Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 393. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“Sírachovec, kapitola 38
1 Vzdávej lékaři patřičnou úctu, protože ho potřebuješ,
neboť i jeho stvořil Hospodin.
2 Od Nejvyššího má schopnost léčit
a od krále přijímá dary.
3 Lékařské vědění ho vyvyšuje,
i u velmožů sklízí obdiv.
4 Hospodin stvořil léčivé byliny ze země
a rozumný člověk se jich neodříká.
5 Což nezesládla voda dřevem,
aby byla poznána jeho síla?
6 On sám dal lidem vědění,
aby byl oslavován pro své obdivuhodné skutky.
7 Jimi léčí a tiší bolest,
lékárník z nich připravuje lék,
8 aby jeho skutky nevymizely
a na zemi aby byl stále jeho pokoj.
9 Synu, svou nemoc nepodceňuj,
ale pros Hospodina, a on tě uzdraví.
10 Zanech přestoupení, vztáhni ruce k dobru
a očisti srdce od každého hříchu.
11 Přinášej oběť zápalnou jako libou vůni
a oběť přídavnou z bílé mouky.
Přinášej jako oběť tuk, buď štědrý, jak jen můžeš.
12 Pak dej lékaři příležitost, vždyť i jeho stvořil Hospodin.
Ať není daleko od tebe, když ho potřebuješ;
13 někdy je úspěch v jejich rukou.
14 Vždyť i oni budou prosit Hospodina,
aby se jim podařilo přinést nemocnému úlevu
a uzdravení k záchraně života.
15 Kdo hřeší před tím, kdo je jeho tvůrcem,
ať padne do rukou lékaře.
16 Synu, nad mrtvými prolévej slzy
a začni naříkat jako ten, kdo velmi trpí.
Postarej se o jeho tělo, jak náleží,
a nezanedbej jeho pohřeb.
17 V hořkém pláči a úpěnlivém nářku zachovávej dny smutku, jak se sluší,
jeden den nebo dva, aby tě nepomlouvali,
a pak se dej potěšit v zármutku.
18 Ze zármutku totiž vzniká smrt,
zármutek v srdci podlamuje sílu.
19 Přijde-li neštěstí, zármutek časem přejde,
ale životní úděl chudáka nepřestává deptat srdce.
20 Své srdce nevydávej na pospas zármutku,
zažeň jej tím, že si pomyslíš na svůj vlastní konec.
21 Nezapomeň, že cesta nevede zpět,
mrtvému nepomůžeš a sobě jen uškodíš.
22 Pamatuj: „Jaký soud byl vynesen nade mnou,
takový bude i nad tebou,
nade mnou včera, nad tebou dnes.“
23 Když mrtvý odpočívá, ať odpočívá i vzpomínka na něho,
nech se brzy potěšit, když jeho duch odešel.
24 Moudrost písaře roste ve volné chvíli klidu,
a kdo je ušetřen starostí, může se věnovat moudrosti.
25 Jak se může věnovat moudrosti ten, kdo drží pluh,
a kdo se pyšní bodcem na dobytek?
Popohání stádo, je zaměstnán prací pro ně
a vypráví o mladých býčcích.
26 Má plnou hlavu toho, jak vést brázdy,
a nespí kvůli krmení jalovic.
27 Tak je to s každým řemeslníkem a mistrem,
který pracuje v noci jako ve dne.
Ti, kdo vyrývají pečetní prsteny,
trpělivě tvoří rozmanité ozdoby.
Celým srdcem se snaží, aby obraz byl jako živý,
a nespí dlouho do noci, aby dílo dokončili.
28 Podobně kovář, jenž stojí u kovadliny
a vyzná se v práci s kovem.
Oheň a dým mu vysušují tělo,
potýká se s žárem výhně,
zvuk kladiva ho ohlušuje,
očima při tom sleduje přesnost tvaru,
celým srdcem se snaží, aby dokončil dílo,
a nejde spát, dokud je nedokončil a neozdobil.
29 Stejně tak hrnčíř, který sedí u své práce
a nohama roztáčí hrnčířský kruh.
Je přeplněn starostmi o své dílo,
záleží mu totiž na tom, aby jeho výrobků byl dostatek.
30 Svýma rukama dává hlíně tvar,
nohama zdolává její tuhost,
celým srdcem se snaží, aby dokončil polevu,
a nejde spát proto, aby vyčistil pec.
31 Ti všichni se spolehli na své ruce
a každý si ve svém řemesle moudře počíná.
32 Bez nich není možné vybudovat město,
nejsou tam jako cizinci, nemusejí být stále na cestách.
33 Avšak do rady lidu nejsou voleni,
ve shromáždění nezaujímají přední místo,
nezasedají v soudcovském křesle,
v Zákoně a právu se nevyznají.
34 Nevykazují ani vzdělání ani znalosti práva
a v podobenstvích nejsou zběhlí,
ale přesto jsou oporou stvoření v tomto věku,
i když se jejich modlitba týká jen díla dne.
Sírachovec, kapitola 39
1 Naproti tomu ten, kdo se cele oddává přemítání v zákoně Nejvyššího,
bude vyhledávat moudrost všech předků
a bude se zabývat proroctvími,
2 bude zachovávat pořekadla proslulých mužů
a ozřejmí si smysl podobenství.
3 Bude vyhledávat skrytý smysl přísloví
a svůj čas věnuje luštění podobenství.
4 Mezi velmoži bude konat službu
a bude se objevovat před správci.
Zemí cizích pronárodů bude procházet,
neboť prozkoumal dobré i zlé věci mezi lidmi.
5 Své srdce upře hned zrána na Hospodina, který je jeho tvůrcem;
před Nejvyšším se pokoří,
otevře svá ústa v modlitbě
a bude prosit za své hříchy.
6 Bude-li to Hospodin, Bůh veliký, chtít,
naplní ho duchem rozumnosti.
Jako déšť nechá padat slova své moudrosti
a ve své modlitbě bude velebit Hospodina.
7 Bude spravovat své úmysly i znalosti
a bude uvažovat o skrytých věcech Hospodinových.
8 Ukáže, čemu se v Boží výchově naučil,
a bude se honosit zákonem Hospodinovy smlouvy.
9 Mnozí budou chválit jeho rozumnost
a ta nebude navěky vymazána z paměti.
Jeho památka nebude odstraněna
a jeho jméno bude žít od pokolení k pokolení.
10 O jeho moudrosti budou vypravovat pronárody
a shromáždění bude zvěstovat jeho chválu.
11 Bude-li dlouho živ, zanechá jméno slavnější než tisíce jiných,
vejde-li pak v odpočinutí, prospěje to jeho slávě.
12 Chci ještě uváženě vypravovat,
jsem toho plný jako měsíc v úplňku.
13 Poslyšte mne, zbožní synové, a rozkvetete jako růže, která roste u tekoucí vody.
14 Vydejte příjemnou vůni jako kadidlo a rozvijte se jako květ lilie.
Šiřte svou vůni a zpívejte píseň chvály,
dobrořečte Hospodinu za všechny jeho skutky!
15 Přiznejte velikost jeho jménu
a velebte ho chválami,
zpěvem rtů a citerami.
Velebte ho těmito slovy:
16 „Všechna díla Hospodinova jsou velmi krásná
a na jeho rozkaz se všechno děje v pravý čas.“
Nelze říkat: „Nač je toto a k čemu zas ono?“
V pravý čas se na to vše dozvíme odpověď.
17 Na jeho slovo se voda zastavila jako hráz,
vody se nahromadily na výrok jeho úst.
18 Na jeho rozkaz se děje všechno, co se mu líbí,
a není, kdo by mohl omezit jeho spasitelné dílo.
19 Skutky všeho tvorstva jsou před ním jako na dlani
a nic se nemůže skrýt před jeho očima.
20 Jeho pohled proniká všemi věky,
a nic nevzbuzuje jeho údiv.
21 Nelze říkat: „Nač je toto a k čemu zas ono?“
Všechno totiž bylo stvořeno ke svému účelu.
22 Jeho požehnání přikrylo vše jako řeka
a napojilo suchou zemi jako záplava.
23 Pronárody stihne jeho hněv,
jako když obrací zavlažovanou zemi v solné pláně.
24 Zbožným jsou jeho cesty rovné,
ale svévolníkům jsou plné překážek.
25 Dobré věci byly od počátku stvořeny pro dobré,
a špatné pro hříšníky.
26 Co člověk nejvíc potřebuje k životu, je:
voda, oheň, železo a sůl,
bílá pšeničná mouka, mléko a med,
šťáva z hroznů, olej a oděv.
27 Všechny ty věci jsou zbožným k dobrému,
ale hříšníkům se obrátí ke zlému.
28 Některé vichry byly stvořeny jako trest
a Bůh ve svém hněvu dal jejich běsnění sílu.
Až se naplní čas, svou sílu vybijí
a utiší hněv toho, kdo je rozpoutal.
29 Oheň, krupobití, hlad a smrt,
to všechno bylo stvořeno jako trest.
30 Zuby šelem, štíři, hadi
i trestající meč ke zkáze svévolníků 31 se budou radovat z jeho rozkazu,
pohotově připraveny, kdykoli jich bude potřebí,
ale když přijde jejich chvíle, jeho slovo nepřestoupí.
32 O tom všem jsem byl od počátku pevně přesvědčen,
uvažoval jsem o tom a zapsal:
33 „Všechna díla Hospodinova jsou dobrá
a všechno, co je potřebné, opatří včas.
34 Nelze říkat: ‚Toto je horší než ono,‘
neboť všechno ve svůj čas dojde uznání.
35 A nyní celým srdcem i ústy zpívejte chvály
a dobrořečte Hospodinovu jménu.“
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Vzdávej lékaři patřičnou úctu, protože ho potřebuješ,
neboť i jeho stvořil Hospodin.
2 Od Nejvyššího má schopnost léčit
a od krále přijímá dary.
3 Lékařské vědění ho vyvyšuje,
i u velmožů sklízí obdiv.
4 Hospodin stvořil léčivé byliny ze země
a rozumný člověk se jich neodříká.
5 Což nezesládla voda dřevem,
aby byla poznána jeho síla?
6 On sám dal lidem vědění,
aby byl oslavován pro své obdivuhodné skutky.
7 Jimi léčí a tiší bolest,
lékárník z nich připravuje lék,
8 aby jeho skutky nevymizely
a na zemi aby byl stále jeho pokoj.
9 Synu, svou nemoc nepodceňuj,
ale pros Hospodina, a on tě uzdraví.
10 Zanech přestoupení, vztáhni ruce k dobru
a očisti srdce od každého hříchu.
11 Přinášej oběť zápalnou jako libou vůni
a oběť přídavnou z bílé mouky.
Přinášej jako oběť tuk, buď štědrý, jak jen můžeš.
12 Pak dej lékaři příležitost, vždyť i jeho stvořil Hospodin.
Ať není daleko od tebe, když ho potřebuješ;
13 někdy je úspěch v jejich rukou.
14 Vždyť i oni budou prosit Hospodina,
aby se jim podařilo přinést nemocnému úlevu
a uzdravení k záchraně života.
15 Kdo hřeší před tím, kdo je jeho tvůrcem,
ať padne do rukou lékaře.
16 Synu, nad mrtvými prolévej slzy
a začni naříkat jako ten, kdo velmi trpí.
Postarej se o jeho tělo, jak náleží,
a nezanedbej jeho pohřeb.
17 V hořkém pláči a úpěnlivém nářku zachovávej dny smutku, jak se sluší,
jeden den nebo dva, aby tě nepomlouvali,
a pak se dej potěšit v zármutku.
18 Ze zármutku totiž vzniká smrt,
zármutek v srdci podlamuje sílu.
19 Přijde-li neštěstí, zármutek časem přejde,
ale životní úděl chudáka nepřestává deptat srdce.
20 Své srdce nevydávej na pospas zármutku,
zažeň jej tím, že si pomyslíš na svůj vlastní konec.
21 Nezapomeň, že cesta nevede zpět,
mrtvému nepomůžeš a sobě jen uškodíš.
22 Pamatuj: „Jaký soud byl vynesen nade mnou,
takový bude i nad tebou,
nade mnou včera, nad tebou dnes.“
23 Když mrtvý odpočívá, ať odpočívá i vzpomínka na něho,
nech se brzy potěšit, když jeho duch odešel.
24 Moudrost písaře roste ve volné chvíli klidu,
a kdo je ušetřen starostí, může se věnovat moudrosti.
25 Jak se může věnovat moudrosti ten, kdo drží pluh,
a kdo se pyšní bodcem na dobytek?
Popohání stádo, je zaměstnán prací pro ně
a vypráví o mladých býčcích.
26 Má plnou hlavu toho, jak vést brázdy,
a nespí kvůli krmení jalovic.
27 Tak je to s každým řemeslníkem a mistrem,
který pracuje v noci jako ve dne.
Ti, kdo vyrývají pečetní prsteny,
trpělivě tvoří rozmanité ozdoby.
Celým srdcem se snaží, aby obraz byl jako živý,
a nespí dlouho do noci, aby dílo dokončili.
28 Podobně kovář, jenž stojí u kovadliny
a vyzná se v práci s kovem.
Oheň a dým mu vysušují tělo,
potýká se s žárem výhně,
zvuk kladiva ho ohlušuje,
očima při tom sleduje přesnost tvaru,
celým srdcem se snaží, aby dokončil dílo,
a nejde spát, dokud je nedokončil a neozdobil.
29 Stejně tak hrnčíř, který sedí u své práce
a nohama roztáčí hrnčířský kruh.
Je přeplněn starostmi o své dílo,
záleží mu totiž na tom, aby jeho výrobků byl dostatek.
30 Svýma rukama dává hlíně tvar,
nohama zdolává její tuhost,
celým srdcem se snaží, aby dokončil polevu,
a nejde spát proto, aby vyčistil pec.
31 Ti všichni se spolehli na své ruce
a každý si ve svém řemesle moudře počíná.
32 Bez nich není možné vybudovat město,
nejsou tam jako cizinci, nemusejí být stále na cestách.
33 Avšak do rady lidu nejsou voleni,
ve shromáždění nezaujímají přední místo,
nezasedají v soudcovském křesle,
v Zákoně a právu se nevyznají.
34 Nevykazují ani vzdělání ani znalosti práva
a v podobenstvích nejsou zběhlí,
ale přesto jsou oporou stvoření v tomto věku,
i když se jejich modlitba týká jen díla dne.
1 Naproti tomu ten, kdo se cele oddává přemítání v zákoně Nejvyššího,
bude vyhledávat moudrost všech předků
a bude se zabývat proroctvími,
2 bude zachovávat pořekadla proslulých mužů
a ozřejmí si smysl podobenství.
3 Bude vyhledávat skrytý smysl přísloví
a svůj čas věnuje luštění podobenství.
4 Mezi velmoži bude konat službu
a bude se objevovat před správci.
Zemí cizích pronárodů bude procházet,
neboť prozkoumal dobré i zlé věci mezi lidmi.
5 Své srdce upře hned zrána na Hospodina, který je jeho tvůrcem;
před Nejvyšším se pokoří,
otevře svá ústa v modlitbě
a bude prosit za své hříchy.
6 Bude-li to Hospodin, Bůh veliký, chtít,
naplní ho duchem rozumnosti.
Jako déšť nechá padat slova své moudrosti
a ve své modlitbě bude velebit Hospodina.
7 Bude spravovat své úmysly i znalosti
a bude uvažovat o skrytých věcech Hospodinových.
8 Ukáže, čemu se v Boží výchově naučil,
a bude se honosit zákonem Hospodinovy smlouvy.
9 Mnozí budou chválit jeho rozumnost
a ta nebude navěky vymazána z paměti.
Jeho památka nebude odstraněna
a jeho jméno bude žít od pokolení k pokolení.
10 O jeho moudrosti budou vypravovat pronárody
a shromáždění bude zvěstovat jeho chválu.
11 Bude-li dlouho živ, zanechá jméno slavnější než tisíce jiných,
vejde-li pak v odpočinutí, prospěje to jeho slávě.
12 Chci ještě uváženě vypravovat,
jsem toho plný jako měsíc v úplňku.
13 Poslyšte mne, zbožní synové, a rozkvetete jako růže, která roste u tekoucí vody.
14 Vydejte příjemnou vůni jako kadidlo a rozvijte se jako květ lilie.
Šiřte svou vůni a zpívejte píseň chvály,
dobrořečte Hospodinu za všechny jeho skutky!
15 Přiznejte velikost jeho jménu
a velebte ho chválami,
zpěvem rtů a citerami.
Velebte ho těmito slovy:
16 „Všechna díla Hospodinova jsou velmi krásná
a na jeho rozkaz se všechno děje v pravý čas.“
Nelze říkat: „Nač je toto a k čemu zas ono?“
V pravý čas se na to vše dozvíme odpověď.
17 Na jeho slovo se voda zastavila jako hráz,
vody se nahromadily na výrok jeho úst.
18 Na jeho rozkaz se děje všechno, co se mu líbí,
a není, kdo by mohl omezit jeho spasitelné dílo.
19 Skutky všeho tvorstva jsou před ním jako na dlani
a nic se nemůže skrýt před jeho očima.
20 Jeho pohled proniká všemi věky,
a nic nevzbuzuje jeho údiv.
21 Nelze říkat: „Nač je toto a k čemu zas ono?“
Všechno totiž bylo stvořeno ke svému účelu.
22 Jeho požehnání přikrylo vše jako řeka
a napojilo suchou zemi jako záplava.
23 Pronárody stihne jeho hněv,
jako když obrací zavlažovanou zemi v solné pláně.
24 Zbožným jsou jeho cesty rovné,
ale svévolníkům jsou plné překážek.
25 Dobré věci byly od počátku stvořeny pro dobré,
a špatné pro hříšníky.
26 Co člověk nejvíc potřebuje k životu, je:
voda, oheň, železo a sůl,
bílá pšeničná mouka, mléko a med,
šťáva z hroznů, olej a oděv.
27 Všechny ty věci jsou zbožným k dobrému,
ale hříšníkům se obrátí ke zlému.
28 Některé vichry byly stvořeny jako trest
a Bůh ve svém hněvu dal jejich běsnění sílu.
Až se naplní čas, svou sílu vybijí
a utiší hněv toho, kdo je rozpoutal.
29 Oheň, krupobití, hlad a smrt,
to všechno bylo stvořeno jako trest.
30 Zuby šelem, štíři, hadi
i trestající meč ke zkáze svévolníků 31 se budou radovat z jeho rozkazu,
pohotově připraveny, kdykoli jich bude potřebí,
ale když přijde jejich chvíle, jeho slovo nepřestoupí.
32 O tom všem jsem byl od počátku pevně přesvědčen,
uvažoval jsem o tom a zapsal:
33 „Všechna díla Hospodinova jsou dobrá
a všechno, co je potřebné, opatří včas.
34 Nelze říkat: ‚Toto je horší než ono,‘
neboť všechno ve svůj čas dojde uznání.
35 A nyní celým srdcem i ústy zpívejte chvály
a dobrořečte Hospodinovu jménu.“