Vezmi a čti celou Bibli

¹ V prvním roce vlády Belšasara, krále babylónského, viděl Daniel sen, vidění mu prošla hlavou na jeho lůžku. Hned tedy v hlavních rysech ten sen popsal. ² Daniel řekl: „Viděl jsem v nočním vidění, hle, čtyři nebeské větry rozbouřily Velké moře. ³ A z moře vystoupila čtyři veliká zvířata, odlišná jedno od druhého. ⁴ První bylo jako lev a mělo orlí křídla. Viděl jsem, že mu byla křídla oškubána, bylo pozvednuto od země a postaveno na nohy jako člověk a dáno mu lidské srdce. ⁵ Hle, další zvíře, druhé, se podobalo medvědu. Bylo postaveno tváří k jedné straně. Mělo v tlamě mezi zuby tři žebra a bylo mu řečeno: ‚Vstaň a hojně se nažer masa!‘ ⁶ Potom jsem viděl, hle, další zvíře bylo jako levhart a mělo na hřbetě čtyři ptačí křídla. Bylo to zvíře čtyřhlavé a byla mu dána vladařská moc. ⁷ Potom jsem v nočním vidění viděl, hle, čtvrté zvíře, strašné, příšerné a mimořádně mocné. Mělo veliké železné zuby, žralo a drtilo a zbytek rozšlapávalo svýma nohama. Bylo odlišné ode všech předešlých zvířat a mělo deset rohů. ⁸ Prohlížel jsem rohy, a hle, vyrostl mezi nimi další malý roh a tři z dřívějších rohů byly před ním vyvráceny. Hle, na tom rohu byly oči jako oči lidské a ústa, která mluvila troufale. ⁹ Viděl jsem,

že byly postaveny stolce a že usedl Věkovitý.

Jeho oblek byl bílý jako sníh,

vlasy jeho hlavy jako čistá vlna,

jeho stolec – plameny ohně,

jeho kola – hořící oheň.

¹⁰ Řeka ohnivá proudila a vycházela od něho,

tisíce tisíců sloužily jemu

a desetitisíce desetitisíců stály před ním.

Zasedl soud a byly otevřeny knihy.

¹¹ Tu jsem viděl, že pro ta troufalá slova, která roh mluvil, viděl jsem, že to zvíře bylo zabito, jeho tělo zničeno a dáno k spálení ohněm. ¹² Zbylým zvířatům odňali jejich vladařskou moc a byl jim ponechán život do určité doby a času. ¹³ Viděl jsem v nočním vidění,

hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka;

došel až k Věkovitému,

přivedli ho k němu.

¹⁴ A byla mu dána vladařská moc, sláva a království,

aby ho uctívali všichni lidé různých národností a jazyků.

Jeho vladařská moc je moc věčná, která nepomine,

a jeho království nebude zničeno.“

¹⁵ Můj duch, můj, Danielův, byl uvnitř své schránky zmatený a vidění, která mi prošla hlavou, mě naplnila hrůzou. ¹⁶ Přistoupil jsem k jednomu z těch, kteří tam stáli, a prosil jsem ho o hodnověrný výklad toho všeho. Řekl mi to a oznámil mi výklad té věci: ¹⁷ „Ta čtyři veliká zvířata, to čtyři králové povstanou v zemi. ¹⁸ Ale království se ujmou svatí Nejvyššího a budou mít království v držení až na věky, totiž až na věky věků.“ ¹⁹ Chtěl jsem mít jistotu o tom čtvrtém zvířeti, které bylo odlišné ode všech ostatních a bylo mimořádně strašné: mělo železné zuby, bronzové drápy, žralo a drtilo a zbytek rozšlapávalo svýma nohama, ²⁰ i o deseti rozích, které mělo na hlavě, a o dalším, který vyrostl a před nímž tři spadly, totiž o tom rohu, který měl oči a ústa mluvící troufale a jevil se větší než ostatní. ²¹ Viděl jsem, že ten roh vedl válku proti svatým a přemáhal je, ²² až přišel Věkovitý a soud byl předán svatým Nejvyššího; nadešla doba a království dostali do držení svatí. ²³ Řekl toto:

„Čtvrté zvíře –

na zemi bude čtvrté království,

to se bude ode všech království lišit;

pozře celou zemi, podupe ji a rozdrtí.

²⁴ A deset rohů –

z toho království povstane deset králů.

Po nich povstane jiný,

ten se bude od předchozích lišit

a sesadí tři krále.

²⁵ Bude mluvit proti Nejvyššímu

a bude hubit svaté Nejvyššího.

Bude se snažit změnit doby a zákon.

Svatí budou vydáni do jeho rukou

až do času a časů a poloviny času,

²⁶ avšak zasedne soud a vladařskou moc mu odejmou,

a bude úplně vyhlazen a zahuben.

²⁷ Království, vladařská moc a velikost všech království pod celým nebem

budou dány lidu svatých Nejvyššího.

Jeho království bude království věčné

a všechny vladařské moci ho budou uctívat a poslouchat.“

²⁸ Zde končí to slovo. Já, Daniel, jsem se velice zhrozil těch myšlenek, barva mé tváře se změnila, ale to slovo jsem uchoval ve svém srdci.

¹ V třetím roce kralování krále Belšasara ukázalo se mně, Danielovi, vidění, po onom, které se mi ukázalo na počátku. ² Viděl jsem ve vidění – byl jsem ve vidění na hradě Šúšanu v élamské krajině – viděl jsem tedy ve vidění, že jsem u řeky Úlaje: ³ Pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jeden beran stál před řekou a měl dva rohy. Ty rohy byly veliké, jeden však byl větší než druhý; větší vyrostl jako poslední. ⁴ Viděl jsem berana trkat směrem k moři, na sever a na jih. Žádné zvíře před ním neobstálo a nikdo nic nevyprostil z jeho moci. Dělal, co se mu zlíbilo, a vzmohl se.

⁵ Pozoroval jsem, a hle, ze západu přicházel kozel na celou zemi, ale země se nedotýkal. Ten kozel měl mezi očima nápadný roh. ⁶ Přišel až k dvourohému beranovi, kterého jsem viděl stát nad řekou. Přiběhl k němu silně rozzuřen. ⁷ Viděl jsem, že dostihl berana, rozlíceně do něho vrazil a zlomil mu oba rohy a beran neměl sílu mu odolat. Kozel ho povalil na zem a rozšlapal a nebyl nikdo, kdo by berana vyprostil z jeho moci. ⁸ Kozel se velice vzmohl. Když byl na vrcholu moci, zlomil se ten velký roh a místo něho vyrostly čtyři nápadné rohy do čtyř nebeských větrů.

⁹ Z jednoho z nich vyrazil jeden maličký roh, který se velmi vzmáhal na jih a na východ i k nádherné zemi. ¹⁰ Vzmohl se tak, že sahal až k nebeskému zástupu, srazil na zem část toho zástupu, totiž hvězd, a rozšlapal je. ¹¹ Vypjal se až k veliteli toho zástupu, zrušil každodenní oběť a rozvrátil příbytek jeho svatyně. ¹² Zástup byl sveden ke vzpouře proti každodenní oběti. Pravdu srazil na zem a dařilo se mu, co činil. ¹³ Slyšel jsem, jak jeden svatý mluví. Jiný svatý se toho mluvícího otázal: „Jak dlouho bude platit vidění o každodenní oběti a o vzpouře, která pustoší a dovoluje šlapat po svatyni i zástupu?“ ¹⁴ Řekl mi: „Až po dvou tisících a třech stech večerech a jitrech dojde svatyně spravedlnosti.“

¹⁵ Když jsem já, Daniel, uviděl to vidění a snažil se mu porozumět, hle, postavil se naproti mně kdosi podobný muži ¹⁶ a uslyšel jsem nad Úlajem lidský hlas, který takto volal: „Gabrieli, vysvětli mu to vidění.“ ¹⁷ Přišel tedy tam, kde jsem stál; zatímco přicházel, byl jsem ohromen a padl jsem tváří k zemi. Řekl mi: „Pochop, lidský synu, že to vidění se týká doby konce.“ ¹⁸ Když se mnou mluvil, ležel jsem v mrákotách tváří na zemi. Dotkl se mě a postavil mě na mé místo. ¹⁹ Řekl: „Hle, sdělím ti, co se stane v posledním hrozném hněvu, neboť se to týká konce času. ²⁰ Dvourohý beran, kterého jsi viděl, jsou králové médští a perští. ²¹ Chlupatý kozel je král řecký a veliký roh, který měl mezi očima, je první král. ²² To, že se roh zlomil a místo něho vyvstaly čtyři, znamená, že vyvstanou čtyři království z toho pronároda, ale nebudou mít jeho sílu.

²³ Ke konci jejich kralování,

až se naplní míra vzpurných,

povstane král nestoudný,

který bude rozumět hádankám.

²⁴ Bude zdatný svou silou, a nejen svou silou,

bude přinášet neobyčejnou zkázu

a jeho konání bude provázet zdar.

Uvrhne do zkázy zdatné a lid svatých.

²⁵ Obezřetně a se zdarem bude jeho ruka lstivě jednat;

ve svém srdci se bude vypínat,

nerušeně uvrhne do zkázy mnohé.

Postaví se proti Veliteli velitelů,

avšak bude zlomen bez zásahu ruky.

²⁶ Vidění o večerech a jitrech,

jak ti bylo pověděno, je pravdivé.

Ty pak podrž to vidění v tajnosti,

neboť se uskuteční za mnoho dnů.“

²⁷ Já, Daniel, jsem zůstal bez sebe a byl jsem těžce nemocen po řadu dní. Pak jsem vstal a konal své povolání u krále. Žasl jsem nad tím viděním, ale nikdo to nechápal.