Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 386. den čtení Přehled čtení„Bože, který oživuješ,
chci se vystavit působení tvého slova.
Otevři mé oči a uši,
abych tvému slovu rozuměl.
Otevři mé srdce,
aby se mne tvé slovo dotklo.
Otevři mé ruce,
aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné.
Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha.
Amen.“Sírachovec, kapitola 20
1 Je výtka vyřčená v nepravý čas, a
je mlčení, v němž se projeví rozumnost člověka.
2 Oč lepší je někomu domlouvat než se na něho osopit.
3 Kdo se přizná, ochrání se před zneuctěním.
4 Jako kleštěnec, který by chtěl zbavit dívku panenství,
tak dopadne ten, kdo právo prosazuje násilím.
5 Někdo mlčí, a je shledán moudrým,
jiný je nenáviděn pro svou upovídanost.
6 Někdo mlčí, protože nenachází odpověď,
a jiný mlčí, protože zná vhodný čas.
7 Moudrý člověk bude mlčet, dokud nepřijde ta pravá chvíle,
avšak nerozumný mluvka vždycky mluví v nepravý čas.
8 Kdo je upovídaný, vyslouží si opovržení,
kdo zneužívá moc, vzbudí nenávist.
9 Někdo dochází úspěchu v neštěstí,
někomu je zisk ke škodě.
10 Za svou štědrost nesklidí vždy dárce vděk,
jindy přinese dar dvojnásobnou odměnu.
11 Honba za slávou přivodí někdy ponížení,
někdo však z pokoření pozdvihne hlavu.
12 Někdo kupuje mnoho za málo,
jiný to zaplatí sedminásobně.
13 Moudrý si získá oblibu málo slovy,
kdežto hlupáci nadarmo plýtvají zdvořilostmi.
14 Dar od pošetilce ti nepřinese užitek,
vždyť on má velké oči:
15 daruje málo a mnoho o tom namluví,
bude svá ústa otvírat jako vyvolavač;
dnes půjčí, a zítra bude žádat zpět.
Takový člověk je odporný.
16 Hlupák bude říkat: „Nemám přítele,
ba ani vděk za svoje dobrodiní.
17 Kdo jedí můj chléb, zle o mně mluví.“
Kolikrát a jak mnozí se takovému vysmějí.
18 Je lépe uklouznout na dláždění nežli jazykem,
k pádu zlých dochází naráz.
19 Nevychovanec je jako slovo nevhod vyřčené;
bude stále v ústech pošetilců.
20 Podobenství z úst hlupáka se nesetká s ohlasem,
protože je pověděl v nepravý čas.
21 Někomu brání chudoba, aby hřešil,
ale bude mít klid a nebude trápen výčitkami.
22 Někdo ničí sám sebe ze studu před lidmi,
i před pošetilcem se bude ničit.
23 Někdo ze studu příteli něco slíbí
a zbytečně si z něho udělá nepřítele.
24 Lež je hanebná poskvrna člověka,
bude stále v ústech nepoctivých lidí.
25 Lepší je zloděj, než kdo soustavně lže,
dědictvím obou však bude záhuba.
26 Lhář je zvyklý na hanbu
a ostuda na něm lpí stále.
27 Moudrý se dostává svými slovy do popředí
a rozumný muž se líbí velmožům.
28 Kdo obdělává půdu, navršuje svůj stoh,
a kdo se líbí velmožům, dosáhne odpuštění nepravosti.
29 Pohostinnost a dary zaslepují oči moudrých
a jako uzda v ústech umlčují káravá slova.
30 Skrytá moudrost a zakopaný poklad –
k čemu je to obojí užitečné?
31 Lepší je člověk, který skrývá svou hloupost,
než člověk, který skrývá svou moudrost.
Sírachovec, kapitola 21
1 Synu, zhřešil jsi? Už to nedělej
a za své dřívější hříchy pros o odpuštění!
2 Před hříchem utíkej jako před hadem,
přiblížíš-li se, uštkne tě.
Jeho zuby jsou jako zuby lva,
rozsápou duše lidí.
3 Jako dvojsečný meč je každá svévole,
na ránu jí způsobenou není léku.
4 Zastrašování a povýšenost připraví člověka o bohatství,
tak zpustne dům pyšného.
5 Prosba z úst chudého dolehne až k uším Hospodinovým
a jeho soud přichází rychle.
6 Kdo nenávidí pokárání, jde ve stopách hříšníků,
kdo se však bojí Hospodina, obrátí se v srdci.
7 Mluvka se pozná zdaleka,
rozvážný však ví, kdy uklouzl.
8 Kdo staví svůj dům z cizího majetku,
jako by na zimu sbíral kameny.
9 Chumáč koudele je shromáždění svévolníků,
nakonec zajdou v plamenech ohně.
10 Cesta hříšníků je dlážděna kameny,
ale na jejím konci je propast podsvětí.
11 Kdo zachovává Zákon, je pánem svého myšlení,
a v bázni před Hospodinem vrcholí moudrost.
12 Kdo není chytrý, nedá se ničemu naučit,
ale je zchytralost, jež plodí plno hořkosti.
13 Poznání moudrého stoupá jako záplava
a jeho rada je jako životodárný pramen.
14 Nitro hlupáka je jako roztříštěná nádoba,
žádné vědomosti neudrží.
15 Když chápavý uslyší moudrou řeč,
pochválí ji a doplní.
Uslyšel ji zhýralec, znelíbila se mu
a odhodil ji za hlavu.
16 Vyprávění pošetilce je jako cestování s břemenem,
rozhovor s rozumným je potěšením.
17 Ve shromáždění budou vyhledávána slova z úst rozumného
a bude se o nich v srdci uvažovat.
18 Moudrost je hlupákovi jako zbořený dům
a znalosti nerozumného jsou jen změtí slov.
19 Výchova je pošetilci jako okovy na nohou
a jako pouta na jeho pravici.
20 Když se směje hlupák, činí to hlasitě,
avšak chytrý muž se sotva tiše usměje.
21 Rozumnému je výchova jako zlatý šperk
a jako náramek na pravém zápěstí.
22 Hlupákova noha se žene rychle do domu,
ale člověk zkušený vstupuje s ostychem.
23 Pošetilec dveřmi nahlíží do domu,
ale člověk vychovaný zůstane stát venku.
24 Naslouchat za dveřmi je lidská nevychovanost,
rozumný člověk takovou nečestnost těžce snáší.
25 Rty cizinců budou vyprávět o cizích věcech,
ale ústa rozumných váží každé slovo.
26 Ústa hlupáků odhalují jejich srdce,
srdce moudrých ovládá jejich ústa.
27 Zlořečí-li svévolník satanovi, zlořečí sám sobě.
28 Klevetník poskvrňuje sám sebe
a tam, kde bydlí, bude v nenávisti.
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Je výtka vyřčená v nepravý čas, a
je mlčení, v němž se projeví rozumnost člověka.
2 Oč lepší je někomu domlouvat než se na něho osopit.
3 Kdo se přizná, ochrání se před zneuctěním.
4 Jako kleštěnec, který by chtěl zbavit dívku panenství,
tak dopadne ten, kdo právo prosazuje násilím.
5 Někdo mlčí, a je shledán moudrým,
jiný je nenáviděn pro svou upovídanost.
6 Někdo mlčí, protože nenachází odpověď,
a jiný mlčí, protože zná vhodný čas.
7 Moudrý člověk bude mlčet, dokud nepřijde ta pravá chvíle,
avšak nerozumný mluvka vždycky mluví v nepravý čas.
8 Kdo je upovídaný, vyslouží si opovržení,
kdo zneužívá moc, vzbudí nenávist.
9 Někdo dochází úspěchu v neštěstí,
někomu je zisk ke škodě.
10 Za svou štědrost nesklidí vždy dárce vděk,
jindy přinese dar dvojnásobnou odměnu.
11 Honba za slávou přivodí někdy ponížení,
někdo však z pokoření pozdvihne hlavu.
12 Někdo kupuje mnoho za málo,
jiný to zaplatí sedminásobně.
13 Moudrý si získá oblibu málo slovy,
kdežto hlupáci nadarmo plýtvají zdvořilostmi.
14 Dar od pošetilce ti nepřinese užitek,
vždyť on má velké oči:
15 daruje málo a mnoho o tom namluví,
bude svá ústa otvírat jako vyvolavač;
dnes půjčí, a zítra bude žádat zpět.
Takový člověk je odporný.
16 Hlupák bude říkat: „Nemám přítele,
ba ani vděk za svoje dobrodiní.
17 Kdo jedí můj chléb, zle o mně mluví.“
Kolikrát a jak mnozí se takovému vysmějí.
18 Je lépe uklouznout na dláždění nežli jazykem,
k pádu zlých dochází naráz.
19 Nevychovanec je jako slovo nevhod vyřčené;
bude stále v ústech pošetilců.
20 Podobenství z úst hlupáka se nesetká s ohlasem,
protože je pověděl v nepravý čas.
21 Někomu brání chudoba, aby hřešil,
ale bude mít klid a nebude trápen výčitkami.
22 Někdo ničí sám sebe ze studu před lidmi,
i před pošetilcem se bude ničit.
23 Někdo ze studu příteli něco slíbí
a zbytečně si z něho udělá nepřítele.
24 Lež je hanebná poskvrna člověka,
bude stále v ústech nepoctivých lidí.
25 Lepší je zloděj, než kdo soustavně lže,
dědictvím obou však bude záhuba.
26 Lhář je zvyklý na hanbu
a ostuda na něm lpí stále.
27 Moudrý se dostává svými slovy do popředí
a rozumný muž se líbí velmožům.
28 Kdo obdělává půdu, navršuje svůj stoh,
a kdo se líbí velmožům, dosáhne odpuštění nepravosti.
29 Pohostinnost a dary zaslepují oči moudrých
a jako uzda v ústech umlčují káravá slova.
30 Skrytá moudrost a zakopaný poklad –
k čemu je to obojí užitečné?
31 Lepší je člověk, který skrývá svou hloupost,
než člověk, který skrývá svou moudrost.
1 Synu, zhřešil jsi? Už to nedělej
a za své dřívější hříchy pros o odpuštění!
2 Před hříchem utíkej jako před hadem,
přiblížíš-li se, uštkne tě.
Jeho zuby jsou jako zuby lva,
rozsápou duše lidí.
3 Jako dvojsečný meč je každá svévole,
na ránu jí způsobenou není léku.
4 Zastrašování a povýšenost připraví člověka o bohatství,
tak zpustne dům pyšného.
5 Prosba z úst chudého dolehne až k uším Hospodinovým
a jeho soud přichází rychle.
6 Kdo nenávidí pokárání, jde ve stopách hříšníků,
kdo se však bojí Hospodina, obrátí se v srdci.
7 Mluvka se pozná zdaleka,
rozvážný však ví, kdy uklouzl.
8 Kdo staví svůj dům z cizího majetku,
jako by na zimu sbíral kameny.
9 Chumáč koudele je shromáždění svévolníků,
nakonec zajdou v plamenech ohně.
10 Cesta hříšníků je dlážděna kameny,
ale na jejím konci je propast podsvětí.
11 Kdo zachovává Zákon, je pánem svého myšlení,
a v bázni před Hospodinem vrcholí moudrost.
12 Kdo není chytrý, nedá se ničemu naučit,
ale je zchytralost, jež plodí plno hořkosti.
13 Poznání moudrého stoupá jako záplava
a jeho rada je jako životodárný pramen.
14 Nitro hlupáka je jako roztříštěná nádoba,
žádné vědomosti neudrží.
15 Když chápavý uslyší moudrou řeč,
pochválí ji a doplní.
Uslyšel ji zhýralec, znelíbila se mu
a odhodil ji za hlavu.
16 Vyprávění pošetilce je jako cestování s břemenem,
rozhovor s rozumným je potěšením.
17 Ve shromáždění budou vyhledávána slova z úst rozumného
a bude se o nich v srdci uvažovat.
18 Moudrost je hlupákovi jako zbořený dům
a znalosti nerozumného jsou jen změtí slov.
19 Výchova je pošetilci jako okovy na nohou
a jako pouta na jeho pravici.
20 Když se směje hlupák, činí to hlasitě,
avšak chytrý muž se sotva tiše usměje.
21 Rozumnému je výchova jako zlatý šperk
a jako náramek na pravém zápěstí.
22 Hlupákova noha se žene rychle do domu,
ale člověk zkušený vstupuje s ostychem.
23 Pošetilec dveřmi nahlíží do domu,
ale člověk vychovaný zůstane stát venku.
24 Naslouchat za dveřmi je lidská nevychovanost,
rozumný člověk takovou nečestnost těžce snáší.
25 Rty cizinců budou vyprávět o cizích věcech,
ale ústa rozumných váží každé slovo.
26 Ústa hlupáků odhalují jejich srdce,
srdce moudrých ovládá jejich ústa.
27 Zlořečí-li svévolník satanovi, zlořečí sám sobě.
28 Klevetník poskvrňuje sám sebe
a tam, kde bydlí, bude v nenávisti.