Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 382. den čtení Přehled čtení„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka.
Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání,
které jsou v tobě ukryté.
Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky.
Amen.“Sírachovec, kapitola 11
1 Poníženému pozvedne jeho moudrost hlavu
a usadí ho mezi velmoži.
2 Nechval člověka pro jeho krásu
a nepohrdej nikým pro jeho vzhled.
3 Včela je sice malá mezi létajícími tvory,
ale to, co dává, je ze všeho nejsladší.
4 Nebuď domýšlivý na oděv, který oblékáš,
a nevynášej se, budeš-li oslavován;
neboť obdivuhodné jsou skutky Hospodinovy,
lidem však zůstávají skryty.
5 Mnozí vládcové byli donuceni usednout na zem,
a korunu dostal ten, na něhož nikdo nepomyslel.
6 Mnozí vladaři byli velmi potupeni
a mužové proslavení byli vydáni na milost cizincům.
7 Neobviňuj, dokud nevyšetříš vinu,
napřed hleď pochopit, potom kárej.
8 Dokud jsi nevyslechl, neodpovídej,
neskákej nikomu do řeči.
9 Nehádej se o to, do čeho ti nic není,
a nevměšuj se do rozepře hříšníků.
10 Synu, nepouštěj se do mnoha podniků najednou;
vezmeš-li jich na sebe příliš, nezůstaneš bez viny;
třebaže se budeš honit, nestihneš to,
a dáš-li se na útěk, neunikneš.
11 Někdo se pachtí, namáhá a spěchá,
a má tím větší nedostatek.
12 Někdo byl váhavý, potřeboval pomoc,
chyběla mu síla, chudoby měl nadbytek,
ale Hospodin na něj pohlédl dobrotivým okem.
Pozvedl ho z jeho ponížení,
13 vyvýšil jeho hlavu,
takže mnozí nad ním užasli.
14 Dobro i zlo, život i smrt,
chudoba i bohatství, to vše je od Hospodina.
15 Moudrost, rozvaha a znalost Zákona pocházejí od Hospodina,
láska a cesty dobrých skutků jsou od něho.
16 Bloudění a temnota byly stvořeny pro hříšníky,
kdo se chvástají zlem, ve zlu zestárnou.
– 17 Dar Hospodinův setrvá při zbožných
a jeho přízeň bude přinášet zdar na věky.
18 Někdo bohatne šetrností a chamtivostí,
ale toto je pak podíl, jímž bude odměněn:
19 Řekne si: „Konečně si mohu odpočinout,
nyní budu hodovat ze svého majetku,“
ale neví, kdy mu uplyne vyměřený čas,
a to, co měl, zanechá jiným a umře.
20 Stůj ve své smlouvě a věnuj se jí
a zestárni při svém díle.
21 Neobdivuj činy hříšníka.
Věř Hospodinu a vytrvej ve své dřině,
neboť Hospodinovi je snadné nečekaně rychle obohatit chudáka.
22 Odměnou zbožného je požehnání od Hospodina;
on dá svému požehnání vykvést v krátké době.
23 Neříkej: „Čeho je mi třeba?
Co mi ještě chybí dobrého?“
24 Neříkej: „Mám všeho dostatek.
Co se mi může stát ještě zlého?“
25 Ve dnech dobrých se zapomíná na zlé
a ve dnech zlých se nevzpomene na dobré,
26 vždyť pro Hospodina je snadné i v den skonání člověka
odplatit mu podle jeho činů.
27 Chvíle přítomného strádání dává zapomenout na všechna potěšení,
až při skonu člověka se odhalí jeho skutečná povaha.
28 Neprohlašuj nikoho za blaženého, dokud nevydechne naposled,
až na dětech se totiž pozná pravý muž.
29 Neuváděj každého člověka do svého domu;
nepoctivost má mnoho tváří.
30 Jako nastražená koroptev bývá srdce pyšného.
Jako na tvůj pád do sklopce číhá vyzvědač
31 a strojí úklady, převrací dobro ve zlo,
pomluvou pošpiní i to nejvzácnější.
32 Z ohnivé jiskry vzniká spousta žhavého uhlí
a úklady hříšníka končí krveprolitím.
33 Varuj se zlosyna; osnuje zlo,
aby navěky poskvrnil tvou pověst.
34 Připusť si do domu cizího a on ti způsobí starosti
a odcizí tě i tvým nejbližším.
Sírachovec, kapitola 12
1 Když prokazuješ dobro, uvaž, komu je prokazuješ,
pak za svá dobrodiní sklidíš vděk.
2 Prokazuj dobro zbožnému a dočkáš se odměny;
pokud ne od něho, tedy od Nejvyššího.
3 Nedočká se dobra, kdo setrvává ve zlu,
ani ten, kdo neprokazuje milosrdenství.
4 Dávej zbožnému a neujímej se hříšníka.
5 Pokornému prokazuj dobro, ale svévolníkovi nic nedávej,
odepři mu i jeho chléb a nic mu nedávej,
aby tak nad tebou nezískal vládu.
Postihlo by tě dvojnásobné zlo
za všechno dobré, co bys mu byl prokázal.
6 Vždyť i Nejvyšší má v nenávisti hříšníky
a svévolníky po zásluze potrestá.
7 Dobrým dávej, ale hříšných se neujímej.
8 Máš-li se dobře, sotva objevíš pravého přítele,
ale povede-li se ti zle, nepřítel se neutají.
9 Daří-li se člověku dobře, mají jeho nepřátelé zármutek,
stane-li se mu něco zlého, odtáhne se od něho i přítel.
10 Nevěř nikdy svému nepříteli;
jako rez sžírá kov, tak působí jeho zloba.
11 I kdyby se ponížil a chodil shrbený,
dávej si pozor a chraň se ho;
chovej se k němu jako ten, kdo čistí zrcadlo,
a poznáš, že rez ho nepřestává ničit.
12 Nestav ho sobě po bok,
aby tě nesvrhl a nezaujal tvé místo;
neposazuj ho po své pravici,
aby nezatoužil po tvém křesle.
Nakonec pochopíš má slova,
ale mými výstrahami budeš pozdě varován.
13 Kdo bude litovat zaklínače, že ho uštkl had,
a všechny ty, kdo si zahrávají s šelmami?
14 Právě tak se stane člověku, který se spolčuje s hříšníkem
a zaplétá se do jeho špatností.
15 Chvíli sice s tebou zůstane,
ale jakmile zakolísáš, nechá tě na holičkách.
16 Na svých rtech má nepřítel jen sladkost,
ale ve svém srdci zatím promýšlí, jak tě srazit do bláta.
Nepřítel může mít v očích i slzy,
ale dáš-li mu příležitost, neštítí se prolít krev.
17 Potká-li tě někde pohroma, bude tam dřív než ty,
zdánlivě připraven ti pomoci,
ale ve skutečnosti, aby ti podrazil nohu.
18 Bude potřásat hlavou, tleskat rukama,
hodně bude vzdychat i svou tvář měnit.
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Poníženému pozvedne jeho moudrost hlavu
a usadí ho mezi velmoži.
2 Nechval člověka pro jeho krásu
a nepohrdej nikým pro jeho vzhled.
3 Včela je sice malá mezi létajícími tvory,
ale to, co dává, je ze všeho nejsladší.
4 Nebuď domýšlivý na oděv, který oblékáš,
a nevynášej se, budeš-li oslavován;
neboť obdivuhodné jsou skutky Hospodinovy,
lidem však zůstávají skryty.
5 Mnozí vládcové byli donuceni usednout na zem,
a korunu dostal ten, na něhož nikdo nepomyslel.
6 Mnozí vladaři byli velmi potupeni
a mužové proslavení byli vydáni na milost cizincům.
7 Neobviňuj, dokud nevyšetříš vinu,
napřed hleď pochopit, potom kárej.
8 Dokud jsi nevyslechl, neodpovídej,
neskákej nikomu do řeči.
9 Nehádej se o to, do čeho ti nic není,
a nevměšuj se do rozepře hříšníků.
10 Synu, nepouštěj se do mnoha podniků najednou;
vezmeš-li jich na sebe příliš, nezůstaneš bez viny;
třebaže se budeš honit, nestihneš to,
a dáš-li se na útěk, neunikneš.
11 Někdo se pachtí, namáhá a spěchá,
a má tím větší nedostatek.
12 Někdo byl váhavý, potřeboval pomoc,
chyběla mu síla, chudoby měl nadbytek,
ale Hospodin na něj pohlédl dobrotivým okem.
Pozvedl ho z jeho ponížení,
13 vyvýšil jeho hlavu,
takže mnozí nad ním užasli.
14 Dobro i zlo, život i smrt,
chudoba i bohatství, to vše je od Hospodina.
15 Moudrost, rozvaha a znalost Zákona pocházejí od Hospodina,
láska a cesty dobrých skutků jsou od něho.
16 Bloudění a temnota byly stvořeny pro hříšníky,
kdo se chvástají zlem, ve zlu zestárnou.
– 17 Dar Hospodinův setrvá při zbožných
a jeho přízeň bude přinášet zdar na věky.
18 Někdo bohatne šetrností a chamtivostí,
ale toto je pak podíl, jímž bude odměněn:
19 Řekne si: „Konečně si mohu odpočinout,
nyní budu hodovat ze svého majetku,“
ale neví, kdy mu uplyne vyměřený čas,
a to, co měl, zanechá jiným a umře.
20 Stůj ve své smlouvě a věnuj se jí
a zestárni při svém díle.
21 Neobdivuj činy hříšníka.
Věř Hospodinu a vytrvej ve své dřině,
neboť Hospodinovi je snadné nečekaně rychle obohatit chudáka.
22 Odměnou zbožného je požehnání od Hospodina;
on dá svému požehnání vykvést v krátké době.
23 Neříkej: „Čeho je mi třeba?
Co mi ještě chybí dobrého?“
24 Neříkej: „Mám všeho dostatek.
Co se mi může stát ještě zlého?“
25 Ve dnech dobrých se zapomíná na zlé
a ve dnech zlých se nevzpomene na dobré,
26 vždyť pro Hospodina je snadné i v den skonání člověka
odplatit mu podle jeho činů.
27 Chvíle přítomného strádání dává zapomenout na všechna potěšení,
až při skonu člověka se odhalí jeho skutečná povaha.
28 Neprohlašuj nikoho za blaženého, dokud nevydechne naposled,
až na dětech se totiž pozná pravý muž.
29 Neuváděj každého člověka do svého domu;
nepoctivost má mnoho tváří.
30 Jako nastražená koroptev bývá srdce pyšného.
Jako na tvůj pád do sklopce číhá vyzvědač
31 a strojí úklady, převrací dobro ve zlo,
pomluvou pošpiní i to nejvzácnější.
32 Z ohnivé jiskry vzniká spousta žhavého uhlí
a úklady hříšníka končí krveprolitím.
33 Varuj se zlosyna; osnuje zlo,
aby navěky poskvrnil tvou pověst.
34 Připusť si do domu cizího a on ti způsobí starosti
a odcizí tě i tvým nejbližším.
1 Když prokazuješ dobro, uvaž, komu je prokazuješ,
pak za svá dobrodiní sklidíš vděk.
2 Prokazuj dobro zbožnému a dočkáš se odměny;
pokud ne od něho, tedy od Nejvyššího.
3 Nedočká se dobra, kdo setrvává ve zlu,
ani ten, kdo neprokazuje milosrdenství.
4 Dávej zbožnému a neujímej se hříšníka.
5 Pokornému prokazuj dobro, ale svévolníkovi nic nedávej,
odepři mu i jeho chléb a nic mu nedávej,
aby tak nad tebou nezískal vládu.
Postihlo by tě dvojnásobné zlo
za všechno dobré, co bys mu byl prokázal.
6 Vždyť i Nejvyšší má v nenávisti hříšníky
a svévolníky po zásluze potrestá.
7 Dobrým dávej, ale hříšných se neujímej.
8 Máš-li se dobře, sotva objevíš pravého přítele,
ale povede-li se ti zle, nepřítel se neutají.
9 Daří-li se člověku dobře, mají jeho nepřátelé zármutek,
stane-li se mu něco zlého, odtáhne se od něho i přítel.
10 Nevěř nikdy svému nepříteli;
jako rez sžírá kov, tak působí jeho zloba.
11 I kdyby se ponížil a chodil shrbený,
dávej si pozor a chraň se ho;
chovej se k němu jako ten, kdo čistí zrcadlo,
a poznáš, že rez ho nepřestává ničit.
12 Nestav ho sobě po bok,
aby tě nesvrhl a nezaujal tvé místo;
neposazuj ho po své pravici,
aby nezatoužil po tvém křesle.
Nakonec pochopíš má slova,
ale mými výstrahami budeš pozdě varován.
13 Kdo bude litovat zaklínače, že ho uštkl had,
a všechny ty, kdo si zahrávají s šelmami?
14 Právě tak se stane člověku, který se spolčuje s hříšníkem
a zaplétá se do jeho špatností.
15 Chvíli sice s tebou zůstane,
ale jakmile zakolísáš, nechá tě na holičkách.
16 Na svých rtech má nepřítel jen sladkost,
ale ve svém srdci zatím promýšlí, jak tě srazit do bláta.
Nepřítel může mít v očích i slzy,
ale dáš-li mu příležitost, neštítí se prolít krev.
17 Potká-li tě někde pohroma, bude tam dřív než ty,
zdánlivě připraven ti pomoci,
ale ve skutečnosti, aby ti podrazil nohu.
18 Bude potřásat hlavou, tleskat rukama,
hodně bude vzdychat i svou tvář měnit.