ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 443. den čtení Přehled čtení

„Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova. Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl. Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo. Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné. Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha. Amen.“

Izajáš, kapitola 11

1 I vzejde proutek z pařezu Jišajova

a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce.

2 Na něm spočine duch Hospodinův:

duch moudrosti a rozumnosti,

duch rady a bohatýrské síly,

duch poznání a bázně Hospodinovy.

3 Bázní Hospodinovou bude prodchnut.

Nebude soudit podle toho, co vidí oči,

nebude rozhodovat podle toho, co slyší uši,

4 nýbrž bude soudit nuzné spravedlivě,

o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva.

Žezlem svých úst bude bít zemi,

dechem svých rtů usmrtí svévolníka.

5 Jeho bedra budou opásána spravedlností

a jeho boky přepásá věrnost.

6 Vlk bude pobývat s beránkem,

levhart s kůzletem odpočívat.

Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu

a malý hoch je bude vodit.

7 Kráva se bude popásat s medvědicí,

jejich mláďata budou odpočívat spolu,

lev jako dobytče bude žrát slámu.

8 Kojenec si bude hrát nad děrou zmije,

bazilišku do doupěte sáhne ručkou odstavené dítě.

9 Nikdo už nebude páchat zlo

a šířit zkázu na celé mé svaté hoře,

neboť zemi naplní poznání Hospodina,

jako vody pokrývají moře.

10 V onen den budou pronárody vyhledávat kořen Jišajův,

vztyčený jako korouhev národům,

a místo jeho odpočinutí bude slavné.

11 V onen den ještě podruhé vztáhne Panovník ruku,

aby získal pozůstatek svého lidu,

který zůstal v Asýrii, Egyptě,

Patrósu, Kúši, Élamu, Šineáru, Chamátu

a na ostrovech mořských.

12 Povznese korouhev k pronárodům

a posbírá rozehnané z Izraele

a rozptýlené Judejce shromáždí ze čtyř stran země.

13 Ustane žárlivost Efrajimova,

budou vyhlazeni Judovi protivníci,

Efrajim nebude žárlit na Judu

a Juda nebude osočovat Efrajima,

14 nýbrž společně se vrhnou na úbočí Pelištejců k moři,

i syny východu oloupí spolu,

vztáhnou svoji ruku na Edóm a Moáb,

poslouchat je budou i synové Amónovi.

15 Klatbou stihne Hospodin záliv Egyptského moře,

zamává rukou proti Řece v prudkém větru,

rozštěpí ji v sedm ramen,

takže ji bude možno přejít v opáncích.

16 Tak vznikne silnice pro pozůstatek jeho lidu,

jenž zůstal v Asýrii,

jako tomu bylo v den,

kdy Izrael vystupoval z egyptské země.

Izajáš, kapitola 12

1 V onen den řekneš:

„Vzdávám tobě chválu, Hospodine!

Rozhněval ses na mě,

tvůj hněv se však odvrátil a potěšils mě.

2 Hle, Bůh je má spása,

doufám a jsem beze strachu.

Hospodin, jen Hospodin je má záštita a píseň,

stal se mou spásou.“

3 S veselím budete čerpat vodu z pramenů spásy.

4 V onen den řeknete:

„Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno!

Uvádějte národům ve známost jeho skutky.

Připomínejte, že jeho jméno je vyvýšené.

5 Zpívejte Hospodinu, neboť vykonal důstojné činy,

ať o tom zví celá země!“

6 Jásej a plesej, ty, která bydlíš na Sijónu,

neboť Veliký je ve tvém středu – Svatý Izraele.

Izajáš, kapitola 13

1 Výnos o Babylónu, který přijal ve vidění Izajáš, syn Amósův:

2 „Vztyčte korouhev na lysé hoře,

vzkřikněte na ně,

zamávejte rukou,

ať vejdou branami urozených.

3 Vydal jsem příkaz svým posvěceným,

povolal jsem k vykonání svého hněvu i své bohatýry,

jásající nad mou důstojností.

4 Slyš hluk na horách jakoby početného lidu,

slyš hukot království,

shromážděných pronárodů:

Hospodin zástupů sbírá vojsko k boji.

5 Z daleké země přicházejí,

až od končin nebes,

přichází Hospodin se zbrojí hrozného hněvu,

aby pohubil celou zemi.

6 Kvilte, blízko je den Hospodinův,

přijde od Všemocného jak zhouba.

7 Proto každá ruka ochabne

a každý člověk odvahu ztratí.

8 Budou plni hrůzy, zachvátí je bolesti a křeče,

jako rodička se budou svíjet.

Strnule bude zírat jeden na druhého,

ve tváři plamenem vzplanou.

9 Hle, přichází den Hospodinův, nelítostný,

s prchlivostí a planoucím hněvem,

aby zemi změnil v spoušť

a vymýtil z ní její hříchy.

10 Nebeské hvězdy a souhvězdí se nezatřpytí svým světlem,

slunce se při svém východu zatmí,

měsíc svým světlem nezazáří.

11 A budu stíhat zlobu světa

a nepravost svévolníků.

Učiním přítrž pýše opovážlivců,

ponížím troufalost ukrutníků.

12 Způsobím, že člověk bude vzácnější než ryzí zlato,

člověk bude nad zlato z Ofíru.

13 Otřesu totiž nebesy

a země se pohne ze svého místa

prchlivostí Hospodina zástupů v den jeho planoucího hněvu.

14 Jako vyplašená laň

a jako stádo, jež neshromažďuje nikdo,

tak se obrátí každý ke svému lidu,

každý uteče do své země.

15 Každý, koho najdou, bude skolen,

každý, koho chytí, padne mečem.

16 Jejich nemluvňata budou rozdrcena před jejich zraky,

jejich domy budou vypleněny,

jejich ženy zneuctěny.

17 Hle, já podnítím proti vám Médy,

kteří si neváží stříbra,

nemají zálibu v zlatě.

18 Svými luky rozdrtí chlapce,

nad plodem života se neslitují,

s vašimi syny nebudou mít soucit.

19 Babylón, skvost mezi královstvími,

pyšná okrasa Kaldejců,

dopadne jako Sodoma a Gomora,

vyvrácené Bohem.

20 Už nikdy nebude osídlen,

nebude obydlen po všechna pokolení.

Žádný Arab si tam nepostaví stan,

pastýři tam nenechají odpočívat stáda,

21 nýbrž divá sběř tam bude odpočívat,

v jejich domech bude plno výrů,

přebývat tam budou pštrosi,

běsové tam budou poskakovat.

22 V jeho palácích budou výt hyeny

a v chrámech rozkoše šakalové.

Jeho čas se přiblížil,

dny nebudou mu prodlouženy.“

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.