ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 320. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Přísloví, kapitola 22

1 Výborné jméno je nad hojné bohatství,

lepší než stříbro a zlato je přízeň.

2 Boháč a chudák se střetávají,

Hospodin učinil oba.

3 Chytrý vidí nebezpečí a ukryje se,

kdežto prostoduší půjdou dál a doplatí na to.

4 Pokoru doprovází bázeň před Hospodinem, bohatství, sláva a život. 5

Háky a osidla jsou na cestě falešníka;

kdo střeží svůj život, vzdaluje se od nich.

6 Zasvěť už chlapce do jeho cesty,

neodchýlí se od ní, ani když zestárne.

7 Boháč panuje nad chudáky,

dlužník se stává otrokem věřitele.

8 Kdo rozsévá bezpráví, sklidí ničemnost,

hůl jeho prchlivosti vezme za své.

9 Kdo hledí vlídným okem, bude požehnán,

neboť dal ze svého chleba nuznému.

10 Vyžeň posměvače a odejde i svár, ustane pře i hanba.

11 Kdo miluje čistotu srdce a má ušlechtilé rty, tomu bude přítelem i král.

12 Hospodin dohlíží na pravé poznání,

ale slova věrolomného vyvrací.

13 Lenoch říká: „Venku je lev! Na náměstí by mě zadávil.“

14 Ústa cizaček jsou hluboká jáma;

na koho se Hospodin rozhněvá, ten tam spadne.

15 Vězí-li v srdci chlapce pošetilost,

trestající hůl ji od něho vzdálí.

16 Kdo utiskuje nuzného, aby mu přibylo,

nebo kdo dává bohatému, bude mít nedostatek.

17 Nakloň své ucho a slyš slova moudrých,

zaměř srdce k tomu, co jsem poznal.

18 Bude ti k blahu, budeš-li je ve svém nitru zachovávat,

budou rovněž pohotově na tvých rtech.

19 Abys na Hospodina spoléhal,

poučím tě dnes – ano, tebe.

20 Zdali jsem ti již dříve nenapsal rady a poznání,

21 abych tě poučil o spolehlivé jistotě slov pravdy,

abys mohl pravdivě odpovědět tomu, kdo tě poslal?

22 Neodírej nuzného, vždyť nic nemá,

po utištěném nešlapej v bráně.

23 Neboť jejich spor povede Hospodin,

uchvátí život jejich uchvatitelům.

24 Nepřátel se s hněvivým člověkem

a s mužem vznětlivým se nestýkej,

25 ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám

a nenastražíš léčku své duši.

26 Nebuď mezi těmi, kdo dají druhému ruku,

kdo se zaručují za půjčku,

27 nemáš-li čím splatit;

proč ti má někdo vzít pod tebou lůžko?

28 Nepřenášej dávné mezníky, které zasadili tvoji otcové.

29 Viděls muže, který je zběhlý v svém díle?

Před králi bude stávat;

nebude stávat před bezvýznamnými.

Přísloví, kapitola 23

1 Jestliže zasedneš k jídlu s vladařem, dobře rozvaž, co je před tebou.

2 Nasadíš si nůž na hrdlo, budeš-li nenasytný.

3 Nedychti po jeho pochoutkách, je to ošidný pokrm.

4 Neštvi se za bohatstvím, z vlastního rozumu toho zanech.

5 Jen letmo na ně pohlédneš, už není!

Vždycky si opatří křídla, jak orel odlétne k nebi.

6 Nejez pokrm nepřejícího, nedychti po jeho pochoutkách!

7 Vždyť je to duše vypočítavá.

Říká ti: „Jez a pij,“ ale jeho srdce s tebou není.

8 Snědené sousto zvrátíš a pokazíš svá vlídná slova.

9 Nedomlouvej hlupákovi, neboť pohrdne tvou prozíravou řečí.

10 Neposunuj dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků,

11 neboť jejich zastánce je mocný, on povede jejich spor proti tobě.

12 Ber si k srdci napomenutí a pozorně naslouchej výrokům poznání.

13 Nepřipravuj chlapce o trest!

Nezemře, když mu nabiješ holí.

14 Nabiješ mu holí a jeho život vysvobodíš od podsvětí.

15 Můj synu, bude-li tvé srdce moudré, zaraduje se i moje vlastní srdce.

16 Zajásá mé ledví, když tvé rty budou mluvit, co je správné.

17 Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům,

ale ať horlí pro bázeň před Hospodinem po všechny dny.

18 Však to budoucnost ukáže!

Tvá naděje nebude zmařena.

19 Ty, můj synu, poslouchej a zmoudříš

veď své srdce touto cestou:

20 Nebývej mezi pijany vína, mezi žrouty masa,

21 vždyť pijan a žrout přijdou na mizinu,

dřímota je oblékne v cáry.

22 Poslouchej otce, on tě zplodil,

a matkou nepohrdej, když zestárla.

23 Pravdu získej a nekupči moudrostí, kázní a rozumností.

24 Otec spravedlivého velice jásá,

zplodil moudrého a raduje se z něho.

25 Ať se raduje tvůj otec i tvá matka, tvoje rodička ať jásá.

26 Můj synu, dej mi své srdce, ať si tvé oči oblíbí mé cesty.

27 Vždyť nevěstka je hluboká jáma, těsná studna je cizinka.

28 Číhá jak zákeřník a zaviní, že přibývá mezi lidmi věrolomných.

29 Komu zbude „Ach“ a komu „Běda“?

Komu sváry? Komu plané řeči?

Komu zbytečné modřiny? Komu zkalený zrak?

30 Těm, kdo se zdržují u vína, kdo chodí okoušet kořeněný nápoj.

31 Nehleď na víno, jak se rdí, jak jiskří v poháru.

Vklouzne hladce 32 a nakonec uštkne jako had a štípne jako zmije.

33 Tvé oči budou hledět na nepřístojnosti,

z tvého srdce budou vycházet proradné řeči.

34 Bude ti, jako bys ležel v srdci moře,

jako bys ležel s rozbitou hlavou.

35 „Zbili mě a nic mě nebolí,

ztloukli mě a nevím o tom.

Až procitnu, vyhledám to zas a zase.“

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.