Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 384. den čtení Přehled čtení„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo.
Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu.
Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu.
Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků.
Amen.“Sírachovec, kapitola 15
1 Kdo se bojí Hospodina, bude toto vše dělat;
kdo se přidrží Zákona, získá moudrost.
2 Ona mu vyjde vstříc jako matka,
přijme ho jako mladá nevěsta.
3 Nasytí ho chlebem rozumnosti
a napojí vodou moudrosti.
4 Opře se o ni a nezakolísá,
spolehne na ni a nedojde pohanění.
5 Vyvýší jej nad jeho bližní
a uprostřed shromáždění otevře mu ústa.
6 Rozjasní se veselím a ověnčí se jásotem
a jako dědictví obdrží věčné jméno.
7 Ale lidé nerozumní moudrost nezískají
a hříšníci ji ani nespatří.
8 Ona je daleko od pýchy
a lháři na ni nevzpomenou.
9 Chvalozpěv nepatří do úst hříšníka,
protože nepochází od Hospodina.
10 Jen v moudrosti může zaznět chvalozpěv
a Hospodin jej bude provázet úspěchem.
11 Neříkej: „Hospodin zavinil, že jsem odpadl,“
on přece nedělá to, co nenávidí.
12 Neříkej: „On mne zavedl na scestí,“
hříšníka přece nepotřebuje.
13 Hospodin má v nenávisti každou ohavnost,
a nemají ji v lásce ani ti, kdo se ho bojí.
14 On sám na počátku stvořil člověka
a ponechal mu možnost vlastního rozhodování.
15 Chceš-li, můžeš plnit přikázání
a zachovávat věrnost podle libosti.
16 Vodu i oheň položil před tebe,
vztáhni svou ruku, po čem chceš.
17 Před člověkem je život i smrt
a bude mu dáno, co si vybere.
18 Neboť nesmírná je moudrost Hospodinova,
je silný svou mocí a vidí všechno.
19 Jeho oči bdí nad těmi, kdo se ho bojí,
žádný lidský skutek mu neunikne.
20 Nikomu nenařídil jednat svévolně
ani nedal nikomu povolení hřešit.
Sírachovec, kapitola 16
1 Nedychti po množství nezdárných dětí
a neraduj se ze svévolných synů.
2 I kdyby jich přibývalo, neraduj se z nich,
není-li při nich bázeň před Hospodinem.
3 Neskládej naději v jejich život
a nespoléhej na jejich množství;
lepší je jeden bohabojný než tisíc svévolných,
a je lépe zemřít bezdětný než mít svévolné děti.
4 Jediný rozumný může povznést město,
zatímco pokolení svévolníků je může obrátit v poušť.
5 Mnoho takových věcí jsem viděl na vlastní oči
a k sluchu se mi doneslo leccos ještě hroznějšího.
6 Proti shromáždění hříšníků vyšlehne oheň
a proti vzpurnému pronárodu vzplane hněv.
7 Nebylo odpuštěno ani pradávným obrům,
když se vzbouřili v celé své síle.
8 Neušetřil ty, mezi nimiž pobýval Lot,
zhnusili se mu svou pýchou.
9 Nesmiloval se nad pronárodem, který propadl záhubě,
nad těmi, kdo byli vyhnáni pro své hříchy.
10 A stejně tak nad šestkrát stotisíci putujících,
kteří se srotili v zatvrzelosti svého srdce.
11 I kdyby tu byl jediný tvrdošíjný,
bylo by divné, kdyby nebyl potrestán;
u Boha je milosrdenství i hněv,
je mocný nejen v odpouštění, ale i když vyleje svůj hněv.
12 Jak mnohé je jeho milosrdenství, tak mnohé je i jeho kárání,
člověka bude soudit podle jeho skutků.
13 Hříšník neuteče se svou kořistí
a trpělivost zbožného nepřijde zkrátka.
14 Každému skutku milosrdenství dá Hospodin místo,
každý dojde podle svých skutků odplaty.
15 Hospodin zatvrdil srdce faraónovo, aby ho nepoznal,
aby jeho (= Boží) skutky se staly známými pod nebem.
16 Všemu stvoření se stalo jeho milosrdenství zjevným,
když rozdělil světlo i temnotu mezi lidi.
17 Neříkej: „Skryji se před Hospodinem,
kdo by si na mne tam nahoře vzpomněl?
V lidském davu nebudu poznán,
co je má duše proti nespočetnosti tvorstva?“
18 Hle, samo nebe i nebesa nebes,
propast i země se budou při jeho navštívení třást.
19 Stejně i hory a základy světa se zachvějí strachem,
až na ně upře svůj zrak.
20 Ale o tom ať mysl nepřemýšlí,
kdo by mohl porozumět Božím cestám?
21 Jako smršť, kterou člověk nevidí,
i množství Božích skutků zůstane utajeno.
22 „Kdo bude ohlašovat jeho skutky spravedlnosti
a kdo na ně bude čekat?
Vždyť doba smlouvy je vzdálená.“
23 Jen omezenec takto uvažuje,
jen člověk pošetilý a svedený může uvažovat tak hloupě.
24 Poslechni mne, synu, a uč se vědění;
nakloň své srdce k mým slovům.
25 Odhalím ti dobře uvážené naučení
a pečlivě tě obeznámím s věděním.
26 Podle Hospodinova záměru jsou tu jeho díla od počátku,
jakmile je učinil, přidělil jim místa.
27 Uspořádal svá díla navěky,
rozsah jejich vlády určil podle jejich druhů;
nepodlehla hladu ani nezemdlela
a nezanechala ani své práce.
28 Jedno neutlačuje druhé
a Božímu slovu neodepřou poslušnost navěky.
29 A po tom všem Hospodin shlédl na zem
a zahrnul ji svou dobrotou.
30 Její povrch zaplnil rozmanitým tvorstvem,
a do ní se všechno zas vrací.
Sírachovec, kapitola 17
1 Hospodin stvořil člověka ze země
a do ní ho zase navrací.
2 Vyměřil lidem omezenou délku života
a dal jim moc nade vším, co je na zemi.
3 Podle své vůle je vybavil silou,
učinil je takové, aby byli jeho vlastním obrazem.
4 Uložil všem tvorům, aby se člověka báli,
jemu pak, aby panoval i nad šelmami a ptactvem.
5 Obdrželi od Hospodina do užívání pět činností;
jako šestou jim daroval schopnost rozlišovat
a jako sedmou slovo vykládající jeho činnosti.
6 Dal lidem jazyk a oči a uši,
schopnost rozhodování a mysl k přemýšlení.
7 Naplnil je chápavostí a rozumností
a ukázal jim, co je dobré a co zlé.
8 Svým okem bdí nad jejich srdci,
aby jim předvedl velikost svých tvůrčích činů,
9 dal jim, aby se navěky chlubili jeho divy.
10 Budou tak opěvovat jeho svaté jméno
a vyprávět o velikosti jeho díla.
11 Navíc jim dal vědění
a Zákon jako životodárné dědictví.
12 Uzavřel s nimi věčnou smlouvu
a oznámil jim svá ustanovení.
13 Na vlastní oči spatřili velikost jeho slávy
a jejich uši uslyšely jeho slavný hlas.
14 Řekl jim: „Střezte se každého bezpráví,“
a každému z nich přikázal, jak jednat s bližním.
15 Jejich jednání leží před ním stále jako na dlani,
neskryjí je před jeho pohledem.
16 Jejich cesty od mládí vedly ke zlému
a nebyli s to změnit svá kamenná srdce v masitá.
17 Když totiž rozdělil pronárody po celé zemi,
každému národu ustanovil správce,
ale Izrael je podílem Hospodinovým,
18 jeho prvorozený, kterého živí kázní
a jemuž uděluje světlo lásky
a neopouští ho.
19 Všechny jejich skutky jsou před ním jasné jako slunce
a on nepřestává sledovat jejich cesty.
20 Jejich nepravosti před ním nezůstanou skryty,
Hospodin vidí všechny jejich hříchy.
21 Neboť Hospodin je dobrý a zná své tvorstvo,
neopomíjí je ani neopouští, ale šetří je.
22 Milosrdný skutek člověka je u něho jako pečetidlo;
lidského dobrodiní si hledí jak zřítelnice svého oka.
23 Na konci povstane a všem odplatí,
sešle odplatu na jejich hlavu.
24 Těm, kdo činí pokání, dopřává návratu,
a povzbuzuje ty, kdo ztrácejí vytrvalost.
25 Obrať se k Hospodinu a zanech hříchů,
pros ho a přestaň budit pohoršení.
26 Navrať se k Nejvyššímu a odvrhni od sebe nepravost,
měj ve velké nenávisti každou ohavnost.
27 Kdo bude v podsvětí chválit Nejvyššího
namísto těch, kdo jsou živi a vzdávají mu chválu?
28 Od mrtvého, který už není, chvála nezazní,
jen živý a zdravý bude Hospodina chválit.
29 Jak velké je Hospodinovo milosrdenství
a odpuštění pro ty, kteří se k němu obracejí!
30 Všechno dokázat není v možnostech lidí,
vždyť člověk není nesmrtelný.
31 Což září něco víc než slunce? A přece i ono přestává svítit.
A člověk, pouhé tělo a krev, přemýšlí jen o zlu.
32 Hospodin dohlíží na zástupy nebeských výšin,
lidé však všichni jsou jen země a popel.
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Kdo se bojí Hospodina, bude toto vše dělat;
kdo se přidrží Zákona, získá moudrost.
2 Ona mu vyjde vstříc jako matka,
přijme ho jako mladá nevěsta.
3 Nasytí ho chlebem rozumnosti
a napojí vodou moudrosti.
4 Opře se o ni a nezakolísá,
spolehne na ni a nedojde pohanění.
5 Vyvýší jej nad jeho bližní
a uprostřed shromáždění otevře mu ústa.
6 Rozjasní se veselím a ověnčí se jásotem
a jako dědictví obdrží věčné jméno.
7 Ale lidé nerozumní moudrost nezískají
a hříšníci ji ani nespatří.
8 Ona je daleko od pýchy
a lháři na ni nevzpomenou.
9 Chvalozpěv nepatří do úst hříšníka,
protože nepochází od Hospodina.
10 Jen v moudrosti může zaznět chvalozpěv
a Hospodin jej bude provázet úspěchem.
11 Neříkej: „Hospodin zavinil, že jsem odpadl,“
on přece nedělá to, co nenávidí.
12 Neříkej: „On mne zavedl na scestí,“
hříšníka přece nepotřebuje.
13 Hospodin má v nenávisti každou ohavnost,
a nemají ji v lásce ani ti, kdo se ho bojí.
14 On sám na počátku stvořil člověka
a ponechal mu možnost vlastního rozhodování.
15 Chceš-li, můžeš plnit přikázání
a zachovávat věrnost podle libosti.
16 Vodu i oheň položil před tebe,
vztáhni svou ruku, po čem chceš.
17 Před člověkem je život i smrt
a bude mu dáno, co si vybere.
18 Neboť nesmírná je moudrost Hospodinova,
je silný svou mocí a vidí všechno.
19 Jeho oči bdí nad těmi, kdo se ho bojí,
žádný lidský skutek mu neunikne.
20 Nikomu nenařídil jednat svévolně
ani nedal nikomu povolení hřešit.
1 Nedychti po množství nezdárných dětí
a neraduj se ze svévolných synů.
2 I kdyby jich přibývalo, neraduj se z nich,
není-li při nich bázeň před Hospodinem.
3 Neskládej naději v jejich život
a nespoléhej na jejich množství;
lepší je jeden bohabojný než tisíc svévolných,
a je lépe zemřít bezdětný než mít svévolné děti.
4 Jediný rozumný může povznést město,
zatímco pokolení svévolníků je může obrátit v poušť.
5 Mnoho takových věcí jsem viděl na vlastní oči
a k sluchu se mi doneslo leccos ještě hroznějšího.
6 Proti shromáždění hříšníků vyšlehne oheň
a proti vzpurnému pronárodu vzplane hněv.
7 Nebylo odpuštěno ani pradávným obrům,
když se vzbouřili v celé své síle.
8 Neušetřil ty, mezi nimiž pobýval Lot,
zhnusili se mu svou pýchou.
9 Nesmiloval se nad pronárodem, který propadl záhubě,
nad těmi, kdo byli vyhnáni pro své hříchy.
10 A stejně tak nad šestkrát stotisíci putujících,
kteří se srotili v zatvrzelosti svého srdce.
11 I kdyby tu byl jediný tvrdošíjný,
bylo by divné, kdyby nebyl potrestán;
u Boha je milosrdenství i hněv,
je mocný nejen v odpouštění, ale i když vyleje svůj hněv.
12 Jak mnohé je jeho milosrdenství, tak mnohé je i jeho kárání,
člověka bude soudit podle jeho skutků.
13 Hříšník neuteče se svou kořistí
a trpělivost zbožného nepřijde zkrátka.
14 Každému skutku milosrdenství dá Hospodin místo,
každý dojde podle svých skutků odplaty.
15 Hospodin zatvrdil srdce faraónovo, aby ho nepoznal,
aby jeho (= Boží) skutky se staly známými pod nebem.
16 Všemu stvoření se stalo jeho milosrdenství zjevným,
když rozdělil světlo i temnotu mezi lidi.
17 Neříkej: „Skryji se před Hospodinem,
kdo by si na mne tam nahoře vzpomněl?
V lidském davu nebudu poznán,
co je má duše proti nespočetnosti tvorstva?“
18 Hle, samo nebe i nebesa nebes,
propast i země se budou při jeho navštívení třást.
19 Stejně i hory a základy světa se zachvějí strachem,
až na ně upře svůj zrak.
20 Ale o tom ať mysl nepřemýšlí,
kdo by mohl porozumět Božím cestám?
21 Jako smršť, kterou člověk nevidí,
i množství Božích skutků zůstane utajeno.
22 „Kdo bude ohlašovat jeho skutky spravedlnosti
a kdo na ně bude čekat?
Vždyť doba smlouvy je vzdálená.“
23 Jen omezenec takto uvažuje,
jen člověk pošetilý a svedený může uvažovat tak hloupě.
24 Poslechni mne, synu, a uč se vědění;
nakloň své srdce k mým slovům.
25 Odhalím ti dobře uvážené naučení
a pečlivě tě obeznámím s věděním.
26 Podle Hospodinova záměru jsou tu jeho díla od počátku,
jakmile je učinil, přidělil jim místa.
27 Uspořádal svá díla navěky,
rozsah jejich vlády určil podle jejich druhů;
nepodlehla hladu ani nezemdlela
a nezanechala ani své práce.
28 Jedno neutlačuje druhé
a Božímu slovu neodepřou poslušnost navěky.
29 A po tom všem Hospodin shlédl na zem
a zahrnul ji svou dobrotou.
30 Její povrch zaplnil rozmanitým tvorstvem,
a do ní se všechno zas vrací.
1 Hospodin stvořil člověka ze země
a do ní ho zase navrací.
2 Vyměřil lidem omezenou délku života
a dal jim moc nade vším, co je na zemi.
3 Podle své vůle je vybavil silou,
učinil je takové, aby byli jeho vlastním obrazem.
4 Uložil všem tvorům, aby se člověka báli,
jemu pak, aby panoval i nad šelmami a ptactvem.
5 Obdrželi od Hospodina do užívání pět činností;
jako šestou jim daroval schopnost rozlišovat
a jako sedmou slovo vykládající jeho činnosti.
6 Dal lidem jazyk a oči a uši,
schopnost rozhodování a mysl k přemýšlení.
7 Naplnil je chápavostí a rozumností
a ukázal jim, co je dobré a co zlé.
8 Svým okem bdí nad jejich srdci,
aby jim předvedl velikost svých tvůrčích činů,
9 dal jim, aby se navěky chlubili jeho divy.
10 Budou tak opěvovat jeho svaté jméno
a vyprávět o velikosti jeho díla.
11 Navíc jim dal vědění
a Zákon jako životodárné dědictví.
12 Uzavřel s nimi věčnou smlouvu
a oznámil jim svá ustanovení.
13 Na vlastní oči spatřili velikost jeho slávy
a jejich uši uslyšely jeho slavný hlas.
14 Řekl jim: „Střezte se každého bezpráví,“
a každému z nich přikázal, jak jednat s bližním.
15 Jejich jednání leží před ním stále jako na dlani,
neskryjí je před jeho pohledem.
16 Jejich cesty od mládí vedly ke zlému
a nebyli s to změnit svá kamenná srdce v masitá.
17 Když totiž rozdělil pronárody po celé zemi,
každému národu ustanovil správce,
ale Izrael je podílem Hospodinovým,
18 jeho prvorozený, kterého živí kázní
a jemuž uděluje světlo lásky
a neopouští ho.
19 Všechny jejich skutky jsou před ním jasné jako slunce
a on nepřestává sledovat jejich cesty.
20 Jejich nepravosti před ním nezůstanou skryty,
Hospodin vidí všechny jejich hříchy.
21 Neboť Hospodin je dobrý a zná své tvorstvo,
neopomíjí je ani neopouští, ale šetří je.
22 Milosrdný skutek člověka je u něho jako pečetidlo;
lidského dobrodiní si hledí jak zřítelnice svého oka.
23 Na konci povstane a všem odplatí,
sešle odplatu na jejich hlavu.
24 Těm, kdo činí pokání, dopřává návratu,
a povzbuzuje ty, kdo ztrácejí vytrvalost.
25 Obrať se k Hospodinu a zanech hříchů,
pros ho a přestaň budit pohoršení.
26 Navrať se k Nejvyššímu a odvrhni od sebe nepravost,
měj ve velké nenávisti každou ohavnost.
27 Kdo bude v podsvětí chválit Nejvyššího
namísto těch, kdo jsou živi a vzdávají mu chválu?
28 Od mrtvého, který už není, chvála nezazní,
jen živý a zdravý bude Hospodina chválit.
29 Jak velké je Hospodinovo milosrdenství
a odpuštění pro ty, kteří se k němu obracejí!
30 Všechno dokázat není v možnostech lidí,
vždyť člověk není nesmrtelný.
31 Což září něco víc než slunce? A přece i ono přestává svítit.
A člověk, pouhé tělo a krev, přemýšlí jen o zlu.
32 Hospodin dohlíží na zástupy nebeských výšin,
lidé však všichni jsou jen země a popel.