Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 463. den čtení Přehled čtení„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo.
Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu.
Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu.
Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků.
Amen.“Žalmy, kapitola 69
1 Pro předního zpěváka, podle „Lilií“. Davidův. 2
Zachraň mě, můj Bože,
vody mi pronikly k duši!
3 V bahně hlubiny se topím,
není na čem stanout,
do hlubokých vod se nořím,
dravý proud mě vleče.
4 Volám do umdlení, hrdlo zanícené,
Boha vyhlížím, až zrak mi vypovídá.
5 Víc než vlasů na mé hlavě je těch,
kdo mě bez důvodů nenávidí;
zdatní jsou, kdo umlčet mě chtějí,
zrádní nepřátelé!
Co jsem neuchvátil, mám teď vracet.
6 Ty znáš, Bože, moji pošetilost,
čím jsem se kdy provinil, ti není skryto.
7 Kvůli mně však ať se nemusejí hanbit,
kdo složili svou naději v tebe,
Panovníku, Hospodine zástupů,
ať kvůli mně se nemusejí stydět ti,
kdo tě hledají, Bože Izraele!
8 Snáším potupu přec kvůli tobě,
stud pokryl mé tváře.
9 Za cizího mě mají mí bratři,
cizincem jsem pro syny své matky,
10 neboť horlivost o tvůj dům mě strávila,
tupení těch, kdo tě tupí, padlo na mne.
11 Postil jsem se, vyplakal si oči,
ale v potupu se mi to obrátilo.
12 Oblékl jsem si žíněné roucho
a stal jsem se pro ně pořekadlem.
13 O mně klevetí, kdo sedávají v bráně,
pijani si o mně popěvují.
14 Ale má modlitba spěje, Hospodine, k tobě,
je čas přízně, Bože nejvýš milosrdný,
odpověz mi, věrný dárce spásy,
15 vysvoboď mě z bahna, ať se neutopím!
Kéž jsem vysvobozen z rukou těch, kteří mě nenávidí,
z hlubokých vod.
16 Ať mě neodvleče dravý vodní proud,
ať hlubina mě nepohltí,
ať nade mnou studnice nezavře ústa!
17 Odpověz mi, Hospodine,
vždyť tvé milosrdenství je dobrotivé,
pro své velké slitování shlédni na mne,
18 neskrývej tvář před svým služebníkem,
když se soužím, pospěš, odpověz mi,
19 buď mi blízko, zastaň se mne,
vykup mě kvůli mým nepřátelům!
20 Ty víš, jak jsem tupen, ostouzen a haněn,
máš před sebou všechny moje protivníky.
21 Srdce potupou mi puká, jsem jak ochrnulý.
Na soucit jsem čekal, ale marně;
na ty, kdo by potěšili – nenašel se nikdo.
22 Do jídla mi dali žluč,
když jsem žíznil, dali mi pít ocet.
23 Jejich stůl se jim staň osidlem
a těm, kdo jsou s nimi zajedno, buď léčkou.
24 Dej, ať se jim zatmí v očích, aby neviděli,
jejich bedra ustavičně zbavuj síly.
25 Vylej na ně svůj hrozný hněv,
tvůj planoucí hněv ať postihne je.
26 Jejich hradiště ať zpustne,
v jejich stanech ať nebydlí nikdo.
27 Neboť toho, kterého jsi ty zbil, pronásledovali,
vypravují o bolesti těch, které jsi proklál.
28 Sečti jejich nepravosti,
ať před tebou nejsou spravedliví.
29 Nechť jsou vymazáni z knihy živých,
nezapsáni mezi spravedlivé.
30 Jsem ponížen, bolestí se soužím,
avšak hradem je mi, Bože, tvoje spása.
31 Písní budu chválit jméno Boží,
velebit je budu díkůvzdáním.
32 Hospodin to přijme raději než býka,
býčka s paznehty a rohy.
33 Pokorní to spatří a budou mít radost;
kdo se dotazujete na Boží vůli, okřejete v srdci.
34 Vždyť Hospodin ubožáky slyší,
nepohrdá svými, když jsou uvězněni.
35 Ať ho chválí nebesa i země,
moře se vším, co se v nich hemží,
36 neboť Bůh zachrání Sijón
a zbuduje judská města;
budou tam sídlit a mít je ve vlastnictví.
37 Potomstvo jeho služebníků je bude dědičně držet;
budou v nich bydlet ti, kdo milují jeho jméno.
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Pro předního zpěváka, podle „Lilií“. Davidův. 2
Zachraň mě, můj Bože,
vody mi pronikly k duši!
3 V bahně hlubiny se topím,
není na čem stanout,
do hlubokých vod se nořím,
dravý proud mě vleče.
4 Volám do umdlení, hrdlo zanícené,
Boha vyhlížím, až zrak mi vypovídá.
5 Víc než vlasů na mé hlavě je těch,
kdo mě bez důvodů nenávidí;
zdatní jsou, kdo umlčet mě chtějí,
zrádní nepřátelé!
Co jsem neuchvátil, mám teď vracet.
6 Ty znáš, Bože, moji pošetilost,
čím jsem se kdy provinil, ti není skryto.
7 Kvůli mně však ať se nemusejí hanbit,
kdo složili svou naději v tebe,
Panovníku, Hospodine zástupů,
ať kvůli mně se nemusejí stydět ti,
kdo tě hledají, Bože Izraele!
8 Snáším potupu přec kvůli tobě,
stud pokryl mé tváře.
9 Za cizího mě mají mí bratři,
cizincem jsem pro syny své matky,
10 neboť horlivost o tvůj dům mě strávila,
tupení těch, kdo tě tupí, padlo na mne.
11 Postil jsem se, vyplakal si oči,
ale v potupu se mi to obrátilo.
12 Oblékl jsem si žíněné roucho
a stal jsem se pro ně pořekadlem.
13 O mně klevetí, kdo sedávají v bráně,
pijani si o mně popěvují.
14 Ale má modlitba spěje, Hospodine, k tobě,
je čas přízně, Bože nejvýš milosrdný,
odpověz mi, věrný dárce spásy,
15 vysvoboď mě z bahna, ať se neutopím!
Kéž jsem vysvobozen z rukou těch, kteří mě nenávidí,
z hlubokých vod.
16 Ať mě neodvleče dravý vodní proud,
ať hlubina mě nepohltí,
ať nade mnou studnice nezavře ústa!
17 Odpověz mi, Hospodine,
vždyť tvé milosrdenství je dobrotivé,
pro své velké slitování shlédni na mne,
18 neskrývej tvář před svým služebníkem,
když se soužím, pospěš, odpověz mi,
19 buď mi blízko, zastaň se mne,
vykup mě kvůli mým nepřátelům!
20 Ty víš, jak jsem tupen, ostouzen a haněn,
máš před sebou všechny moje protivníky.
21 Srdce potupou mi puká, jsem jak ochrnulý.
Na soucit jsem čekal, ale marně;
na ty, kdo by potěšili – nenašel se nikdo.
22 Do jídla mi dali žluč,
když jsem žíznil, dali mi pít ocet.
23 Jejich stůl se jim staň osidlem
a těm, kdo jsou s nimi zajedno, buď léčkou.
24 Dej, ať se jim zatmí v očích, aby neviděli,
jejich bedra ustavičně zbavuj síly.
25 Vylej na ně svůj hrozný hněv,
tvůj planoucí hněv ať postihne je.
26 Jejich hradiště ať zpustne,
v jejich stanech ať nebydlí nikdo.
27 Neboť toho, kterého jsi ty zbil, pronásledovali,
vypravují o bolesti těch, které jsi proklál.
28 Sečti jejich nepravosti,
ať před tebou nejsou spravedliví.
29 Nechť jsou vymazáni z knihy živých,
nezapsáni mezi spravedlivé.
30 Jsem ponížen, bolestí se soužím,
avšak hradem je mi, Bože, tvoje spása.
31 Písní budu chválit jméno Boží,
velebit je budu díkůvzdáním.
32 Hospodin to přijme raději než býka,
býčka s paznehty a rohy.
33 Pokorní to spatří a budou mít radost;
kdo se dotazujete na Boží vůli, okřejete v srdci.
34 Vždyť Hospodin ubožáky slyší,
nepohrdá svými, když jsou uvězněni.
35 Ať ho chválí nebesa i země,
moře se vším, co se v nich hemží,
36 neboť Bůh zachrání Sijón
a zbuduje judská města;
budou tam sídlit a mít je ve vlastnictví.
37 Potomstvo jeho služebníků je bude dědičně držet;
budou v nich bydlet ti, kdo milují jeho jméno.