Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 388. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“Sírachovec, kapitola 24
1 Moudrost bude chválit sama sebe
a uprostřed svého lidu dojde oslavy.
2 Ve shromáždění Nejvyššího otevře svá ústa
a promluví před jeho zástupy:
3 „Vyšla jsem z úst Nejvyššího
a jako mlha jsem zahalila zemi.
4 Na výsostech jsem přebývala,
můj trůn je na sloupu oblakovém.
5 Obvod nebes jsem sama obešla
a prošla i nejhlubší propasti.
6 Ve vlnách moře i po celé zemi
a v každém lidu a národu jsem vládla,
7 mezi těmi všemi jsem hledala odpočinek
a toho, v jehož dědictví bych mohla přebývat.
8 Tehdy mi Stvořitel všehomíra dal příkaz,
ten, který i mne stvořil a našel místo pro můj stan,
mi řekl: ‚V Jákobovi přebývej a v Izraeli měj své dědictví!‘
9 Před počátkem věků mě stvořil a nepominu navěky.
10 Ve svatém stanu jsem před ním vykonávala službu,
a tak jsem se na Sijónu pevně usadila.
11 Našel mi tak příbytek ve městě, které si zamiloval,
v Jeruzalémě vykonávám svou moc.
12 V lidu plném slávy jsem zapustila kořeny,
v podílu Hospodinově, v jeho dědictví.
13 Vyrostla jsem jako cedr na Libanónu
a jako cypřiš na svazích Chermónu.
14 Vyrostla jsem jako palma v Én-gedí
a jako keře růží v Jerichu,
jako spanilá oliva v údolí
a jako platan zasazený u vody.
15 Vydávala jsem vůni jako skořice a vonný balzám,
šířila jsem vůni jako vybraná myrha,
jako galbanum, onyx a stakte,
jako dým kadidla ve stanu.
16 Své větve jsem rozprostřela jako terebinta
a na nich dala vykvést slávě a milosti.
17 Jako vinná réva jsem se zazelenala milostí
a mé květy přinesly ovoce slávy a bohatství.
18 Jsem matka čisté lásky, bázně, poznání i svaté naděje.
Jsem dána všem svým dětem, já věčná, těm, které on vyvolil.
19 Pojďte ke mně, kdo po mně toužíte,
a nasyťte se mých plodů.
20 Už pomyšlení na mne je sladší než med,
mé dědictví je nad plást medu.
21 Kdo mě jedí, budou ještě po mně lačnět,
a kdo mě pijí, budou ještě po mně žíznit
. 22 Kdo mě poslouchá, nebude zahanben,
kdo mnou se obírá, nezhřeší.“
23 Toto všechno obsahuje kniha smlouvy Boha nejvyššího,
Zákon, který nám uložil Mojžíš jako dědictví Jákobovým pospolitostem.
24 Nepřestávejte si udatně počínat v Hospodinu,
přimkněte se k němu, aby vás posílil;
Hospodin všemohoucí je jediný Bůh
a kromě něho není spasitele.
25 Oplývá moudrostí jako řeka Píšon vodou
a jako Tigris v jarním období.
26 Přetéká porozuměním jako Eufrat vodou
nebo jako Jordán v době žní.
27 Výchově dává zářit jako světlu,
osvěžuje jako pramen Gíchón ve dnech vinobraní.
28 Jako nedokázal první člověk poznat moudrost,
tak ani poslední ji neprobádá.
29 Neboť její myšlení je obšírnější než moře
a její rada hlubší než propast. –
30 A já jsem jako zavodňovací říční kanál
a jako strouha přivádějící vodu do rajské zahrady.
31 Řekl jsem: „Zavlažím svou zahradu a zaliji svůj záhon.“
A hle, zavodňovací kanál se mi stal řekou
a má řeka se stala mořem.
32 Způsobím, že výchova bude jako jitřenka svítit,
rozzářím ty věci dodaleka.
33 Jako proroctví vyleji ještě nauku
a zanechám ji příštím pokolením navěky.
34 Hleďte, nenamáhal jsem se jenom pro sebe,
ale pro všechny, kdo moudrost hledají.
Sírachovec, kapitola 25
1 Tři věci se mi líbí a prohlašuji je za ozdobu před Hospodinem i lidmi:
svornost bratří, přátelství mezi bližními
a ženu s mužem, když se vzájemně snášejí.
2 Trojí druh lidí z duše nenávidím
a jejich život se mi velmi hnusí:
nafoukaný chudák, prolhaný boháč
a chlípný stařec zbavený rozumu.
3 Cos v mládí nenashromáždil,
jak bys ve stáří mohl najít?
4 Soudnost je ozdobou šedinám
a umění poradit vlastností starších.
5 Jak ozdobí moudrost starce,
a prozíravá rada vážené lidi!
6 Korunou starců jsou bohaté zkušenosti
a jejich chloubou bázeň před Hospodinem.
7 V srdci uznávám za blahoslavené devatero věcí,
a desátou výslovně uvedu:
člověk, který má radost ze svých dětí,
a ten, kdo se dožije pádu svých nepřátel.
8 Blaze tomu, kdo bydlí s rozumnou ženou,
kdo se neprohřešil jazykem,
kdo neotročil člověku nehodnému.
9 Blaze tomu, kdo nalezl rozumnost,
kdo promlouvá k vnímavým uším.
10 Jak velký je, kdo nalezl moudrost,
není nad toho, kdo se bojí Hospodina.
11 Bázeň před Hospodinem je nade všecko.
S kým srovnat člověka, který jí dosáhl?
12 Bázeň před Hospodinem je počátek lásky k němu,
důvěra pak je počátek přimknutí k němu.
13 Jakoukoli ránu, jenom ne ránu do srdce!
Jakoukoli nevraživost, jenom ne nevraživost ženy!
14 Jakoukoli mstivost, jenom ne mstivost z nenávisti!
Jakýkoli trest, jenom ne trest od nepřítele!
15 Není horší jed než jed hadí,
a horší hněv než hněv nepřítele.
16 Raději budu bydlet se lvem a drakem
než bydlet se zlou ženou.
17 Zášť ženy znetvořuje její vzhled,
chmuří svou tvář jako medvědice.
18 Když její muž zasedne se svými druhy,
neudrží se a vzdychá roztrpčením.
19 Každá špatnost je malá proti špatnosti ženy;
ať ji stihne úděl hříšníka!
20 Čím je výstup písčitým svahem pro nohy starce,
tím je pro tichého muže povídavá žena.
21 Nedej se zlákat krásou ženy
a po krasavici nebaž.
22 Muž, který se nechá živit ženou,
musí počítat s hádkami, nestoudností a urážkami.
23 Pokořené srdce, sklíčená tvář a rána do srdce, to vše je zlá žena;
malátné ruce a ochablá kolena působí žena,
která neoblažuje svého muže.
24 Hřích začal od ženy, a proto všichni umíráme.
25 Nenechávej vodu volně vytékat a zlou ženu volně jednat!
26 Nejde-li s tebou ruku v ruce, odetni ji od svého těla.
„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem.
Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Moudrost bude chválit sama sebe
a uprostřed svého lidu dojde oslavy.
2 Ve shromáždění Nejvyššího otevře svá ústa
a promluví před jeho zástupy:
3 „Vyšla jsem z úst Nejvyššího
a jako mlha jsem zahalila zemi.
4 Na výsostech jsem přebývala,
můj trůn je na sloupu oblakovém.
5 Obvod nebes jsem sama obešla
a prošla i nejhlubší propasti.
6 Ve vlnách moře i po celé zemi
a v každém lidu a národu jsem vládla,
7 mezi těmi všemi jsem hledala odpočinek
a toho, v jehož dědictví bych mohla přebývat.
8 Tehdy mi Stvořitel všehomíra dal příkaz,
ten, který i mne stvořil a našel místo pro můj stan,
mi řekl: ‚V Jákobovi přebývej a v Izraeli měj své dědictví!‘
9 Před počátkem věků mě stvořil a nepominu navěky.
10 Ve svatém stanu jsem před ním vykonávala službu,
a tak jsem se na Sijónu pevně usadila.
11 Našel mi tak příbytek ve městě, které si zamiloval,
v Jeruzalémě vykonávám svou moc.
12 V lidu plném slávy jsem zapustila kořeny,
v podílu Hospodinově, v jeho dědictví.
13 Vyrostla jsem jako cedr na Libanónu
a jako cypřiš na svazích Chermónu.
14 Vyrostla jsem jako palma v Én-gedí
a jako keře růží v Jerichu,
jako spanilá oliva v údolí
a jako platan zasazený u vody.
15 Vydávala jsem vůni jako skořice a vonný balzám,
šířila jsem vůni jako vybraná myrha,
jako galbanum, onyx a stakte,
jako dým kadidla ve stanu.
16 Své větve jsem rozprostřela jako terebinta
a na nich dala vykvést slávě a milosti.
17 Jako vinná réva jsem se zazelenala milostí
a mé květy přinesly ovoce slávy a bohatství.
18 Jsem matka čisté lásky, bázně, poznání i svaté naděje.
Jsem dána všem svým dětem, já věčná, těm, které on vyvolil.
19 Pojďte ke mně, kdo po mně toužíte,
a nasyťte se mých plodů.
20 Už pomyšlení na mne je sladší než med,
mé dědictví je nad plást medu.
21 Kdo mě jedí, budou ještě po mně lačnět,
a kdo mě pijí, budou ještě po mně žíznit
. 22 Kdo mě poslouchá, nebude zahanben,
kdo mnou se obírá, nezhřeší.“
23 Toto všechno obsahuje kniha smlouvy Boha nejvyššího,
Zákon, který nám uložil Mojžíš jako dědictví Jákobovým pospolitostem.
24 Nepřestávejte si udatně počínat v Hospodinu,
přimkněte se k němu, aby vás posílil;
Hospodin všemohoucí je jediný Bůh
a kromě něho není spasitele.
25 Oplývá moudrostí jako řeka Píšon vodou
a jako Tigris v jarním období.
26 Přetéká porozuměním jako Eufrat vodou
nebo jako Jordán v době žní.
27 Výchově dává zářit jako světlu,
osvěžuje jako pramen Gíchón ve dnech vinobraní.
28 Jako nedokázal první člověk poznat moudrost,
tak ani poslední ji neprobádá.
29 Neboť její myšlení je obšírnější než moře
a její rada hlubší než propast. –
30 A já jsem jako zavodňovací říční kanál
a jako strouha přivádějící vodu do rajské zahrady.
31 Řekl jsem: „Zavlažím svou zahradu a zaliji svůj záhon.“
A hle, zavodňovací kanál se mi stal řekou
a má řeka se stala mořem.
32 Způsobím, že výchova bude jako jitřenka svítit,
rozzářím ty věci dodaleka.
33 Jako proroctví vyleji ještě nauku
a zanechám ji příštím pokolením navěky.
34 Hleďte, nenamáhal jsem se jenom pro sebe,
ale pro všechny, kdo moudrost hledají.
1 Tři věci se mi líbí a prohlašuji je za ozdobu před Hospodinem i lidmi:
svornost bratří, přátelství mezi bližními
a ženu s mužem, když se vzájemně snášejí.
2 Trojí druh lidí z duše nenávidím
a jejich život se mi velmi hnusí:
nafoukaný chudák, prolhaný boháč
a chlípný stařec zbavený rozumu.
3 Cos v mládí nenashromáždil,
jak bys ve stáří mohl najít?
4 Soudnost je ozdobou šedinám
a umění poradit vlastností starších.
5 Jak ozdobí moudrost starce,
a prozíravá rada vážené lidi!
6 Korunou starců jsou bohaté zkušenosti
a jejich chloubou bázeň před Hospodinem.
7 V srdci uznávám za blahoslavené devatero věcí,
a desátou výslovně uvedu:
člověk, který má radost ze svých dětí,
a ten, kdo se dožije pádu svých nepřátel.
8 Blaze tomu, kdo bydlí s rozumnou ženou,
kdo se neprohřešil jazykem,
kdo neotročil člověku nehodnému.
9 Blaze tomu, kdo nalezl rozumnost,
kdo promlouvá k vnímavým uším.
10 Jak velký je, kdo nalezl moudrost,
není nad toho, kdo se bojí Hospodina.
11 Bázeň před Hospodinem je nade všecko.
S kým srovnat člověka, který jí dosáhl?
12 Bázeň před Hospodinem je počátek lásky k němu,
důvěra pak je počátek přimknutí k němu.
13 Jakoukoli ránu, jenom ne ránu do srdce!
Jakoukoli nevraživost, jenom ne nevraživost ženy!
14 Jakoukoli mstivost, jenom ne mstivost z nenávisti!
Jakýkoli trest, jenom ne trest od nepřítele!
15 Není horší jed než jed hadí,
a horší hněv než hněv nepřítele.
16 Raději budu bydlet se lvem a drakem
než bydlet se zlou ženou.
17 Zášť ženy znetvořuje její vzhled,
chmuří svou tvář jako medvědice.
18 Když její muž zasedne se svými druhy,
neudrží se a vzdychá roztrpčením.
19 Každá špatnost je malá proti špatnosti ženy;
ať ji stihne úděl hříšníka!
20 Čím je výstup písčitým svahem pro nohy starce,
tím je pro tichého muže povídavá žena.
21 Nedej se zlákat krásou ženy
a po krasavici nebaž.
22 Muž, který se nechá živit ženou,
musí počítat s hádkami, nestoudností a urážkami.
23 Pokořené srdce, sklíčená tvář a rána do srdce, to vše je zlá žena;
malátné ruce a ochablá kolena působí žena,
která neoblažuje svého muže.
24 Hřích začal od ženy, a proto všichni umíráme.
25 Nenechávej vodu volně vytékat a zlou ženu volně jednat!
26 Nejde-li s tebou ruku v ruce, odetni ji od svého těla.