Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 435. den čtení Přehled čtení„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo.
Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu.
Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu.
Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků.
Amen.“Micheáš, Úvod ke knize Micheáš
Micheáš
1. Osobnost
Micheáš (= Kdo jako Hospodin?) pocházel z judského Morešetu, působil ve 2. pol. VIII. stol., byl současníkem Iz a venkovským původem i drsným stylem má blízko k Am.
2. Kniha
Knihu tvoří 4 části s pravidelným střídáním hrozeb a příslibů: 1,2–3,12: Izrael před soudem; 4,1–5,14: přísliby dané Siónu; 6,1–7,7: Izrael znovu před soudem; 7,8–20: naděje; symetrická struktura je dílem redaktora, některé přísliby (např. 7,8–20) zřejmě pocházejí z poexilní doby, ale naděje, které ve své době Mich probouzel, podobně jako Iz (srov. Mich 4,1–5 a Iz 2,2–5), byly jistě autentické.
3. Poselství
Micheášovo slovo je slovem přísného soudu určeného především věřitelům, kněžím, falešným prorokům, velmožům a soudcům za jejich lakotu, bezohlednost, zkaženost a tvrdost srdce; co naopak Hospodin od člověka žádá, to vyjadřuje stručně 6,8.
Konkrétní viny bude následovat konkrétní trest – zánik Samaří, řady judských měst i Jeruzaléma, provázený mohutnými přírodními úkazy; přesto vyslovuje Mich i naději v souvislosti s mesiánským „zbytkem“; předpověď o narození krále–pastýře v Betlémě (5,1–5) vidí Mt 2,6 naplněnu v narození Ježíšově.
autor: doc. Josef Hřebík
Micheáš, kapitola 1
1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k Micheáši Mórešetskému za dnů judských králů Jótama, Achaza a Chizkijáše; bylo to vidění o Samaří a o Jeruzalému.
2 Slyšte to, všichni lidé,
napni pozornost, země, se vším, co je na tobě!
Panovník Hospodin buď proti vám svědkem,
Panovník ze svého svatého chrámu!
3 Neboť hle, Hospodin vychází ze svého místa,
sestupuje a šlape po posvátných návrších země.
4 Hory se pod ním rozplývají,
doliny pukají,
jsou jako vosk v ohni,
jako vody řítící se ze stráně.
5 To všechno pro nevěrnost Jákobovu,
pro hříchy izraelského domu.
Co je Jákobova nevěrnost,
zdali ne Samaří?
A co jsou posvátná návrší Judy,
zdali ne Jeruzalém?
6 Proto udělám ze Samaří pole sutin
a vysadím na něm vinici,
kameny z něho svalím do údolí,
odkryji jeho základy.
7 Rozbity budou veškeré jeho tesané modly,
veškeré jeho nevěstčí odměny budou spáleny ohněm,
zpustoším všechny jeho modlářské stvůry.
Protože je shromáždilo ze smilné nevěstčí odměny,
opět se stanou smilnou odměnou nevěstek.
8 Naříkat nad tím musím a kvílet,
chodit bosý a nahý;
dám se do nářku jak šakalové,
do truchlení jako pštrosi,
9 protože jsou nevyléčitelné jeho rány.
Došlo i na Judu;
zasažena je brána mého lidu,
sám Jeruzalém.
10 Neoznamujte to v Gatu,
ať se nerozléhá váš pláč.
V Bét-leafře (to je v Domě prachu) válejte se v prachu.
11 Obyvatelé Šafíru (to je Nádhery), stěhujte se jinam,
nazí a v hanbě.
Neujdou obyvatelé Saanánu.
Nářek v Bét-eselu vás připraví o oporu.
12 Ačkoli obyvatelé Marótu čekali dobro,
sestoupilo od Hospodina zlo k bráně Jeruzaléma.
13 Zapřahejte do válečného vozu,
obyvatelé Lakíše;
tady je počátek hříchu sijónské dcery.
Vždyť v tobě byly shledány nevěrnosti Izraele!
14 Proto se rozejdete s Mórešet-gatem;
domy Akzíbu (to je Lži) obelžou izraelské krále.
15 I na vás přivedu dobyvatele,
obyvatelé Maréši;
až do Adulámu bude muset vejít sláva Izraele.
16 Vyholte si lysinu
a ostříhejte se kvůli svým rozkošným synům;
udělejte si širokou lysinu jako sup,
že byli od vás přesídleni.
Micheáš, kapitola 2
1 Běda těm, kdo strojí ničemnosti,
páchají zlo na svých ložích,
dopouštějí se ho za jitřního světla;
na to mají dost sil.
2 Žádostivě dychtí po polích – a uchvacují,
po domech – a zabírají.
Utiskují muže i jeho dům,
člověka i jeho dědictví.
3 Proto praví Hospodin toto:
Hle, já na tu čeleď strojím zlo,
z něhož nevyvléknete své šíje.
Přestanete chodit povýšeně,
bude to zlý čas.
4 V onen den o vás užijí pořekadel,
strhne se žalostné bědování: „Je po všem!“
„Přišla na nás záhuba,“ řeknete,
„podíl mého lidu je pryč,
kterak jsem o něj přišel!
Naše pole připadlo odpadlíku.“
5 Ano, nebudeš mít nikoho,
kdo by ti losem určil podíl v Hospodinově shromáždění.
6 Říkají: „Nevěštěte!“
Budou věštit! Ale nebudou věštit těmto;
ti od potupných věcí neodstoupí.
7 Vy, kteří se nazýváte domem Jákobovým,
což nepokoušíte Hospodinovu trpělivost?
Tohle že jsou jeho skutky?
Zdali nejsou má slova k dobrému
pro toho, kdo chodí přímo?
8 Dříve se můj lid stavěl proti nepříteli.
Teď však strháváte z plášťů ozdoby těm,
kdo po návratu z boje užívají bezpečí.
9 Ženy mého lidu zapuzujete
z jejich rozkošného domova,
jejich děti chcete navěky připravit o důstojnost,
kterou jsem jim dal.
10 Nuže, jděte si,
tady odpočinutí nedojdete.
Pro svou nečistotu budete zahubeni strašnou záhubou.
11 Kdyby někdo posedlý duchem podvodu nalhával:
„Budu ti věštit při víně a opojném nápoji,“
to by byl věštec pro tento lid!
12 Jistotně tě celého posbírám, Jákobe,
jistotně shromáždím pozůstatek Izraele,
svedu jej dohromady jak ovce do ohrady,
jako stádo doprostřed pastviště,
zahemží se to zas lidmi.
13 Už vytáhl ten, kdo jim bude razit cestu.
Prorazili a procházejí branou a z ní vycházejí.
Jejich Král prošel před nimi,
Hospodin v jejich čele!
Micheáš, kapitola 3
1 Pravím:
Slyšte, představitelé Jákobovi,
vůdcové izraelského domu!
Což není vaším úkolem znát právo?
2 Dobro nenávidíte a milujete zlo,
stahujete z lidu kůži
a z jeho kostí maso.
3 Požírají maso mého lidu,
sdírají z nich kůži
a lámou jim kosti,
jako by je kouskovali do hrnce,
jak do kotle maso.
4 Až budou úpět k Hospodinu,
neodpoví jim;
skryje před nimi tvář v onen čas,
jak zasluhují za svoje zlé skutky.
5 Toto praví Hospodin proti prorokům,
kteří svádějí můj lid:
Když mají svými zuby co kousat,
mluví o pokoji;
když pak jim někdo do úst nic nedá,
vyhlašují proti němu svatý boj.
6 Proto vám nastane noc bez vidění,
tma bez věštby.
Nad těmi proroky zajde slunce,
den se nad nimi zachmuří.
7 Tu se budou jasnovidci stydět,
rdít se budou věštci,
všichni si zakryjí ústa,
neboť Bůh neodpoví.
8 Já však jsem naplněn mocí,
duchem Hospodinovým, právem a bohatýrskou silou,
abych mohl Jákobovi povědět o jeho nevěrnosti,
Izraeli o jeho hříchu.
9 Slyšte to, představitelé domu Jákobova,
vůdcové izraelského domu,
vy, kteří si hnusíte právo
a překrucujete všechno, co je přímé!
10 Sijón budujete krveprolitím,
Jeruzalém bezprávím.
11 Jeho představitelé soudí za úplatek,
jeho kněží učí za odměnu,
jeho proroci věští za stříbro.
Přitom spoléhají na Hospodina a říkají:
„Což není Hospodin uprostřed nás?
Na nás nepřijde nic zlého.“
12 Proto bude Sijón kvůli vám zorán jako pole,
z Jeruzaléma budou sutiny,
z hory Hospodinova domu návrší zarostlá křovím.
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k Micheáši Mórešetskému za dnů judských králů Jótama, Achaza a Chizkijáše; bylo to vidění o Samaří a o Jeruzalému.
2 Slyšte to, všichni lidé,
napni pozornost, země, se vším, co je na tobě!
Panovník Hospodin buď proti vám svědkem,
Panovník ze svého svatého chrámu!
3 Neboť hle, Hospodin vychází ze svého místa,
sestupuje a šlape po posvátných návrších země.
4 Hory se pod ním rozplývají,
doliny pukají,
jsou jako vosk v ohni,
jako vody řítící se ze stráně.
5 To všechno pro nevěrnost Jákobovu,
pro hříchy izraelského domu.
Co je Jákobova nevěrnost,
zdali ne Samaří?
A co jsou posvátná návrší Judy,
zdali ne Jeruzalém?
6 Proto udělám ze Samaří pole sutin
a vysadím na něm vinici,
kameny z něho svalím do údolí,
odkryji jeho základy.
7 Rozbity budou veškeré jeho tesané modly,
veškeré jeho nevěstčí odměny budou spáleny ohněm,
zpustoším všechny jeho modlářské stvůry.
Protože je shromáždilo ze smilné nevěstčí odměny,
opět se stanou smilnou odměnou nevěstek.
8 Naříkat nad tím musím a kvílet,
chodit bosý a nahý;
dám se do nářku jak šakalové,
do truchlení jako pštrosi,
9 protože jsou nevyléčitelné jeho rány.
Došlo i na Judu;
zasažena je brána mého lidu,
sám Jeruzalém.
10 Neoznamujte to v Gatu,
ať se nerozléhá váš pláč.
V Bét-leafře (to je v Domě prachu) válejte se v prachu.
11 Obyvatelé Šafíru (to je Nádhery), stěhujte se jinam,
nazí a v hanbě.
Neujdou obyvatelé Saanánu.
Nářek v Bét-eselu vás připraví o oporu.
12 Ačkoli obyvatelé Marótu čekali dobro,
sestoupilo od Hospodina zlo k bráně Jeruzaléma.
13 Zapřahejte do válečného vozu,
obyvatelé Lakíše;
tady je počátek hříchu sijónské dcery.
Vždyť v tobě byly shledány nevěrnosti Izraele!
14 Proto se rozejdete s Mórešet-gatem;
domy Akzíbu (to je Lži) obelžou izraelské krále.
15 I na vás přivedu dobyvatele,
obyvatelé Maréši;
až do Adulámu bude muset vejít sláva Izraele.
16 Vyholte si lysinu
a ostříhejte se kvůli svým rozkošným synům;
udělejte si širokou lysinu jako sup,
že byli od vás přesídleni.
1 Běda těm, kdo strojí ničemnosti,
páchají zlo na svých ložích,
dopouštějí se ho za jitřního světla;
na to mají dost sil.
2 Žádostivě dychtí po polích – a uchvacují,
po domech – a zabírají.
Utiskují muže i jeho dům,
člověka i jeho dědictví.
3 Proto praví Hospodin toto:
Hle, já na tu čeleď strojím zlo,
z něhož nevyvléknete své šíje.
Přestanete chodit povýšeně,
bude to zlý čas.
4 V onen den o vás užijí pořekadel,
strhne se žalostné bědování: „Je po všem!“
„Přišla na nás záhuba,“ řeknete,
„podíl mého lidu je pryč,
kterak jsem o něj přišel!
Naše pole připadlo odpadlíku.“
5 Ano, nebudeš mít nikoho,
kdo by ti losem určil podíl v Hospodinově shromáždění.
6 Říkají: „Nevěštěte!“
Budou věštit! Ale nebudou věštit těmto;
ti od potupných věcí neodstoupí.
7 Vy, kteří se nazýváte domem Jákobovým,
což nepokoušíte Hospodinovu trpělivost?
Tohle že jsou jeho skutky?
Zdali nejsou má slova k dobrému
pro toho, kdo chodí přímo?
8 Dříve se můj lid stavěl proti nepříteli.
Teď však strháváte z plášťů ozdoby těm,
kdo po návratu z boje užívají bezpečí.
9 Ženy mého lidu zapuzujete
z jejich rozkošného domova,
jejich děti chcete navěky připravit o důstojnost,
kterou jsem jim dal.
10 Nuže, jděte si,
tady odpočinutí nedojdete.
Pro svou nečistotu budete zahubeni strašnou záhubou.
11 Kdyby někdo posedlý duchem podvodu nalhával:
„Budu ti věštit při víně a opojném nápoji,“
to by byl věštec pro tento lid!
12 Jistotně tě celého posbírám, Jákobe,
jistotně shromáždím pozůstatek Izraele,
svedu jej dohromady jak ovce do ohrady,
jako stádo doprostřed pastviště,
zahemží se to zas lidmi.
13 Už vytáhl ten, kdo jim bude razit cestu.
Prorazili a procházejí branou a z ní vycházejí.
Jejich Král prošel před nimi,
Hospodin v jejich čele!
1 Pravím:
Slyšte, představitelé Jákobovi,
vůdcové izraelského domu!
Což není vaším úkolem znát právo?
2 Dobro nenávidíte a milujete zlo,
stahujete z lidu kůži
a z jeho kostí maso.
3 Požírají maso mého lidu,
sdírají z nich kůži
a lámou jim kosti,
jako by je kouskovali do hrnce,
jak do kotle maso.
4 Až budou úpět k Hospodinu,
neodpoví jim;
skryje před nimi tvář v onen čas,
jak zasluhují za svoje zlé skutky.
5 Toto praví Hospodin proti prorokům,
kteří svádějí můj lid:
Když mají svými zuby co kousat,
mluví o pokoji;
když pak jim někdo do úst nic nedá,
vyhlašují proti němu svatý boj.
6 Proto vám nastane noc bez vidění,
tma bez věštby.
Nad těmi proroky zajde slunce,
den se nad nimi zachmuří.
7 Tu se budou jasnovidci stydět,
rdít se budou věštci,
všichni si zakryjí ústa,
neboť Bůh neodpoví.
8 Já však jsem naplněn mocí,
duchem Hospodinovým, právem a bohatýrskou silou,
abych mohl Jákobovi povědět o jeho nevěrnosti,
Izraeli o jeho hříchu.
9 Slyšte to, představitelé domu Jákobova,
vůdcové izraelského domu,
vy, kteří si hnusíte právo
a překrucujete všechno, co je přímé!
10 Sijón budujete krveprolitím,
Jeruzalém bezprávím.
11 Jeho představitelé soudí za úplatek,
jeho kněží učí za odměnu,
jeho proroci věští za stříbro.
Přitom spoléhají na Hospodina a říkají:
„Což není Hospodin uprostřed nás?
Na nás nepřijde nic zlého.“
12 Proto bude Sijón kvůli vám zorán jako pole,
z Jeruzaléma budou sutiny,
z hory Hospodinova domu návrší zarostlá křovím.