Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 319. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“Přísloví, kapitola 19
1 Lepší je chudák žijící bezúhonně
než falešník a k tomu hlupák.
2 Bez poznání nemůže být nikdo dobrý, kdo je zbrklý, hřeší.
3 Pošetilostí si člověk podvrací cestu,
ale jeho srdce má zlost na Hospodina.
4 Majetek zjednává víc a víc přátel,
nuzáka se i přítel zřekne.
5 Křivý svědek nezůstane bez trestu,
neunikne ten, kdo šíří lži.
6 Urozenému pochlebují mnozí,
se štědrým mužem se přátelí kdekdo.
7 Chudáka nenávidí všichni jeho bratři,
tím spíš se mu vzdalují jeho přátelé.
Kdo se honí za slovy, nemá z toho nic
8 Kdo získal rozum, má rád svůj život,
kdo dbá na rozumnost, najde dobro.
9 Křivý svědek nezůstane bez trestu,
zahyne ten, kdo šíří lži.
10 Nepřísluší blahobyt hlupákovi,
natož otroku vláda nad knížaty.
11 Prozíravost činí člověka shovívavým
promíjet přestupky je jeho ozdobou.
12 Jak řev mladého lva je králova zlost,
jak rosa na bylinu jeho přízeň.
13 Neštěstím pro otce je syn hlupák;
svárlivá žena jak neustálé zatékání vody.
14 Dům a majetek lze zdědit po otcích,
ale prozíravá žena je od Hospodina.
15 Lenost uvede do mrákot;
zahálčivá duše bude hladovět.
16 Kdo zachovává přikázání, střeží svůj život,
zemře, kdo jeho cestami zhrdá.
17 Hospodinu půjčuje, kdo se nad nuzným smilovává,
on mu odplatí jeho dobročinnost.
18 Trestej syna, dokud je naděje,
a nechtěj mu přivodit smrt!
19 Velká vznětlivost volá po pokutě,
odpustíš-li, budeš muset přidat.
20 Poslechni radu, přijmi i trest,
abys byl napříště moudrý.
21 Člověk má v srdci mnoho plánů,
ale úradek Hospodinův obstojí.
22 Na člověku se žádá, aby byl milosrdný;
chudák je na tom lépe než lhář.
23 Bázeň před Hospodinem vede k životu;
nasycen přečkáš noc a nic zlého tě nepostihne.
24 Lenoch sáhne rukou do mísy,
ale k ústům už ji nevrátí.
25 Bij posměvače a prostoduchý se stane chytřejším,
domluv rozumnému a porozumí poznání.
26 Kdo týrá otce a vyhání matku, je syn hanebný a hnusný.
27 Přestaneš-li, synu, poslouchat kárání,
od výroků poznání zbloudíš.
28 Ničemný svědek se posmívá právu
a ústa svévolníků hltají ničemnosti.
29 Na posměvače jsou schystány soudy,
na hřbet hlupáků výprask.
Přísloví, kapitola 20
1 Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun;
kdo se v něm kochá, ten moudrý není.
2 Král budí hrůzu, jako když zařve mladý lev;
kdo ho rozlítí, hřeší sám proti sobě.
3 Je ctí pro muže upustit od sporu,
kdejaký pošetilec jej však rozpoutává.
4 Na podzim lenoch neorá,
o žních bude žebrat, ale nic nebude.
5 Jak hluboké vody je rada v srdci muže,
muž rozumný z ní čerpá.
6 Mnoho lidí rozhlašuje své milosrdenství,
ale muže spolehlivého kdo najde?
7 Spravedlivý žije bezúhonně;
blaze bude po něm jeho synům!
8 Král sedí na soudném stolci
a očima převívá vše, co je zlé.
9 Kdo může říci: „Zachoval jsem si ryzí srdce,
jsem čistý, bez hříchu“?
10 Dvojí závaží a dvojí míra,
obojí je Hospodinu ohavností.
11 Už na chlapci se z jeho způsobů pozná,
zda bude v jednání ryzí a přímý.
12 Ucho, které slyší, a oko, které vidí,
obojí učinil Hospodin.
13 Nemiluj spánek, ať nezchudneš,
nech oči otevřené a nasytíš se chlebem.
14 „Špatné, špatné,“ říká kupující,
ale jen poodejde, už se tím chlubí.
15 Někdo má zlato a množství perel,
ale nejdrahocennější skvost jsou rty plné poznání.
16 Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka,
a když za cizinku, vezmi od něho zástavu.
17 Někomu je lahodný chléb klamu,
ale nakonec má plná ústa štěrku.
18 Úmysly se zajišťují poradou,
boj veď s rozvahou.
19 Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti,
nezaplétej se tedy s mluvkou.
20 Kdo zlořečí otci a matce,
tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě.
21 Dědictví, na jehož počátku je nečestnost,
nebývá nakonec požehnané.
22 Neříkej: „Odplatím za zlo!“
Čekej na Hospodina a on tě zachrání.
23 Dvojí závaží je Hospodinu ohavností,
falešné váhy nejsou nic dobrého.
24 Kroky muže určuje Hospodin;
jak by mohl člověk rozumět své cestě?
25 Člověku je léčkou nerozvážně říci: „Je to zasvěceno,“
a po slibu si to rozmýšlet.
26 Moudrý král převívá svévolníky,
dá je přejet koly mlátícího vozu.
27 Lidský duch je světlo od Hospodina;
to propátrá všechny nejvnitřnější útroby.
28 Milosrdenství a věrnost chrání krále,
milosrdenstvím podepře svůj trůn.
29 Ozdobou jinochů je jejich síla,
důstojností starců jsou šediny.
30 Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost
a rány pročistí nejvnitřnější útroby.
Přísloví, kapitola 21
1 Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky;
nakloní je, kam se mu zlíbí.
2 Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé,
ale srdce zpytuje Hospodin.
3 Prosazovat spravedlnost a právo
je před Hospodinem výbornější než oběť.
4 Pýcha očí a nadutost srdce,
ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem.
5 Plány jsou pilnému k užitku,
ale každý, kdo se ukvapuje, bude mít nedostatek.
6 Poklady dobývané zrádným jazykem
jsou jen odvátý přelud těch, kdo vyhledávají smr
t. 7 Svévolníky zachvátí zhouba, kterou rozpoutali,
neboť odmítali zjednat právo.
8 Klikatá je cesta muže proradného,
ryzí člověk v jednání je přímý.
9 Lépe je bydlet na střeše v koutku
než se svárlivou ženou ve společném domě.
10 Svévolník je chtivý zlého,
v jeho očích nenalezne slitování ani přítel.
11 Když pokutují posměvače, prostoduchý zmoudří,
když je k prozíravosti veden moudrý, nabývá poznání.
12 Spravedlivý prozíravě vede v patrnosti dům svévolníka;
svévolníky vyvrací pro jejich zlobu.
13 Kdo před křikem nuzného si zacpe uši,
bude také volat, a odpověď nedostane.
14 Tajný dar tlumí hněv
a postranní úplatek prudké rozhořčení.
15 Prosazovat právo je radostí spravedlivému,
ale zkázou pachatelům ničemnosti.
16 Člověk zbloudivší z cesty prozíravosti
spočine v shromáždění říše stínů.
17 Nedostatek pozná, kdo miluje radovánky,
kdo miluje víno a olej, nezbohatne.
18 Výkupným za spravedlivého bude svévolník,
za přímé lidi věrolomník.
19 Lépe je bydlet v zemi pusté
než se ženou svárlivou a zlostnou.
20 Žádoucí poklad a olej jsou v obydlí moudrého,
kdežto hloupý člověk je prohýří.
21 Kdo jde za spravedlností a milosrdenstvím,
najde život, spravedlnost a slávu.
22 Moudrý vstoupí do města bohatýrů
a srazí baštu, na niž spoléhali.
23 Kdo střeží svá ústa a jazyk,
střeží svou duši před soužením.
24 Pyšný opovážlivec jménem posměvač jedná bezmezně zpupně.
25 Lenocha usmrtí choutky,
neboť jeho ruce odmítají práci;
26 choutky ho stravují neustále,
ale spravedlivý dává a nešetří.
27 Oběť svévolníků je ohavností,
tím spíše, když se přináší s mrzkým záměrem.
28 Lživý svědek zahyne,
ale muž, který vypoví, co slyšel, bude mít poslední slovo.
29 Svévolník vystupuje s nestoudnou tváří,
přímý jde však rovnou cestou.
30 Žádná moudrost, žádná rozumnost,
žádný úradek nic nesvedou proti Hospodinu.
31 Kůň je strojen pro den boje,
ale vítězství je u Hospodina.
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Lepší je chudák žijící bezúhonně
než falešník a k tomu hlupák.
2 Bez poznání nemůže být nikdo dobrý, kdo je zbrklý, hřeší.
3 Pošetilostí si člověk podvrací cestu,
ale jeho srdce má zlost na Hospodina.
4 Majetek zjednává víc a víc přátel,
nuzáka se i přítel zřekne.
5 Křivý svědek nezůstane bez trestu,
neunikne ten, kdo šíří lži.
6 Urozenému pochlebují mnozí,
se štědrým mužem se přátelí kdekdo.
7 Chudáka nenávidí všichni jeho bratři,
tím spíš se mu vzdalují jeho přátelé.
Kdo se honí za slovy, nemá z toho nic
8 Kdo získal rozum, má rád svůj život,
kdo dbá na rozumnost, najde dobro.
9 Křivý svědek nezůstane bez trestu,
zahyne ten, kdo šíří lži.
10 Nepřísluší blahobyt hlupákovi,
natož otroku vláda nad knížaty.
11 Prozíravost činí člověka shovívavým
promíjet přestupky je jeho ozdobou.
12 Jak řev mladého lva je králova zlost,
jak rosa na bylinu jeho přízeň.
13 Neštěstím pro otce je syn hlupák;
svárlivá žena jak neustálé zatékání vody.
14 Dům a majetek lze zdědit po otcích,
ale prozíravá žena je od Hospodina.
15 Lenost uvede do mrákot;
zahálčivá duše bude hladovět.
16 Kdo zachovává přikázání, střeží svůj život,
zemře, kdo jeho cestami zhrdá.
17 Hospodinu půjčuje, kdo se nad nuzným smilovává,
on mu odplatí jeho dobročinnost.
18 Trestej syna, dokud je naděje,
a nechtěj mu přivodit smrt!
19 Velká vznětlivost volá po pokutě,
odpustíš-li, budeš muset přidat.
20 Poslechni radu, přijmi i trest,
abys byl napříště moudrý.
21 Člověk má v srdci mnoho plánů,
ale úradek Hospodinův obstojí.
22 Na člověku se žádá, aby byl milosrdný;
chudák je na tom lépe než lhář.
23 Bázeň před Hospodinem vede k životu;
nasycen přečkáš noc a nic zlého tě nepostihne.
24 Lenoch sáhne rukou do mísy,
ale k ústům už ji nevrátí.
25 Bij posměvače a prostoduchý se stane chytřejším,
domluv rozumnému a porozumí poznání.
26 Kdo týrá otce a vyhání matku, je syn hanebný a hnusný.
27 Přestaneš-li, synu, poslouchat kárání,
od výroků poznání zbloudíš.
28 Ničemný svědek se posmívá právu
a ústa svévolníků hltají ničemnosti.
29 Na posměvače jsou schystány soudy,
na hřbet hlupáků výprask.
1 Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun;
kdo se v něm kochá, ten moudrý není.
2 Král budí hrůzu, jako když zařve mladý lev;
kdo ho rozlítí, hřeší sám proti sobě.
3 Je ctí pro muže upustit od sporu,
kdejaký pošetilec jej však rozpoutává.
4 Na podzim lenoch neorá,
o žních bude žebrat, ale nic nebude.
5 Jak hluboké vody je rada v srdci muže,
muž rozumný z ní čerpá.
6 Mnoho lidí rozhlašuje své milosrdenství,
ale muže spolehlivého kdo najde?
7 Spravedlivý žije bezúhonně;
blaze bude po něm jeho synům!
8 Král sedí na soudném stolci
a očima převívá vše, co je zlé.
9 Kdo může říci: „Zachoval jsem si ryzí srdce,
jsem čistý, bez hříchu“?
10 Dvojí závaží a dvojí míra,
obojí je Hospodinu ohavností.
11 Už na chlapci se z jeho způsobů pozná,
zda bude v jednání ryzí a přímý.
12 Ucho, které slyší, a oko, které vidí,
obojí učinil Hospodin.
13 Nemiluj spánek, ať nezchudneš,
nech oči otevřené a nasytíš se chlebem.
14 „Špatné, špatné,“ říká kupující,
ale jen poodejde, už se tím chlubí.
15 Někdo má zlato a množství perel,
ale nejdrahocennější skvost jsou rty plné poznání.
16 Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka,
a když za cizinku, vezmi od něho zástavu.
17 Někomu je lahodný chléb klamu,
ale nakonec má plná ústa štěrku.
18 Úmysly se zajišťují poradou,
boj veď s rozvahou.
19 Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti,
nezaplétej se tedy s mluvkou.
20 Kdo zlořečí otci a matce,
tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě.
21 Dědictví, na jehož počátku je nečestnost,
nebývá nakonec požehnané.
22 Neříkej: „Odplatím za zlo!“
Čekej na Hospodina a on tě zachrání.
23 Dvojí závaží je Hospodinu ohavností,
falešné váhy nejsou nic dobrého.
24 Kroky muže určuje Hospodin;
jak by mohl člověk rozumět své cestě?
25 Člověku je léčkou nerozvážně říci: „Je to zasvěceno,“
a po slibu si to rozmýšlet.
26 Moudrý král převívá svévolníky,
dá je přejet koly mlátícího vozu.
27 Lidský duch je světlo od Hospodina;
to propátrá všechny nejvnitřnější útroby.
28 Milosrdenství a věrnost chrání krále,
milosrdenstvím podepře svůj trůn.
29 Ozdobou jinochů je jejich síla,
důstojností starců jsou šediny.
30 Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost
a rány pročistí nejvnitřnější útroby.
1 Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky;
nakloní je, kam se mu zlíbí.
2 Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé,
ale srdce zpytuje Hospodin.
3 Prosazovat spravedlnost a právo
je před Hospodinem výbornější než oběť.
4 Pýcha očí a nadutost srdce,
ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem.
5 Plány jsou pilnému k užitku,
ale každý, kdo se ukvapuje, bude mít nedostatek.
6 Poklady dobývané zrádným jazykem
jsou jen odvátý přelud těch, kdo vyhledávají smr
t. 7 Svévolníky zachvátí zhouba, kterou rozpoutali,
neboť odmítali zjednat právo.
8 Klikatá je cesta muže proradného,
ryzí člověk v jednání je přímý.
9 Lépe je bydlet na střeše v koutku
než se svárlivou ženou ve společném domě.
10 Svévolník je chtivý zlého,
v jeho očích nenalezne slitování ani přítel.
11 Když pokutují posměvače, prostoduchý zmoudří,
když je k prozíravosti veden moudrý, nabývá poznání.
12 Spravedlivý prozíravě vede v patrnosti dům svévolníka;
svévolníky vyvrací pro jejich zlobu.
13 Kdo před křikem nuzného si zacpe uši,
bude také volat, a odpověď nedostane.
14 Tajný dar tlumí hněv
a postranní úplatek prudké rozhořčení.
15 Prosazovat právo je radostí spravedlivému,
ale zkázou pachatelům ničemnosti.
16 Člověk zbloudivší z cesty prozíravosti
spočine v shromáždění říše stínů.
17 Nedostatek pozná, kdo miluje radovánky,
kdo miluje víno a olej, nezbohatne.
18 Výkupným za spravedlivého bude svévolník,
za přímé lidi věrolomník.
19 Lépe je bydlet v zemi pusté
než se ženou svárlivou a zlostnou.
20 Žádoucí poklad a olej jsou v obydlí moudrého,
kdežto hloupý člověk je prohýří.
21 Kdo jde za spravedlností a milosrdenstvím,
najde život, spravedlnost a slávu.
22 Moudrý vstoupí do města bohatýrů
a srazí baštu, na niž spoléhali.
23 Kdo střeží svá ústa a jazyk,
střeží svou duši před soužením.
24 Pyšný opovážlivec jménem posměvač jedná bezmezně zpupně.
25 Lenocha usmrtí choutky,
neboť jeho ruce odmítají práci;
26 choutky ho stravují neustále,
ale spravedlivý dává a nešetří.
27 Oběť svévolníků je ohavností,
tím spíše, když se přináší s mrzkým záměrem.
28 Lživý svědek zahyne,
ale muž, který vypoví, co slyšel, bude mít poslední slovo.
29 Svévolník vystupuje s nestoudnou tváří,
přímý jde však rovnou cestou.
30 Žádná moudrost, žádná rozumnost,
žádný úradek nic nesvedou proti Hospodinu.
31 Kůň je strojen pro den boje,
ale vítězství je u Hospodina.