Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 312. den čtení Přehled čtení„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka.
Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání,
které jsou v tobě ukryté.
Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky.
Amen.“Přísloví, Úvod ke Knize Přísloví
Přísloví
1. Struktura
Kniha má sedm oddílů (srov. 9,1): 1–9: Přísloví Šalomouna, syna Davidova, izraelského krále; 10,1–22,16: Přísloví Šalomounova; 22,17–24,22: Slova mudrců; 24,23–34: Také toto jsou slova moudrých; 25–29: Také toto jsou přísloví Šalomounova, která sebrali muži judského krále Ezechiáše; 30: Slova Agúra, syna Jakeova, z Massy; 31: Slova Lemuela, krále z Massy, jimiž ho napomínala jeho matka.
Struktura zřejmě není náhodná – rozsáhlejší oddíly nesou jméno Šalomounovo (první, rozvinutý titul se asi vztahuje i na celou knihu); po prvním oddílu se střídá vždy jeden delší oddíl se dvěma kratšími; tituly spolu sousedících kratších oddílů mají společný prvek; první a poslední oddíl spojuje na způsob inkluze motiv ženy (zosobněná Moudrost jako ideál a zdatná žena jako jeho realizace).
2. Vznik
Původně v lidových vrstvách ústně tradovaná stručná přísloví byla zřejmě zapsána mudrci na královském dvoře a později dále promýšlena a rozvíjena; nejstarší jádro knihy zřejmě tvoří oddíly označené jménem Šalomounovým (z doby královské), rovněž oddíly obsahující výroky mudrců asi vznikly před exilem; 6. oddíl je spíše poexilního data a nejmladší jsou oba oddíly rámcové – z rané doby helénské.
3. Historický kontext
Kromě jmen v titulech některých oddílů chybí jakýkoli konkrétní údaj – pravděpodobná je tu pouze souvislost s královským dvorem (Ezechiáš).
4. Teologické poselství
Moudrost je určena jednoduchým principem – jednání člověka (dobré, nebo zlé) se odráží v tom, jak se dotyčnému člověku vede (dobře, nebo zle): v tomto duchu chce kniha působit výchovně na mladou generaci.
Moudrý člověk se ve svých nejzákladnějších postojích opírá o řád stvoření, jehož je sám součástí a ve kterém vládne díky Stvořiteli dokonalá rovnováha – tzn. patřičnou pokoru i důvěru k Bohu a lásku (ani bezohledný egoismus ani slepý altruismus) k bližnímu, včetně nepřítele.
5. Význam
Aktuálnost knihy je dána právě snahou zharmonizovat vlastní život s řádem stvoření, v němž se zračí dobrý záměr Boží – úkol splnitelný pouze důslednou celoživotní sebevýchovou.
autor: doc. Josef Hřebík
Přísloví, kapitola 1
1 Přísloví Šalomouna, syna Davidova,
krále Izraele,
2 jak poznat moudrost a kázeň,
jak pochopit výroky rozumnosti,
3 jak si prozíravě osvojit kázeň,
spravedlnost, právo a přímost,
4 aby prostoduší byli obdařeni chytrostí,
mladík poznáním a důvtipem.
5 Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí,
a rozumný získá schopnost
6 porozumět přísloví a jinotaji,
slovům mudrců i jejich hádankám.
7 Počátek poznání je bázeň před Hospodinem,
moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.
8 Můj synu, poslouchej otcovo kárání
a matčiným poučováním neopovrhuj.
9 Budou ti půvabným věncem na hlavě
a náhrdelníkem na tvém hrdle.
10 Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci,
nepřivoluj!
11 Kdyby tě přemlouvali: „Pojď s námi,
vražedné úklady nastrojíme,
počíháme si na nevinného bez důvodu,
12 pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé,
bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy,
13 přijdeme si na rozličný drahocenný majetek
a domy kořistí si naplníme,
14 spoj svůj úděl s námi,
budeme mít všichni jeden měšec“ –
15 můj synu, nechoď s nimi jejich cestou,
zdržuj svou nohu od jejich stezky,
16 neboť jejich nohy běží za zlem,
pospíchají prolévat krev.
17 Je zbytečné sypat pod síť,
když to každý okřídlenec vidí.
18 Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě,
číhají na vlastní duši.
19 Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí;
ten stojí své pány život.
20 Moudrost pronikavě volá na ulici,
na náměstích vydává svůj hlas.
21 Volá na nároží plném hluku,
pronáší své výroky u vchodů do městských bran:
22 „Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost,
dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání,
hlupáci poznání nenávidět?
23 Obraťte se, když vám domlouvám.
Hle, nechám na vás proudit svého ducha,
uvedu vám ve známost svá slova:
24 Protože jsem volala, a vy jste odmítali,
ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal,
25 každé mé radě jste se vyhýbali,
nedali jste na mé domlouvání,
26 i já se budu smát, až budete v bídě,
budu se vysmívat, až na vás přijde strach,
27 až na vás přijde strach jako ničivá bouře
a vaše bída se přižene jako vichřice,
až na vás přijde soužení a tíseň.
28 Tehdy mě budou volat, a neodpovím,
budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou,
29 protože měli poznání v nenávisti
a bázeň před Hospodinem si nezvolili,
30 nedali na mou radu,
každou mou domluvu znevážili.
31 Budou jíst plody své cesty,
přesytí se svými plány.
32 Prostoduché zavraždí jejich odmítavost,
hlupáky zahubí jejich netečnost.
33 Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně,
beze strachu z něčeho zlého.“
Přísloví, kapitola 2
1 Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky,
uchováš-li mé příkazy ve svém nitru,
2 abys věnoval pozornost moudrosti
a naklonil své srdce k rozumnosti,
3 jestliže přivoláš porozumění
a hlasitě zavoláš na rozumnost,
4 budeš-li ji hledat jako stříbro
a pátrat po ní jako po skrytých pokladech,
5 tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem,
a dojdeš k poznání Boha.
6 Neboť moudrost dává Hospodin,
poznání i rozumnost pochází z jeho úst.
7 Pro přímé má pohotovou pomoc,
je štítem těm, kdo žijí bezúhonně,
8 chrání stezky práva
a střeží cestu svých věrných.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti,
všemu, co zanechává dobré stopy.
10 Neboť moudrost vejde do tvého srdce
a poznání oblaží tvou duši.
11 Tvou stráží stane se důvtip,
rozumnost tě bude chránit.
12 Ochrání tě před zlou cestou,
před každým, kdo proradně mluví,
13 před těmi, kdo opouštějí přímé stezky
a chodí po temných cestách,
14 kdo se radují, když páchají zlo,
jásají nad zhoubnými proradnostmi,
15 jejichž stezky jsou křivolaké;
jsou neupřímní na každém kroku.
16 Moudrost tě ochrání před cizí ženou,
před cizinkou, která se lísá svými řečmi,
17 která opouští druha svého mládí,
a na smlouvu svého Boha zapomíná.
18 Propadla smrti i se svým domem,
její stopy směřují do říše stínů.
19 Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nevrátí,
stezek života nedosáhne.
20 Kéž bys jen chodil po cestě dobrých
a bedlivě dbal na stezky spravedlivých.
21 Neboť zemi budou obývat přímí
a zůstanou v ní bezúhonní.
22 Ale svévolníci budou ze země vyťati,
věrolomní budou z ní vyrváni.
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
Přísloví
1 Přísloví Šalomouna, syna Davidova,
krále Izraele,
2 jak poznat moudrost a kázeň,
jak pochopit výroky rozumnosti,
3 jak si prozíravě osvojit kázeň,
spravedlnost, právo a přímost,
4 aby prostoduší byli obdařeni chytrostí,
mladík poznáním a důvtipem.
5 Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí,
a rozumný získá schopnost
6 porozumět přísloví a jinotaji,
slovům mudrců i jejich hádankám.
7 Počátek poznání je bázeň před Hospodinem,
moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.
8 Můj synu, poslouchej otcovo kárání
a matčiným poučováním neopovrhuj.
9 Budou ti půvabným věncem na hlavě
a náhrdelníkem na tvém hrdle.
10 Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci,
nepřivoluj!
11 Kdyby tě přemlouvali: „Pojď s námi,
vražedné úklady nastrojíme,
počíháme si na nevinného bez důvodu,
12 pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé,
bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy,
13 přijdeme si na rozličný drahocenný majetek
a domy kořistí si naplníme,
14 spoj svůj úděl s námi,
budeme mít všichni jeden měšec“ –
15 můj synu, nechoď s nimi jejich cestou,
zdržuj svou nohu od jejich stezky,
16 neboť jejich nohy běží za zlem,
pospíchají prolévat krev.
17 Je zbytečné sypat pod síť,
když to každý okřídlenec vidí.
18 Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě,
číhají na vlastní duši.
19 Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí;
ten stojí své pány život.
20 Moudrost pronikavě volá na ulici,
na náměstích vydává svůj hlas.
21 Volá na nároží plném hluku,
pronáší své výroky u vchodů do městských bran:
22 „Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost,
dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání,
hlupáci poznání nenávidět?
23 Obraťte se, když vám domlouvám.
Hle, nechám na vás proudit svého ducha,
uvedu vám ve známost svá slova:
24 Protože jsem volala, a vy jste odmítali,
ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal,
25 každé mé radě jste se vyhýbali,
nedali jste na mé domlouvání,
26 i já se budu smát, až budete v bídě,
budu se vysmívat, až na vás přijde strach,
27 až na vás přijde strach jako ničivá bouře
a vaše bída se přižene jako vichřice,
až na vás přijde soužení a tíseň.
28 Tehdy mě budou volat, a neodpovím,
budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou,
29 protože měli poznání v nenávisti
a bázeň před Hospodinem si nezvolili,
30 nedali na mou radu,
každou mou domluvu znevážili.
31 Budou jíst plody své cesty,
přesytí se svými plány.
32 Prostoduché zavraždí jejich odmítavost,
hlupáky zahubí jejich netečnost.
33 Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně,
beze strachu z něčeho zlého.“
1 Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky,
uchováš-li mé příkazy ve svém nitru,
2 abys věnoval pozornost moudrosti
a naklonil své srdce k rozumnosti,
3 jestliže přivoláš porozumění
a hlasitě zavoláš na rozumnost,
4 budeš-li ji hledat jako stříbro
a pátrat po ní jako po skrytých pokladech,
5 tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem,
a dojdeš k poznání Boha.
6 Neboť moudrost dává Hospodin,
poznání i rozumnost pochází z jeho úst.
7 Pro přímé má pohotovou pomoc,
je štítem těm, kdo žijí bezúhonně,
8 chrání stezky práva
a střeží cestu svých věrných.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti,
všemu, co zanechává dobré stopy.
10 Neboť moudrost vejde do tvého srdce
a poznání oblaží tvou duši.
11 Tvou stráží stane se důvtip,
rozumnost tě bude chránit.
12 Ochrání tě před zlou cestou,
před každým, kdo proradně mluví,
13 před těmi, kdo opouštějí přímé stezky
a chodí po temných cestách,
14 kdo se radují, když páchají zlo,
jásají nad zhoubnými proradnostmi,
15 jejichž stezky jsou křivolaké;
jsou neupřímní na každém kroku.
16 Moudrost tě ochrání před cizí ženou,
před cizinkou, která se lísá svými řečmi,
17 která opouští druha svého mládí,
a na smlouvu svého Boha zapomíná.
18 Propadla smrti i se svým domem,
její stopy směřují do říše stínů.
19 Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nevrátí,
stezek života nedosáhne.
20 Kéž bys jen chodil po cestě dobrých
a bedlivě dbal na stezky spravedlivých.
21 Neboť zemi budou obývat přímí
a zůstanou v ní bezúhonní.
22 Ale svévolníci budou ze země vyťati,
věrolomní budou z ní vyrváni.