvorany té brány byly také dva stoly. 41 Z obou stran u boční stěny stály čtyři stoly, dohromady osm stolů, na kterých se porážejí zvířata. 42 Čtyři stoly k oběti zápalné byly z tesaných kamenů; každý byl jeden a půl lokte dlouhý, jeden a půl lokte široký a jeden loket vysoký. Na ně se kladlo nářadí k porážení zvířat pro oběť zápalnou a obětní hod. 43 Uvnitř kolem dokola byly upevněny dvojité závěsné háky, na jednu dlaň. Na stoly se kladlo také maso obětního daru. 44 Na vnější straně vnitřní brány byly komory zpěváků na vnitřním nádvoří; jedna při straně brány severní s průčelím k jihu, druhá při straně brány jižní s průčelím na sever. 45 I řekl mi: „Ta komora s průčelím k jihu je určena kněžím, kteří drží stráž u domu, 46 a komora s průčelím na sever je určena kněžím, kteří drží stráž u oltáře. Jsou to Sádokovci, jediní z Léviovců, kteří se smějí přiblížit k Hospodinu, aby mu přisluhovali.“

47 Potom změřil nádvoří; bylo sto loket dlouhé a sto loket široké, tvořilo čtverec. Před domem stál oltář. 48 Přivedl mě k chrámové předsíni a změřil pilíře předsíně z jedné i z druhé strany; měřily pět loket. Brána byla široká tři lokte z jedné i z druhé strany. 49 Předsíň byla dvacet loket dlouhá a jedenáct loket široká a vystupovalo se k ní po schodech. Vedle pilířů stály sloupy, z každé strany jeden.

Ezechiel, kapitola 41

1 Přivedl mě k chrámu a změřil pilíře; byly široké šest loket z obou stran jako šířka stanu. 2 Vchod byl široký deset loket a stěny po obou stranách vchodu po pěti loktech. Dále změřil délku chrámu, činila čtyřicet loket a šířka dvacet loket. 3 Vstoupil dovnitř a změřil pilíř u vchodu; měřil dva lokte a průchod šest loket, šířka stěny vchodu sedm loket. 4 V přední části chrámu naměřil dvacet loket délky a dvacet loket šířky. A řekl mi: „To je velesvatyně.“

5 Změřil stěny domu, měřily šest loket. Ochoz domu byl široký čtyři lokte. 6 Ochozy byly tři nad sebou po třiceti komůrkách. Pro ochozy byly po celém obvodu domu ve zdi výstupky pro nosníky, takže nosníky nezasahovaly do stěny domu. 7 Stěna se rozšiřovala k jednotlivým ochozům stupeň za stupněm kolem dokola. Protože obklopovala stupňovitě dům po celém jeho obvodu, rozšiřoval se stupňovitě i dům. Ze spodního ochozu se vystupovalo k hornímu i prostřednímu. 8 Po celém obvodu domu jsem viděl vyvýšenou plošinu. Základy ochozů měřily celý prut, to je šest dlouhých loket. 9 Stěna z venkovní strany ochozu byla pět loket široká. Volný prostor mezi ochozy u domu 10 a mezi komorami byl široký dvacet loket po celém obvodu domu. 11 Z ochozu byl vchod do volného prostoru, jeden severním směrem a druhý jižním. Volný prostor zabíral po celém obvodu místo široké pět loket. 12 Budova, která stála u západního okraje odděleného prostoru, byla sedmdesát loket široká. Stěna budovy byla po celém obvodu široká pět loket, délka budovy byla devadesát loket. 13 Změřil dům; byl sto loket dlouhý. Oddělený prostor, budova a její stěny byly dlouhé také sto loket. 14 Dům i s odděleným prostorem na východ byl sto loket široký. 15 Změřil budovu i s pavlačemi na obou stranách při zadním okraji odděleného prostoru; byla dlouhá sto loket.

Vnitřek chrámu i předsíně vedoucí na nádvoří, 16 prahy i zúžená okna a pavlače byly ze tří stran naproti prahu obloženy dřevem kolem dokola. Obloženy byly stěny od země až k oknům, i okna byla pokryta. 17 Obložení sahalo až nad vchod uvnitř i zevně domu. Na každé stěně souměrně po celém vnějším obvodu 18 byli vyřezáni cherubové a palmy. Mezi dvěma cheruby byla vždy palma. Každý cherub měl dvě tváře: 19 Tvář lidská směřovala k palmě na jedné straně a tvář lví k palmě na druhé straně. Tak to bylo kolem celého domu. 20 Cherubové i palmy byli vyřezáni i na stěně chrámu od země až nad vchod. 21 Chrám měl čtverhranné veřeje. Před svatyní bylo vidět 22 dřevěný oltář tři lokte vysoký a dva lokte dlouhý, hranatý. Stěny po celé jeho délce byly dřevěné. Promluvil ke mně: „Toto je stůl, který je před Hospodinem.“ 23 Dvoje dveře vedly do chrámu i do svatyně. 24 Dveře měly dvě křídla a obě křídla byla otočná. První i další dveře měly po dvou křídlech. 25 Na dveřích chrámu byla řezba cherubů a palem stejných jako na stěnách. Zvenčí před předsíní bylo dřevěné přístřeší. 26 Zúžená okna a palmy byly na stěnách předsíně na obou stranách i na ochozech domu a na přístřešcích.

Ezechiel, kapitola 42

1 Pak mě vedl severní cestou směrem k vnějšímu nádvoří a přivedl mě ke komorám, které byly na sever od odděleného prostoru při budově. 2 Komory byly v délce sto loket s vchodem od severu a v šířce padesáti loket. 3 V délce dvaceti loket při vnitřním nádvoří, proti dlažbě vnějšího nádvoří, byly pavlače ve třech řadách nad sebou. 4 Přístup ke komorám byl široký deset loket. Dovnitř vedl chodník jeden loket široký. Vchody ke komorám byly na severu. 5 Vrchní komory při budově byly užší než spodní a prostřední, protože pavlače zabíraly část místa. 6 Byly postaveny ve třech poschodích bez podpěrných sloupů, jaké byly na nádvořích. Proto se stavba stupňovitě zužovala zezdola od země, od spodních komor přes prostřední. 7 Venkovní zídka dlouhá padesát loket, souběžná s komorami, směřovala k vnějšímu nádvoří. Byla při přední straně komor. 8 Komory obrácené k vnějšímu nádvoří byly dlouhé padesát loket, zatímco obrácené k chrámu byly dlouhé sto loket. 9 Do spodní části komor vedl vchod z východní strany, kterým se do nich vcházelo z vnějšího nádvoří. 10 Při zdi nádvoří, při odděleném prostoru směrem k východu, a při budově byly další komory. 11 Před nimi byl chodník. Komory vypadaly stejně jako na severní straně; byly stejně dlouhé i široké, i se všemi jejich východy a vnitřním zařízením. 12 Jako vchody ke komorám na jižní straně byl stejný hlavní vstup na začátku chodníku, chodníku vedoucího podél ochranné zdi od východu. Tudy se přicházelo. 13 I řekl mi: „Komory na severní i jižní straně, které jsou při odděleném prostoru, jsou komory svaté; tam smějí jíst velesvaté dary jen kněží, kteří přistupují k Hospodinu. Tam také ukládají velesvaté dary k oběti přídavné, k oběti za hřích a k oběti za vinu, neboť je to svaté místo. 14 Kněží, kteří tam vstoupí, než vyjdou ze svatého prostoru do vnějšího nádvoří, odloží tam svá roucha, v nichž konali službu, protože jsou svatá. Oblečou se do jiných rouch a teprve pak mohou vstoupit do prostoru určeného pro lid.“

15 Když dokončil měření uvnitř domu, vedl mě cestou k bráně s průčelím k východu a změřil celou stavbu kolem dokola. 16 Prutem k měření změřil východní stranu; měřila celkem pět set prutů, měřeno prutem k měření. 17 Pak změřil prutem k měření severní stranu; měřila celkem pět set prutů. 18 Také jižní stranu změřil prutem k měření; měřila pět set prutů. 19 Potom se obrátil k západní straně; naměřil prutem k měření pět set prutů. 20 Celou stavbu změřil ze čtyř stran. Obklopovala ji hradba; ta byla dlouhá pět set a široká také pět set prutů. Měla oddělovat svaté od nesvatého.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.