ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 453. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Izajáš, kapitola 33

1 Běda tobě, který šíříš zhoubu a sám nejsi huben,

který jednáš věrolomně,

ač se vůči tobě nikdo věrolomně nezachoval.

Až dokončíš zhoubu, propadneš sám zhoubě,

až dovršíš věrolomnost, bude věrolomně naloženo s tebou.

2 Hospodine, slituj se nad námi,

v tebe skládáme naději!

Buď paží svého lidu každé ráno

i naší spásou v čase soužení.

3 Národy se rozprchávají před mocným hřmotem,

před tvou vyvýšeností se pronárody rozptylují.

4 Kořist vám bude sebrána, jako by ji sebral hmyz,

jako přepadávají kobylky, tak bude napadena.

5 Vyvýšen je Hospodin, jenž přebývá na výšině,

naplňuje Sijón spravedlností a právem.

6 Bude věrnou jistotou tvé budoucnosti,

klenotnicí spásy, moudrosti a poznání,

jejímž pokladem je bázeň před Hospodinem.

7 Hle, mužové Aríela úpějí na ulicích,

poslové pokoje hořce pláčou.

8 Silnice jsou liduprázdné,

pocestní přestali chodit.

Smlouva se porušuje,

města jsou v nevážnosti,

člověk nemá cenu.

9 Truchlí, chřadne země,

zahanben je Libanón a vadne.

Šáron podobá se pustině,

Bášan i Karmel shazují listí.

10 „Nyní povstanu,“ praví Hospodin,

„nyní se vyvýším, nyní se zvednu!“

11 Obtěžkáte senem, porodíte slámu.

Váš dech je oheň a pozře vás.

12 Národy budou vypalovány jako vápno,

jako posekané trní vzplanou v ohni.

13 Slyšte, vzdálení, co činím,

poznejte, blízcí, mou bohatýrskou sílu!

14 Hříšníci na Sijónu dostali strach,

rouhačů se zmocnilo úzkostné chvění:

Kdo z nás může pobývat u sžírajícího ohně?

Kdo z nás může pobývat u věčného žáru?

15 Ten, kdo žije spravedlivě

a mluví, co je správné,

a zavrhuje zisk z vydírání,

ten, kdo třepe rukama, že nevezme úplatek,

kdo si zacpe uši, aby neslyšel výzvu k prolévání krve,

kdo zavírá oči, aby nepřihlížel ke zlu,

16 ten bude přebývat na výšinách;

nepřístupné vrcholky skal mu budou nedobytným hradem,

bude mu dán chléb,

vody mu potečou neustále.

17 Tvoje oči uzří krále v jeho kráse,

spatří zemi rozprostírající se do dálky.

18 Tvé srdce bude rozjímat o někdejší hrůze:

Kde je ten, kdo předpisoval daně?

Kde je výběrčí?

Kde ten, kdo počítával věže?

19 Nespatříš už nestoudný lid,

lid temné řeči, která se poslouchat nedá,

směšného jazyka, jemuž rozumět nelze.

20 Pohleď na Sijón,

město našich slavností!

Tvé oči spatří Jeruzalém,

nivu poklidnou, stan, který nebude stržen,

jehož kolíky nikdy nebudou vytrženy

a z jehož provazů se žádný nepřetrhne.

21 Neboť tam je náš Vznešený, Hospodin.

Je to místo, kde jsou řeky,

říční ramena přeširoká;

nevydá se tam veslice

a vznosný koráb tam nepřepluje.

22 Hospodin je náš soudce,

Hospodin je náš zákonodárce,

Hospodin je náš král,

on nás spasí.

23 Tvé provazy povolily,

nebudou schopné udržet stěžeň

ani napnout plachtu.

Tehdy bude rozdělena hojná kořist,

i kulhaví si naloupí lup.

24 Nikdo z obyvatel neřekne: „Jsem nemocen.“

Lidu, který tam bydlí, bude odpuštěna nepravost.

Izajáš, kapitola 34

1 Přistupte, pronárody, a slyšte,

národy, pozorně poslouchejte!

Ať to slyší země se vším, co je na ní,

svět i vše, co na něm vzchází!

2 Hospodin je rozlícen na všechny pronárody,

rozhořčen na všechny jejich zástupy.

Zničí je jako klaté,

vydá je na porážku.

3 Jejich skolení budou pohozeni,

bude se táhnout puch z jejich mrtvol,

hory se rozplynou v jejich krvi.

4 Rozkladu propadne všechen nebeský zástup:

nebesa se svinou jako kniha

a všechen jejich zástup bude padat,

jako opadává listí z vinné révy

a padavče z fíkovníku.

5 Můj meč na nebi je zpit hněvem.

Hle, sestupuje vykonat soud nad Edómem,

nad lidem, nad nímž jsem vyhlásil klatbu.

6 Hospodinův meč je samá krev

a od tuku je mastný,

je od krve jehněčí a kozlí,

od tuku z beraních ledvin.

Neboť Hospodin má obětní hod v Bosře,

v zemi edómské veliké obětní porážení.

7 Klesnou zároveň jednorožci i býci a tuři,

jejich země bude zpita krví,

jejich prach nasákne tukem.

8 Je to den Hospodinovy pomsty,

rok odplaty v soudní při Sijónu.

9 Potoky Edómu se změní v smůlu

a jeho prach v síru,

jeho země se stane hořící smolou.

10 Nevyhasne v noci ani ve dne,

kouř z ní bude stoupat věčně.

Po všechna pokolení zůstane v troskách,

nikdo už nikdy skrze ni neprojde.

11 Obsadí ji sova a sýček,

výr a krkavec v ní budou bydlet.

Bude nad ní natažena měřicí šňůra pustoty

a spuštěna olovnice prázdnoty.

12 Její šlechtici tam nebudou povoláváni ke královské hodnosti,

všichni její velmožové nebudou ničím.

13 V jejích palácích poroste hloží,

na jejích pevnostech bodláčí a trní.

Budou tam nivy šakalů

a tráva pro pštrosy.

14 Bude se tam setkávat divá sběř s hyenami

a běsové budou na sebe pokřikovat.

Bude si tam hovět upír a najde si odpočinek.

15 Uhnízdí se tam zmije šípová a naklade vejce,

když se háďata vylíhnou,

bude je chovat ve svém stínu.

Také supi se tam shromáždí, sup vedle supa.

16 Hledejte v knize Hospodinově a čtěte:

„Jediná z těch příšer tam nebude chybět,

ani jedna z nich nebude scházet,

neboť ústa Boží to přikázala

a jeho duch je shromáždí.“

17 On sám tento los jim nechal padnout,

jeho ruka jim měřicí šňůrou přidělila tuto zemi.

Obsadí ji navěky,

budou v ní bydlet po všechna pokolení.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.