ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 440. den čtení Přehled čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Izajáš, kapitola 5

1 Zazpívám svému milému

píseň mého milého o jeho vinici:

„Můj milý měl vinici na úrodném svahu.

2 Zkypřil ji, kameny z ní vybral

a vysadil ušlechtilou révu.

Uprostřed ní vystavěl věž

i lis v ní vytesal

a čekal, že vydá hrozny;

ona však vydala odporná pláňata.

3 Teď tedy, obyvateli Jeruzaléma

a muži judský,

rozhodněte spor mezi mnou a mou vinicí.

4 Co se mělo pro mou vinici ještě udělat

a já pro ni neudělal?

Když jsem očekával, že vydá hrozny,

jak to, že vydala odporná pláňata?

5 Nyní vás tedy poučím,

co se svou vinicí udělám:

Odstraním její ohrazení

a přijde vniveč,

pobořím její zídky

a bude pošlapána.

6 Udělám z ní spoušť,

nebude už prořezána ani okopána

a vzejde bodláčí a křoví,

mrakům zakážu zkrápět ji deštěm.“

7 Vinice Hospodina zástupů je dům izraelský

a muži judští sadbou, z níž měl potěšení.

Čekal právo, avšak hle, bezpráví,

spravedlnost, a hle, jen úpění.

8 Běda těm, kteří připojují dům k domu

a slučují pole s polem,

takže nezbývá žádné místo,

jako byste jen vy byli usedlíci v zemi.

9 V uších mi zní slovo Hospodina zástupů:

„Ano, zpustnou četné domy,

i velké a pěkné budou liduprázdné.

10 Deset jiter vinice vydá jediný bat

a chómer osevu vydá jedinou éfu.“

11 Běda těm, kteří za časného jitra

táhnou za opojným nápojem

a až do setmění je rozpaluje víno.

12 Citera a harfa, bubínek a píšťala

a víno jsou na jejich pitkách,

ale na dílo Hospodinovo neberou zřetel

a dílo jeho rukou nevidí.

13 Proto bude můj lid vystěhován,

neboť nemá poznání.

I nejváženější budou hladovět,

jeho hlučící dav bude prahnout žízní.

14 Podsvětí roztáhne svůj chřtán

a dokořán rozevře svou tlamu.

Do něho sestoupí jeho důstojnost

i jeho hlučící dav,

jeho hukot a jásot.

15 Sehnut bude člověk a ponížen muž,

oči zpupné budou poníženy.

16 Hospodin zástupů se však vyvýší soudem

a svatý Bůh se prokáže svatým spravedlností.

17 Jako na své pastvině se tam budou pást beránci,

a kde zůstaly trosky po zbohatlících,

budou jíst bezdomovci.

18 Běda těm, kdo v provazech šalby vlečou nepravost,

jako by v postraňcích táhli povoz hříchu,

19 a říkají: „Nechť urychlí a uspíší své dílo,

ať je uvidíme;

nechť se přiblíží a uskuteční úradek Svatého,

Boha Izraele,

ať jej poznáme.“

20 Běda těm, kdo říkají zlu dobro

a dobru zlo,

kdo vydávají tmu za světlo

a světlo za tmu,

kdo vydávají hořké za sladké

a sladké za hořké!

21 Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích

a rozumní sami před sebou.

22 Běda bohatýrům zdatným v pití vína,

mužům udatným v míchání opojných nápojů,

23 těm, kdo za úplatek ospravedlňují svévolníka

a spravedlivým upírají spravedlnost.

24 Proto jako jazyky ohně stravují strniště

a suchá tráva mizí v plamenech

tak ztrouchniví jejich kořen

a jejich květ odlétne jako prach,

neboť odvrhli zákon Hospodina zástupů

a řečí Svatého, Boha Izraele, pohrdli.

25 Proto plane Hospodin hněvem proti svému lidu;

až napřáhne na něj ruku a udeří jej,

budou se chvět hory,

mrtvol bude jako smetí na ulicích.

Tím vším se jeho hněv neodvrátí

a jeho ruka zůstane napřažená.

26 I vztyčí korouhev k dalekému pronárodu,

hvizdem jej přivolá od končin země.

Hle, přijde rychle a hbitě.

27 Nikdo v něm nebude znavený,

nikdo nebude klopýtat,

nikdo nezdřímne, nikdo nebude spát,

nikomu se nerozváže pás na bedrech

nikomu se nepřetrhne řemínek u opánků.

28 Jeho střely budou naostřené,

všechny jeho luky připravené,

kopyta jeho koní budou jako křemen

a kola jeho vozů jako vichr.

29 Bude řvát jako lvice,

řvát bude jako lvíčata,

zavrčí, popadne úlovek,

odvleče a nevyrve mu jej nikdo.

30 V onen den se nad ním bude rozléhat jekot

jakoby jekot moře.

Pohlédne-li kdo na zemi, hle,

skličující temnota;

světlo ztemnělo jejím šerem.

Izajáš, kapitola 6

1 Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš, spatřil jsem Panovníka. Seděl na vysokém a vznosném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám. 2 Nad ním stáli serafové: každý z nich měl po šesti křídlech, dvěma si zastíral tvář, dvěma si zakrýval nohy a dvěma se nadnášel. 3 Volali jeden k druhému:

„Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů,

celá země je plná jeho slávy.“

4 Od hlasu volajícího se pohnuly podvaly prahů a dům se naplnil dýmem. 5 I řekl jsem:

„Běda mi, jsem ztracen.

Jsem člověk nečistých rtů

a mezi lidem nečistých rtů bydlím,

a spatřil jsem na vlastní oči Krále,

Hospodina zástupů.“

6 Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů. V ruce měl žhavý uhlík, který vzal kleštěmi z oltáře, 7 dotkl se mých úst a řekl:

„Hle, toto se dotklo tvých rtů,

tvá vina je odňata

a tvůj hřích je usmířen.“

8 Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka:

„Koho pošlu a kdo nám půjde?

“ I řekl jsem:

„Hle, zde jsem, pošli mne!“

9 Odpověděl: „Jdi a řekni tomuto lidu:

‚Poslouchejte a poslouchejte,

nic nepochopíte,

dívejte se, dívejte,

nic nepoznáte.‘

10 Srdce toho lidu obal tukem,

zacpi mu uši,

zalep mu oči,

aby očima neviděl,

ušima neslyšel, srdcem nepochopil,

neobrátil se a nebyl uzdraven.“

11 Tu jsem řekl:

„Dlouho ještě, Panovníku?“

On odpověděl:

„Dokud nezpustnou města a nebudou bez obyvatel

a domy bez lidí

a role se nepromění v spoušť.“

12 Hospodin odvede ty lidi daleko

a v zemi bude mnoho míst opuštěno.

13 Zůstane-li v ní jen desetina,

i ta bude zajata

a přijde vniveč jako posvátný strom,

jako dub, po jehož skácení zbude jen pahýl.

Tento pahýl bude símě svaté.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.