Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 248. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“Zacharjáš, kapitola 9
1 Výnos.
Slovo Hospodinovo proniklo do země Chadráku,
Damašek je místem, na němž spočine.
K Hospodinu budou vzhlížet všichni lidé, všechny kmeny Izraele.
2 Proniklo i do Chamátu, do jeho pomezí, do Týru i Sidónu, tak přemoudrého.
3 Týr si vybudoval opevnění,
nahromadil stříbra jako prachu,
zlata ryzího jak bláta na ulicích.
4 Avšak Panovník si jej podrobí,
jeho val srazí do moře;
bude pozřen ohněm.
5 Spatří to Aškalón a bude se bát,
Gáza se bude svíjet v hrozné křeči,
Ekrón se zklame v tom, več doufal.
Z Gázy zmizí král,
Aškalón nebude už osídlen,
6 v Ašdódu se usadí míšenec.
Tak vyhladím pýchu Pelištejců.
7 Krvavé sousto mu vyrvu z úst,
ohyzdné oběti z jeho zubů.
Tak bude i on zachován našemu Bohu,
stane se v Judsku pohlavárem
a Ekrón bude jako Jebúsejec.
8 „Položím se táborem u svého domu proti vojsku,
proti každému, kdo by sem chtěl vtrhnout;
zotročovatel se už nebude přes ně valit,
nespustím je nyní z očí.“ –
9 Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol!
Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený,
jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.
10 „Vymýtím vozy z Efrajima a z Jeruzaléma koně; válečný luk bude vymýcen.“
Vyhlásí pronárodům pokoj;
jeho vláda bude od moře k moři, od Řeky až do dálav země.
11 „Pro krev smlouvy s tebou propustím tvé vězně z cisterny, v níž není vody.
12 Navraťte se do pevnosti, vězňové, jimž naděje vzchází.
Dnes to oznamuji znovu:
Všechno ti nahradím dvojnásobně.
13 Judu si napnu jako lučiště, na tětivu vložím Efrajima.
Zburcuji tvé syny, Sijóne, proti synům tvým, Jávane.
Učiním tě mečem bohatýra.“
14 Ukáže se nad nimi Hospodin,
jako blesk vyletí jeho střela;
Panovník Hospodin zaduje na polnici,
vydá se na pochod ve vichřicích z jihu.
15 Hospodin zástupů jim bude štítem
a oni budou jíst a kameny do praku pošlapou,
budou pít a halasit jako při víně
a budou plní jak obětní miska,
skropení jak rohy na oltáři.
16 Tak je Hospodin, jejich Bůh, v onen den zachrání, stádečko svého lidu.
Jako drahokamy v čelence budou zářit nad jeho zemí.
17 Jaká je jeho dobrota, jaká jeho krása!
Působí, že mládenci prospívají jako obilí
a panny jako mošt.
Zacharjáš, kapitola 10
1 Vyproste si od Hospodina déšť v čas jarních dešťů.
Hospodin tvoří bouřková mračna, hojnými dešti je naplňuje,
bylinu na poli dopřeje každému.
2 Bůžkové mluvili ničemnosti,
co viděli věštci, byl klam;
rozhlašují šalebné sny, přeludem utěšují.
Proto táhl lid jako stádo, ujařmený, bez pastýře. –
3 Můj hněv plane proti pastýřům,
zakročím proti kozlům.
Hospodin zástupů navštívil své stádo, judský dům;
vystrojí je nádherně jako svého válečného oře.
4 Od něho je cimbuří, od něho stanový kolík,
od něho válečné lučiště,
od něho pochází i každý zotročovatel.
5 Budou jako bohatýři, rozšlapou všechno do bláta ulic v té bitvě.
Budou bojovat a Hospodin bude s nimi,
jezdci na koních budou zahanbeni.
6 Obdařím judský dům bohatýrskou silou a dům Josefův zachráním.
Přivedu je zpět a usadím je do bezpečí,
protože jsem se nad nimi slitoval.
Budou zas, jako bych na ně nebyl zanevřel,
já jsem Hospodin, jejich Bůh, já jim odpovím.
7 Efrajimci budou jako bohatýři,
jejich srdce se bude radovat jako po víně;
až to spatří jejich synové, též se zaradují,
jejich srdce bude jásat kvůli Hospodinu.
8 Hvízdnu na ně a shromáždím je, protože jsem je vykoupil,
bude jich zase mnoho, jako jich bylo kdysi.
9 Rozseji je mezi národy,
budou se na mě rozpomínat v dalekých krajích,
zůstanou naživu i se svými syny a opět se navrátí.
10 Přivedu je zpět z egyptské země,
shromáždím je z Asýrie
a uvedu je do země gileádské a libanónské,
ani jim nebude stačit místo.
11 Projde s nimi mořem soužení,
bude však bít do mořských vln,
až vyschnou všechny hlubiny Veletoku.
Svržena bude pýcha Asýrie, Egyptu bude odňato žezlo.
12 Obdařím je bohatýrskou silou od Hospodina,
budou chodit v jeho jménu,
je výrok Hospodinův.
Zacharjáš, kapitola 11
1 Otevři svá vrata, Libanóne, ať tvé cedry pozře oheň.
2 Kvílej, cypřiši, že padl cedr,
že vznešené stromy propadly záhubě.
Kvílejte, bášanské duby, že padl neprostupný hvozd.
3 Slyš, jak pastýři kvílejí,
že jejich vznešené nivy propadly záhubě.
Slyš, jak lvíčata řvou,
že pýcha Jordánu propadla záhubě.
4 Toto praví Hospodin, můj Bůh: „Pas ovce určené k zabití. 5 Ti, kdo je kupují, zabíjejí je a za vinu nepykají; kdo je prodávají, říkají: ‚Požehnán buď Hospodin, to jsem se obohatil;‘ a žádný z jejich pastýřů nemá s nimi soucit. 6 Ani já už nebudu mít soucit s obyvateli země, je výrok Hospodinův. Hle, dopustím, aby člověk padl do rukou člověka, do rukou svého krále. Na kusy rozbijí zemi a já ji z jejich rukou nevytrhnu.“ 7 Pásl jsem tedy ovce určené k zabití, totiž ty nejutištěnější ze stáda. Vzal jsem si dvě hole; jednu jsem nazval „Vlídnost“ a druhou jsem nazval „Pouto“ a pásl jsem ovce. 8 V jediném měsíci jsem vyhnal tři pastýře, neboť jsem s nimi ztratil trpělivost a také oni o mě nestáli. 9 Řekl jsem: „Nebudu vás pást. Co má umřít, ať umře; co má být zahnáno, ať je zahnáno; a které zůstanou, ať se požerou navzájem.“ 10 Vzal jsem svou hůl Vlídnost a zlomil jsem ji na znamení, že ruším svou smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy. 11 I byla onoho dne zrušena a ty nejutištěnější ze stáda, které se mě držely, poznaly, že to je slovo Hospodinovo. 12 Řekl jsem tedy: „Pokládáte-li to za dobré, vyplaťte mi mzdu; ne-li, nechte být.“ Tu mi odvážili jako mzdu třicet šekelů stříbra. 13 Nato mi Hospodin řekl: „Hoď to tavičovi, tu nádhernou cenu, jíž mě ocenili.“ I vzal jsem těch třicet šekelů stříbra a hodil jsem je v Hospodinově domě tavičovi. 14 Pak jsem zlomil druhou hůl, Pouto, na znamení, že ruším bratrství mezi Judou a Izraelem.
15 Ale Hospodin mi řekl: „Znovu si vezmi výstroj pošetilého pastýře, 16 neboť dám povstat v zemi pastýři, jenž
zahnané nevyhledá,
nebude pátrat po ztraceném,
polámanou nebude léčit,
o vyčerpanou se nepostará.
Bude se krmit masem těch nejtučnějších,
strhne jim paznehty.
17 Běda pastýři ničemnému,
který opouští stádo!
Meč proti jeho paži a proti jeho pravému oku!
Paže ať mu nadobro uschne
a pravé oko úplně vyhasne.“
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Výnos.
Slovo Hospodinovo proniklo do země Chadráku,
Damašek je místem, na němž spočine.
K Hospodinu budou vzhlížet všichni lidé, všechny kmeny Izraele.
2 Proniklo i do Chamátu, do jeho pomezí, do Týru i Sidónu, tak přemoudrého.
3 Týr si vybudoval opevnění,
nahromadil stříbra jako prachu,
zlata ryzího jak bláta na ulicích.
4 Avšak Panovník si jej podrobí,
jeho val srazí do moře;
bude pozřen ohněm.
5 Spatří to Aškalón a bude se bát,
Gáza se bude svíjet v hrozné křeči,
Ekrón se zklame v tom, več doufal.
Z Gázy zmizí král,
Aškalón nebude už osídlen,
6 v Ašdódu se usadí míšenec.
Tak vyhladím pýchu Pelištejců.
7 Krvavé sousto mu vyrvu z úst,
ohyzdné oběti z jeho zubů.
Tak bude i on zachován našemu Bohu,
stane se v Judsku pohlavárem
a Ekrón bude jako Jebúsejec.
8 „Položím se táborem u svého domu proti vojsku,
proti každému, kdo by sem chtěl vtrhnout;
zotročovatel se už nebude přes ně valit,
nespustím je nyní z očí.“ –
9 Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol!
Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený,
jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.
10 „Vymýtím vozy z Efrajima a z Jeruzaléma koně; válečný luk bude vymýcen.“
Vyhlásí pronárodům pokoj;
jeho vláda bude od moře k moři, od Řeky až do dálav země.
11 „Pro krev smlouvy s tebou propustím tvé vězně z cisterny, v níž není vody.
12 Navraťte se do pevnosti, vězňové, jimž naděje vzchází.
Dnes to oznamuji znovu:
Všechno ti nahradím dvojnásobně.
13 Judu si napnu jako lučiště, na tětivu vložím Efrajima.
Zburcuji tvé syny, Sijóne, proti synům tvým, Jávane.
Učiním tě mečem bohatýra.“
14 Ukáže se nad nimi Hospodin,
jako blesk vyletí jeho střela;
Panovník Hospodin zaduje na polnici,
vydá se na pochod ve vichřicích z jihu.
15 Hospodin zástupů jim bude štítem
a oni budou jíst a kameny do praku pošlapou,
budou pít a halasit jako při víně
a budou plní jak obětní miska,
skropení jak rohy na oltáři.
16 Tak je Hospodin, jejich Bůh, v onen den zachrání, stádečko svého lidu.
Jako drahokamy v čelence budou zářit nad jeho zemí.
17 Jaká je jeho dobrota, jaká jeho krása!
Působí, že mládenci prospívají jako obilí
a panny jako mošt.
1 Vyproste si od Hospodina déšť v čas jarních dešťů.
Hospodin tvoří bouřková mračna, hojnými dešti je naplňuje,
bylinu na poli dopřeje každému.
2 Bůžkové mluvili ničemnosti,
co viděli věštci, byl klam;
rozhlašují šalebné sny, přeludem utěšují.
Proto táhl lid jako stádo, ujařmený, bez pastýře. –
3 Můj hněv plane proti pastýřům,
zakročím proti kozlům.
Hospodin zástupů navštívil své stádo, judský dům;
vystrojí je nádherně jako svého válečného oře.
4 Od něho je cimbuří, od něho stanový kolík,
od něho válečné lučiště,
od něho pochází i každý zotročovatel.
5 Budou jako bohatýři, rozšlapou všechno do bláta ulic v té bitvě.
Budou bojovat a Hospodin bude s nimi,
jezdci na koních budou zahanbeni.
6 Obdařím judský dům bohatýrskou silou a dům Josefův zachráním.
Přivedu je zpět a usadím je do bezpečí,
protože jsem se nad nimi slitoval.
Budou zas, jako bych na ně nebyl zanevřel,
já jsem Hospodin, jejich Bůh, já jim odpovím.
7 Efrajimci budou jako bohatýři,
jejich srdce se bude radovat jako po víně;
až to spatří jejich synové, též se zaradují,
jejich srdce bude jásat kvůli Hospodinu.
8 Hvízdnu na ně a shromáždím je, protože jsem je vykoupil,
bude jich zase mnoho, jako jich bylo kdysi.
9 Rozseji je mezi národy,
budou se na mě rozpomínat v dalekých krajích,
zůstanou naživu i se svými syny a opět se navrátí.
10 Přivedu je zpět z egyptské země,
shromáždím je z Asýrie
a uvedu je do země gileádské a libanónské,
ani jim nebude stačit místo.
11 Projde s nimi mořem soužení,
bude však bít do mořských vln,
až vyschnou všechny hlubiny Veletoku.
Svržena bude pýcha Asýrie, Egyptu bude odňato žezlo.
12 Obdařím je bohatýrskou silou od Hospodina,
budou chodit v jeho jménu,
je výrok Hospodinův.
1 Otevři svá vrata, Libanóne, ať tvé cedry pozře oheň.
2 Kvílej, cypřiši, že padl cedr,
že vznešené stromy propadly záhubě.
Kvílejte, bášanské duby, že padl neprostupný hvozd.
3 Slyš, jak pastýři kvílejí,
že jejich vznešené nivy propadly záhubě.
Slyš, jak lvíčata řvou,
že pýcha Jordánu propadla záhubě.
4 Toto praví Hospodin, můj Bůh: „Pas ovce určené k zabití. 5 Ti, kdo je kupují, zabíjejí je a za vinu nepykají; kdo je prodávají, říkají: ‚Požehnán buď Hospodin, to jsem se obohatil;‘ a žádný z jejich pastýřů nemá s nimi soucit. 6 Ani já už nebudu mít soucit s obyvateli země, je výrok Hospodinův. Hle, dopustím, aby člověk padl do rukou člověka, do rukou svého krále. Na kusy rozbijí zemi a já ji z jejich rukou nevytrhnu.“ 7 Pásl jsem tedy ovce určené k zabití, totiž ty nejutištěnější ze stáda. Vzal jsem si dvě hole; jednu jsem nazval „Vlídnost“ a druhou jsem nazval „Pouto“ a pásl jsem ovce. 8 V jediném měsíci jsem vyhnal tři pastýře, neboť jsem s nimi ztratil trpělivost a také oni o mě nestáli. 9 Řekl jsem: „Nebudu vás pást. Co má umřít, ať umře; co má být zahnáno, ať je zahnáno; a které zůstanou, ať se požerou navzájem.“ 10 Vzal jsem svou hůl Vlídnost a zlomil jsem ji na znamení, že ruším svou smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy. 11 I byla onoho dne zrušena a ty nejutištěnější ze stáda, které se mě držely, poznaly, že to je slovo Hospodinovo. 12 Řekl jsem tedy: „Pokládáte-li to za dobré, vyplaťte mi mzdu; ne-li, nechte být.“ Tu mi odvážili jako mzdu třicet šekelů stříbra. 13 Nato mi Hospodin řekl: „Hoď to tavičovi, tu nádhernou cenu, jíž mě ocenili.“ I vzal jsem těch třicet šekelů stříbra a hodil jsem je v Hospodinově domě tavičovi. 14 Pak jsem zlomil druhou hůl, Pouto, na znamení, že ruším bratrství mezi Judou a Izraelem.
15 Ale Hospodin mi řekl: „Znovu si vezmi výstroj pošetilého pastýře, 16 neboť dám povstat v zemi pastýři, jenž
zahnané nevyhledá,
nebude pátrat po ztraceném,
polámanou nebude léčit,
o vyčerpanou se nepostará.
Bude se krmit masem těch nejtučnějších,
strhne jim paznehty.
17 Běda pastýři ničemnému,
který opouští stádo!
Meč proti jeho paži a proti jeho pravému oku!
Paže ať mu nadobro uschne
a pravé oko úplně vyhasne.“