Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 516. den čtení Přehled čtení„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo.
Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu.
Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu.
Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků.
Amen.“Izajáš, kapitola 44
1 „A nyní slyš, Jákobe, můj služebníku,
Izraeli, jehož jsem vyvolil.
2 Toto praví Hospodin,
který tě učinil, který tě vytvořil v životě matky a pomáhá ti:
Neboj se, Jákobe, můj služebníku,
Ješurúne, jehož jsem vyvolil.
3 Já vyleji vody v místa zprahlá žízní,
bystřiny na suchou zemi.
Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo
a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou.
4 Porostou jak mezi trávou,
budou jako topoly při tekoucích vodách.
5 Onen řekne: ‚Já jsem Hospodinův‘
a jiný se nazve jménem Jákobovým,
další si napíše na ruku: ‚Jsem Hospodinův‘
a dá si čestné jméno Izrael.“
6 Toto praví Hospodin, král Izraele,
jeho vykupitel, Hospodin zástupů:
„Já jsem první i poslední,
kromě mne žádného Boha není.
7 Kdo je jako já? Jen ať se ozve!
Ať to oznámí, ať mi to předloží!
Od chvíle, kdy jsem navěky ustavil svůj lid,
kdo mu oznamuje, co přijde a co má nastat?
8 Nestrachujte se! Nebuďte zmateni.
Což jsem ti vše neohlašoval
a neoznamoval už předem?
Vy jste moji svědkové.
Což je Bůh kromě mne?
Jiné skály není, já o žádné nevím.“
9 Výrobci model jsou všichni k ničemu; modly, které mají za žádoucí, jim nijak neprospějí. Jejich svědkové, ti nic nevidí a nic nevědí, jsou jen pro ostudu. 10 Kdo si boha vyrábí, jen modlu si odlévá; nebude z toho mít žádný prospěch. 11 A všechny jeho společníky poleje stud. Řemeslníci jsou pouzí lidé. Ať se sem všichni shromáždí, ať se tu postaví; propadnou strachu a zastydí se spolu. 12 Kovář kuje modlu, pracuje při žhoucím uhlí, kladivem jí dává tvar, zhotovuje ji silou své paže; přitom hladoví do vysílení, nemůže se ani napít, ač umdlévá. 13 Tesař natahuje šňůru, rudkou načrtává modlu, opracovává ji dláty, rozměřuje kružidlem, až jí dá podobu muže, honosný vzhled člověka, a usadí ji v domě. 14 Dá si porazit cedry nebo vezme dub, drnák či křemelák, vypěstoval si je mezi lesními stromy. Zasadil jasan a déšť mu dal vzrůst. 15 Pro člověka je to na topení, něco z toho vezme a ohřeje se. Buď zatopí a upeče chleba, nebo zhotoví boha a klaní se mu, udělá z toho modlu a hrbí se před ní. 16 Polovinu spálí pod masem, které bude jíst, upeče pečeni a nasytí se. Přitom se ohřeje a zvolá: „To jsem se zahřál, je mi teplo!“ 17 Z toho, co zůstalo, si udělá boha, modlu, před kterou se hrbí a jíž se klaní a k níž se modlí a žadoní: „Vysvoboď mě, jsi přece můj bůh!“ 18 Nevědí nic a nechápou, mají oči zalepené a nevidí, jejich srdce nevnímá. 19 Ale on si to nebere k srdci, chybí mu poznání a rozum, aby si řekl: „Polovinu jsem spálil, na žhavém uhlí jsem napekl chleba a upekl maso a jedl jsem, ze zbytku jsem udělal tuhle ohavnost a hrbím se před špalkem.“ 20 Kdo se zabývá popelem, toho zavádí bláhovost srdce, ten svůj život nevysvobodí, ani se neptá: „Není to, co mám v pravici, pouhý klam?“
21 „Pamatuj na to, Jákobe,
pamatuj, Izraeli, že jsi můj služebník.
Já jsem tě utvořil, jsi můj služebník,
Izraeli, u mne nebudeš zapomenut.
22 Zaženu tvou nevěru jak mračno
a jako oblak tvé hříchy.
Navrať se ke mně, já tě vykoupím.“
23 Plesejte, nebesa, vždyť Hospodin to vykoná,
hlaholte, nejhlubší útroby země,
ať zvučně plesají hory,
les a všechny jeho stromy,
neboť Hospodin vykoupí Jákoba
a proslaví se v Izraeli.
24 Toto praví Hospodin, tvůj vykupitel,
který tě vytvořil v životě matky:
„Já jsem Hospodin, já konám všechno:
sám nebesa roztahuji,
překlenul jsem zemi. Kdo byl se mnou?“
25 Hospodin ruší znamení žvanilů
a z věštců činí pomatence,
obrací mudrce nazpět
a jejich poznání mate.
26 Potvrzuje slovo svého služebníka,
plní rozhodnutí ohlášené svými posly.
Jeruzalému on praví: „Budeš osídlen!“
a judským městům: „Budete zbudována!
Pozvednu jej z trosek.“
27 Hlubině on praví: „Vyschni!
Vysuším tvé vodní proudy.“
28 O Kýrovi praví: „Hle, můj pastýř.
Vyplní každé mé přání.
Řekne Jeruzalému: ‚Budeš vybudován!‘
A chrámu: ‚Budeš založen!‘“
„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem.
Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 „A nyní slyš, Jákobe, můj služebníku,
Izraeli, jehož jsem vyvolil.
2 Toto praví Hospodin,
který tě učinil, který tě vytvořil v životě matky a pomáhá ti:
Neboj se, Jákobe, můj služebníku,
Ješurúne, jehož jsem vyvolil.
3 Já vyleji vody v místa zprahlá žízní,
bystřiny na suchou zemi.
Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo
a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou.
4 Porostou jak mezi trávou,
budou jako topoly při tekoucích vodách.
5 Onen řekne: ‚Já jsem Hospodinův‘
a jiný se nazve jménem Jákobovým,
další si napíše na ruku: ‚Jsem Hospodinův‘
a dá si čestné jméno Izrael.“
6 Toto praví Hospodin, král Izraele,
jeho vykupitel, Hospodin zástupů:
„Já jsem první i poslední,
kromě mne žádného Boha není.
7 Kdo je jako já? Jen ať se ozve!
Ať to oznámí, ať mi to předloží!
Od chvíle, kdy jsem navěky ustavil svůj lid,
kdo mu oznamuje, co přijde a co má nastat?
8 Nestrachujte se! Nebuďte zmateni.
Což jsem ti vše neohlašoval
a neoznamoval už předem?
Vy jste moji svědkové.
Což je Bůh kromě mne?
Jiné skály není, já o žádné nevím.“
9 Výrobci model jsou všichni k ničemu; modly, které mají za žádoucí, jim nijak neprospějí. Jejich svědkové, ti nic nevidí a nic nevědí, jsou jen pro ostudu. 10 Kdo si boha vyrábí, jen modlu si odlévá; nebude z toho mít žádný prospěch. 11 A všechny jeho společníky poleje stud. Řemeslníci jsou pouzí lidé. Ať se sem všichni shromáždí, ať se tu postaví; propadnou strachu a zastydí se spolu. 12 Kovář kuje modlu, pracuje při žhoucím uhlí, kladivem jí dává tvar, zhotovuje ji silou své paže; přitom hladoví do vysílení, nemůže se ani napít, ač umdlévá. 13 Tesař natahuje šňůru, rudkou načrtává modlu, opracovává ji dláty, rozměřuje kružidlem, až jí dá podobu muže, honosný vzhled člověka, a usadí ji v domě. 14 Dá si porazit cedry nebo vezme dub, drnák či křemelák, vypěstoval si je mezi lesními stromy. Zasadil jasan a déšť mu dal vzrůst. 15 Pro člověka je to na topení, něco z toho vezme a ohřeje se. Buď zatopí a upeče chleba, nebo zhotoví boha a klaní se mu, udělá z toho modlu a hrbí se před ní. 16 Polovinu spálí pod masem, které bude jíst, upeče pečeni a nasytí se. Přitom se ohřeje a zvolá: „To jsem se zahřál, je mi teplo!“ 17 Z toho, co zůstalo, si udělá boha, modlu, před kterou se hrbí a jíž se klaní a k níž se modlí a žadoní: „Vysvoboď mě, jsi přece můj bůh!“ 18 Nevědí nic a nechápou, mají oči zalepené a nevidí, jejich srdce nevnímá. 19 Ale on si to nebere k srdci, chybí mu poznání a rozum, aby si řekl: „Polovinu jsem spálil, na žhavém uhlí jsem napekl chleba a upekl maso a jedl jsem, ze zbytku jsem udělal tuhle ohavnost a hrbím se před špalkem.“ 20 Kdo se zabývá popelem, toho zavádí bláhovost srdce, ten svůj život nevysvobodí, ani se neptá: „Není to, co mám v pravici, pouhý klam?“
21 „Pamatuj na to, Jákobe,
pamatuj, Izraeli, že jsi můj služebník.
Já jsem tě utvořil, jsi můj služebník,
Izraeli, u mne nebudeš zapomenut.
22 Zaženu tvou nevěru jak mračno
a jako oblak tvé hříchy.
Navrať se ke mně, já tě vykoupím.“
23 Plesejte, nebesa, vždyť Hospodin to vykoná,
hlaholte, nejhlubší útroby země,
ať zvučně plesají hory,
les a všechny jeho stromy,
neboť Hospodin vykoupí Jákoba
a proslaví se v Izraeli.
24 Toto praví Hospodin, tvůj vykupitel,
který tě vytvořil v životě matky:
„Já jsem Hospodin, já konám všechno:
sám nebesa roztahuji,
překlenul jsem zemi. Kdo byl se mnou?“
25 Hospodin ruší znamení žvanilů
a z věštců činí pomatence,
obrací mudrce nazpět
a jejich poznání mate.
26 Potvrzuje slovo svého služebníka,
plní rozhodnutí ohlášené svými posly.
Jeruzalému on praví: „Budeš osídlen!“
a judským městům: „Budete zbudována!
Pozvednu jej z trosek.“
27 Hlubině on praví: „Vyschni!
Vysuším tvé vodní proudy.“
28 O Kýrovi praví: „Hle, můj pastýř.
Vyplní každé mé přání.
Řekne Jeruzalému: ‚Budeš vybudován!‘
A chrámu: ‚Budeš založen!‘“