Vezmi a čti celou Bibli

¹ A když Beránek rozlomil pečeť sedmou, nastalo na nebi mlčení téměř na půl hodiny. ² Potom jsem viděl, jak sedmi andělům, stojícím před Bohem, bylo dáno sedm polnic.

³ Jiný anděl předstoupil se zlatou kadidelnicí před oltář; bylo mu dáno množství kadidla, aby je s modlitbami všech posvěcených položil na zlatý oltář před trůnem. ⁴ A vystoupil dým kadidla spolu s modlitbami posvěcených z ruky anděla před Boží tvář. ⁵ Tu vzal anděl kadidelnici, nahrnul do ní oheň z oltáře a vrhl ji dolů na zem; a nastalo burácení, hřímání, blesky a zemětřesení.

⁶ A sedm andělů s polnicemi se připravilo, aby začali troubit.

⁷ Zatroubil první anděl: Nastalo krupobití a na zem začal padat oheň smíšený s krví. Třetina země, třetina stromoví a veškerá zeleň byla sežehnuta.

⁸ Zatroubil druhý anděl; a jakoby mohutná hora hořící ohněm byla vržena do moře. Třetina moře se obrátila v krev ⁹ a zahynula třetina mořských tvorů a byla zničena třetina lodí.

¹⁰ Zatroubil třetí anděl, a zřítila se z nebe veliká hvězda hořící jako pochodeň, padla na třetinu řek a na prameny vod. ¹¹ Jméno té hvězdy je Pelyněk. Třetina vod se změnila v pelyněk a množství lidí umřelo z těch vod, protože byly otráveny.

¹² Zatroubil čtvrtý anděl, a byla zasažena třetina slunce, třetina měsíce a třetina hvězd, takže ze třetiny potemněly, a den i noc byly o třetinu temnější.

¹³ A viděl jsem a slyšel, jak středem nebeské klenby letí orel a volá mocným hlasem: „Běda, běda, běda obyvatelům země, až zaznějí polnice tří andělů, kteří ještě netroubili!“

¹ Zatroubil pátý anděl. A viděl jsem, jak hvězdě, která spadla z nebe na zem, byl dán klíč od jícnu propasti; ² otevřela jícen propasti a vyvalil se dým jako z obrovské pece, a tím dýmem se zatmělo slunce i všechno ovzduší. ³ Z dýmu se vyrojily kobylky na zem; byla jim dána moc, jakou mají pozemští škorpióni. ⁴ Dostaly rozkaz neškodit trávě na zemi ani žádné zeleni ani stromoví, jenom lidem, kteří nejsou označeni Boží pečetí na čele. ⁵ Ale nebyla jim dána moc, aby lidi zabíjely, nýbrž aby je po pět měsíců trýznily; byla to trýzeň, jako když škorpión bodne člověka. ⁶ V ty dny budou lidé hledat smrt, ale nenajdou ji, budou si přát zemřít, ale smrt se jim vyhne.

⁷ Ty kobylky vypadaly jako vyzbrojená válečná jízda; na hlavách měly něco jako zlaté věnce, tvář měly jako lidé, ⁸ hřívu jako vlasy žen, ale zuby měly jako lvi. ⁹ Měly jakoby železné pancíře a jejich křídla hřmotila, jako když množství spřežení se řítí do boje. ¹⁰ A měly ocasy jako škorpióni a v nich žihadla, aby jimi trýznily lidi po pět měsíců. ¹¹ Nad sebou měly krále, anděla propasti, hebrejským jménem Abaddon – to znamená Hubitel.

¹² První ‚běda‘ pominulo, a hle, už jsou tu dvě další!

¹³ Zatroubil šestý anděl. Uslyšel jsem jakýsi hlas od čtyř rohů zlatého oltáře, který je před Bohem. ¹⁴ Ten hlas nařídil šestému andělu, držícímu polnici: „Rozvaž ty čtyři anděly, spoutané při veliké řece Eufratu!“ ¹⁵ Tu byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení na hodinu, den, měsíc a rok, kdy mají pobít třetinu lidí. ¹⁶ A jejich jízdních oddílů bylo dvě stě miliónů – slyšel jsem jejich počet. ¹⁷ A ve vidění jsem spatřil koně a na nich jezdce: pancíře měli ohnivé, rudě zářící a žhnoucí sírou; hlavy koňů byly jako hlavy lvů a z jejich tlam šel oheň, dým a síra. ¹⁸ Touto trojí pohromou – ohněm, dýmem a sírou ze svých tlam – usmrtili třetinu lidí. ¹⁹ Vražedná moc těch koňů je v jejich tlamách a v jejich ocasech; jejich ocasy jsou jako hadi a hlavy těch hadů přinášejí zhoubu.

²⁰ A přesto se ostatní lidé, kteří v těch pohromách nezahynuli, neodvrátili od výtvorů svých rukou; nepřestali se klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene i dřeva, které jsou slepé, hluché a nemohou se pohybovat; ²¹ neodvrátili se od svých vražd ani čarování, necudností ani krádeží.