ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 317. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Přísloví, kapitola 14

1 Moudrá žena buduje svůj dům,

kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří.

2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo,

kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti.

3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost,

kdežto moudré jejich rty střeží.

4 Kde není skot, je čistý žlab,

kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci.

5 Spolehlivý svědek nelže,

kdežto křivý svědek šíří lži.

6 Posměvač hledá moudrost, ale marně,

kdežto rozumný má poznání usnadněné.

7 Jdi z cesty muži hloupému,

neboť na jeho rtech poznání nenalezneš.

8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě,

kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti.

9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná,

kdežto u přímých nalézá zalíbení.

10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše,

ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit.

11 Dům svévolníků bude vyhlazen,

kdežto stánek přímých bude vzkvétat.

12 Někdy se člověku zdá cesta přímá,

ale nakonec přivede k smrti.

13 Také při smíchu bolívá srdce

a na konci radosti bývá žal.

14 Odpadlík se sytí svými cestami,

kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno.

15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje,

 

kdežto chytrý promýšlí své kroky.

16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého,

kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí.

17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn.

18 Prostoduší dědí pošetilost,

kdežto chytří jsou korunováni poznáním.

19 Zlí se skloní před dobrými

a svévolníci u bran spravedlivého.

20 Chudého nemá rád ani jeho druh,

kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého.

21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší,

kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými.

22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci?

Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro.

23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku.

24 Korunou moudrých je jejich bohatství,

ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí.

25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí,

kdežto lstivý šíří lži.

26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny.

27 Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti.

28 V množství lidu spočívá důstojnost krále,

kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce.

29 Shovívavý oplývá rozumností,

kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost.

30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer.

31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil,

kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává.

32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá,

kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti.

33 V srdci rozumného spočívá moudrost,

kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná.

34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody,

kdežto hřích je národům pro potupu.

35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku,

kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.

Přísloví, kapitola 15

1 Vlídná odpověď odvrací rozhořčení,

kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu.

2 Jazyk moudrých přináší dobré poznání,

kdežto ústa hlupáků chrlí pošetilost.

3 Oči Hospodinovy jsou na každém místě,

pozorně sledují zlé i dobré.

4 Mírný jazyk je stromem života,

kdežto pokřivený rozkládá ducha.

5 Pošetilec znevažuje otcovské kárání,

kdežto kdo na domluvy dbá, jedná chytře.

6 Dům spravedlivého je rozsáhlou klenotnicí,

kdežto z výtěžku svévolníkova vzejde rozvrat.

7 Rty moudrých rozsívají poznání,

ale ne tak srdce hlupáků.

8 Hospodinu je ohavností oběť svévolníků,

kdežto v modlitbě přímých má zalíbení.

9 Hospodinu je ohavností cesta svévolníka,

ale miluje toho, kdo následuje spravedlnost.

10 Tvrdý trest postihne toho, kdo opouští stezku,

kdo domluvy nenávidí, zemře.

11 I podsvětí, říše zkázy, je na očích Hospodinu,

tím spíše srdce synů lidských.

12 Posměvač nemiluje toho, kdo mu domlouvá,

k moudrým nechodí.

13 Radostným srdcem zkrásní tvář,

kdežto trápení srdce ubíjí ducha.

14 Rozumné srdce hledá poznání,

kdežto ústa hlupáků se honí za pošetilostí.

15 Všechny dny utištěného jsou zlé,

kdežto kdo je dobré mysli, má hody každodenně.

16 Je lépe mít málo a bát se Hospodina,

než mít velký poklad a s ním neklid.

17 Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska,

než z vykrmeného býka a s tím nenávist.

18 Vznětlivý muž rozněcuje sváry,

kdežto shovívavý spory uklidňuje.

19 Cesta lenocha je zarostlá trním,

kdežto stezka přímých je upravená.

20 Syn moudrý dělá radost otci,

kdežto člověk hloupý pohrdá svou matkou.

21 Z pošetilosti se raduje, kdo nemá rozum,

kdežto rozumný muž chodí přímo.

22 Plány selžou bez společné porady,

kdežto při množství rádců se uskuteční.

23 Člověk má radost, když může dát odpověď,

jak je dobré slovo v pravý čas!

24 Stezka života vede prozíravého vzhůru, aby unikl podsvětí dole.

25 Hospodin strhne dům pyšných,

kdežto mezníky vdovy vytyčuje.

26 Zlé plány jsou Hospodinu ohavností,

kdežto vlídná řeč je čistá.

27 Kdo se žene za ziskem, rozvrací svůj dům,

kdežto kdo o dary nestojí, bude živ.

28 Srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět,

kdežto ústa svévolníků chrlí samou zlobu.

29 Hospodin je daleko od svévolníků,

kdežto modlitbu spravedlivých vyslýchá.

30 Zářivý pohled vlévá do srdce radost,

dobrá zpráva vzpružuje kosti.

31 Ucho, které poslouchá životodárné domluvy, bude přebývat mezi moudrými.

32 Kdo se vyhýbá trestu, neváží si vlastního života,

kdežto kdo domluvy poslouchá, získává rozum.

33 Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti,

slávu předchází pokora.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.