ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 537. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Izajáš, kapitola 65

1 Dal jsem odpověď těm, kdo se neptali,

dal jsem se nalézt těm, kdo mě nehledali.

Řekl jsem: „Hle, tady jsem, jsem tady,“

pronárodu, který nevzýval mé jméno.

2 Po celé dny vztahoval jsem ruce k lidu svéhlavému,

k těm, kdo chodí po nedobré cestě,

za vlastními úmysly.

3 Je to lid, jenž neustále do očí mě dráždí:

Obětují v zahradách,

na cihlách kadidlo pálí,

4 vysedávají v hrobech,

nocují v tajemných skrýších,

jedí maso z vepřů

a ve svých nádobách mají polévku ze závadných věcí.

5 Říkají: „Jdi si po svém,

nepřistupuj ke mně,

jsem pro tebe svatý.“

Tito jsou v mých chřípích kouřem,

ohněm, který po celé dny plane.

6 Hle, je to přede mnou zapsáno:

„Nebudu zticha, dokud neodplatím.

Do klína jim odplatím 7 za nepravosti vaše

a nepravosti vašich otců zároveň, praví Hospodin;“

pálili kadidlo na horách,

tupili mě na pahorcích.

„Odměřím jim do klína jejich výdělek z dřívějška.“

8 Toto praví Hospodin:

„Když se najde v hroznu šťáva,

říkává se: ‚Nemař jej, je v něm požehnání.‘

Tak budu jednat kvůli svým služebníkům,

aby se nic nezmařilo.

9 Dám vzejít z Jákoba potomstvu

a z Judy tomu, kdo dědičně obsadí mé hory.

Obsadí je moji vyvolení,

budou tam přebývat moji služebníci.

10 Šáron se stane pastvinou ovcí,

dolina Akór místem, kde bude dobytek odpočívat.

To pro můj lid, který se mne bude dotazovat.

11 Vás však, kteří opouštíte Hospodina,

kdo zapomínáte na jeho svatou horu,

kdo strojíte stůl pro bůžka štěstí

a pro bůžka osudu naléváte kořeněné víno,

12 vás jsem určil meči,

vy všichni se musíte k popravě sklonit,

neboť jsem volal, a vy jste neodpovídali,

mluvil jsem, a vy jste neposlouchali,

ale konali jste, co je zlé v mých očích,

a zvolili jste si, co se mi nelíbí.“

13 A tak toto praví Panovník Hospodin:

„Hle, moji služebníci budou jíst,

vy však budete hladovět.

Hle, moji služebníci budou pít,

vy však budete žíznit.

Hle, moji služebníci se budou radovat,

vy se však budete stydět.

14 Hle, moji služebníci budou plesat s pohodou v srdci,

vy však pro bolest srdce budete křičet a pro trýzeň ducha kvílet.

15 Zanecháte své jméno mým vyvoleným k vyhlašování kletby:

‚Ať tě Panovník Hospodin usmrtí!‘

Své služebníky nazve pak Bůh jménem jiným.“

16 Kdo si bude v té zemi dávat požehnání,

bude si je dávat v Bohu pravém.

Kdo bude v té zemi přísahat,

bude přísahat při Bohu pravém.

Minulá soužení budou zapomenuta,

ukryta před mým zrakem.

17 „Hle, já stvořím nová nebesa a novou zemi.

Věci minulé nebudou připomínány,

nevstoupí na mysl

. 18 Veselte se, jásejte stále a stále nad tím, co stvořím.

Hle, já stvořím Jeruzalém k jásotu

a jeho lid k veselí.

19 I já budu nad Jeruzalémem jásat

a veselit se ze svého lidu.

Nikdy víc už nebude v něm slyšet pláč ani křik.

20 Nikdy už tam nebude dítě,

které zemře v několika dnech,

ani stařec, který by se nedožil plnosti věku,

protože bude mladíkem,

kdo zemře ve stu letech.

Ale hříšník, byť stoletý, bude zlořečen.

21 Vystavějí domy a usadí se v nich,

vysázejí vinice a budou jíst jejich plody.

22 Nebudou stavět, aby se tam usadil jiný,

nebudou sázet, aby z toho jedl jiný.

Dny mého lidu budou jako dny stromu.

Co svýma rukama vytvoří,

to moji vyvolení sami spotřebují.

23 Nebudou se namáhat nadarmo

a nebudou rodit pro náhlý zánik,

neboť jsou potomstvem těch,

kdo byli Hospodinem požehnáni,

oni i jejich potomci.

24 Dříve než zavolají, já odpovím;

budou ještě mluvit

a  já je už vyslyším.

25 Vlk a beránek se budou pást spolu

a lev jako dobytče bude žrát slámu,

hadu však bude potravou prach.

Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu

na celé mé svaté hoře,“

praví Hospodin.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.