ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 447. den čtení Přehled čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Izajáš, kapitola 22

1 Výnos o Údolí vidění:

Co je s tebou, že jsi celé vystoupilo na střechy,

2 město plné hluku, halasu,

město rozjařené?

Skolení tvoji nebyli skoleni mečem,

nezemřeli v boji.

3 Do jednoho prchli všichni tvoji náčelníci;

byli jati bez výstřelu z luku.

Všichni tvoji zastižení byli do jednoho jati v dáli na útěku.

4 Proto jsem řekl: „Odvraťte ode mne oči,

ať hořekuji a pláči;

nesnažte se mě těšit nad zhoubou dcery mého lidu!“

5 Neboť den poděšení a pošlapání a rozruchu,

den Panovníka, Hospodina zástupů, nastal v Údolí vidění,

den zhroucení zdí a křiku o pomoc k hoře.

6 Élam zvedl toulec,

má vozy s posádkou a koně,

a Kír obnažil štít.

7 Nejlepší z tvých dolin jsou plny vozů;

jezdci zaujali postavení před branami.

8 Odkryto bylo Judovo zaštítění.

Onoho dne jsi vzhlížel k výzbroji Domu lesa.

9 Viděli jste, jak mnoho bylo průlomů do města Davidova

a shromažďovali jste vodu z Dolního rybníka.

10 Pořídili jste soupis domů v Jeruzalémě

a strhávali jste domy pro zpevnění hradeb.

11 Mezi obojími hradbami jste zřídili nádrž

pro vodu Starého rybníka.

Nevzhlíželi jste však k tomu, který vše způsobil,

a neohlíželi jste se na toho, který to odedávna připravoval.

12 Onoho dne Panovník, Hospodin zástupů,

vyzval k pláči a k nářku a k vyholení lysiny

a k přepásání žíněnou suknicí,

13 a hle, veselí a radost,

porážení dobytka a zabíjení ovcí,

jedení masa a pití vína.

„Jezme a pijme, stejně zítra zemřeme!“

14 Mému sluchu však Hospodin zástupů zjevil

„Tato vaše nepravost jistotně nedojde smíření, zemřete,“

praví Panovník, Hospodin zástupů.

15 Toto praví Panovník, Hospodin zástupů:

Jdi, vydej se k tomu hodnostáři,

promluv k Šebnovi, správci domu:

16 „Co tu pohledáváš, koho tu máš,

žes tu vytesal pro sebe hrob?

Dal sis hrob vytesat vysoko,

dal sis vyhloubit příbytek ve skále!

17 Hle, Hospodin tě odvrhne,

odvrhne tě, ty hrdino, zabalí tě,

18 smotá, jako klubko tě svine,

jako míč tě odhodí do široširé země.

Tam umřeš a tam skončí tvé slavné vozy,

pohano domu svého pána.

19 Srazím tě z tvého postavení;

ze svého úřadu budeš svržen.

20 V onen den povolám svého služebníka Eljakíma,

syna Chilkijášova.

21 Obléknu ho do tvé suknice,

připevním mu tvoji šerpu,

tvou vladařskou moc vložím do jeho rukou

a stane se otcem obyvatel Jeruzaléma

i Judova domu.

22 Na jeho rameno vložím klíč domu Davidova

; když otevře, nikdo nezavře,

a když zavře, nikdo neotevře.

23 Zarazím ho jako hřeb na spolehlivém místě

a stane se stolcem slávy otcovského domu.

24 Ale zavěsí se na něj všechna váha otcovského domu,

výhonky a odnože,

všechny malé nádoby,

jak misky, tak i všechny džbány.“

25 „V onen den, je výrok Hospodina zástupů, povolí hřeb zaražený na spolehlivém místě, zlomí se, spadne a náklad, který je na něm, se zničí.“ Tak promluvil Hospodin.

Izajáš, kapitola 23

1 Výnos o Týru:

Kvilte, zámořské lodě!

Týr je vypleněn, je bez domu, je bez přístavu;

z Kitejské země to bylo rozhlášeno.

2 Zmlkněte, obyvatelé pobřeží!

Bylo v tobě plno sidónských obchodníků, mořeplavců.

3 Přes velké vody dopravovali výnos zemí,

setbu od Delty a sklizeň od Nilu;

byls tržištěm pronárodů. 4

Styď se, Sidóne!

Vždyť prohlásilo moře,

mořská pevnost řekla:

„Nepracuji k porodu a nerodím

ani nevychovávám jinochy,

o panny nepečuji.“

5 Jakmile ta zpráva dojde Egypťanům,

budou se nad zprávou o Týru svíjet v křeči.

6 Přeplavte se do Taršíše,

obyvatelé pobřeží, kvilte!

7 To že je váš rozjařený Týr?

Jeho původ je v dávnověku;

nohy ho nosí do daleka,

tam se usazuje.

8 Kdo takto rozhodl o Týru,

který udílel koruny panovnické?

Jeho obchodníci byli knížaty

a jeho kramáři nejváženějšími v zemi.

9 Hospodin zástupů tak rozhodl,

aby zlomil pýchu vší nádhery,

aby zlehčil všechny nejváženější v zemi.

10 Rozlej se jako Nil po své zemi,

taršíšská dcero; už tu není hráz.

11 Hospodin vztáhl ruku na moře,

otřásl královstvími,

vydal příkaz proti Kenaanu o zničení jeho záštit.

12 Vyhlásil: „Už nikdy nebudeš jásat,

násilím potupená panno, dcero sidónská!

Ke Kitejcům! Vstaň, přeplav se!

Ani tam nenajdeš odpočinutí.“

13 Pohleď na zemi Kaldejců; ten lid tu už není. Asýrie ji určila divé sběři. Postavili obléhací věže, paláce strhli, město obrátili v rozvaliny.

14 Kvilte, zámořské lodě,

vaše záštita je vypleněna!

15 V onen den bude Týr zapomenut na sedmdesát let, jako by to byly dny jediného krále; do uplynutí sedmdesáti let se Týru povede jako v té písničce o nevěstce:

16 „Vezmi citeru, obcházej město,

nevěstko zapomenutá,

hezky hrej, zpívej píseň za písní,

ať se připomeneš.“

17 Po uplynutí sedmdesáti let navštíví Hospodin Týr a ten se vrátí ke své nevěstčí mzdě; bude smilnit se všemi královstvími světa, co jich je na zemi. 18 Ale jeho obchodní zisk a jeho nevěstčí mzda se stanou svatým majetkem Hospodinovým. Nebudou uloženy ani uschovány; jeho obchodní zisk bude patřit těm, kteří přebývají před tváří Hospodinovou, aby se dosyta najedli a dobře oblékli.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.