Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 529. den čtení Přehled čtení„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo.
Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu.
Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu.
Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků.
Amen.“Izajáš, kapitola 57
1 Spravedlivý hyne a není nikoho,
kdo by si to bral k srdci.
Zbožní muži bývají smeteni
a nikoho nezajímá,
že byl spravedlivý smeten zlem.
2 Pokoje dosáhne ten,
kdo jde správnou cestou.
Odpočine na svém loži.
3 „Předstupte sem,
vy, synové té, která věští z mraků,
potomstvo cizoložníka a nevěstky!
4 Komu se tak škodolibě posmíváte?
Komu že se pošklebujete?
Na koho vyplazujete jazyk?
Což nejste děti nevěrnosti,
potomstvo zrady?
5 Rozpalujete se u mohutných stromů,
pod každým zeleným stromem,
v roklích, pod skalními útesy zabíjíte děti.
6 V rokli mezi hlazenými kameny je tvůj díl,
ano, ty budou tvůj úděl.
Také jim jsi přinášela úlitbu,
obětovala dary.
Tohle mě má těšit?
7 Na hoře vysoko strmící zřídila sis lože,
tam také stoupalas k obětním hodům.
8 Za dveřmi a veřejemi sis dělala své pamětné znamení.
Ode mne ses odvrátila, odhalovala ses,
vystupovala jsi na své lože, rozšiřovala je,
s oněmi ses spřáhla,
milovala jsi jejich lože,
zírala jsi na znamení údu.
9 Mrhala jsi olejem pro Meleka,
hýřila jsi svými mastmi,
dodaleka vysílalas posly,
snižovala ses až do podsvětí.
10 Znavila ses množstvím svých cest,
a neřeklas: ‚Nemá to význam.‘
Ve znamení údu jsi nalézala život,
proto ses necítila vyčerpána.
11 Koho ses polekala a koho se bojíš,
že tolik lžeš?
Na mne sis ani nevzpomněla,
k srdci sis to nebrala.
Jen proto, že jsem byl příliš dlouho zticha,
nemáš přede mnou bázeň.
12 Uvedu ve známost tvoji spravedlnost a tvé činy!
Nic ti neprospějí.
13 Až budeš křičet,
ať si tě tvá sbírka bohů vysvobodí!
Všechny je odnese vítr,
odvane je vánek.
Ale ten, kdo se utíká ke mně,
dostane do dědictví zemi,
do vlastnictví moji svatou horu.“
14 Řekne: „Navršte, navršte násep, vyrovnejte cestu,
odstraňte mému lidu překážky z cesty!“
15 Toto praví Vznešený a Vyvýšený,
jehož přebývání je věčné, jehož jméno je Svatý:
„Přebývám ve vyvýšenosti a svatosti,
ale i s tím, jenž je zdeptaný a poníženého ducha,
abych oživil ducha ponížených,
abych oživil srdce zdeptaných.
16 Nechci vést spory navěky,
nebudu trvale rozlícen,
jinak by přede mnou každý duch zemdlel;
vždyť vše, co dýchá, jsem učinil sám.
17 Rozlítil jsem se, když se lid provinil chamtivostí,
bil jsem jej, skryl jsem se v rozlícení,
že se odvrátil a šel cestou svého srdce.
18 Viděl jsem jeho cesty;
vyléčím jej však a povedu,
vrátím potěšení jemu a těm, kdo s ním truchlí.
19 Stvořím ovoce rtů.
Pokoj, pokoj dalekým i blízkým,
praví Hospodin. Vyléčím jej.
20 Svévolní budou jak vzedmuté moře,
které se nemůže uklidnit,
jehož vody vyvrhují špínu a kal.
21 Nemají pokoj svévolníci,“
praví můj Bůh.
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Spravedlivý hyne a není nikoho,
kdo by si to bral k srdci.
Zbožní muži bývají smeteni
a nikoho nezajímá,
že byl spravedlivý smeten zlem.
2 Pokoje dosáhne ten,
kdo jde správnou cestou.
Odpočine na svém loži.
3 „Předstupte sem,
vy, synové té, která věští z mraků,
potomstvo cizoložníka a nevěstky!
4 Komu se tak škodolibě posmíváte?
Komu že se pošklebujete?
Na koho vyplazujete jazyk?
Což nejste děti nevěrnosti,
potomstvo zrady?
5 Rozpalujete se u mohutných stromů,
pod každým zeleným stromem,
v roklích, pod skalními útesy zabíjíte děti.
6 V rokli mezi hlazenými kameny je tvůj díl,
ano, ty budou tvůj úděl.
Také jim jsi přinášela úlitbu,
obětovala dary.
Tohle mě má těšit?
7 Na hoře vysoko strmící zřídila sis lože,
tam také stoupalas k obětním hodům.
8 Za dveřmi a veřejemi sis dělala své pamětné znamení.
Ode mne ses odvrátila, odhalovala ses,
vystupovala jsi na své lože, rozšiřovala je,
s oněmi ses spřáhla,
milovala jsi jejich lože,
zírala jsi na znamení údu.
9 Mrhala jsi olejem pro Meleka,
hýřila jsi svými mastmi,
dodaleka vysílalas posly,
snižovala ses až do podsvětí.
10 Znavila ses množstvím svých cest,
a neřeklas: ‚Nemá to význam.‘
Ve znamení údu jsi nalézala život,
proto ses necítila vyčerpána.
11 Koho ses polekala a koho se bojíš,
že tolik lžeš?
Na mne sis ani nevzpomněla,
k srdci sis to nebrala.
Jen proto, že jsem byl příliš dlouho zticha,
nemáš přede mnou bázeň.
12 Uvedu ve známost tvoji spravedlnost a tvé činy!
Nic ti neprospějí.
13 Až budeš křičet,
ať si tě tvá sbírka bohů vysvobodí!
Všechny je odnese vítr,
odvane je vánek.
Ale ten, kdo se utíká ke mně,
dostane do dědictví zemi,
do vlastnictví moji svatou horu.“
14 Řekne: „Navršte, navršte násep, vyrovnejte cestu,
odstraňte mému lidu překážky z cesty!“
15 Toto praví Vznešený a Vyvýšený,
jehož přebývání je věčné, jehož jméno je Svatý:
„Přebývám ve vyvýšenosti a svatosti,
ale i s tím, jenž je zdeptaný a poníženého ducha,
abych oživil ducha ponížených,
abych oživil srdce zdeptaných.
16 Nechci vést spory navěky,
nebudu trvale rozlícen,
jinak by přede mnou každý duch zemdlel;
vždyť vše, co dýchá, jsem učinil sám.
17 Rozlítil jsem se, když se lid provinil chamtivostí,
bil jsem jej, skryl jsem se v rozlícení,
že se odvrátil a šel cestou svého srdce.
18 Viděl jsem jeho cesty;
vyléčím jej však a povedu,
vrátím potěšení jemu a těm, kdo s ním truchlí.
19 Stvořím ovoce rtů.
Pokoj, pokoj dalekým i blízkým,
praví Hospodin. Vyléčím jej.
20 Svévolní budou jak vzedmuté moře,
které se nemůže uklidnit,
jehož vody vyvrhují špínu a kal.
21 Nemají pokoj svévolníci,“
praví můj Bůh.