Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 375. den čtení Přehled čtení„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo.
Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu.
Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu.
Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků.
Amen.“Kniha moudrosti, kapitola 14
1 Když se zase jiný připravuje k plavbě
a hodlá se pustit přes divoké vlny,
vzývá dřevo, chatrnější než plavidlo, které jej nese.
2 Loďku ovšem vymyslila touha po výdělku
a zhotovila ji moudrost řemeslníka;
3 ale tvá prozřetelnost, Otče, ji řídí,
neboť tys i mořem razil cestu
a vlnami bezpečnou pouť.
4 Ukazuješ, že můžeš zachránit ze všeho,
i kdyby někdo nezkušený vyplul na moře.
5 Chceš, aby plody tvé moudrosti nezůstaly nevyužity,
proto i kusu dřeva svěřují lidé svůj život,
na člunu proplouvají příbojem a bezpečně přistanou.
6 Už na počátku, když vymírali zpupní obrové,
uchýlila se naděje světa do člunu,
a řízena tvou rukou zanechala světu semeno nového pokolení.
7 Požehnané dřevo, které je nástrojem spravedlnosti,
8 ale zlořečené to, z něhož byla vyřezána modla,
jakož i ten, kdo ji vyrobil.
On proto, že to udělal,
a ono, ač pomíjející, že bylo nazváno bohem.
9 U Boha je ve stejné nenávisti jak svévolník, tak čin jeho svévole,
10 a potrestán bude výrobek spolu se svým výrobcem.
11 Proto trest postihne i modly pronárodů,
že se staly ohavností v Božím stvoření,
pohoršením pro lidské duše
a osidlem pro nohy nemoudrých.
12 Vždyť počátkem nemravnosti je vymýšlení model,
a jejich vytváření je zkázou života.
13 Nebyly od počátku ani nepotrvají navěky.
14 Přišly na svět z lidských pověr,
a proto je čeká rázný konec.
15 Tak třeba otec, zdrcený krutým žalem nad dítětem náhle mu odňatým,
zhotoví jeho obraz a hned začne mrtvé dítě ctít jako boha
a od své čeledi vyžaduje slavit svátky a zachovávat obřady.
16 Časem se bezbožný obyčej rozšířil
a byl zachováván jako zákon.
17 Z nařízení vládců se vzdávala úcta i jejich sochám,
když je lidé nemohli uctívat osobně, protože bydleli daleko.
Proto, aby si osobu jim vzdálenou zpodobili,
udělali si viditelný obraz uctívaného krále,
a tak nepřítomnému pilně pochlebovali, jako by byl přítomen.
18 A k rozmachu té úcty i u těch, kteří ho neznali,
přispěla ještě ctižádost umělce.
19 Zřejmě aby se svému mocnáři zalíbil,
vyobrazil ho svým uměním v co nejkrásnější podobě.
20 Dav pak, uchvácen půvabem díla,
toho, který byl ještě nedávno ctěn jako člověk,
nyní pokládal za samo božstvo.
21 A to se stalo všem živoucím léčkou:
zotročeni neštěstím nebo krutovládou
přiřkli lidé nesdělitelné jméno kamenům a dřevům.
22 Dále nezůstalo při tom, že bloudí v poznání Boha;
žijí nadto pod tak silným náporem nevědomosti,
že strašlivé zlo nazývají pokojem.
23 Zabíjejí děti k obětem a konají tajné obřady
nebo bujné hostiny s prostopášnými obyčeji.
24 Ani v životě, ani v manželství nedbají už čistoty,
jeden druhého úkladně vraždí nebo trápí cizoložstvím.
25 Všude se mísí krveprolití a vraždy, krádež a podvod,
zkáza, nevěra, vzpoura, křivopřísežnictví,
26 osočování čestných, nevděk za dobrodiní,
poskvrňování duší, pohlavní zvrácenost,
rušení manželství, smilstvo a cizoložství.
27 A tak služba modlám nehodným jména
je počátkem, příčinou i koncem všeho zla.
28 Modláři buď bujně hýří nebo prorokují lži
nebo neřádně žijí nebo se bez ostychu dopouštějí křivopřísežnictví.
29 Věří na bezduché modly,
a když křivě přísahají, spoléhají, že nebudou potrestáni.
30 Ze dvou důvodů však na ně přijde spravedlivý trest:
Za to, že zvráceně smýšleli o Bohu a drželi se model,
a že podváděli křivou přísahou, a pohrdli tak svatostí.
31 Nikoli moc těch, které vzývají při přísaze,
ale trest určený hříšníkům vždy stíhá viníky za jejich provinění.
Kniha moudrosti, kapitola 15
1 Ty, Bože náš, jsi dobrotivý a věrný,
shovívavý a všechno spravující milosrdenstvím.
2 Neboť i když zhřešíme, jsme tvoji a uznáváme tvou moc;
nebudeme však hřešit, protože víme, že patříme tobě.
3 V poznání tebe je celá spravedlnost
a zvědět o tvé moci je kořen nesmrtelnosti.
4 Nás neomámil neblahý lidský výmysl
ani neužitečná námaha malířů stínů,
postava pomalovaná pestrými barvami.
5 Pohled na ně vzněcuje žádostivost pošetilců,
že zatouží po bezduché postavě mrtvého obrazu.
6 Milují zlo a takových nadějí hodni jsou ti, kdo modly vyrábějí,
i ti, kdo po nich dychtí a je uctívají.
7 Také hrnčíř hněte pracně měkkou hlínu
a vytváří pro naši potřebu různé nádoby.
Ze stejné hlíny dal se do vytváření nádob k počestným účelům,
ale i opačným, vše jedno.
K čemu má ta která nádoba sloužit, určuje hrnčíř
. 8 S daremnou námahou vytváří ze stejné hlíny bůžka, který není k ničemu.
Sám nedávno vznikl ze země
a zanedlouho se vrátí tam, odkud byl vzat,
až bude požádán, aby odevzdal svou duši.
9 On se však nestará o to, že jednou zchřadne
a že má kratičký život.
Závodí se zlatníky a stříbrotepci,
napodobuje kovolitce
a vidí slávu v tom, že vyrábí podvrhy.
10 Jeho srdce je popel,
jeho naděje bezcennější než prach země
a jeho život bezvýznamnější než bláto,
11 protože nepoznal toho, který jej vytvořil,
vdechl mu činorodou duši
a vložil do něho životodárný dech,
12 nýbrž usoudil, že je život pouhá zábava
a žití že je výnosný trh.
Na všem prý je třeba vydělávat, i na špinavosti.
13 Ovšem on ví lépe než kdokoli jiný, že hřeší,
když vyrábí z hlíny země rozbitelné nádoby i sochy bůžků.
14 Nadmíru pošetilí a bláhovější než duše děcka
jsou všichni nepřátelé tvého lidu, kteří si jej podrobili.
15 Uznali za bohy i všechny modly pohanů,
které neužívají zraku, aby viděly,
ani chřípí, aby vdechovaly vzduch,
ani uší, aby slyšely,
ani prstů na rukou, aby hmataly,
a jejichž nohy jsou neschopné chůze.
16 Udělal si je jen člověk,
vytvořil je ten, kterému byl duch jen propůjčen,
neboť žádný člověk nedokáže vytvořit boha ani jen sobě podobného.
17 Sám je smrtelný a zlovolnou rukou dělá neživou věc,
sám je znamenitější než předměty, které uctívá;
on přece dostal život, ony však nikoli.
18 Lidé uctívají i zvířata, dokonce ta nejodpornější,
jež jsou v porovnání s jinými nejtupější,
19 a nejsou ani hezká, aby po nich někdo toužil,
jak se to při pohledu na zvířata někdy stává,
a nadto se jim nedostalo Boží chvály ani jeho požehnání.
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Když se zase jiný připravuje k plavbě
a hodlá se pustit přes divoké vlny,
vzývá dřevo, chatrnější než plavidlo, které jej nese.
2 Loďku ovšem vymyslila touha po výdělku
a zhotovila ji moudrost řemeslníka;
3 ale tvá prozřetelnost, Otče, ji řídí,
neboť tys i mořem razil cestu
a vlnami bezpečnou pouť.
4 Ukazuješ, že můžeš zachránit ze všeho,
i kdyby někdo nezkušený vyplul na moře.
5 Chceš, aby plody tvé moudrosti nezůstaly nevyužity,
proto i kusu dřeva svěřují lidé svůj život,
na člunu proplouvají příbojem a bezpečně přistanou.
6 Už na počátku, když vymírali zpupní obrové,
uchýlila se naděje světa do člunu,
a řízena tvou rukou zanechala světu semeno nového pokolení.
7 Požehnané dřevo, které je nástrojem spravedlnosti,
8 ale zlořečené to, z něhož byla vyřezána modla,
jakož i ten, kdo ji vyrobil.
On proto, že to udělal,
a ono, ač pomíjející, že bylo nazváno bohem.
9 U Boha je ve stejné nenávisti jak svévolník, tak čin jeho svévole,
10 a potrestán bude výrobek spolu se svým výrobcem.
11 Proto trest postihne i modly pronárodů,
že se staly ohavností v Božím stvoření,
pohoršením pro lidské duše
a osidlem pro nohy nemoudrých.
12 Vždyť počátkem nemravnosti je vymýšlení model,
a jejich vytváření je zkázou života.
13 Nebyly od počátku ani nepotrvají navěky.
14 Přišly na svět z lidských pověr,
a proto je čeká rázný konec.
15 Tak třeba otec, zdrcený krutým žalem nad dítětem náhle mu odňatým,
zhotoví jeho obraz a hned začne mrtvé dítě ctít jako boha
a od své čeledi vyžaduje slavit svátky a zachovávat obřady.
16 Časem se bezbožný obyčej rozšířil
a byl zachováván jako zákon.
17 Z nařízení vládců se vzdávala úcta i jejich sochám,
když je lidé nemohli uctívat osobně, protože bydleli daleko.
Proto, aby si osobu jim vzdálenou zpodobili,
udělali si viditelný obraz uctívaného krále,
a tak nepřítomnému pilně pochlebovali, jako by byl přítomen.
18 A k rozmachu té úcty i u těch, kteří ho neznali,
přispěla ještě ctižádost umělce.
19 Zřejmě aby se svému mocnáři zalíbil,
vyobrazil ho svým uměním v co nejkrásnější podobě.
20 Dav pak, uchvácen půvabem díla,
toho, který byl ještě nedávno ctěn jako člověk,
nyní pokládal za samo božstvo.
21 A to se stalo všem živoucím léčkou:
zotročeni neštěstím nebo krutovládou
přiřkli lidé nesdělitelné jméno kamenům a dřevům.
22 Dále nezůstalo při tom, že bloudí v poznání Boha;
žijí nadto pod tak silným náporem nevědomosti,
že strašlivé zlo nazývají pokojem.
23 Zabíjejí děti k obětem a konají tajné obřady
nebo bujné hostiny s prostopášnými obyčeji.
24 Ani v životě, ani v manželství nedbají už čistoty,
jeden druhého úkladně vraždí nebo trápí cizoložstvím.
25 Všude se mísí krveprolití a vraždy, krádež a podvod,
zkáza, nevěra, vzpoura, křivopřísežnictví,
26 osočování čestných, nevděk za dobrodiní,
poskvrňování duší, pohlavní zvrácenost,
rušení manželství, smilstvo a cizoložství.
27 A tak služba modlám nehodným jména
je počátkem, příčinou i koncem všeho zla.
28 Modláři buď bujně hýří nebo prorokují lži
nebo neřádně žijí nebo se bez ostychu dopouštějí křivopřísežnictví.
29 Věří na bezduché modly,
a když křivě přísahají, spoléhají, že nebudou potrestáni.
30 Ze dvou důvodů však na ně přijde spravedlivý trest:
Za to, že zvráceně smýšleli o Bohu a drželi se model,
a že podváděli křivou přísahou, a pohrdli tak svatostí.
31 Nikoli moc těch, které vzývají při přísaze,
ale trest určený hříšníkům vždy stíhá viníky za jejich provinění.
1 Ty, Bože náš, jsi dobrotivý a věrný,
shovívavý a všechno spravující milosrdenstvím.
2 Neboť i když zhřešíme, jsme tvoji a uznáváme tvou moc;
nebudeme však hřešit, protože víme, že patříme tobě.
3 V poznání tebe je celá spravedlnost
a zvědět o tvé moci je kořen nesmrtelnosti.
4 Nás neomámil neblahý lidský výmysl
ani neužitečná námaha malířů stínů,
postava pomalovaná pestrými barvami.
5 Pohled na ně vzněcuje žádostivost pošetilců,
že zatouží po bezduché postavě mrtvého obrazu.
6 Milují zlo a takových nadějí hodni jsou ti, kdo modly vyrábějí,
i ti, kdo po nich dychtí a je uctívají.
7 Také hrnčíř hněte pracně měkkou hlínu
a vytváří pro naši potřebu různé nádoby.
Ze stejné hlíny dal se do vytváření nádob k počestným účelům,
ale i opačným, vše jedno.
K čemu má ta která nádoba sloužit, určuje hrnčíř
. 8 S daremnou námahou vytváří ze stejné hlíny bůžka, který není k ničemu.
Sám nedávno vznikl ze země
a zanedlouho se vrátí tam, odkud byl vzat,
až bude požádán, aby odevzdal svou duši.
9 On se však nestará o to, že jednou zchřadne
a že má kratičký život.
Závodí se zlatníky a stříbrotepci,
napodobuje kovolitce
a vidí slávu v tom, že vyrábí podvrhy.
10 Jeho srdce je popel,
jeho naděje bezcennější než prach země
a jeho život bezvýznamnější než bláto,
11 protože nepoznal toho, který jej vytvořil,
vdechl mu činorodou duši
a vložil do něho životodárný dech,
12 nýbrž usoudil, že je život pouhá zábava
a žití že je výnosný trh.
Na všem prý je třeba vydělávat, i na špinavosti.
13 Ovšem on ví lépe než kdokoli jiný, že hřeší,
když vyrábí z hlíny země rozbitelné nádoby i sochy bůžků.
14 Nadmíru pošetilí a bláhovější než duše děcka
jsou všichni nepřátelé tvého lidu, kteří si jej podrobili.
15 Uznali za bohy i všechny modly pohanů,
které neužívají zraku, aby viděly,
ani chřípí, aby vdechovaly vzduch,
ani uší, aby slyšely,
ani prstů na rukou, aby hmataly,
a jejichž nohy jsou neschopné chůze.
16 Udělal si je jen člověk,
vytvořil je ten, kterému byl duch jen propůjčen,
neboť žádný člověk nedokáže vytvořit boha ani jen sobě podobného.
17 Sám je smrtelný a zlovolnou rukou dělá neživou věc,
sám je znamenitější než předměty, které uctívá;
on přece dostal život, ony však nikoli.
18 Lidé uctívají i zvířata, dokonce ta nejodpornější,
jež jsou v porovnání s jinými nejtupější,
19 a nejsou ani hezká, aby po nich někdo toužil,
jak se to při pohledu na zvířata někdy stává,
a nadto se jim nedostalo Boží chvály ani jeho požehnání.