Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 492. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“Žalmy, kapitola 107
1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý,
jeho milosrdenství je věčné!
2 Tak ať řeknou ti, kdo byli Hospodinem vykoupeni,
ti, které vykoupil z rukou protivníka,
3 které shromáždil ze všech zemí,
od východu, od západu, severu i moře.
4 Bloudili pouští, cestou pustin,
město sídla Božího však nenalezli.
5 Žíznili a hladověli,
byli v duši skleslí.
6 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu,
vytrhl je z tísně:
7 sám je vedl přímou cestou,
aby došli k městu jeho sídla.
8 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství
a za divy, jež pro lidi koná:
9 dosyta dal najíst lačným,
hladovým dal plno dobrých věcí.
10 Seděli v temnotách šeré smrti,
v železných poutech a v ponížení,
11 neboť se vzepřeli tomu, co řekl Bůh,
znevážili úradek Nejvyššího.
12 Trápením pokořil jejich srdce,
klesali, a nikde žádná pomoc.
13 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu,
zachránil je z tísně:
14 vyvedl je z temnot šeré smrti,
sám zpřetrhal jejich pouta.
15 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství
a za divy, jež pro lidi koná:
16 rozrazil bronzová vrata,
železné závory zlomil.
17 Pošetilci pro svou cestu nevěrnosti,
pro své nepravosti byli pokořeni.
18 Každý pokrm se jim hnusil,
dospěli až k branám smrti.
19 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu,
zachránil je z tísně:
20 seslal slovo své a uzdravil je,
zachránil je z jámy.
21 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství
a za divy, jež pro lidi koná,
22 ať mu obětují oběť díků,
ať s plesáním vypravují o všech jeho skutcích.
23 Ti, kteří se vydávají na lodích na moře,
kdo konají dílo na nesmírných vodách,
24 spatřili Hospodinovy skutky,
jeho divy na hlubině.
25 Poručil a povstal bouřný vichr,
jenž do výše zvedl vlnobití.
26 Vznášeli se k nebi, řítili se do propastných tůní,
ztráceli v té spoušti hlavu.
27 V závrati jak opilí se potáceli,
s celou svou moudrostí byli v koncích.
28 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu,
vyvedl je z tísně:
29 utišil tu bouři,
ztichlo vlnobití.
30 Zaradovali se, když se uklidnilo,
on pak je dovedl do přístavu, jak si přáli.
31 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství
a za divy, jež pro lidi koná,
32 ať ho vyvyšují v shromáždění lidu,
v zasedání starších ať ho chválí!
33 Řeky mění v poušť
a vodní zřídla v suchopáry,
34 v solné pláně žírnou zemi
pro zlobu těch, kdo v ní sídlí.
35 Poušť v jezero mění
a zem vyprahlou ve vodní zřídla.
36 Tam usadil ty, kdo hladověli,
zbudovali město, sídlo Boží.
37 Pole oseli, vinice vysázeli,
sklidili úrodu hojnou.
38 Žehnal jim a velmi se rozrostli,
ani dobytka jim neubylo.
39 Jich však ubývalo,
ohýbali se pod tíhou zla a strastí,
40 když je ten, jenž může vylít opovržení i na knížata,
zavedl do bezcestných pustot.
41 Avšak ubožáku se stal v ponížení hradem
a čeledi lidu rozmnožil jak ovce.
42 Přímí lidé to vidí a radují se,
ale každá podlost musí zavřít ústa.
43 Kdo je moudrý, ať dbá těchto věcí
a Hospodinovu milosrdenství ať hledí porozumět!
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý,
jeho milosrdenství je věčné!
2 Tak ať řeknou ti, kdo byli Hospodinem vykoupeni,
ti, které vykoupil z rukou protivníka,
3 které shromáždil ze všech zemí,
od východu, od západu, severu i moře.
4 Bloudili pouští, cestou pustin,
město sídla Božího však nenalezli.
5 Žíznili a hladověli,
byli v duši skleslí.
6 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu,
vytrhl je z tísně:
7 sám je vedl přímou cestou,
aby došli k městu jeho sídla.
8 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství
a za divy, jež pro lidi koná:
9 dosyta dal najíst lačným,
hladovým dal plno dobrých věcí.
10 Seděli v temnotách šeré smrti,
v železných poutech a v ponížení,
11 neboť se vzepřeli tomu, co řekl Bůh,
znevážili úradek Nejvyššího.
12 Trápením pokořil jejich srdce,
klesali, a nikde žádná pomoc.
13 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu,
zachránil je z tísně:
14 vyvedl je z temnot šeré smrti,
sám zpřetrhal jejich pouta.
15 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství
a za divy, jež pro lidi koná:
16 rozrazil bronzová vrata,
železné závory zlomil.
17 Pošetilci pro svou cestu nevěrnosti,
pro své nepravosti byli pokořeni.
18 Každý pokrm se jim hnusil,
dospěli až k branám smrti.
19 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu,
zachránil je z tísně:
20 seslal slovo své a uzdravil je,
zachránil je z jámy.
21 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství
a za divy, jež pro lidi koná,
22 ať mu obětují oběť díků,
ať s plesáním vypravují o všech jeho skutcích.
23 Ti, kteří se vydávají na lodích na moře,
kdo konají dílo na nesmírných vodách,
24 spatřili Hospodinovy skutky,
jeho divy na hlubině.
25 Poručil a povstal bouřný vichr,
jenž do výše zvedl vlnobití.
26 Vznášeli se k nebi, řítili se do propastných tůní,
ztráceli v té spoušti hlavu.
27 V závrati jak opilí se potáceli,
s celou svou moudrostí byli v koncích.
28 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu,
vyvedl je z tísně:
29 utišil tu bouři,
ztichlo vlnobití.
30 Zaradovali se, když se uklidnilo,
on pak je dovedl do přístavu, jak si přáli.
31 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství
a za divy, jež pro lidi koná,
32 ať ho vyvyšují v shromáždění lidu,
v zasedání starších ať ho chválí!
33 Řeky mění v poušť
a vodní zřídla v suchopáry,
34 v solné pláně žírnou zemi
pro zlobu těch, kdo v ní sídlí.
35 Poušť v jezero mění
a zem vyprahlou ve vodní zřídla.
36 Tam usadil ty, kdo hladověli,
zbudovali město, sídlo Boží.
37 Pole oseli, vinice vysázeli,
sklidili úrodu hojnou.
38 Žehnal jim a velmi se rozrostli,
ani dobytka jim neubylo.
39 Jich však ubývalo,
ohýbali se pod tíhou zla a strastí,
40 když je ten, jenž může vylít opovržení i na knížata,
zavedl do bezcestných pustot.
41 Avšak ubožáku se stal v ponížení hradem
a čeledi lidu rozmnožil jak ovce.
42 Přímí lidé to vidí a radují se,
ale každá podlost musí zavřít ústa.
43 Kdo je moudrý, ať dbá těchto věcí
a Hospodinovu milosrdenství ať hledí porozumět!