Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 491. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“Žalmy, kapitola 106
1 Haleluja.
Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý,
jeho milosrdenství je věčné.
2 Kdo vylíčí bohatýrské činy Hospodina,
kdo rozhlásí všechnu chválu o něm?
3 Blaze těm, kteří se drží práva,
tomu, kdo si v každém čase vede spravedlivě.
4 Hospodine, rozpomeň se na mě pro přízeň, jíž lid svůj zahrnuješ,
navštiv mě svou spásou,
5 abych směl spatřit dobro tvých vyvolených,
abych se radoval radostí národa tvého,
abych společně s tvým dědictvím o tobě s chloubou mluvil.
6 Zhřešili jsme už se svými otci,
provinili jsme se, svévolně si vedli.
7 Naši otcové v Egyptě nepochopili tvé divy,
tvé hojné milosrdenství si nepřipomínali,
vzepřeli se při moři, při moři Rákosovém.
8 On však je zachránil pro své jméno,
aby v známost uvedl svou bohatýrskou sílu.
9 Obořil se na Rákosové moře a vyschlo,
propastnými tůněmi je vedl jako pouští.
10 Zachránil je z rukou toho, kdo je nenáviděl,
vykoupil je z rukou nepřítele.
11 Jejich protivníky přikryly vody,
nezůstal z nich ani jeden.
12 Tehdy uvěřili jeho slovům,
do zpěvu se dali k jeho chvále.
13 Rychle však na jeho činy zapomněli,
nečekali trpělivě na jeho pokyn.
14 Chtivostí se dali strhnout v poušti,
pokoušeli Boha v pustém kraji.
15 On jim splnil jejich prosbu,
ale stihl je pak úbytěmi.
16 V táboře žárlili na Mojžíše,
na Árona, jenž byl Hospodinův svatý;
17 tu se rozevřela země,
Dátana pohltila a přikryla Abírámův spolek.
18 Proti jejich spolku vyšlehl oheň,
svévolníky sežehl plamen.
19 Na Chorébu udělali býčka,
klaněli se slité modle,
20 zaměnili svoji Slávu za podobu býka, býložravce.
21 Zapomněli na Boha, svou spásu,
který v Egyptě konal tak velké věci,
22 v zemi Chámově úžasné divy,
bázeň vzbuzující činy u Rákosového moře.
23 Už vyhlásil jejich vyhlazení,
ale Mojžíš, jeho vyvolený,
postavil se před ním do trhliny
a odvrátil jeho zkázonosné rozhořčení.
24 Přežádoucí zem si zprotivili,
nevěřili jeho slovu,
25 žehrali v svých stanech,
Hospodina neposlechli.
26 Pozvedl k přísaze proti nim svou ruku,
že je v té poušti nechá padnout,
27 že jejich símě rozhodí mezi pronárody,
že je rozpráší do všech zemí.
28 Pak se spřáhli s Baal-peórem,
jedli při obětních hodech k poctě mrtvých model.
29 Svým jednáním uráželi Hospodina,
proto je postihla pohroma.
30 Povstal Pinchas k vykonání soudu,
pohroma se zastavila;
31 bylo mu to připočteno jako spravedlnost
až navěky, do všech pokolení.
32 U Meribských vod ho rozlítili,
kvůli nim zle pochodil i Mojžíš,
33 neboť se vzepřeli jeho duchu,
jeho rty pronesly nerozvážnost.
34 Nevyhladili národy,
o nichž Hospodin mluvil,
35 smísili se s pronárody,
učili se dělat to, co ony.
36 Sloužili jejich modlářským stvůrám
a ty se jim staly léčkou;
37 obětovali své syny
a své dcery běsům.
38 Nevinnou krev prolévali,
krev svých synů a dcer,
které obětovali modlářským stvůrám Kenaanu;
proléváním krve zhanobili zemi.
39 Tak se poskvrnili svými činy,
svým jednáním porušili věrnost.
40 Hospodin vzplál hněvem proti svému lidu,
svoje dědictví si zhnusil,
41 vydal je do rukou pronárodů,
vládli jim ti, kdo je měli v nenávisti.
42 Utiskovali je jejich nepřátelé,
byli jimi pokořeni, dostali se do područí.
43 Mnohokrát je vysvobodil;
svými nápady však vzpírali se opět,
ale na svou nepravost jen dopláceli.
44 On jejich soužení viděl,
slyšel jejich bědování,
45 kvůli nim si připomínal svoji smlouvu,
ve svém velkém milosrdenství měl s nimi soucit.
46 Dal jim dojít slitování
u všech, kteří je odvlekli do zajetí.
47 Hospodine, zachraň nás,
náš Bože, shromáždi nás z pronárodů,
tvému svatému jménu budeme vzdávat chválu,
budeme tě chválit chvalozpěvem.
48 Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele,
od věků až na věky!
A všechen lid ať řekne: „Amen.“
Haleluja.
„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem.
Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Haleluja.
Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý,
jeho milosrdenství je věčné.
2 Kdo vylíčí bohatýrské činy Hospodina,
kdo rozhlásí všechnu chválu o něm?
3 Blaze těm, kteří se drží práva,
tomu, kdo si v každém čase vede spravedlivě.
4 Hospodine, rozpomeň se na mě pro přízeň, jíž lid svůj zahrnuješ,
navštiv mě svou spásou,
5 abych směl spatřit dobro tvých vyvolených,
abych se radoval radostí národa tvého,
abych společně s tvým dědictvím o tobě s chloubou mluvil.
6 Zhřešili jsme už se svými otci,
provinili jsme se, svévolně si vedli.
7 Naši otcové v Egyptě nepochopili tvé divy,
tvé hojné milosrdenství si nepřipomínali,
vzepřeli se při moři, při moři Rákosovém.
8 On však je zachránil pro své jméno,
aby v známost uvedl svou bohatýrskou sílu.
9 Obořil se na Rákosové moře a vyschlo,
propastnými tůněmi je vedl jako pouští.
10 Zachránil je z rukou toho, kdo je nenáviděl,
vykoupil je z rukou nepřítele.
11 Jejich protivníky přikryly vody,
nezůstal z nich ani jeden.
12 Tehdy uvěřili jeho slovům,
do zpěvu se dali k jeho chvále.
13 Rychle však na jeho činy zapomněli,
nečekali trpělivě na jeho pokyn.
14 Chtivostí se dali strhnout v poušti,
pokoušeli Boha v pustém kraji.
15 On jim splnil jejich prosbu,
ale stihl je pak úbytěmi.
16 V táboře žárlili na Mojžíše,
na Árona, jenž byl Hospodinův svatý;
17 tu se rozevřela země,
Dátana pohltila a přikryla Abírámův spolek.
18 Proti jejich spolku vyšlehl oheň,
svévolníky sežehl plamen.
19 Na Chorébu udělali býčka,
klaněli se slité modle,
20 zaměnili svoji Slávu za podobu býka, býložravce.
21 Zapomněli na Boha, svou spásu,
který v Egyptě konal tak velké věci,
22 v zemi Chámově úžasné divy,
bázeň vzbuzující činy u Rákosového moře.
23 Už vyhlásil jejich vyhlazení,
ale Mojžíš, jeho vyvolený,
postavil se před ním do trhliny
a odvrátil jeho zkázonosné rozhořčení.
24 Přežádoucí zem si zprotivili,
nevěřili jeho slovu,
25 žehrali v svých stanech,
Hospodina neposlechli.
26 Pozvedl k přísaze proti nim svou ruku,
že je v té poušti nechá padnout,
27 že jejich símě rozhodí mezi pronárody,
že je rozpráší do všech zemí.
28 Pak se spřáhli s Baal-peórem,
jedli při obětních hodech k poctě mrtvých model.
29 Svým jednáním uráželi Hospodina,
proto je postihla pohroma.
30 Povstal Pinchas k vykonání soudu,
pohroma se zastavila;
31 bylo mu to připočteno jako spravedlnost
až navěky, do všech pokolení.
32 U Meribských vod ho rozlítili,
kvůli nim zle pochodil i Mojžíš,
33 neboť se vzepřeli jeho duchu,
jeho rty pronesly nerozvážnost.
34 Nevyhladili národy,
o nichž Hospodin mluvil,
35 smísili se s pronárody,
učili se dělat to, co ony.
36 Sloužili jejich modlářským stvůrám
a ty se jim staly léčkou;
37 obětovali své syny
a své dcery běsům.
38 Nevinnou krev prolévali,
krev svých synů a dcer,
které obětovali modlářským stvůrám Kenaanu;
proléváním krve zhanobili zemi.
39 Tak se poskvrnili svými činy,
svým jednáním porušili věrnost.
40 Hospodin vzplál hněvem proti svému lidu,
svoje dědictví si zhnusil,
41 vydal je do rukou pronárodů,
vládli jim ti, kdo je měli v nenávisti.
42 Utiskovali je jejich nepřátelé,
byli jimi pokořeni, dostali se do područí.
43 Mnohokrát je vysvobodil;
svými nápady však vzpírali se opět,
ale na svou nepravost jen dopláceli.
44 On jejich soužení viděl,
slyšel jejich bědování,
45 kvůli nim si připomínal svoji smlouvu,
ve svém velkém milosrdenství měl s nimi soucit.
46 Dal jim dojít slitování
u všech, kteří je odvlekli do zajetí.
47 Hospodine, zachraň nás,
náš Bože, shromáždi nás z pronárodů,
tvému svatému jménu budeme vzdávat chválu,
budeme tě chválit chvalozpěvem.
48 Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele,
od věků až na věky!
A všechen lid ať řekne: „Amen.“
Haleluja.