Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 239. den čtení Přehled čtení„Bože, který oživuješ,
chci se vystavit působení tvého slova.
Otevři mé oči a uši,
abych tvému slovu rozuměl.
Otevři mé srdce,
aby se mne tvé slovo dotklo.
Otevři mé ruce,
aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné.
Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha.
Amen.“Ezdráš, kapitola 9
1 Když byly vyřízeny tyto záležitosti, přistoupili ke mně předáci a řekli: „Izraelský lid, ani kněží a levité, se neoddělili od národů zemí, páchají ohavnosti Kenaanců, Chetejců, Perizejců, Jebúsejců, Amónců, Moábců, Egypťanů a Emorejců. 2 Berou sobě i svým synům za ženy jejich dcery. Tak se mísí svaté símě s národy zemí. Předáci a představenstvo v této zpronevěře vedou.“
3 Když jsem tu zprávu uslyšel, roztrhl jsem svůj šat i řízu, rval jsem si vlasy i vousy a seděl jsem jako omráčený. 4 Tu se ke mně shromáždili všichni, kdo se třásli před slovy Boha Izraele pro zpronevěru přesídlenců. Ale já jsem seděl jako omráčený až do večerní oběti. 5 Při večerní oběti jsem se probral ze své trýzně a s roztrženým šatem i řízou jsem klesl na kolena a rozprostřel ruce k Hospodinu, svému Bohu. 6 Volal jsem: „Můj Bože, stydím se a hanbím pozdvihnout k tobě svou tvář, Bože můj. Naše nepravosti se nám rozmohly až nad hlavu, naše provinění vzrostlo až k nebi. 7 Ode dnů svých otců až dodnes jsme se velice proviňovali. Pro své nepravosti jsme byli spolu se svými králi a kněžími vydáni do rukou králů zemí, pod meč, do zajetí, v loupež i k veřejnému zahanbení, jak je tomu i dnes. 8 Je to nyní malý okamžik, co se nám dostalo smilování Hospodina, našeho Boha, který nám zachoval hrstku těch, kdo vyvázli, a dal nám zakotvit na svém svatém místě. Náš Bůh nám dopřál, že se naše oči rozjasnily, dal nám pookřát v našem otroctví. 9 Byli jsme otroky, ale náš Bůh nás v našem otroctví neopustil. Příznivě nám naklonil perské krále a dal nám pookřát. Mohli jsme obnovit dům svého Boha a vystavět, co bylo v troskách. Byl naší záštitou v Judsku i v Jeruzalémě.
10 Ale nyní, co máme povědět po tom všem, Bože náš? Opustili jsme tvé příkazy, 11 které jsi vydal prostřednictvím svých služebníků proroků. Prohlásil jsi: ‚Země, kterou jdete obsadit, je země znečištěná nečistotou národů zemí, jejich ohavnostmi, kterými ji ve své nečistotě naplnili od jednoho konce po druhý. 12 Proto nedávejte své dcery jejich synům a jejich dcery neberte pro své syny! Neusilujte nikdy o pokoj s nimi ani o dobrodiní od nich! Buďte rozhodní a budete užívat dobrých darů země a navěky ji podrobíte pro své syny.‘ 13 Po tom všem, co na nás přišlo pro naše zlé skutky a pro naši velikou vinu, jsi nás ty, Bože náš, nepotrestal za naše nepravosti, jak jsme zasloužili, ale dal jsi nám takto vyváznout. 14 Což budeme zase porušovat tvé příkazy a znovu se příznit s těmi ohavnými národy? Což by ses na nás nerozhněval, takže bys nás úplně zničil, že by žádný nezůstal a nevyvázl?
15 Hospodine, Bože Izraele, ty jsi spravedlivý, proto nás dodnes zůstala hrstka těch, kdo vyvázli. Jsme tu teď před tebou se svou vinou, přestože pro takové věci nelze před tebou obstát.“
Ezdráš, kapitola 10
1 Zatímco se Ezdráš modlil, vyznával hříchy a v pláči se před Božím domem vrhl k zemi, shromáždilo se k němu z Izraele převeliké shromáždění mužů, žen i dětí a lid se dal do usedavého pláče.
2 Tu promluvil Šekanjáš, syn Jechíelův, ze synů Élamových, a řekl Ezdrášovi: „Zpronevěřili jsme se svému Bohu, když jsme si přivedli ženy cizinky z národů země. Přesto je ještě pro Izraele naděje. 3 Uzavřeme nyní smlouvu se svým Bohem, že propustíme všechny ženy cizinky i jejich děti podle rozhodnutí Panovníka i těch, kdo se třesou před příkazem našeho Boha. Ať se stane podle Zákona! 4 Vstaň! To bude tvůj úkol. My jsme s tebou. Buď rozhodný a jednej!“
5 Ezdráš vstal a vyzval předáky kněží, levitů i všeho Izraele k přísaze, že budou jednat podle toho slova. A oni přísahali. 6 Pak odešel Ezdráš od Božího domu a šel do komory Jóchanana, syna Eljašíbova. Vešel tam, nejedl chleba a nepil vody a truchlil nad zpronevěrou přesídlenců.
7 Dali rozhlásit všem synům přesídlenců v Judsku a Jeruzalémě, aby se shromáždili do Jeruzaléma. 8 Nedostaví-li se někdo do tří dnů podle rozhodnutí předáků a starších, všechen jeho majetek propadne klatbě a on bude vyloučen ze shromáždění přesídlenců. 9 K třetímu dni se shromáždili do Jeruzaléma všichni muži judští a benjamínští. Bylo to dvacátého dne devátého měsíce. Všechen lid se usadil na prostranství u Božího domu. Chvěli se kvůli té věci i kvůli dešťům.
10 Tu povstal kněz Ezdráš a řekl jim: „Zpronevěřili jste se, že jste si přivedli ženy cizinky. Rozmnožili jste provinění Izraele. 11 Nyní vzdejte chválu Hospodinu, Bohu svých otců, a jednejte podle jeho vůle. Oddělte se od národů země a od žen cizinek!“ 12 Celé shromáždění hlasitě odpovědělo: „Ano, budeme jednat podle tvého slova. 13 Avšak lidu je mnoho a je doba dešťů. Nemůžeme stát venku. To není záležitost, která se vyřídí za den nebo dva, vždyť tohoto přestupku se dopustilo mnoho z nás. 14 Ať naši předáci zastupují celé shromáždění. Každý, kdo si v našich městech přivedl ženu cizinku, přijde v určený čas a s ním starší příslušného města a jeho soudcové. Je třeba, abychom od sebe odvrátili planoucí hněv svého Boha a odstranili tuto věc.“
15 Jen Jónatan, syn Asáelův, a Jachzejáš, syn Tikvův, se postavili proti tomu, a Mešulám a levita Šabetaj je podporovali. 16 Ale synové přesídlenců to učinili tak, že kněz Ezdráš si oddělil muže, představitele rodů, všechny jmenovitě podle jejich otcovských rodů. Zasedli prvního dne desátého měsíce, aby věc vyšetřili. 17 Do prvního dne prvního měsíce dokončili šetření u všech mužů, kteří si přivedli ženy cizinky.
18 Ukázalo se, že z kněžských synů si přivedli ženy cizinky tito: ze synů Jéšuy, syna Jósadakova, a z jeho bratří: Maasejáš, Elíezer, Jaríb a Gedaljáš. 19 Podáním ruky slíbili, že své ženy propustí. Za své provinění obětovali berana. 20 Ze synů Imérových: Chananí a Zebadjáš. 21 Ze synů Charimových: Maasejáš, Elijáš, Šemajáš, Jechíel a Uzijáš. 22 Z Pašchúrových synů: Eljóenaj, Maasejáš, Jišmael, Netanel, Józabad a Eleása. 23 Z levitů: Józabad, Šimeí, Kelajáš čili Kelíta, Petachjáš, Juda a Elíezer. 24 Ze zpěváků: Eljašíb. Z vrátných: Šalúm, Telem a Urí. 25 Z ostatního Izraele: z Pareóšových synů: Ramjáš, Jizijáš, Malkijáš, Minjamín, Eleazar, Malkijáš a Benajáš. 26 Z Élamových synů: Matanjáš, Zekarjáš, Jechíel, Abdí, Jeremót a Elijáš. 27 Ze Zatúových synů: Eljóenaj, Eljašíb, Matanjáš, Jeremót, Zábad a Azíza. 28 Z Bebajových synů: Jóchanan, Chananjáš, Zabaj, Atlaj. 29 Z Baníových synů: Mešulám, Malúk, Adajáš, Jašúb, Šeal, Jeramót. 30 Z Pachat-moábových synů: Adna, Kelal, Benajáš, Maasejáš, Matanjáš, Besalel, Binúj a Menaše. 31 Dále Charimovi synové: Elíezer, Jišijáš, Malkijáš, Šemajáš, Šimeón, 32 Binjamín, Malúk, Šemarjáš. 33 Z Chašumových synů: Matenaj, Matata, Zábad, Elípelet, Jeremaj, Menaše, Šimeí. 34 Z Baníových synů: Maadaj, Amrám a Uel, 35 Benajáš, Bedjáš, Keluhí, 36 Vanjáš, Meremót, Eljašíb, 37 Matanjáš, Matenaj, Jaasaj, 38 Baní, Binúj, Šimeí, 39 Šelemjáš, Nátan, Adajáš, 40 Maknadbaj, Šašaj, Šaraj, 41 Azarel, Šelemjáš, Šemarjáš, 42 Šalúm, Amarjáš, Josef. 43 Z Nébových synů: Jeíel, Matitjáš, Zábad, Zebína, Jadaj, Jóel, Benajáš. 44 Ti všichni si vzali ženy cizinky. Byly mezi nimi i ženy, s nimiž už zplodili syny.
„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem.
Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Když byly vyřízeny tyto záležitosti, přistoupili ke mně předáci a řekli: „Izraelský lid, ani kněží a levité, se neoddělili od národů zemí, páchají ohavnosti Kenaanců, Chetejců, Perizejců, Jebúsejců, Amónců, Moábců, Egypťanů a Emorejců. 2 Berou sobě i svým synům za ženy jejich dcery. Tak se mísí svaté símě s národy zemí. Předáci a představenstvo v této zpronevěře vedou.“
3 Když jsem tu zprávu uslyšel, roztrhl jsem svůj šat i řízu, rval jsem si vlasy i vousy a seděl jsem jako omráčený. 4 Tu se ke mně shromáždili všichni, kdo se třásli před slovy Boha Izraele pro zpronevěru přesídlenců. Ale já jsem seděl jako omráčený až do večerní oběti. 5 Při večerní oběti jsem se probral ze své trýzně a s roztrženým šatem i řízou jsem klesl na kolena a rozprostřel ruce k Hospodinu, svému Bohu. 6 Volal jsem: „Můj Bože, stydím se a hanbím pozdvihnout k tobě svou tvář, Bože můj. Naše nepravosti se nám rozmohly až nad hlavu, naše provinění vzrostlo až k nebi. 7 Ode dnů svých otců až dodnes jsme se velice proviňovali. Pro své nepravosti jsme byli spolu se svými králi a kněžími vydáni do rukou králů zemí, pod meč, do zajetí, v loupež i k veřejnému zahanbení, jak je tomu i dnes. 8 Je to nyní malý okamžik, co se nám dostalo smilování Hospodina, našeho Boha, který nám zachoval hrstku těch, kdo vyvázli, a dal nám zakotvit na svém svatém místě. Náš Bůh nám dopřál, že se naše oči rozjasnily, dal nám pookřát v našem otroctví. 9 Byli jsme otroky, ale náš Bůh nás v našem otroctví neopustil. Příznivě nám naklonil perské krále a dal nám pookřát. Mohli jsme obnovit dům svého Boha a vystavět, co bylo v troskách. Byl naší záštitou v Judsku i v Jeruzalémě.
10 Ale nyní, co máme povědět po tom všem, Bože náš? Opustili jsme tvé příkazy, 11 které jsi vydal prostřednictvím svých služebníků proroků. Prohlásil jsi: ‚Země, kterou jdete obsadit, je země znečištěná nečistotou národů zemí, jejich ohavnostmi, kterými ji ve své nečistotě naplnili od jednoho konce po druhý. 12 Proto nedávejte své dcery jejich synům a jejich dcery neberte pro své syny! Neusilujte nikdy o pokoj s nimi ani o dobrodiní od nich! Buďte rozhodní a budete užívat dobrých darů země a navěky ji podrobíte pro své syny.‘ 13 Po tom všem, co na nás přišlo pro naše zlé skutky a pro naši velikou vinu, jsi nás ty, Bože náš, nepotrestal za naše nepravosti, jak jsme zasloužili, ale dal jsi nám takto vyváznout. 14 Což budeme zase porušovat tvé příkazy a znovu se příznit s těmi ohavnými národy? Což by ses na nás nerozhněval, takže bys nás úplně zničil, že by žádný nezůstal a nevyvázl?
15 Hospodine, Bože Izraele, ty jsi spravedlivý, proto nás dodnes zůstala hrstka těch, kdo vyvázli. Jsme tu teď před tebou se svou vinou, přestože pro takové věci nelze před tebou obstát.“
1 Zatímco se Ezdráš modlil, vyznával hříchy a v pláči se před Božím domem vrhl k zemi, shromáždilo se k němu z Izraele převeliké shromáždění mužů, žen i dětí a lid se dal do usedavého pláče.
2 Tu promluvil Šekanjáš, syn Jechíelův, ze synů Élamových, a řekl Ezdrášovi: „Zpronevěřili jsme se svému Bohu, když jsme si přivedli ženy cizinky z národů země. Přesto je ještě pro Izraele naděje. 3 Uzavřeme nyní smlouvu se svým Bohem, že propustíme všechny ženy cizinky i jejich děti podle rozhodnutí Panovníka i těch, kdo se třesou před příkazem našeho Boha. Ať se stane podle Zákona! 4 Vstaň! To bude tvůj úkol. My jsme s tebou. Buď rozhodný a jednej!“
5 Ezdráš vstal a vyzval předáky kněží, levitů i všeho Izraele k přísaze, že budou jednat podle toho slova. A oni přísahali. 6 Pak odešel Ezdráš od Božího domu a šel do komory Jóchanana, syna Eljašíbova. Vešel tam, nejedl chleba a nepil vody a truchlil nad zpronevěrou přesídlenců.
7 Dali rozhlásit všem synům přesídlenců v Judsku a Jeruzalémě, aby se shromáždili do Jeruzaléma. 8 Nedostaví-li se někdo do tří dnů podle rozhodnutí předáků a starších, všechen jeho majetek propadne klatbě a on bude vyloučen ze shromáždění přesídlenců. 9 K třetímu dni se shromáždili do Jeruzaléma všichni muži judští a benjamínští. Bylo to dvacátého dne devátého měsíce. Všechen lid se usadil na prostranství u Božího domu. Chvěli se kvůli té věci i kvůli dešťům.
10 Tu povstal kněz Ezdráš a řekl jim: „Zpronevěřili jste se, že jste si přivedli ženy cizinky. Rozmnožili jste provinění Izraele. 11 Nyní vzdejte chválu Hospodinu, Bohu svých otců, a jednejte podle jeho vůle. Oddělte se od národů země a od žen cizinek!“ 12 Celé shromáždění hlasitě odpovědělo: „Ano, budeme jednat podle tvého slova. 13 Avšak lidu je mnoho a je doba dešťů. Nemůžeme stát venku. To není záležitost, která se vyřídí za den nebo dva, vždyť tohoto přestupku se dopustilo mnoho z nás. 14 Ať naši předáci zastupují celé shromáždění. Každý, kdo si v našich městech přivedl ženu cizinku, přijde v určený čas a s ním starší příslušného města a jeho soudcové. Je třeba, abychom od sebe odvrátili planoucí hněv svého Boha a odstranili tuto věc.“
15 Jen Jónatan, syn Asáelův, a Jachzejáš, syn Tikvův, se postavili proti tomu, a Mešulám a levita Šabetaj je podporovali. 16 Ale synové přesídlenců to učinili tak, že kněz Ezdráš si oddělil muže, představitele rodů, všechny jmenovitě podle jejich otcovských rodů. Zasedli prvního dne desátého měsíce, aby věc vyšetřili. 17 Do prvního dne prvního měsíce dokončili šetření u všech mužů, kteří si přivedli ženy cizinky.
18 Ukázalo se, že z kněžských synů si přivedli ženy cizinky tito: ze synů Jéšuy, syna Jósadakova, a z jeho bratří: Maasejáš, Elíezer, Jaríb a Gedaljáš. 19 Podáním ruky slíbili, že své ženy propustí. Za své provinění obětovali berana. 20 Ze synů Imérových: Chananí a Zebadjáš. 21 Ze synů Charimových: Maasejáš, Elijáš, Šemajáš, Jechíel a Uzijáš. 22 Z Pašchúrových synů: Eljóenaj, Maasejáš, Jišmael, Netanel, Józabad a Eleása. 23 Z levitů: Józabad, Šimeí, Kelajáš čili Kelíta, Petachjáš, Juda a Elíezer. 24 Ze zpěváků: Eljašíb. Z vrátných: Šalúm, Telem a Urí. 25 Z ostatního Izraele: z Pareóšových synů: Ramjáš, Jizijáš, Malkijáš, Minjamín, Eleazar, Malkijáš a Benajáš. 26 Z Élamových synů: Matanjáš, Zekarjáš, Jechíel, Abdí, Jeremót a Elijáš. 27 Ze Zatúových synů: Eljóenaj, Eljašíb, Matanjáš, Jeremót, Zábad a Azíza. 28 Z Bebajových synů: Jóchanan, Chananjáš, Zabaj, Atlaj. 29 Z Baníových synů: Mešulám, Malúk, Adajáš, Jašúb, Šeal, Jeramót. 30 Z Pachat-moábových synů: Adna, Kelal, Benajáš, Maasejáš, Matanjáš, Besalel, Binúj a Menaše. 31 Dále Charimovi synové: Elíezer, Jišijáš, Malkijáš, Šemajáš, Šimeón, 32 Binjamín, Malúk, Šemarjáš. 33 Z Chašumových synů: Matenaj, Matata, Zábad, Elípelet, Jeremaj, Menaše, Šimeí. 34 Z Baníových synů: Maadaj, Amrám a Uel, 35 Benajáš, Bedjáš, Keluhí, 36 Vanjáš, Meremót, Eljašíb, 37 Matanjáš, Matenaj, Jaasaj, 38 Baní, Binúj, Šimeí, 39 Šelemjáš, Nátan, Adajáš, 40 Maknadbaj, Šašaj, Šaraj, 41 Azarel, Šelemjáš, Šemarjáš, 42 Šalúm, Amarjáš, Josef. 43 Z Nébových synů: Jeíel, Matitjáš, Zábad, Zebína, Jadaj, Jóel, Benajáš. 44 Ti všichni si vzali ženy cizinky. Byly mezi nimi i ženy, s nimiž už zplodili syny.