Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 385. den čtení Přehled čtení„Bože, který oživuješ,
chci se vystavit působení tvého slova.
Otevři mé oči a uši,
abych tvému slovu rozuměl.
Otevři mé srdce,
aby se mne tvé slovo dotklo.
Otevři mé ruce,
aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné.
Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha.
Amen.“Sírachovec, kapitola 18
1 Ten, který je věčně živý, stvořil všechno.
2 Jediný Hospodin bude shledán spravedlivým.
Není jiného mimo něj.
3 Řídí svět dlaní své ruky a všechno poslouchá jeho vůli.
On je ve své moci králem všeho a odděluje v tom svaté od nečistého.
4 Nikoho nezmocnil, aby objasňoval jeho skutky,
kdo tedy prozkoumá jeho veliké činy?
5 Kdo změří sílu jeho velebnosti,
kdo je schopen plně pochopit jeho slitovnost?
6 Nelze ubrat, nelze přidat,
nelze prozkoumat podivuhodné skutky Hospodinovy.
7 Když člověk dospěje k jejich konci,
je vlastně stále na začátku,
a i když přestane, zůstává pořád bezradný.
8 Co je člověk a k čemu je?
Co je na něm dobrého a co zlého?
9 Počet lidských dnů je nanejvýš sto let.
10 Jako kapka vody v moři a zrnko písku,
tak je těch několik málo let v dnu věčnosti.
11 Proto Hospodin jednal s lidmi shovívavě
a vylil na ně své slitování.
12 Viděl a shledal, že jejich konec je neblahý,
proto znásobil své smírčí dílo.
13 Člověk se slitovává nad svým bližním,
ale Hospodin má slitování se všemi tvory:
kárá, vychovává i poučuje
a přivádí je k sobě zpět jako pastýř své stádo.
14 Slitovává se nad těmi, kdo se podřizují jeho kázni,
kdo jsou připraveni poslouchat jeho ustanovení.
15 Synu, neposkvrňuj své dobré skutky
a své dary neprovázej ponižujícími slovy.
16 Což rosa nemírní sluneční žár?
Tak slovo může znamenat víc než obdarování.
17 Nevidíš, že vlídné slovo je dar nad dary?
Obojího se dostává ušlechtilému člověku.
18 Hlupák namísto vděčnosti uráží
a neochotný dar oči nerozjasní.
19 Uč se dřív, než budeš mluvit,
a dřív než onemocníš, pečuj o své zdraví.
20 Dřív než dojde k soudu, zpytuj sám sebe
a v hodině účtování dojdeš odpuštění.
21 Poniž se dříve, než onemocníš,
a když jsi zhřešil, ukaž, že ses obrátil.
22 Nedej si překazit včasné splnění slibu,
a nečekej s ospravedlněním až do smrti.
23 Rozmysli si dříve, než něco slíbíš,
a nebuď jako člověk, který Hospodina jen pokouší.
24 Pamatuj, že v den skonání na tě dolehne Hospodinův hněv,
až přijde čas trestu, on od tebe odvrátí svou tvář.
25 V době hojnosti pamatuj na dobu hladu,
ve dnech bohatství pak na chudobu a strádání.
26 Čas se proměňuje od jitra do večera
a před Hospodinem vše rychle ubíhá.
27 Moudrý člověk bude jednat ve všem obezřetně
a v hříšných dobách se vyvaruje přestoupení.
28 Každý rozumný člověk se obeznámí s moudrostí,
a vzdá chválu tomu, kdo ji nalezne.
29 Kdo jsou moudří, mají porozumění i pro mudrosloví
a překypují přiléhavými průpověďmi.
30 Nehoň se za svými vášněmi,
opanuj své choutky.
31 Popřeješ-li své duši rozkoš z vášně,
vydá tě škodolibé radosti tvých nepřátel.
32 Nehledej potěšení ve velké rozmařilosti
a nezavazuj se k účasti na ní,
33 neožebrač se hýřením za vypůjčené peníze,
když sám v měšci nic nemáš.
Sírachovec, kapitola 19
1 Dělník opilec nikdy nezbohatne,
kdo podceňuje maličkosti, zakrátko přijde k úpadku.
2 Víno a ženy připraví moudrého o rozum,
a kdo se chytne nevěstek, ztratí všechny zábrany.
3 Zmocní se ho hniloba a červi
a opovážlivec bude odklizen.
4 Kdo ukvapeně důvěřuje, je lehkomyslný,
a hříšník uškodí jen sám sobě.
5 Kdo se škodolibě raduje ze zlého, bude odsouzen.
Kdo odolává rozkošem, věnčí svůj život,
6 kdo ovládá svůj jazyk, bude žít beze svárů.
Kdo nenávidí klevety, zakusí méně zla.
7 Nikdy nesvěřuj druhému, co ti bylo důvěrně sděleno,
a nebude ti to nikdy na újmu.
8 Nemluv o tom před přítelem ani před nepřítelem.
Pokud se mlčením neprohřešíš, nic důvěrného neodhaluj!
9 Neboť ten, kdo tě slyšel, dá si na tebe pozor
a časem tě začne nenávidět.
10 Vyslechl jsi něco? Ať to zemře zároveň s tebou!
Buď klidný, ono tě to neroztrhne.
11 Hlupák bude trpět kvůli slovu jako rodička při porodu.
12 Šíp vězící hluboko ve stehně,
to je slovo v nitru hlupáka.
13 Příteli prozraď, co se o něm klevetí, třeba to neudělal.
A pokud to udělal, ať se toho napříště vyvaruje.
14 Vyptej se bližního, zda to neřekl.
A pokud to řekl, aby to neopakoval.
15 Vyptej se přítele, vždyť často jde o pomluvu,
a nevěř každému slovu.
16 Leckdo uklouzne, ale ne ze zlé vůle,
a kdo nezhřešil svým jazykem?
17 Vyptej se bližního, dřív než mu začneš vyhrožovat,
dej průchod zákonu Nejvyššího bez hněvu.
18 Bázeň před Hospodinem je předpokladem přijetí,
moudrost získá jeho lásku.
19 Znalost Hospodinových přikázání, toť výchova k životu,
kdo činí, co se jemu líbí, budou sklízet ovoce stromu nesmrtelnosti.
20 Veškerá moudrost je v bázni před Hospodinem
a ve vší té moudrosti jde o plnění Zákona
a o poznání Boží všemohoucnosti.
21 Otrok, který řekne pánu: „Neudělám, co se ti líbí,“ i když to potom udělá,
popouzí k hněvu toho, kdo jej živí.
22 Moudrost nespočívá v rozumění zlu
ani rozvážnost v radě hříšníků.
23 Je chytráctví, které je ohavností,
pošetilý je, komu se nedostává moudrosti.
24 Lépe je mít méně rozumu a žít v bázni před Hospodinem
než překypovat rozumností, a přitom přestupovat Zákon.
25 Je promyšlená vychytralost, která vede k bezpráví;
někdo se stává nelítostným, aby mohl uplatnit své právo.
26 Je člověk nešlechetný, chodí shrbený a ve smutku,
ale jeho nitro je plné falše:
27 zakrývá tvář, předstírá hluchotu,
a když se nikdo nedívá, předejde tě.
28 I když mu nedostatek síly brání hřešit,
jakmile najde první příležitost,
bude se dopouštět zlých skutků.
29 Podle vzhledu se pozná člověk
a podle výrazu tváře se pozná rozvážný.
30 Oděv člověka, jeho úsměv a chůze ukáží, jaký je.
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Ten, který je věčně živý, stvořil všechno.
2 Jediný Hospodin bude shledán spravedlivým.
Není jiného mimo něj.
3 Řídí svět dlaní své ruky a všechno poslouchá jeho vůli.
On je ve své moci králem všeho a odděluje v tom svaté od nečistého.
4 Nikoho nezmocnil, aby objasňoval jeho skutky,
kdo tedy prozkoumá jeho veliké činy?
5 Kdo změří sílu jeho velebnosti,
kdo je schopen plně pochopit jeho slitovnost?
6 Nelze ubrat, nelze přidat,
nelze prozkoumat podivuhodné skutky Hospodinovy.
7 Když člověk dospěje k jejich konci,
je vlastně stále na začátku,
a i když přestane, zůstává pořád bezradný.
8 Co je člověk a k čemu je?
Co je na něm dobrého a co zlého?
9 Počet lidských dnů je nanejvýš sto let.
10 Jako kapka vody v moři a zrnko písku,
tak je těch několik málo let v dnu věčnosti.
11 Proto Hospodin jednal s lidmi shovívavě
a vylil na ně své slitování.
12 Viděl a shledal, že jejich konec je neblahý,
proto znásobil své smírčí dílo.
13 Člověk se slitovává nad svým bližním,
ale Hospodin má slitování se všemi tvory:
kárá, vychovává i poučuje
a přivádí je k sobě zpět jako pastýř své stádo.
14 Slitovává se nad těmi, kdo se podřizují jeho kázni,
kdo jsou připraveni poslouchat jeho ustanovení.
15 Synu, neposkvrňuj své dobré skutky
a své dary neprovázej ponižujícími slovy.
16 Což rosa nemírní sluneční žár?
Tak slovo může znamenat víc než obdarování.
17 Nevidíš, že vlídné slovo je dar nad dary?
Obojího se dostává ušlechtilému člověku.
18 Hlupák namísto vděčnosti uráží
a neochotný dar oči nerozjasní.
19 Uč se dřív, než budeš mluvit,
a dřív než onemocníš, pečuj o své zdraví.
20 Dřív než dojde k soudu, zpytuj sám sebe
a v hodině účtování dojdeš odpuštění.
21 Poniž se dříve, než onemocníš,
a když jsi zhřešil, ukaž, že ses obrátil.
22 Nedej si překazit včasné splnění slibu,
a nečekej s ospravedlněním až do smrti.
23 Rozmysli si dříve, než něco slíbíš,
a nebuď jako člověk, který Hospodina jen pokouší.
24 Pamatuj, že v den skonání na tě dolehne Hospodinův hněv,
až přijde čas trestu, on od tebe odvrátí svou tvář.
25 V době hojnosti pamatuj na dobu hladu,
ve dnech bohatství pak na chudobu a strádání.
26 Čas se proměňuje od jitra do večera
a před Hospodinem vše rychle ubíhá.
27 Moudrý člověk bude jednat ve všem obezřetně
a v hříšných dobách se vyvaruje přestoupení.
28 Každý rozumný člověk se obeznámí s moudrostí,
a vzdá chválu tomu, kdo ji nalezne.
29 Kdo jsou moudří, mají porozumění i pro mudrosloví
a překypují přiléhavými průpověďmi.
30 Nehoň se za svými vášněmi,
opanuj své choutky.
31 Popřeješ-li své duši rozkoš z vášně,
vydá tě škodolibé radosti tvých nepřátel.
32 Nehledej potěšení ve velké rozmařilosti
a nezavazuj se k účasti na ní,
33 neožebrač se hýřením za vypůjčené peníze,
když sám v měšci nic nemáš.
1 Dělník opilec nikdy nezbohatne,
kdo podceňuje maličkosti, zakrátko přijde k úpadku.
2 Víno a ženy připraví moudrého o rozum,
a kdo se chytne nevěstek, ztratí všechny zábrany.
3 Zmocní se ho hniloba a červi
a opovážlivec bude odklizen.
4 Kdo ukvapeně důvěřuje, je lehkomyslný,
a hříšník uškodí jen sám sobě.
5 Kdo se škodolibě raduje ze zlého, bude odsouzen.
Kdo odolává rozkošem, věnčí svůj život,
6 kdo ovládá svůj jazyk, bude žít beze svárů.
Kdo nenávidí klevety, zakusí méně zla.
7 Nikdy nesvěřuj druhému, co ti bylo důvěrně sděleno,
a nebude ti to nikdy na újmu.
8 Nemluv o tom před přítelem ani před nepřítelem.
Pokud se mlčením neprohřešíš, nic důvěrného neodhaluj!
9 Neboť ten, kdo tě slyšel, dá si na tebe pozor
a časem tě začne nenávidět.
10 Vyslechl jsi něco? Ať to zemře zároveň s tebou!
Buď klidný, ono tě to neroztrhne.
11 Hlupák bude trpět kvůli slovu jako rodička při porodu.
12 Šíp vězící hluboko ve stehně,
to je slovo v nitru hlupáka.
13 Příteli prozraď, co se o něm klevetí, třeba to neudělal.
A pokud to udělal, ať se toho napříště vyvaruje.
14 Vyptej se bližního, zda to neřekl.
A pokud to řekl, aby to neopakoval.
15 Vyptej se přítele, vždyť často jde o pomluvu,
a nevěř každému slovu.
16 Leckdo uklouzne, ale ne ze zlé vůle,
a kdo nezhřešil svým jazykem?
17 Vyptej se bližního, dřív než mu začneš vyhrožovat,
dej průchod zákonu Nejvyššího bez hněvu.
18 Bázeň před Hospodinem je předpokladem přijetí,
moudrost získá jeho lásku.
19 Znalost Hospodinových přikázání, toť výchova k životu,
kdo činí, co se jemu líbí, budou sklízet ovoce stromu nesmrtelnosti.
20 Veškerá moudrost je v bázni před Hospodinem
a ve vší té moudrosti jde o plnění Zákona
a o poznání Boží všemohoucnosti.
21 Otrok, který řekne pánu: „Neudělám, co se ti líbí,“ i když to potom udělá,
popouzí k hněvu toho, kdo jej živí.
22 Moudrost nespočívá v rozumění zlu
ani rozvážnost v radě hříšníků.
23 Je chytráctví, které je ohavností,
pošetilý je, komu se nedostává moudrosti.
24 Lépe je mít méně rozumu a žít v bázni před Hospodinem
než překypovat rozumností, a přitom přestupovat Zákon.
25 Je promyšlená vychytralost, která vede k bezpráví;
někdo se stává nelítostným, aby mohl uplatnit své právo.
26 Je člověk nešlechetný, chodí shrbený a ve smutku,
ale jeho nitro je plné falše:
27 zakrývá tvář, předstírá hluchotu,
a když se nikdo nedívá, předejde tě.
28 I když mu nedostatek síly brání hřešit,
jakmile najde první příležitost,
bude se dopouštět zlých skutků.
29 Podle vzhledu se pozná člověk
a podle výrazu tváře se pozná rozvážný.
30 Oděv člověka, jeho úsměv a chůze ukáží, jaký je.