Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 390. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“Sírachovec, kapitola 29
1 Kdo činí milosrdenství, půjčuje bližnímu,
kdo mu podává pomocnou ruku, plní přikázání.
2 Půjč bližnímu, když potřebuje,
a včas také bližnímu navrať!
3 Dodrž své slovo, buď spolehlivý v jednání s ním
a vždycky dosáhneš, co budeš potřebovat.
4 Mnozí mají půjčenou věc za nalezenou
a působí tak nesnáze těm, kdo jim pomohli.
5 Dokud nedostane, líbá člověku ruce,
o peníze bližnímu pokorně říká.
Ale když má vrátit, otálí,
trapně se vymlouvá
a svaluje vinu na krátkost lhůty.
6 I když však může zaplatit, přinese sotva polovinu,
a bude to počítat, jako by šlo o věc jím nalezenou.
Nemůže-li splatit, okrade bližního o jeho peníze
a zbytečně si z něho udělá nepřítele.
Odplatí mu kletbami a nadávkami,
místo úcty mu odplatí urážkou.
7 A tak mnozí odmítli půjčit ne ze zlé vůle,
ale z obavy, že budou zbytečně okradeni.
8 K ponižovanému buď velkodušný
a nepomíjej ho, když činíš milosrdenství.
9 Podle přikázání se ujmi chudého
a v jeho nouzi ho neodháněj s prázdnou.
10 Nelituj peněz pro bratra a přítele,
nenech je zničit rzí v úkrytu pod kamenem.
11 Svůj poklad si ulož tak, jak přikazuje Nejvyšší,
a prospěje ti víc nežli zlato.
12 Do svých pokladnic si uzavírej milosrdenství,
to tě vytrhne z každého neštěstí.
13 Bude za tebe bojovat proti nepříteli
lépe než silný štít a těžké kopí.
14 Dobrý člověk se zaručí za bližního,
kdo ztratil stud, ten ho nechá na holičkách.
15 Nezapomeň na laskavost ručitele,
vždyť se osobně za tebe zasadil.
16 Hříšník připraví ručitele o majetek,
nevděčník nechá svého zachránce na holičkách.
17 Ručení zahubilo mnoho řádných lidí,
otřáslo jimi jako mořské vlnobití.
18 Bohaté muže zbavilo domova,
že se museli potloukat u cizích pronárodů.
19 Hříšník propadne ručení
a kdo se žene za ziskem, propadne soudům.
20 Ujímej se bližního, jak jen můžeš,
ale dej přitom pozor, abys na to nedoplatil!
21 Hlavní věc pro život je voda, chléb a oděv,
i dům, který poskytuje soukromí.
22 Lepší je život chudáka pod vlastní dřevěnou střechou
než vybrané lahůdky u cizích lidí.
23 Ať máš málo nebo nadbytek, buď spokojen,
abys neuslyšel výtku, že jsi jen host.
24 Zlý je to život, toulat se od domu k domu;
kde jsi hostem, nesmíš otevřít ústa.
25 Pohostíš, dáš napít, ani ti nepoděkují,
ba ještě uslyšíš trpká slova:
26 „Jdi, cizinče, připravit mi stůl,
a máš-li co po ruce, dej mi najíst.“
27 „Ustup, cizinče, před vzácnějším hostem,
přišel mi host, můj bratr, a dům potřebuji pro něho.“
28 Pro rozumného člověka je těžké
poslouchat výtky od domácích a urážky od věřitele.
Sírachovec, kapitola 30
1 Kdo miluje svého syna, má na něho stále připraveny důtky,
aby z něj měl nakonec radost.
2 Kdo kárá svého syna, bude mít z něho prospěch
a mezi známými se jím bude chlubit.
3 Kdo učí svého syna, vzbuzuje závist nepřítele,
ale před přáteli se bude z něho veselit.
4 Skonal-li jeho otec, jako by nezemřel;
vždyť po sobě zanechal sobě podobného.
5 Za svého života ho viděl a radoval se,
při svém skonu neměl zármutek.
6 Zanechal po sobě toho, kdo vykoná pomstu nad nepřáteli
a splatí dobrodiní přátelům.
7 Kdo hýčká syna, bude si ovazovat rány,
a jeho nitro zachvátí děs, kdykoli syn vykřikne.
8 Nezkrocený kůň se stane neovladatelným,
syn ponechaný sobě stane se tvrdohlavým.
9 Mazli se s dítětem a nažene ti strach,
hrej si s ním a způsobí ti zármutek.
10 Nesměj se se synem, abys s ním neměl trápení
a nakonec neskřípal zuby.
11 Nedávej mu v mládí volnost.
12 Ohýbej mu šíji hned v mládí
a bij ho přes boky, dokud je nedospělý,
aby se nestal neovladatelným a neposlušným.
13 Vychovávej svého syna a pracuj na něm,
abys nepřišel k úrazu pro jeho hanebnost.
14 Lepší je zdravý a zdatný chudák
než boháč trápený neduhy těla.
15 Zdraví a svěžest je lepší než všechno zlato
a statné tělo lepší než nezměrný blahobyt.
16 Není lepšího bohatství nad zdraví těla,
ani potěšení nad radost srdce.
17 Lepší je smrt než trpký život
a věčný odpočinek než trvalá nemoc.
18 Dobroty předložené před uzavřená ústa
jsou jako pokrmy kladené na hrob.
19 Co je platná oběť modle?
Vždyť nemůže jíst a nemá čich.
Tak je to s tím,
kdo je nemocemi stíhán od Hospodina.
20 Dívá se na dobroty a vzdychá,
jako si posteskne kleštěnec, když objímá pannu.
21 Nepoddávej se zármutku
a netýrej se starostmi.
22 Radost srdce je život člověka,
veselí prodlužuje věk.
23 Dopřávej si a potěš tak své srdce,
daleko od sebe zapuď zármutek.
Vždyť zármutek mnohé zahubil
a žádný užitek z něho není.
24 Závist a hněv ubírají dny
a starost přivádí předčasně stáří.
25 Rozjasněnému srdci dobře chutná,
může plně vychutnat to, co jí.
Sírachovec, kapitola 31
1 Nespavost kvůli bohatství působí chřadnutí těla,
a starost o ně zahání spánek.
2 Starost v době bdění nedá člověku zdřímnout,
a těžká nemoc probouzí ze spánku.
3 Boháč se namáhá shromažďováním majetku,
a odpočívá-li, sytí se svými rozkošemi.
4 Chuďas se namáhá při skrovném živobytí,
a odpočívá-li, upadá do bídy.
5 Kdo miluje zlato, nedojde ospravedlnění,
kdo se honí za prospěchem, dostane se na scestí.
6 Mnozí ztroskotali kvůli zlatu,
slepě se řítili do záhuby
a ti, kdo důvěřují perlám,
nemohli se zachránit v den hněvu.
7 Zlato je pastí svým ctitelům,
každý nemoudrý se do ní chytí.
8 Blaze bohatému, který zůstává bez úhony
a za zlatem se nepachtí.
9 Kdo je takový? Ať mu blahořečíme.
Vykonal ve svém lidu podivuhodné věci.
10 Kdo obstál v pokušení a zůstal neporušený?
Bude to jeho chloubou.
Kdo se mohl dopouštět přestupků, ale nedopustil se jich,
kdo mohl činit zlé, ale neučinil to?
11 Jeho štěstí je zajištěno
a o jeho milosrdných činech se bude vypravovat v shromáždění.
12 Zasedls k bohatému stolu?
Neotvírej lačně svá ústa
a neříkej: „Je na něm toho tolik!“
13 Pamatuj, že ničemné oko je neštěstím;
co horšího bylo stvořeno než takové oko?
Proto vzdychá po všem, co vidí.
14 Nenatahuj ruku po tom, nač pohleděl druhý,
netlač se s ním u mísy!
15 Hleď podle sebe pochopit úmysly svého bližního
a při každém činu uvažuj!
16 Co ti předloží, pojídej jako člověk,
nejez hltavě, aby ses nezprotivil.
17 Ukázněně přestaň první,
nebuď nenasytný, ať nepohoršuješ.
18 Sedíš-li u stolu mezi četnými hosty,
nenatahuj svou ruku jako první.
19 Jak málo stačí ukázněnému člověku!
Nevzdychá potom na lůžku.
20 Kdo se nepřecpává, má zdravý spánek,
ráno vstává se svěží myslí.
Nenasytný však trpí nespavostí,
bolestmi žlučníku a zvracením.
21 Jestliže jsi byl donucen jíst přes míru,
vstaň, vyzvracej se v ústraní a uleví se ti.
22 Poslyš mě, synu, a nepohrdej mnou,
nakonec shledáš, jak pravdivá jsou má slova.
Buď umírněný ve všem, co děláš,
a žádná nemoc tě nepotká.
23 Skvělého hostitele bude chválit každý ret,
bude to věrohodné svědectví o jeho štědrosti.
24 Proti skoupému však bude město reptat;
svědectví o jeho lakotě bude přísné.
25 Při pití vína nechtěj dělat hrdinu,
víno už mnohé zahubilo.
26 V peci se zkouší, jak je železo zakaleno,
podobně víno vyzkouší srdce, když se holedbaví přou.
27 Víno je pro lidi jako sám život,
pokud je piješ s mírou.
Jaký je život, když schází víno?
Bylo stvořeno lidem pro radost.
28 Obveselením srdce a radostí duše
je víno, které se pije střídmě ve vhodnou chvíli.
29 Trpkostí duši je víno, které se pije nad míru,
vede jen k urážkám a pomstychtivosti.
30 Opilost naplňuje nemoudrého hněvem, až padne,
zbavuje síly a způsobuje rány.
31 Při pití vína bližního nekárej
a nepohrdej jím, když je rozjařený.
Nečastuj ho výčitkami
a nevháněj do úzkých vymáháním dluhu.
„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem.
Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Kdo činí milosrdenství, půjčuje bližnímu,
kdo mu podává pomocnou ruku, plní přikázání.
2 Půjč bližnímu, když potřebuje,
a včas také bližnímu navrať!
3 Dodrž své slovo, buď spolehlivý v jednání s ním
a vždycky dosáhneš, co budeš potřebovat.
4 Mnozí mají půjčenou věc za nalezenou
a působí tak nesnáze těm, kdo jim pomohli.
5 Dokud nedostane, líbá člověku ruce,
o peníze bližnímu pokorně říká.
Ale když má vrátit, otálí,
trapně se vymlouvá
a svaluje vinu na krátkost lhůty.
6 I když však může zaplatit, přinese sotva polovinu,
a bude to počítat, jako by šlo o věc jím nalezenou.
Nemůže-li splatit, okrade bližního o jeho peníze
a zbytečně si z něho udělá nepřítele.
Odplatí mu kletbami a nadávkami,
místo úcty mu odplatí urážkou.
7 A tak mnozí odmítli půjčit ne ze zlé vůle,
ale z obavy, že budou zbytečně okradeni.
8 K ponižovanému buď velkodušný
a nepomíjej ho, když činíš milosrdenství.
9 Podle přikázání se ujmi chudého
a v jeho nouzi ho neodháněj s prázdnou.
10 Nelituj peněz pro bratra a přítele,
nenech je zničit rzí v úkrytu pod kamenem.
11 Svůj poklad si ulož tak, jak přikazuje Nejvyšší,
a prospěje ti víc nežli zlato.
12 Do svých pokladnic si uzavírej milosrdenství,
to tě vytrhne z každého neštěstí.
13 Bude za tebe bojovat proti nepříteli
lépe než silný štít a těžké kopí.
14 Dobrý člověk se zaručí za bližního,
kdo ztratil stud, ten ho nechá na holičkách.
15 Nezapomeň na laskavost ručitele,
vždyť se osobně za tebe zasadil.
16 Hříšník připraví ručitele o majetek,
nevděčník nechá svého zachránce na holičkách.
17 Ručení zahubilo mnoho řádných lidí,
otřáslo jimi jako mořské vlnobití.
18 Bohaté muže zbavilo domova,
že se museli potloukat u cizích pronárodů.
19 Hříšník propadne ručení
a kdo se žene za ziskem, propadne soudům.
20 Ujímej se bližního, jak jen můžeš,
ale dej přitom pozor, abys na to nedoplatil!
21 Hlavní věc pro život je voda, chléb a oděv,
i dům, který poskytuje soukromí.
22 Lepší je život chudáka pod vlastní dřevěnou střechou
než vybrané lahůdky u cizích lidí.
23 Ať máš málo nebo nadbytek, buď spokojen,
abys neuslyšel výtku, že jsi jen host.
24 Zlý je to život, toulat se od domu k domu;
kde jsi hostem, nesmíš otevřít ústa.
25 Pohostíš, dáš napít, ani ti nepoděkují,
ba ještě uslyšíš trpká slova:
26 „Jdi, cizinče, připravit mi stůl,
a máš-li co po ruce, dej mi najíst.“
27 „Ustup, cizinče, před vzácnějším hostem,
přišel mi host, můj bratr, a dům potřebuji pro něho.“
28 Pro rozumného člověka je těžké
poslouchat výtky od domácích a urážky od věřitele.
1 Kdo miluje svého syna, má na něho stále připraveny důtky,
aby z něj měl nakonec radost.
2 Kdo kárá svého syna, bude mít z něho prospěch
a mezi známými se jím bude chlubit.
3 Kdo učí svého syna, vzbuzuje závist nepřítele,
ale před přáteli se bude z něho veselit.
4 Skonal-li jeho otec, jako by nezemřel;
vždyť po sobě zanechal sobě podobného.
5 Za svého života ho viděl a radoval se,
při svém skonu neměl zármutek.
6 Zanechal po sobě toho, kdo vykoná pomstu nad nepřáteli
a splatí dobrodiní přátelům.
7 Kdo hýčká syna, bude si ovazovat rány,
a jeho nitro zachvátí děs, kdykoli syn vykřikne.
8 Nezkrocený kůň se stane neovladatelným,
syn ponechaný sobě stane se tvrdohlavým.
9 Mazli se s dítětem a nažene ti strach,
hrej si s ním a způsobí ti zármutek.
10 Nesměj se se synem, abys s ním neměl trápení
a nakonec neskřípal zuby.
11 Nedávej mu v mládí volnost.
12 Ohýbej mu šíji hned v mládí
a bij ho přes boky, dokud je nedospělý,
aby se nestal neovladatelným a neposlušným.
13 Vychovávej svého syna a pracuj na něm,
abys nepřišel k úrazu pro jeho hanebnost.
14 Lepší je zdravý a zdatný chudák
než boháč trápený neduhy těla.
15 Zdraví a svěžest je lepší než všechno zlato
a statné tělo lepší než nezměrný blahobyt.
16 Není lepšího bohatství nad zdraví těla,
ani potěšení nad radost srdce.
17 Lepší je smrt než trpký život
a věčný odpočinek než trvalá nemoc.
18 Dobroty předložené před uzavřená ústa
jsou jako pokrmy kladené na hrob.
19 Co je platná oběť modle?
Vždyť nemůže jíst a nemá čich.
Tak je to s tím,
kdo je nemocemi stíhán od Hospodina.
20 Dívá se na dobroty a vzdychá,
jako si posteskne kleštěnec, když objímá pannu.
21 Nepoddávej se zármutku
a netýrej se starostmi.
22 Radost srdce je život člověka,
veselí prodlužuje věk.
23 Dopřávej si a potěš tak své srdce,
daleko od sebe zapuď zármutek.
Vždyť zármutek mnohé zahubil
a žádný užitek z něho není.
24 Závist a hněv ubírají dny
a starost přivádí předčasně stáří.
25 Rozjasněnému srdci dobře chutná,
může plně vychutnat to, co jí.
1 Nespavost kvůli bohatství působí chřadnutí těla,
a starost o ně zahání spánek.
2 Starost v době bdění nedá člověku zdřímnout,
a těžká nemoc probouzí ze spánku.
3 Boháč se namáhá shromažďováním majetku,
a odpočívá-li, sytí se svými rozkošemi.
4 Chuďas se namáhá při skrovném živobytí,
a odpočívá-li, upadá do bídy.
5 Kdo miluje zlato, nedojde ospravedlnění,
kdo se honí za prospěchem, dostane se na scestí.
6 Mnozí ztroskotali kvůli zlatu,
slepě se řítili do záhuby
a ti, kdo důvěřují perlám,
nemohli se zachránit v den hněvu.
7 Zlato je pastí svým ctitelům,
každý nemoudrý se do ní chytí.
8 Blaze bohatému, který zůstává bez úhony
a za zlatem se nepachtí.
9 Kdo je takový? Ať mu blahořečíme.
Vykonal ve svém lidu podivuhodné věci.
10 Kdo obstál v pokušení a zůstal neporušený?
Bude to jeho chloubou.
Kdo se mohl dopouštět přestupků, ale nedopustil se jich,
kdo mohl činit zlé, ale neučinil to?
11 Jeho štěstí je zajištěno
a o jeho milosrdných činech se bude vypravovat v shromáždění.
12 Zasedls k bohatému stolu?
Neotvírej lačně svá ústa
a neříkej: „Je na něm toho tolik!“
13 Pamatuj, že ničemné oko je neštěstím;
co horšího bylo stvořeno než takové oko?
Proto vzdychá po všem, co vidí.
14 Nenatahuj ruku po tom, nač pohleděl druhý,
netlač se s ním u mísy!
15 Hleď podle sebe pochopit úmysly svého bližního
a při každém činu uvažuj!
16 Co ti předloží, pojídej jako člověk,
nejez hltavě, aby ses nezprotivil.
17 Ukázněně přestaň první,
nebuď nenasytný, ať nepohoršuješ.
18 Sedíš-li u stolu mezi četnými hosty,
nenatahuj svou ruku jako první.
19 Jak málo stačí ukázněnému člověku!
Nevzdychá potom na lůžku.
20 Kdo se nepřecpává, má zdravý spánek,
ráno vstává se svěží myslí.
Nenasytný však trpí nespavostí,
bolestmi žlučníku a zvracením.
21 Jestliže jsi byl donucen jíst přes míru,
vstaň, vyzvracej se v ústraní a uleví se ti.
22 Poslyš mě, synu, a nepohrdej mnou,
nakonec shledáš, jak pravdivá jsou má slova.
Buď umírněný ve všem, co děláš,
a žádná nemoc tě nepotká.
23 Skvělého hostitele bude chválit každý ret,
bude to věrohodné svědectví o jeho štědrosti.
24 Proti skoupému však bude město reptat;
svědectví o jeho lakotě bude přísné.
25 Při pití vína nechtěj dělat hrdinu,
víno už mnohé zahubilo.
26 V peci se zkouší, jak je železo zakaleno,
podobně víno vyzkouší srdce, když se holedbaví přou.
27 Víno je pro lidi jako sám život,
pokud je piješ s mírou.
Jaký je život, když schází víno?
Bylo stvořeno lidem pro radost.
28 Obveselením srdce a radostí duše
je víno, které se pije střídmě ve vhodnou chvíli.
29 Trpkostí duši je víno, které se pije nad míru,
vede jen k urážkám a pomstychtivosti.
30 Opilost naplňuje nemoudrého hněvem, až padne,
zbavuje síly a způsobuje rány.
31 Při pití vína bližního nekárej
a nepohrdej jím, když je rozjařený.
Nečastuj ho výčitkami
a nevháněj do úzkých vymáháním dluhu.