ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 409. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Jób, kapitola 4

1 Na to navázal Elífaz Témanský slovy:

2 „Neponeseš těžce, zkusí-li to někdo s tebou mluvit?

Kdo se však dokáže zdržet domluv?

3 Hle, tys napomínal mnohé,

ruce ochablé jsi posiloval,

4 tvé domluvy pozvedaly klopýtajícího,

podlomená kolena jsi utvrzoval.

5 Teď došlo na tebe a těžce to neseš,

sotva tě to zasáhlo, hned naplněn jsi hrůzou.

6 Nedůvěřuješ už ve svou bohabojnost?

Nedává ti naději tvůj bezúhonný život?

7 Jen se rozpomeň, kdo z nevinných kdy zhynul?

Kde upadli přímí do záhuby?

8 Pokud jsem já viděl, jen ti, kdo se obírají ničemnostmi,

ti, kdo rozsívají trápení, je také sklidí.

9 Hynou Božím dechem,

když zavane jeho hněv, je s nimi konec.

10 Lev řve, kňučí mladý lvíček,

lvíčatům jsou zuby vyraženy.

11 Bez úlovku hyne lev

a lví mláďata se rozeběhnou.

12 Cosi se ke mně přikradlo,

mé ucho zachytilo šelest;

13 při přemítání o nočních viděních,

když na lidi se snáší mrákota,

14 přepadl mě strach a třásl jsem se,

všechny kosti se mi strachem chvěly,

15 když jakýsi duch mě míjel,

chlupy se mi zježily po těle.

16 Stanul –

ale jeho zjev jsem nerozeznal,

jen podoba jakási stanula před mým zrakem

a v tichu jsem slyšel hlas:

17 ‚Což je člověk spravedlivější než Bůh,

čistší muž než jeho Učinitel?‘

18 Nemůže-li věřit vlastním služebníkům,

shledává-li omylnost i na andělech,

19 tím spíš na těch, kteří přebývají ve hliněných domech

a svým základem tkví v prachu;

ty rozmáčkne snadněji než mola.

20 Než se setká ráno s večerem, už budou rozdrceni,

nežli si to uvědomí, navždy zhynou.

21 Bývá s nimi vytrženo i jejich stanové lano;

umírají, ale ne v moudrosti.

Jób, kapitola 5

1 Jen si volej, odpoví ti někdo?

Na koho ze svatých se obrátíš?

2 Pošetilce zabíjí vztek,

žárlivost usmrcuje prostoduché.

3 Viděl jsem, jak pošetilec zakořenil,

vím však, že jeho příbytek propadne zatracení,

4 jeho synům záchrana se vzdálí,

v bráně budou zdeptáni, nevysvobodí je nikdo.

5 Hladový sní jeho sklizeň, i z trní si ji vezme,

žízniví po jeho majetku baží.

6 Ničemnost přec nevzchází z prachu,

trápení neklíčí z půdy,

7 člověk je však zrozen pro trápení

a jiskry, aby létaly vzhůru.

8 Spíše bych se dotazoval Boha,

svoji záležitost předložil bych Bohu,

9 který dělá věci veliké a nevyzpytatelné,

nesčíslné divy:

10 Dává zemi déšť,

polím sesílá vláhu,

11 ponížené staví na vysoké místo,

zarmoucení docházejí spásy;

12 chytrákům však hatí plány,

aby jejich ruce neprovedly to, čeho jsou schopni;

13 moudré jejich chytrostí dovede lapit,

takže záměr potměšilců nadobro se zvrtne:

14 ve dne s temnotou se střetávají,

v pravé poledne tápou jak v noci;

15 ubožáka od meče zachraňuje,

z jejich úst a z jejich pevné ruky;

16 a tak nuzný má naději,

ale podlost musí zavřít ústa.

17 Věru, blaze člověku, jehož Bůh trestá;

kázeň Všemocného neodmítej.

18 On působí bolest, ale též obváže rány,

co rozdrtí, vyléčí svou rukou.

19 Z šesti soužení tě vysvobodí,

v sedmi nezasáhne tě nic zlého,

20 vykoupí tě ze smrti v čas hladu

a za války z moci meče,

21 před bičem jazyka budeš ukryt,

nebudeš se bát, až přijde zhouba,

22 vysměješ se zhoubě, hladomoru;

a neboj se zemské zvěře,

23 vždyť budeš mít smlouvu s kamením na poli

a polní zvěř bude žít pokojně s tebou,

24 shledáš, že je pokoj ve tvém stanu,

dohlédneš-li na svůj příbytek, neshledáš hříchu,

25 shledáš, že tvé potomstvo je četné,

tvoji potomci že jsou jak bylina země,

26 do hrobu sestoupíš ve zralosti,

jako se sváží požaté obilí ve svůj čas.

27 Hle, toto jsme vyzpytovali, tak je tomu.

Poslechni a sám to poznáš.“

Jób, kapitola 6

1 Jób na to odpověděl:

2 „Kéž by bylo dobře zváženo mé hoře

a mé neštěstí na vážky přiloženo!

3 Věru, těžší je než mořský písek,

že se mi až slova pletou,

4 neboť ve mně vězí střely Všemocného,

můj duch se napájí jejich jedem,

seřadily se proti mně hrůzy Boží.

5 Hýká snad divoký osel, když má mladou trávu,

bučí snad býk nad svou pící?

6 Což lze bez soli jíst něco mdlého?

Má nějakou chuť vaječný bílek?

7 Štítím se dotýkat toho,

co by můj chléb znečistilo.

8 Kéž přijde, oč žádám,

a kéž Bůh dá, v co naději skládám,

9 aby mě Bůh ráčil rozmáčknout jak mola,

pohnout rukou, odlomit mě z kmene.

10 Bylo by to pro mne ještě potěšením,

navzdor nelítostným bolestem bych poskakoval,

neboť slova Svatého jsem nezatajil.

11 Kde naberu sílu, abych to přečkal?

Kdy to skončí, abych to vydržel?

12 Je snad z kamene má síla

a mé tělo z bronzu?

13 Cožpak mi pomoci není?

Záchrana je mi odepřena?

14 Kdo své milosrdenství bližnímu odepírá,

ten opouští bázeň Všemocného.

15 Mí bratři jsou věrolomní, nestálí jak potok,

jak koryta potoků, které se vytrácejí,

16 jsou kalné od ledu,

když sníh nad nimi taje,

17 v čas léta se vypařují,

jeho žárem mizejí ze svého místa,

18 jen stružkami jejich tok se vine,

plynou v pustotu a zanikají.

19 Vyhlížely je karavany z Témy,

s nadějí k nim hleděly výpravy ze Šeby,

20 za své doufání však museli se stydět,

přišli k nim a zklamali se.

21 I vy jste teď, jako byste nebyli,

při tom děsném pohledu vás jala bázeň.

22 Řekl jsem snad: ‚Dejte mi‘

či: ‚Plaťte za mne vlastním zbožím‘

23 nebo: ‚Zachraňte mě z rukou protivníka‘

či snad: ‚Vykupte mě z rukou ukrutníků‘?

24 Poučte mě a já zmlknu,

vysvětlete mi, v čem jsem chybil.

25 Přímá slova mohou zjitřit ránu,

a co sledujete, že mi stále domlouváte?

26 Chcete mě snad kárat za má slova?

Cožpak mluví do větru ten, kdo si zoufá?

27 Věru, metáte los o sirotka,

svého druha jste ochotni prodat.

28 Buďte tak laskavi a obraťte se ke mně,

což bych vám mohl do očí lhát?

29 Zadržte, ať nespáchá se podlost,

zadržte, je tady ještě moje spravedlnost!

30 Což může být na mém jazyku nějaká podlost?

Nepozná mé patro to, co vede do neštěstí?

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.