Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
1 Hle, Hospodin vyplení zemi a zpustoší ji,
rozvrátí její tvářnost a rozpráší její obyvatele.
2 Bude na tom stejně lid i kněz, otrok i jeho pán,
služka i její paní, kupující i prodavač,
věřitel i dlužník, lichvář i zadlužený.
3 Země bude zcela vypleněna a vyloupena;
toto slovo promluvil Hospodin.
4 Truchlit, vadnout bude země,
chřadnout, vadnout bude svět,
nejvznešenější z lidu země budou chřadnout.
5 Zhanobena je země svými obyvateli,
neboť přestoupili zákony, změnili nařízení,
porušili věčnou smlouvu.
6 Proto pozře zemi prokletí,
kdo v ní přebývají, budou pykat;
proto obyvatelé země zajdou v žáru
a zůstane lidí maličko.
7 Bude truchlit mošt, zvadne vinná réva,
všichni, jejichž srdce se raduje, budou vzdychat.
8 Ustane veselí bubnů,
pomine hluk rozjařených,
ustane veselí citery.
9 Nebudou pít za zpěvu víno,
opojný nápoj pijákům zhořkne.
10 Zbořeno bude pusté město,
vchod do každého domu bude zatarasen.
11 V ulicích bude žalostný křik pro víno,
nastane večer veškeré radosti,
veselí se vystěhuje ze země.
12 Ve městě zůstane hrozná spoušť,
zničena, rozbita bude brána.
13 I bude uprostřed země, mezi národy,
tak jako když se srážejí olivy,
jako paběrky, když končí vinobraní.
14 Všude pozvednou svůj hlas a budou plesat,
nad důstojností Hospodinovou budou jásat i při moři.
15 Proto vzdejte Hospodinu čest i na východě,
jménu Hospodina, Boha Izraele, na ostrovech mořských.
16 Od kraje země jsme slyšeli prozpěvovat:
„Sláva spravedlivému!“
Já jsem však řekl: „Je mi zle! Je mi zle! Běda mi!“
Věrolomní jednají věrolomně,
věrolomní se dopouštějí věrolomnosti.
17 Postrach, propast, past na tebe, obyvateli země!
18 Kdo uteče před hlučícím postrachem,
padne do propasti,
a kdo vyleze z propasti,
do pasti se lapí,
otevřou se nebeské propusti shora
a budou se třást základy země.
19 Země se rozlomí,
země se rozkymácí,
země se rozpadne.
20 Země se rozvrávorá, bude jak opilec,
bude se zmítat jako budka.
Dolehne na ni její nevěrnost,
i padne a už nepovstane.
21 V onen den Hospodin ztrestá nebeský zástup na výšině
i pozemské krále na zemi.
22 Budou sebráni, jako je sebrán vězeň do jámy,
a budou zavřeni pod zámek;
po mnohých pak dnech budou potrestáni.
23 Zardí se bledá luna,
zastydí se žárné slunko,
až se Hospodin zástupů ujme kralování na hoře Sijónu
a v Jeruzalémě před svými staršími v slávě.
1 Hospodine, ty jsi můj Bůh!
Tebe budu vyvyšovat, vzdávat chválu tvému jménu,
neboť činíš podivuhodné věci,
tvé odvěké úradky jsou věrná pravda.
2 Obrátil jsi město v hromadu sutin,
opevněné město v rozvaliny.
Palác cizáků z města zmizel,
nebude vystavěn navěky.
3 Proto tě bude ctít lid mocný,
bude se tě bát město ukrutných pronárodů.
4 Byl jsi záštitou slabého,
v soužení záštitou ubožáka,
útočištěm před přívalem i stínem v horku.
Dech ukrutníků je jak příval na zeď,
5 jako horko ve vyprahlém kraji.
Hřmotící cizáky pokoříš jak horko stínem oblaku,
prozpěvující ukrutníci budou poníženi.
6 Hospodin zástupů připraví na této hoře všem národům hostinu tučnou
hostinu s vyzrálým vínem,
jídla tučná s morkem,
víno vyzrálé a přečištěné.
7 Na této hoře odstraní závoj,
který zahaluje všechny národy,
přikrývku, která přikrývá všechny pronárody.
8 Panovník Hospodin provždy odstraní smrt
a setře slzu z každé tváře,
sejme potupu svého lidu z celé země;
tak promluvil Hospodin.
9 V onen den se bude říkat: „Hle, to je náš Bůh.
V něho jsme skládali naději a on nás spasil.
Je to Hospodin, v něhož jsme skládali naději,
budeme jásat a radovat se, že nás spasil.“
10 Ruka Hospodinova spočine na této hoře,
ale Moáb bude zašlapán,
jako bývá šlapána sláma do hnoje,
11 rozpřáhne tam potom ruce
jako je rozpřahuje plavec při plavání;
Bůh poníží jeho pýchu i obratnost jeho rukou.
12 Tvé opevnění, tvé nedobytné hradby svalí,
sníží a srazí k zemi, až do prachu.