Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 397. den čtení Přehled čtení„Bože, který oživuješ,
chci se vystavit působení tvého slova.
Otevři mé oči a uši,
abych tvému slovu rozuměl.
Otevři mé srdce,
aby se mne tvé slovo dotklo.
Otevři mé ruce,
aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné.
Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha.
Amen.“Sírachovec, kapitola 46
1 Udatný v boji byl Jozue, syn Núnův,
Mojžíšův nástupce v proroctvích.
Už svým jménem se stal velikým zachráncem vyvolených Božích:
potrestal nepřátele, kteří je napadli,
a Izraele uvedl do jeho dědictví.
2 Jak se proslavil, když pozdvihl pravici
a vytasil meč proti městům!
3 Kdo před ním kdy tak stál?
Vždyť vedl Hospodinovy boje.
4 Což nebylo na pokyn jeho ruky zastaveno slunce
a jeden den nebyl jako dva?
5 Vzýval nejvyššího Panovníka,
když ho ze všech stran tísnili nepřátelé,
a veliký Hospodin ho vyslyšel;
zasáhl mohutnou sprškou kamenného krupobití.
6 Rozpoutal válku proti cizímu pronárodu
a na bétchorónské stráni rozdrtil protivníky,
aby pronárody poznaly jeho plnou výzbroj,
a uvědomily si, že svou válku vede před Hospodinem.
7 Poslušně následoval Panovníka.
Už za dnů Mojžíšových prokazoval milosrdenství,
on i Káleb, syn Jefunův,
když stáli před shromážděním,
když odvraceli lid od hříchu
a umlčovali jeho zlobné reptání.
8 Ti dva byli zachráněni z počtu šesti set tisíc bojovníků,
aby je dovedli do jejich dědictví,
do země oplývající mlékem a medem.
9 Kálebovi dal Hospodin sílu,
a ta mu zůstala až do stáří,
aby vystoupil na výšiny zaslíbené země,
jež jeho potomstvo dostalo za dědičný podíl,
10 aby všichni synové Izraele viděli,
že je dobré následovat Hospodina.
11 Také soudcové, v pořadí jak jsou jejich jména uvedena,
se svým srdcem nezpronevěřili
a neodvrátili od Hospodina;
za to si zaslouží, aby jejich památka byla požehnaná.
12 Jejich kosti ať vypučí tam, kde odpočívají,
a jméno těch, kteří došli slávy,
ať se obnovuje v synech.
13 Samuel, milovaný Hospodinem,
prorok Hospodinův, zřídil království
a pomazal vládce nad jeho lidem.
14 Soudil pospolitost podle Hospodinova zákona,
a Hospodin shlédl na Jákoba.
15 Pro svou věrnost byl uznán za proroka,
v jeho řečech se prokázalo, že se drží věrně vidění.
16 Když ho nepřátelé tísnili ze všech stran,
vzýval Panovníka Hospodina a obětoval sajícího beránka.
17 Tu zahřměl z nebe Hospodin,
v mohutné ozvěně dal zaznít svému hlasu
18 a potřel vůdce Týřanů
i všechny vládce Pelištejců.
19 Dříve než mu nastal čas věčného spánku,
dosvědčil před Hospodinem a jeho pomazaným:
„Nikomu jsem nikdy nevzal majetek, ba ani jeho opánky.“
A nikdo ho neobžaloval.
20 Prorokoval i poté, co zesnul,
a předpověděl králi jeho konec;
pozdvihl ze země svůj prorocký hlas,
aby vyhladil nepravost lidu.
Sírachovec, kapitola 47
1 Po něm povstal Nátan,
aby se stal prorokem za vlády Davidovy.
2 Jako se tuk odděluje od pokojné oběti,
tak i David od synů Izraele.
3 Se lvy si hrál jako s kůzlaty
a s medvědy jako s beránky.
4 Což ve svém mládí nezabil obra
a nezbavil lid pohany,
když napřáhl ruku s kamenem v praku
a srazil pyšného Goliáše?
5 Vzýval totiž Hospodina, Nejvyššího,
a ten dal jeho pravici sílu,
aby zdolal onoho válečníka zkušeného v boji
a vyvýšil roh svého lidu.
6 Tak ho oslavovali jako vítěze nad desetitisíci,
vzdávali mu chválu, svolávali na něho Hospodinova požehnání,
když byl ozdoben korunou slávy;
7 to všechno proto, že potřel nepřátele vůkol
a rozdrtil nápor Pelištejců;
srazil jejich roh, jak je tomu až do dnešního dne.
8 Při každém svém činu velebil Svatého, Nejvyššího,
a oslavoval jej.
Celým svým srdcem zpíval žalmy
a miloval toho, kdo je jeho tvůrcem.
9 Ustanovil zpěváky při oltáři,
aby z jejich úst zněly libé písně.
10 Svátkům dodal lesk
a slavnostní chvíle vybavil dokonalou nádherou,
aby bylo při nich oslavováno svaté jméno Boží
a aby svatyně od časného rána zvučela chválou.
11 Hospodin prominul jeho hříchy
a na věky vyvýšil jeho roh;
obdařil ho královskou smlouvou
a trůnem slávy v Izraeli.
12 Jeho nástupcem se stal syn rozumný,
který díky svému otci žil v bezpečí.
13 Šalomoun kraloval v pokojných časech.
Bůh mu dopřál klid zbraní na všech stranách,
aby mohl vystavět dům jeho jménu
a zbudovat svatyni trvající na věky.
14 „Jak jsi byl již ve svém mládí moudrý,
jako řeka naplněn prozíravostí!
15 Tvá duše obsáhla celou zemi,
naplnil jsi ji podobenstvími a jinotaji.
16 Daleko na ostrovy proniklo tvé jméno
a byl jsi milován pro svůj pokoj.
17 Tvé písně, přísloví, podobenství
a tvé odpovědi uváděly v úžas celý svět.
18 Ve jménu Hospodina, Boha,
který se nazývá Bůh Izraele,
nashromáždil jsi zlata jako cínu
a stříbra sis opatřil tolik jako olova.
19 Měl jsi však slabost pro ženy
a dovolil jsi jim, aby vládly tvým tělem.
20 Poskvrnil jsi tak svou slávu
a způsobil úhonu svému potomstvu;
přivolal jsi Boží hněv na své děti
a zavinil, že bolestně truchlily nad tvou pošetilostí.“
21 Vladařství se rozdvojilo,
z Efrajima vzešlo vzdorokrálovství.
22 Hospodin však nechtěl zanechat svého milosrdenství,
nechtěl, aby zaniklo něco z jeho slov,
nechtěl vyhladit potomky svého vyvoleného
a zničit potomstvo toho, který ho miloval.
Jákobovi nechal zbytek lidu,
odnoži z Davidova kořene dal přežít.
23 Když Šalomoun ulehl ke svým otcům,
zanechal po sobě ze svého potomstva
vtělenou lidskou nedovtipnost, hlupáka Rechabeáma,
který svým mdlým rozhodováním vyvolal odpor lidu.
24 Potom Jarobeám, syn Nebatův, svedl Izraele k hříchu
a Efrajima zavedl na cestu hříšnosti.
Jejich hříchy se natolik rozmnožily,
že byli vyhnáni ze své země.
25 Vyhledávali kdejakou zvrácenost,
až je stihl trest.
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Udatný v boji byl Jozue, syn Núnův,
Mojžíšův nástupce v proroctvích.
Už svým jménem se stal velikým zachráncem vyvolených Božích:
potrestal nepřátele, kteří je napadli,
a Izraele uvedl do jeho dědictví.
2 Jak se proslavil, když pozdvihl pravici
a vytasil meč proti městům!
3 Kdo před ním kdy tak stál?
Vždyť vedl Hospodinovy boje.
4 Což nebylo na pokyn jeho ruky zastaveno slunce
a jeden den nebyl jako dva?
5 Vzýval nejvyššího Panovníka,
když ho ze všech stran tísnili nepřátelé,
a veliký Hospodin ho vyslyšel;
zasáhl mohutnou sprškou kamenného krupobití.
6 Rozpoutal válku proti cizímu pronárodu
a na bétchorónské stráni rozdrtil protivníky,
aby pronárody poznaly jeho plnou výzbroj,
a uvědomily si, že svou válku vede před Hospodinem.
7 Poslušně následoval Panovníka.
Už za dnů Mojžíšových prokazoval milosrdenství,
on i Káleb, syn Jefunův,
když stáli před shromážděním,
když odvraceli lid od hříchu
a umlčovali jeho zlobné reptání.
8 Ti dva byli zachráněni z počtu šesti set tisíc bojovníků,
aby je dovedli do jejich dědictví,
do země oplývající mlékem a medem.
9 Kálebovi dal Hospodin sílu,
a ta mu zůstala až do stáří,
aby vystoupil na výšiny zaslíbené země,
jež jeho potomstvo dostalo za dědičný podíl,
10 aby všichni synové Izraele viděli,
že je dobré následovat Hospodina.
11 Také soudcové, v pořadí jak jsou jejich jména uvedena,
se svým srdcem nezpronevěřili
a neodvrátili od Hospodina;
za to si zaslouží, aby jejich památka byla požehnaná.
12 Jejich kosti ať vypučí tam, kde odpočívají,
a jméno těch, kteří došli slávy,
ať se obnovuje v synech.
13 Samuel, milovaný Hospodinem,
prorok Hospodinův, zřídil království
a pomazal vládce nad jeho lidem.
14 Soudil pospolitost podle Hospodinova zákona,
a Hospodin shlédl na Jákoba.
15 Pro svou věrnost byl uznán za proroka,
v jeho řečech se prokázalo, že se drží věrně vidění.
16 Když ho nepřátelé tísnili ze všech stran,
vzýval Panovníka Hospodina a obětoval sajícího beránka.
17 Tu zahřměl z nebe Hospodin,
v mohutné ozvěně dal zaznít svému hlasu
18 a potřel vůdce Týřanů
i všechny vládce Pelištejců.
19 Dříve než mu nastal čas věčného spánku,
dosvědčil před Hospodinem a jeho pomazaným:
„Nikomu jsem nikdy nevzal majetek, ba ani jeho opánky.“
A nikdo ho neobžaloval.
20 Prorokoval i poté, co zesnul,
a předpověděl králi jeho konec;
pozdvihl ze země svůj prorocký hlas,
aby vyhladil nepravost lidu.
1 Po něm povstal Nátan,
aby se stal prorokem za vlády Davidovy.
2 Jako se tuk odděluje od pokojné oběti,
tak i David od synů Izraele.
3 Se lvy si hrál jako s kůzlaty
a s medvědy jako s beránky.
4 Což ve svém mládí nezabil obra
a nezbavil lid pohany,
když napřáhl ruku s kamenem v praku
a srazil pyšného Goliáše?
5 Vzýval totiž Hospodina, Nejvyššího,
a ten dal jeho pravici sílu,
aby zdolal onoho válečníka zkušeného v boji
a vyvýšil roh svého lidu.
6 Tak ho oslavovali jako vítěze nad desetitisíci,
vzdávali mu chválu, svolávali na něho Hospodinova požehnání,
když byl ozdoben korunou slávy;
7 to všechno proto, že potřel nepřátele vůkol
a rozdrtil nápor Pelištejců;
srazil jejich roh, jak je tomu až do dnešního dne.
8 Při každém svém činu velebil Svatého, Nejvyššího,
a oslavoval jej.
Celým svým srdcem zpíval žalmy
a miloval toho, kdo je jeho tvůrcem.
9 Ustanovil zpěváky při oltáři,
aby z jejich úst zněly libé písně.
10 Svátkům dodal lesk
a slavnostní chvíle vybavil dokonalou nádherou,
aby bylo při nich oslavováno svaté jméno Boží
a aby svatyně od časného rána zvučela chválou.
11 Hospodin prominul jeho hříchy
a na věky vyvýšil jeho roh;
obdařil ho královskou smlouvou
a trůnem slávy v Izraeli.
12 Jeho nástupcem se stal syn rozumný,
který díky svému otci žil v bezpečí.
13 Šalomoun kraloval v pokojných časech.
Bůh mu dopřál klid zbraní na všech stranách,
aby mohl vystavět dům jeho jménu
a zbudovat svatyni trvající na věky.
14 „Jak jsi byl již ve svém mládí moudrý,
jako řeka naplněn prozíravostí!
15 Tvá duše obsáhla celou zemi,
naplnil jsi ji podobenstvími a jinotaji.
16 Daleko na ostrovy proniklo tvé jméno
a byl jsi milován pro svůj pokoj.
17 Tvé písně, přísloví, podobenství
a tvé odpovědi uváděly v úžas celý svět.
18 Ve jménu Hospodina, Boha,
který se nazývá Bůh Izraele,
nashromáždil jsi zlata jako cínu
a stříbra sis opatřil tolik jako olova.
19 Měl jsi však slabost pro ženy
a dovolil jsi jim, aby vládly tvým tělem.
20 Poskvrnil jsi tak svou slávu
a způsobil úhonu svému potomstvu;
přivolal jsi Boží hněv na své děti
a zavinil, že bolestně truchlily nad tvou pošetilostí.“
21 Vladařství se rozdvojilo,
z Efrajima vzešlo vzdorokrálovství.
22 Hospodin však nechtěl zanechat svého milosrdenství,
nechtěl, aby zaniklo něco z jeho slov,
nechtěl vyhladit potomky svého vyvoleného
a zničit potomstvo toho, který ho miloval.
Jákobovi nechal zbytek lidu,
odnoži z Davidova kořene dal přežít.
23 Když Šalomoun ulehl ke svým otcům,
zanechal po sobě ze svého potomstva
vtělenou lidskou nedovtipnost, hlupáka Rechabeáma,
který svým mdlým rozhodováním vyvolal odpor lidu.
24 Potom Jarobeám, syn Nebatův, svedl Izraele k hříchu
a Efrajima zavedl na cestu hříšnosti.
Jejich hříchy se natolik rozmnožily,
že byli vyhnáni ze své země.
25 Vyhledávali kdejakou zvrácenost,
až je stihl trest.