Vezmi a čti celou Bibli

¹ Já jsem k vám, bratří, nemohl mluvit jako k těm, kteří mají Ducha, nýbrž jako k těm, kteří myslí jen po lidsku, jako k nedospělým v Kristu. ² Mlékem jsem vás živil, pokrm jsem vám jíst nedával, protože jste jej nemohli snést – ani teď ještě nemůžete, ³ neboť dosud patříte světu. Odkud je mezi vámi závist a svár, ne-li z toho, že patříte světu a žijete jako ostatní lidé? ⁴ Když se jeden z vás hlásí k Pavlovi a druhý k Apollovi, neznamená to, že jste lidé světa? ⁵ Kdo je vlastně Apollos? A kdo je Pavel? Služebníci, kteří vás přivedli k víře, každý tak, jak mu dal Pán. ⁶ Já jsem zasadil, Apollos zaléval, ale Bůh dal vzrůst; ⁷ a tak nic neznamená ten, kdo sází, ani kdo zalévá, nýbrž Bůh, který dává vzrůst. ⁸ Kdo sází a kdo zalévá, patří k sobě, ale každý podle vlastní práce obdrží svou odměnu. ⁹ Jsme spolupracovníci na Božím díle, a vy jste Boží pole, Boží stavba. ¹⁰ Podle milosti Boží, která mi byla dána, jako rozumný stavitel jsem položil základ a druhý na něm staví. Každý ať dává pozor, jak na něm staví. ¹¹ Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus. ¹² Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy – ¹³ dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. ¹⁴ Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. ¹⁵ Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm.

¹⁶ Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá? ¹⁷ Kdo ničí chrám Boží, toho zničí Bůh; neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy.

¹⁸ Ať nikdo sám sebe neklame. Domnívá-li se někdo z vás, že je v tomto světě moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal opravdu moudrým. ¹⁹ Moudrost tohoto věku je bláznovstvím před Bohem, neboť je psáno: ‚Nachytá moudré na jejich vychytralost;‘ ²⁰ a jinde: ‚Hospodin zná úmysly moudrých a ví, že jsou marné.‘ ²¹ A tak ať se nikdo nechlubí lidmi. Všechno je vaše, ²² ať Pavel nebo Apollos nebo Petr, ať svět nebo život nebo smrt, přítomnost nebo budoucnost, všechno je vaše, ²³ vy však jste Kristovi a Kristus je Boží.

¹ Proto ať nás všichni pokládají za služebníky Kristovy a správce Božích tajemství. ² Od správců se nežádá nic jiného, než aby byl každý shledán věrným. ³ Mně tedy pramálo záleží na tom, soudíte-li mě vy nebo jakýkoliv lidský soud. Vždyť ani já nejsem soudcem sám nad sebou; ⁴ ničeho si nejsem sice vědom, tím však ještě nejsem ospravedlněn, neboť mým soudcem je Pán. ⁵ Nevyslovujte proto soudy předčasně, dokud Pán nepřijde. On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí; tehdy se člověku dostane chvály od Boha.

⁶ Toto jsem, bratří, kvůli vám vztáhl na sebe a na Apolla, abyste se na nás naučili, co znamená ‚ne nad to, co je psáno‘, a nikdo se nepyšnil jedním z nás proti druhému. ⁷ Kdo ti dal vyniknout? Máš něco, co bys nebyl dostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nebyl dostal? ⁸ Už jste nasyceni, už jste zbohatli, vešli jste do Božího království, a my ne! Kéž byste skutečně vešli do království, abychom i my kralovali spolu s vámi! ⁹ Skoro se mi zdá, že nás apoštoly Bůh určil na poslední místo, jako vydané na smrt; stali jsme se divadlem světu, andělům i lidem. ¹⁰ My jsme blázni pro Krista, vy ovšem jste v Kristu rozumní; my jsme slabí, vy silní; vy slavní, my beze cti. ¹¹ Až do této chvíle trpíme hladem a žízní a nemáme co na sebe, jsme biti, jsme bez domova, ¹² s námahou pracujeme svýma rukama. Jsme-li tupeni, žehnáme, pronásledováni neklesáme, ¹³ když nám zlořečí, odpovídáme laskavě. Až dosud jsme vyděděnci světa, na které se všechno svaluje.

¹⁴ Nepíši to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás jako své milované děti napomenul. ¹⁵ I kdybyste měli tisíce vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši jsem vás já přivedl k životu skrze evangelium. ¹⁶ Prosím vás: Jednejte podle mého příkladu! ¹⁷ Právě proto jsem k vám poslal Timotea, svého v Pánu milovaného a věrného syna. On vám připomene můj způsob jednání v Kristu, jak učím v každé církvi. ¹⁸ Někteří se začali povyšovat, protože prý už k vám nepřijdu; ¹⁹ ale přijdu k vám brzy, bude-li Pán chtít, a učiním si úsudek o těch domýšlivcích ne podle toho, co mluví, ale podle toho, co dokážou. ²⁰ Království Boží nezáleží v slovech, nýbrž v moci. ²¹ Vyberte si: Mám na vás přijít s holí, nebo s láskou a mírností?