Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 428. den čtení Přehled čtení„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo.
Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu.
Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu.
Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků.
Amen.“Ozeáš, Úvod ke knize Ozeáš
Ozeáš
1. Osobnost
Ozeáš (= zkr. Hošajah, tj. Hospodin zachraňuje) jako jediný z píšících proroků pochází ze severu, působí zhruba od r. 750 do doby před pádem Samaří; člověk velmi kultivovaný, znalý izraelských duchovních tradic; není známo jeho původní povolání, avšak kniha dává nahlédnout do osudů jeho manželství a rodiny.
2. Kniha
Oz 1 (biografické vyprávění) – prorok dostává příkaz oženit se s nevěstkou a mít s ní tři děti (všichni jmenováni); Oz 3 (autobiografické vyprávění) – příkaz znovu milovat cizoložnou ženu (tentokrát nejmenována)
Alegorický výklad popírá reálný základ těchto vyprávění – jde tu jen o obraz vztahu mezi Hospodinem a Izraelem; proti tomu mluví jak konkrétní údaje tak i neúčinnost Ozeášova kázání, pokud by nevycházelo z osobní zkušenosti.
Mluví-li se tu o skutečných událostech, pak zřejmě nejde o dvě různé ženy, nýbrž o jednu ženu a dvě životní období: Oz 1 – sňatek, Oz 2 – rozvod a rozhodnutí přijmout nevěrnou ženu zpět, Oz 3 – znovupřijetí realizováno; na prorokově životním údělu se přitom zračí vztah Hospodina a Izraele
Struktura knihy: Oz 1–3 (zmíněno výše); Oz 4–11 (obžaloba kněží a velmožů: předpověď trestu i naděje na spásu); Oz 12–14 (výroky spojené tématem věrné Boží lásky); text je dosti obtížný – porušený, s nezvyklými jazykovými hříčkami
Formace knihy – nejprve asi 3,1–4 a řada prorockých výroků v kap. 4–11, potom 1,2–9, kap. 2 a uspořádání zmíněných výroků; nakonec redakce a doplňky provedené v Judsku (snad až za Joziáše).
3. Poselství
Počínaje vůdčí vrstvou pranýřuje Oz zkaženost národa na rovině náboženské (scestný synkretismus), politické (zmatky jak ve vnitřní tak i vnější sféře) a sociální (křiklavá nerovnost a útlak).
Ke kritice používá Oz obrazu prostituce (zvrácený opak trvalé, opravdové lásky) a cizoložství (zrada na výlučném manželském svazku); Bůh ovšem nepřestává svůj lid milovat a tvrdou zkouškou ho volá znovu na poušť, aby tak obnovil pouto prvotní lásky.
autor: doc. Josef HřebíkOzeáš, kapitola 1
1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k Ozeášovi, synu Beérovu, za judských králů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše a za izraelského krále Jarobeáma, syna Jóašova.
2 Začíná Hospodinova řeč skrze Ozeáše.
Hospodin Ozeášovi řekl:
„Jdi, vezmi si nevěstku
a ze smilstva měj děti.
Země jen smilní a smilní,
odvrací se od Hospodina.“
3 On tedy šel a vzal si Gomeru, dceru diblajimskou. Ta otěhotněla a porodila mu syna.
4 I řekl mu Hospodin:
„Pojmenuj ho Jizreel,
neboť já zakrátko potrestám Jehúův dům
za krev prolitou v Jizreelu;
zruším království izraelského domu.
5 Stane se v onen den,
že přelomím Izraelovo lučiště v dolině Jizreelu.“
6 Opět otěhotněla a porodila dceru.
Řekl mu:
„Pojmenuj ji Lórucháma (to je Neomilostněná),
protože nadále nebudu izraelskému domu milostiv;
dost jsem jim promíjel.
7 Domu judskému však budu milostiv.
Zachráním je skrze sebe, Hospodina, jejich Boha;
nezachráním je lukem, mečem a válkou, koni a jezdci.“
8 Když odstavila Lóruchámu, otěhotněla a porodila syna.
9 I řekl:
„Pojmenuj ho Lóami (to je Nejste-lid-můj),
neboť vy nejste můj lid a já nejsem váš Bůh.“
Ozeáš, kapitola 2
1 Izraelských synů bude však zase jak mořského písku:
nikdo je nezměří, nikdo je nesečte.
Na místě, kde se jim říká:
„Nejste lid můj,“
bude se jim říkat:
„Synové živého Boha.“
2 Synové judští a synové izraelští
budou pospolu shromážděni,
ustanoví si jedinou hlavu
a vyjdou z této země.
Veliký bude den Jizreelu.
3 Řekněte svým bratřím: „Lide můj,“
svým sestrám: „Omilostněná.“
4 Veďte spor proti své matce, veďte spor,
vždyť ona není mou ženou
a já nejsem jejím mužem.
Ať odstraní ze své tváře znamení smilství,
zprostřed svých ňader znak cizoložství!
5 Jinak ji svléknu do naha,
vystavím ji, jak byla v den svého zrození.
Učiním z ní poušť,
obrátím ji v suchopár,
umořím ji žízní.
6 Ani nad jejími syny se neslituji,
jsou to synové smilstva.
7 Smilstva se dopouští jejich matka,
hanebnosti jejich rodička;
říká: „Půjdu za svými milenci,
kteří mi dávají vodu a chléb,
vlnu a len, olej a nápoje.“
8 Proto zahradím tvou cestu hložím.
Postavím před ni zeď,
aby nenašla své stezky.
9 Bude se honit za svými milenci,
ale nedostihne je,
bude je hledat, ale nenajde je.
Pak si řekne:
„Půjdu a vrátím se ke svému prvnímu muži,
tehdy mi bývalo lépe než teď.“
10 Nechce pochopit,
že já jsem jí dával obilí, mošt i čerstvý olej,
že jsem ji zahrnoval stříbrem a zlatem –
a oni to dávali Baalovi.
11 Proto vezmu své obilí zpět v jeho době,
i mošt v příhodný čas;
strhnu z ní svou vlnu i svůj len,
jež měly přikrývat její nahotu.
12 Tehdy odkryji její hanbu před zraky jejích milenců.
Žádný ji nevytrhne z mé ruky.
13 Všemu jejímu veselí učiním přítrž,
jejím svátkům, novoluním i dnům odpočinku,
všem jejím slavnostem.
14 Zpustoším její révu i fíkovník,
o nichž říká:
„To je má odměna,
kterou mi dali moji milenci.“
Proměním je v divočinu,
bude je požírat polní zvěř.
15 Ztrestám ji za dny baalů,
že jim pálí kadidlo
a zdobí se kroužkem a náhrdelníkem,
že chodí za svými milenci a na mne zapomněla,
je výrok Hospodinův.
16 Proto ji přemluvím,
uvedu ji na poušť,
budu jí promlouvat k srdci.
17 Zas jí dám její vinice,
dolinu Akór jako bránu k naději.
Tam mi opět odpoví jako za dnů mládí,
jako v den, kdy vystoupila z egyptské země.
18 V onen den, je výrok Hospodinův,
budeš ke mně volat: „Můj muži,“
a nenazveš mě už: „Můj Baale.“
19 Odstraním z jejích úst jména baalů;
jejich jména nebude už nikdo připomínat.
20 V onen den pro ně uzavřu smlouvu
s polní zvěří
a s nebeským ptactvem
i se zeměplazy.
Vymýtím ze země luk, meč i válku
a dám jim uléhat v bezpečí.
21 Zasnoubím si tě navěky,
zasnoubím si tě spravedlností a právem,
milosrdenstvím a slitováním,
22 zasnoubím si tě věrností
a poznáš Hospodina.
23 V onen den odpovím, je výrok Hospodinův,
odpovím nebesům
a ona odpovědí zemi,
24 země pak odpoví obilí, moštu a oleji
a ony odpovědí Jizreelu (to je Bůh rozsívá).
25 Vseji jej pro sebe do země,
Neomilostněné budu milostiv,
těm, kdo Nejsou-lid-můj, řeknu: „Tys můj lid,“
a on řekne: „Můj Bože!“
Ozeáš, kapitola 3
1 Hospodin mi řekl:
„Jdi opět a miluj ženu,
milenku jiného, cizoložnici.
Právě tak miluje Hospodin izraelské syny,
i když se obracejí za jinými bohy
a milují koláče z hroznů.“
2 Opatřil jsem si ji tedy za patnáct šekelů stříbra
a za půldruhého chómeru ječmene.
3 Řekl jsem jí: „Po mnoho dní zůstaneš se mnou,
nebudeš smilnit, nebudeš patřit jinému;
také já budu jen s tebou.“
4 Po mnoho dní zůstanou izraelští synové bez krále, bez velmože,
bez obětních hodů, bez posvátného sloupu,
bez efódu a domácích bůžků.
5 Potom se však izraelští synové obrátí
a budou hledat Hospodina, svého Boha,
i svého krále Davida.
Se strachem přiběhnou k Hospodinu
a jeho dobrotě v posledních dnech.
Ozeáš, kapitola 4
1 Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští!
Hospodin vede při s obyvateli země,
protože není věrnosti ani milosrdenství
ani poznání Boha v zemi.
2 Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže
a cizoložství se rozmohly,
krveprolití stíhá prolitou krev.
3 Proto země truchlí,
chřadnou všichni její obyvatelé,
polní zvěř a nebeské ptactvo;
hynou i mořské ryby.
4 Nikdo se nepři,
nechtěj druhého kárat!
Tvůj lid, knězi, jako by chtěl vést při,
5 ale upadneš za dne,
a za noci upadne s tebou prorok;
zahladím i tvou matku.
6 Můj lid zajde,
protože odmítá poznání.
Ty jsi zavrhl poznání
a já zavrhnu tebe;
nebudeš mým knězem.
Zapomněls na zákon svého Boha;
i já zapomenu na tvé syny.
7 Čím je jich víc, tím více proti mně hřeší;
já jejich váženost zlehčím.
8 Krmí se oběťmi mého lidu za hřích,
přiklánějí se k jeho nepravostem.
9 Proto dojde jak na lid, tak na kněze.
Ztrestám ho za jeho cesty,
za jeho skutky mu odplatím. 1
0 Budou jíst, a nenasytí se,
budou smilnit, a nerozmohou se,
protože opustili Hospodina
11 a hleděli si smilstva,
vínem a moštem omamují srdce.
12 Můj lid se doptává svého dřeva,
jeho hůlka mu předpovídá;
tak jej zavádí duch smilstva.
Smilstvím se odvrací od svého Boha.
13 Obětují na vrcholcích hor,
na pahorcích pálí kadidlo,
pod dubem a topolem a kdejakým posvátným stromem,
protože jejich stín je příjemný.
Proto vaše dcery smilní,
vaše snachy cizoloží.
14 Ale nepotrestám za smilstvo jen vaše dcery,
za cizoložství vaše snachy.
Vždyť sami kněží se spolčují s nevěstkami,
s kněžkami obětují!
Je to lid nerozumný, padne.
15 Jestliže smilníš ty, Izraeli,
ať se neproviňuje Juda.
Nevcházejte do Gilgálu,
neputujte do Bét-ávenu,
nepřísahejte: „Jakože živ je Hospodin!“
16 Izrael je umíněný jako umíněná kráva.
Má je teď Hospodin pást volně jako beránka?
17 Spolčencem modlářských stvůr se stal Efrajim,
nech ho být.
18 Propadl modlářským pitkám,
smilní a smilní,
jsou posedlí hanebnou láskou, ta je jim štítem.
19 Bude jim úzko, vítr je zachvátí svými perutěmi,
za svoje oběti se budou stydět.
„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem.
Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k Ozeášovi, synu Beérovu, za judských králů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše a za izraelského krále Jarobeáma, syna Jóašova.
2 Začíná Hospodinova řeč skrze Ozeáše.
Hospodin Ozeášovi řekl:
„Jdi, vezmi si nevěstku
a ze smilstva měj děti.
Země jen smilní a smilní,
odvrací se od Hospodina.“
3 On tedy šel a vzal si Gomeru, dceru diblajimskou. Ta otěhotněla a porodila mu syna.
4 I řekl mu Hospodin:
„Pojmenuj ho Jizreel,
neboť já zakrátko potrestám Jehúův dům
za krev prolitou v Jizreelu;
zruším království izraelského domu.
5 Stane se v onen den,
že přelomím Izraelovo lučiště v dolině Jizreelu.“
6 Opět otěhotněla a porodila dceru.
Řekl mu:
„Pojmenuj ji Lórucháma (to je Neomilostněná),
protože nadále nebudu izraelskému domu milostiv;
dost jsem jim promíjel.
7 Domu judskému však budu milostiv.
Zachráním je skrze sebe, Hospodina, jejich Boha;
nezachráním je lukem, mečem a válkou, koni a jezdci.“
8 Když odstavila Lóruchámu, otěhotněla a porodila syna.
9 I řekl:
„Pojmenuj ho Lóami (to je Nejste-lid-můj),
neboť vy nejste můj lid a já nejsem váš Bůh.“
1 Izraelských synů bude však zase jak mořského písku:
nikdo je nezměří, nikdo je nesečte.
Na místě, kde se jim říká:
„Nejste lid můj,“
bude se jim říkat:
„Synové živého Boha.“
2 Synové judští a synové izraelští
budou pospolu shromážděni,
ustanoví si jedinou hlavu
a vyjdou z této země.
Veliký bude den Jizreelu.
3 Řekněte svým bratřím: „Lide můj,“
svým sestrám: „Omilostněná.“
4 Veďte spor proti své matce, veďte spor,
vždyť ona není mou ženou
a já nejsem jejím mužem.
Ať odstraní ze své tváře znamení smilství,
zprostřed svých ňader znak cizoložství!
5 Jinak ji svléknu do naha,
vystavím ji, jak byla v den svého zrození.
Učiním z ní poušť,
obrátím ji v suchopár,
umořím ji žízní.
6 Ani nad jejími syny se neslituji,
jsou to synové smilstva.
7 Smilstva se dopouští jejich matka,
hanebnosti jejich rodička;
říká: „Půjdu za svými milenci,
kteří mi dávají vodu a chléb,
vlnu a len, olej a nápoje.“
8 Proto zahradím tvou cestu hložím.
Postavím před ni zeď,
aby nenašla své stezky.
9 Bude se honit za svými milenci,
ale nedostihne je,
bude je hledat, ale nenajde je.
Pak si řekne:
„Půjdu a vrátím se ke svému prvnímu muži,
tehdy mi bývalo lépe než teď.“
10 Nechce pochopit,
že já jsem jí dával obilí, mošt i čerstvý olej,
že jsem ji zahrnoval stříbrem a zlatem –
a oni to dávali Baalovi.
11 Proto vezmu své obilí zpět v jeho době,
i mošt v příhodný čas;
strhnu z ní svou vlnu i svůj len,
jež měly přikrývat její nahotu.
12 Tehdy odkryji její hanbu před zraky jejích milenců.
Žádný ji nevytrhne z mé ruky.
13 Všemu jejímu veselí učiním přítrž,
jejím svátkům, novoluním i dnům odpočinku,
všem jejím slavnostem.
14 Zpustoším její révu i fíkovník,
o nichž říká:
„To je má odměna,
kterou mi dali moji milenci.“
Proměním je v divočinu,
bude je požírat polní zvěř.
15 Ztrestám ji za dny baalů,
že jim pálí kadidlo
a zdobí se kroužkem a náhrdelníkem,
že chodí za svými milenci a na mne zapomněla,
je výrok Hospodinův.
16 Proto ji přemluvím,
uvedu ji na poušť,
budu jí promlouvat k srdci.
17 Zas jí dám její vinice,
dolinu Akór jako bránu k naději.
Tam mi opět odpoví jako za dnů mládí,
jako v den, kdy vystoupila z egyptské země.
18 V onen den, je výrok Hospodinův,
budeš ke mně volat: „Můj muži,“
a nenazveš mě už: „Můj Baale.“
19 Odstraním z jejích úst jména baalů;
jejich jména nebude už nikdo připomínat.
20 V onen den pro ně uzavřu smlouvu
s polní zvěří
a s nebeským ptactvem
i se zeměplazy.
Vymýtím ze země luk, meč i válku
a dám jim uléhat v bezpečí.
21 Zasnoubím si tě navěky,
zasnoubím si tě spravedlností a právem,
milosrdenstvím a slitováním,
22 zasnoubím si tě věrností
a poznáš Hospodina.
23 V onen den odpovím, je výrok Hospodinův,
odpovím nebesům
a ona odpovědí zemi,
24 země pak odpoví obilí, moštu a oleji
a ony odpovědí Jizreelu (to je Bůh rozsívá).
25 Vseji jej pro sebe do země,
Neomilostněné budu milostiv,
těm, kdo Nejsou-lid-můj, řeknu: „Tys můj lid,“
a on řekne: „Můj Bože!“
1 Hospodin mi řekl:
„Jdi opět a miluj ženu,
milenku jiného, cizoložnici.
Právě tak miluje Hospodin izraelské syny,
i když se obracejí za jinými bohy
a milují koláče z hroznů.“
2 Opatřil jsem si ji tedy za patnáct šekelů stříbra
a za půldruhého chómeru ječmene.
3 Řekl jsem jí: „Po mnoho dní zůstaneš se mnou,
nebudeš smilnit, nebudeš patřit jinému;
také já budu jen s tebou.“
4 Po mnoho dní zůstanou izraelští synové bez krále, bez velmože,
bez obětních hodů, bez posvátného sloupu,
bez efódu a domácích bůžků.
5 Potom se však izraelští synové obrátí
a budou hledat Hospodina, svého Boha,
i svého krále Davida.
Se strachem přiběhnou k Hospodinu
a jeho dobrotě v posledních dnech.
1 Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští!
Hospodin vede při s obyvateli země,
protože není věrnosti ani milosrdenství
ani poznání Boha v zemi.
2 Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže
a cizoložství se rozmohly,
krveprolití stíhá prolitou krev.
3 Proto země truchlí,
chřadnou všichni její obyvatelé,
polní zvěř a nebeské ptactvo;
hynou i mořské ryby.
4 Nikdo se nepři,
nechtěj druhého kárat!
Tvůj lid, knězi, jako by chtěl vést při,
5 ale upadneš za dne,
a za noci upadne s tebou prorok;
zahladím i tvou matku.
6 Můj lid zajde,
protože odmítá poznání.
Ty jsi zavrhl poznání
a já zavrhnu tebe;
nebudeš mým knězem.
Zapomněls na zákon svého Boha;
i já zapomenu na tvé syny.
7 Čím je jich víc, tím více proti mně hřeší;
já jejich váženost zlehčím.
8 Krmí se oběťmi mého lidu za hřích,
přiklánějí se k jeho nepravostem.
9 Proto dojde jak na lid, tak na kněze.
Ztrestám ho za jeho cesty,
za jeho skutky mu odplatím. 1
0 Budou jíst, a nenasytí se,
budou smilnit, a nerozmohou se,
protože opustili Hospodina
11 a hleděli si smilstva,
vínem a moštem omamují srdce.
12 Můj lid se doptává svého dřeva,
jeho hůlka mu předpovídá;
tak jej zavádí duch smilstva.
Smilstvím se odvrací od svého Boha.
13 Obětují na vrcholcích hor,
na pahorcích pálí kadidlo,
pod dubem a topolem a kdejakým posvátným stromem,
protože jejich stín je příjemný.
Proto vaše dcery smilní,
vaše snachy cizoloží.
14 Ale nepotrestám za smilstvo jen vaše dcery,
za cizoložství vaše snachy.
Vždyť sami kněží se spolčují s nevěstkami,
s kněžkami obětují!
Je to lid nerozumný, padne.
15 Jestliže smilníš ty, Izraeli,
ať se neproviňuje Juda.
Nevcházejte do Gilgálu,
neputujte do Bét-ávenu,
nepřísahejte: „Jakože živ je Hospodin!“
16 Izrael je umíněný jako umíněná kráva.
Má je teď Hospodin pást volně jako beránka?
17 Spolčencem modlářských stvůr se stal Efrajim,
nech ho být.
18 Propadl modlářským pitkám,
smilní a smilní,
jsou posedlí hanebnou láskou, ta je jim štítem.
19 Bude jim úzko, vítr je zachvátí svými perutěmi,
za svoje oběti se budou stydět.