ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 391. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Sírachovec, kapitola 32

1 Ustanovili tě při hostině správcem? Nevyvyšuj se!

Buď mezi ostatními jako jeden z nich,

postarej se o ně a až potom si sedni.

2 Když uděláš všechno, cos byl povinen, přisedni,

aby ses s ostatními poveselil

a dostal věnec za dobré uspořádání.

3 Promluv, starče, tobě to přísluší,

ale mluv jen k věci a hudbě nepřekážej.

4 Kde je ji slyšet, neplýtvej řečmi,

nehraj si na moudrého v nepravý čas.

5 Pečeť z drahokamu se zlatou ozdobou

je hra hudebníků při pití vína.

6 Pečeť ze smaragdu ve zlaté obrubě

je hudba se zpěvem při lahodném vínu.

7 Promluv, mládenče, jen když musíš,

nanejvýš dvakrát, byl-lis otázán.

8 Buď v řeči stručný, málo slovy pověz mnoho,

buď jako ten, kdo ví, přitom však mlčí.

9 Jsi-li s velmoži, nechtěj se jim rovnat,

mluví-li druhý, netlachej o všem možném!

10 Před zahřměním předchází blesk,

skromného předejde obliba.

11 Včas přestaň a neotálej s odchodem,

pospíchej domů a nikde se nezdržuj.

12 Bav se tam a dělej, co se ti zlíbí,

ale nehřeš zpupným slovem.

13 A nadto dobrořeč tomu, který je tvým tvůrcem

a občerstvuje tě svým dobrodiním.

14 Kdo se bojí Hospodina, přijímá jeho kázeň,

kdo ho na úsvitě hledají, dojdou jeho zalíbení.

15 Kdo bádá v Zákoně, bude jím prostoupen,

ale pokrytec na něm klopýtne.

16 Kdo se bojí Hospodina, dojdou práva,

jeho úsudkům dají zazářit jako světlu.

17 Hříšný člověk se vyhýbá výtkám

a najde si výmluvu, jak se mu zachce.

18 Soudný člověk neopomene rozvažovat,

cizák a nadutec si z ničeho nic nedělají.

19 Nečiň nic, aniž ses poradil,

ať nemusíš po činu litovat.

20 Nechoď cestou, na níž jsou překážky,

ať neklopýtneš na kamenech.

21 Ani na cestě, kde úraz nehrozí, si nebuď jistý,

22 a měj se na pozoru i před svými dětmi.

23 Ať konáš cokoli, zůstaň věrný sám sobě,

neboť i v tom spočívá zachovávání přikázání.

24 Kdo je věrný Zákonu, dbá na přikázání,

kdo spolehl na Hospodina, neutrpí škodu.

Sírachovec, kapitola 33

1 Toho, kdo se bojí Hospodina, nepotká nic zlého,

z pokušení ho Bůh zase vysvobodí.

2 Moudrý muž nebude mít odpor k Zákonu,

kdo se však má k němu pokrytecky, je jako loď v bouři.

3 Člověk rozumný bude Zákonu důvěřovat,

shledá jej stejně spolehlivým jako věštbu posvátnými losy.

4 Připrav si řeč, chceš-li být slyšen,

a srovnej si myšlenky, dříve než odpovíš.

5 Nitro hlupáka je jako kolo u vozu

a jeho uvažování jako točící se osa.

6 Jako bujný hřebec je přítel posměváček,

řehtá pod každým, kdo na něj vsedne.

7 Čím vyniká jeden den nad druhým?

Vždyť každý den v roce má světlo od slunce.

8 Hospodinovým rozhodnutím byly dny rozděleny,

on rozlišil období a svátky.

9 Některé vyzvedl a posvětil,

jiné zařadil do počtu všedních dnů.

10 I všichni lidé jsou z hlíny, ze země byl stvořen Adam.

11 Hospodin je rozdělil podle svého všestranného uvážení

a určil jim odlišné cesty.

12 Některé požehnal a povýšil,

některé posvětil a postavil sobě blízko,

jiné proklel a pokořil a svrhl z jejich místa.

13 Jako hlína v rukou hrnčíře,

hnětená, jak on uzná za vhodné,

tak jsou lidé v rukou toho, kdo je jejich tvůrcem,

aby jim odplatil podle svého rozhodnutí.

14 Protikladem zla je dobro,

protikladem smrti je život,

podobně protikladem zbožného je hříšník.

15 Tak hleď na všechna díla Nejvyššího:

jsou vždy v páru, jedno je protikladem druhého.

16 Probudil jsem se jako poslední

a byl jako ten, kdo paběrkuje po vinařích.

17 Díky Hospodinovu požehnání jsem je dohonil

a vinný lis jsem naplnil jako každý vinař.

18 Vězte, že jsem se nenamáhal jen kvůli sobě,

ale pro všechny, kdo hledají poučení.

19 Slyšte mě, velmožové lidu,

představitelé shromáždění, pozorně poslouchejte!

20 Ani synovi nebo ženě, ani bratru nebo příteli

nedovol, aby tě dostali do své moci, dokud jsi živ.

Nikomu svůj majetek nepředávej,

abys toho nelitoval a nemusel se o něj znovu doprošovat.

21 Dokud žiješ a dýcháš,

neměň s jiným své postavení.

22 Je lépe, prosí-li děti tebe,

než abys ty musel vzhlížet k rukám svých synů.

23 Ponech si vedení při každém díle

a svou čest neposkvrňuj!

24 Až budou dny tvého života u konce,

ve chvíli skonání rozdej dědictví.

25 Píce, hůl a břímě oslu,

chléb, kázeň a práce otroku.

26 Zaměstnej otroka a budeš mít klid,

ponech mu volné ruce a bude hledat svobodu.

27 Jako jho s otěží ohýbají šíji,

tak kláda a výprask zlovolného otroka.

28 Ulož mu práci, ať nezahálí,

zahálka učí mnohé špatnosti.

29 Postav ho k práci, k níž se hodí;

nebude-li poslouchat, vsaď ho do okovů.

30 Nikoho však nepřetěžuj

a nekonej nic bez uvážení.

31 Máš-li otroka, jednej s ním jako se sobě rovným;

získal jsi ho za cenu krve.

32 Máš-li otroka, jednej s ním jako s bratrem,

vždyť ho budeš potřebovat jako sám sebe.

33 Budeš-li s ním však zle nakládat, opustí tě a uteče,

kde ho pak budeš hledat?

Sírachovec, kapitola 34

1 Nerozumný si dělá liché a klamné naděje,

sny budí v pošetilcích falešné představy.

2 Jako člověk lapající stín a honící se za větrem

je ten, kdo se drží snů.

3 Vidění ve snu je jako hledět do zrcadla:

jen obraz obličeje proti obličeji skutečnému.

4 Co čistého může vzejít z nečistého,

co pravdivého se může zrodit ze lži?

5 Na nic jsou věštby, hadačství a sny:

jsou jako blouznění ženy v porodních bolestech.

6 Nejsou-li poslány Nejvyšším jako navštívení,

nevěnuj jim pozornost.

7 Sny obloudily mnoho lidí

a padli ti, kteří v ně skládali naděje.

8 Zákon dojde k dokonalosti bez takového klamu,

i moudrost v hodnověrných ústech je dokonalá.

9 Kdo mnoho cestoval, mnoho poznal.

Kdo má mnoho zkušeností, bude mluvit rozumně.

10 Kdo nic nezakusil, málo ví,

ale kdo hodně cestoval, oplývá chytrostí.

11 Mnoho jsem viděl, když jsem byl na cestách,

porozuměl jsem víc, než umím povědět.

12 Často jsem byl ve smrtelném nebezpečí

a zachránil jsem se jen díky tomuto:

13 Duch těch, kteří se bojí Hospodina, bude žít,

vždyť jejich nadějí je jejich Zachránce.

14 Kdo se bojí Hospodina, nebude mít strach

a nebude se chvět, vždyť Hospodin je jeho nadějí.

15 Blaze duši toho, kdo se bojí Hospodina,

vždyť koho by se přidržel, o koho opřel?

16 Oči Hospodinovy hledí na ty, kteří ho milují.

On je jejich mocnou záštitou a silnou oporou,

skrýší před úpalem a poledním žárem,

ochranou před úrazem a pomocí v pádu.

17 Hospodin pozvedá duši, rozjasňuje oči,

dává zdraví, život i požehnání.

18 Obětovat z věcí pochybně nabytých znamená oběť zesměšnit,

dary svévolníků nedocházejí zalíbení.

19 Nejvyššímu se oběti svévolníků nelíbí,

neodpouští hříchy ani za sebevíce obětí.

20 Jako ten, kdo zabíjí syna před očima otce,

je ten, kdo přináší oběť z majetku chudých.

21 Mít nedostatek chleba, to je živobytí nuzných,

a kdo je oň připravuje, je vrah.

22 Kdo bere bližnímu obživu, zabíjí ho,

a kdo zadržuje mzdu nádeníkovi, prolévá krev.

23 Jeden buduje, druhý bourá;

co jiného jim to přinese než dřinu?

24 Jeden se modlí, druhý proklíná;

čí hlas vyslyší Panovník?

25 Kdo se omývá po dotyku mrtvoly, ale pak se jí znovu dotýká,

jaký má užitek ze své koupele?

26 Právě tak člověk, který se postil za své hříchy,

ale jde a znovu se jich dopouští:

Kdo vyslyší jeho modlitbu?

A nač mu bylo, že se pokořil?

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.