ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 55. den čtení Přehled čtení

„Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova. Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl. Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo. Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné. Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha. Amen.“

Numeri, kapitola 4

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 2 „Pořiď soupis Kehatovců z řad Léviovců podle čeledí otcovských rodů 3 od třicetiletých výše až po padesátileté, všech, kdo jsou schopni nastoupit do služby, totiž konat dílo při stanu setkávání. 4 Toto bude služba Kehatovců při stanu setkávání: péče o nejsvětější předměty. 5 Než tábor potáhne dál, přijde Áron se svými syny a sejmou oponu zavěšenou uvnitř. Tou přikryjí schránu svědectví; 6 na to pak dají přehoz z tachaší kůže, rozprostřou navrch pokrývku celou purpurově fialovou a provléknou tyče. 7 Na stůl pro předkladné chleby rozprostřou pokrývku purpurově fialovou a na ni dají mísy, pánvičky, obětní misky a konvice pro úlitbu; bude na něm i každodenní chléb. 8 Na to vše rozprostřou karmínovou pokrývku, přikryjí přikrývkou z tachaší kůže a provléknou tyče. 9 Pak vezmou purpurově fialovou pokrývku a přikryjí svícen k svícení i jeho kahánky, nůžky na knoty, pánve na oheň a všechny nádoby na olej, potřebné k jeho obsluze. 10 Vloží jej se vším náčiním do přikrývky z tachaší kůže a dají na nosidla. 11 Na zlatý oltář rozprostřou pokrývku purpurově fialovou, přikryjí jej přikrývkou z tachaší kůže a provléknou tyče. 12 Pak vezmou všechno bohoslužebné náčiní potřebné k obsluze ve svatyni, dají na pokrývku purpurově fialovou, přikryjí je přikrývkou z tachaší kůže a dají na nosidla. 13 Vyberou popel z oltáře a na oltář rozprostřou nachovou pokrývku; 14 na ni dají všechno náčiní potřebné k jeho obsluze: pánve na oheň, vidlice, lopaty, kropenky a všechno ostatní oltářní náčiní, rozprostřou na ně přehoz z tachaší kůže a provléknou tyče. 15 Tak Áron a jeho synové úplně přikryjí svaté předměty a všechno nářadí svatyně, než tábor potáhne dál; teprve potom přijdou Kehatovci, aby to nesli. Nedotknou se svatých předmětů, aby nezemřeli. To bude povinnost Kehatovců při stanu setkávání. 16 Eleazar, syn kněze Árona, bude pověřen dohledem na olej k svícení, na kadidlo z vonných látek, každodenní přídavnou oběť a olej k pomazávání, bude pověřen dohledem na celý příbytek se vším, co je v něm, ve svatyni i v jejích nádobách.“

17 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 18 „Nesmíte dopustit, aby kmen kehatských čeledí z řad lévijců byl vyhlazen. 19 Aby zůstali naživu a nezemřeli, udělejte pro ně toto: Než přistoupí k nejsvětějším předmětům, přijde Áron se svými syny a každému určí jeho pracovní povinnost. 20 Nesmějí vejít, aby se dívali, jak jsou baleny svaté předměty, aby nezemřeli.“

21 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: 22 „Pořiď také soupis Geršónovců podle čeledí otcovských rodů. 23 Spočítáš je od třicetiletých výše až po padesátileté, všechny, kdo jsou schopni nastoupit do služby, totiž konat službu při stanu setkávání. 24 Toto bude služba a pracovní povinnost geršónských čeledí: 25 Budou nosit stanové plachty příbytku, totiž stan setkávání, jeho přikrývku i přikrývku z tachaší kůže, která je na něm navrchu, závěs ze vchodu do stanu setkávání, 26 zástěny nádvoří i závěs ze vchodu brány do nádvoří, které je kolem příbytku a oltáře, stanová lana i všechno nářadí potřebné k práci. Budou konat všechno, co jim bude uloženo. 27 Veškerá služba Geršónovců se bude konat na rozkaz Árona a jeho synů; týká se to veškeré jejich pracovní povinnosti. Dohlédnete na ně, aby svou povinnost plnili svědomitě. 28 To bude služba geršónovských čeledí při stanu setkávání; budou ji bedlivě konat za dozoru Ítamara, syna kněze Árona.

29 Meraríovce rovněž spočítáš podle čeledí otcovských rodů. 30 Spočítáš je od třicetiletých výše až po padesátileté, všechny, kdo jsou schopni nastoupit do služby, totiž konat službu při stanu setkávání. 31 Jejich povinností, na kterou budou dbát při veškeré své službě při stanu setkávání, je péče o desky příbytku a jeho svlaky, o sloupy a podstavce, 32 též o sloupy kolem nádvoří, jejich podstavce, stanové kolíky a lana a o všechno nářadí pro veškerou práci s tím spojenou. Jmenovitě vypočítáte všechny předměty, o něž budou povinni dbát. 33 To bude služba čeledí Meraríovců a veškerá jejich práce při stanu setkávání za dozoru Ítamara, syna kněze Árona.“

34 Mojžíš s Áronem a předáky pospolitosti spočítal Kehatovce podle čeledí otcovských rodů, 35 od třicetiletých výše až po padesátileté, všechny, kdo byli schopni nastoupit do služby, totiž do služby při stanu setkávání. 36 Povolaných do služby podle čeledí bylo dva tisíce sedm set padesát. 37 To jsou povolaní do služby z kehatských čeledí, všichni, kdo slouží při stanu setkávání, jak je spočítal Mojžíš s Áronem na rozkaz Hospodinův daný skrze Mojžíše.

38 Geršónovců povolaných do služby podle čeledí otcovských rodů 39 od třicetiletých výše až po padesátileté, všech, kdo byli schopni nastoupit do služby, totiž do služby při stanu setkávání, 40 povolaných do služby podle čeledí a otcovských rodů bylo dva tisíce šest set třicet. 41 To jsou povolaní do služby z čeledí Geršónovců, všichni, kdo slouží při stanu setkávání, jak je spočítal Mojžíš s Áronem na rozkaz Hospodinův.

42 Povolaných do služby z čeledí Meraríovců podle čeledí otcovských rodů 43 od třicetiletých výše až po padesátileté, všech, kdo byli schopni nastoupit do služby, totiž do služby při stanu setkávání, 44 povolaných do služby podle čeledí bylo tři tisíce dvě stě. 45 To jsou povolaní do služby z čeledí Meraríovců, jak je spočítal Mojžíš s Áronem na rozkaz Hospodinův daný skrze Mojžíše.

46 Všech lévijců povolaných do služby, jak je spočítal Mojžíš s Áronem a izraelskými předáky podle čeledí otcovských rodů, 47 od třicetiletých výše až po padesátileté, všech, kdo přicházeli vykonávat uloženou práci a jakoukoli pracovní povinnost při stanu setkávání, 48 povolaných do služby bylo osm tisíc pět set osmdesát. 49 Sečetl je na rozkaz Hospodinův daný skrze Mojžíše, každého podle jeho pracovní povinnosti; to jsou povolaní do služby, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.

Numeri, kapitola 5

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Přikaž Izraelcům, ať vyhostí z tábora každého malomocného, každého, kdo trpí výtokem, i každého, kdo se znečistil při mrtvém. 3 Vyhostíte osoby jak mužského, tak i ženského pohlaví, vyhostíte je ven za tábor, aby neznečišťovaly tábory těch, uprostřed nichž já přebývám.“ 4 Izraelci tak učinili a vyhostili je ven za tábor. Udělali to tak, jak mluvil Hospodin k Mojžíšovi.

5 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: 6 „Mluv k Izraelcům: Když se muž nebo žena dopustí nějakého hříchu, jak se ho lidé dopouštějí zpronevěrou Hospodinu, a budou shledáni vinnými, 7 vyznají svůj hřích, jehož se dopustili, a viník dá odškodnění a navíc přidá pětinu. To dá tomu, proti komu se provinil. 8 Nemá-li ten člověk žádného zastánce, jemuž by se odškodnění mělo předat, připadne stanovené odškodnění Hospodinu a předá se knězi, kromě berana smírčí oběti, potřebného k vykonání smírčího obřadu za něho. 9 Každá oběť pozdvihování se všemi svatými dary, které Izraelci přinesou knězi, bude jeho. 10 Svaté dary od kohokoli budou jeho; co kdo dá knězi, bude jeho.“

11 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: 12 „Mluv k Izraelcům a řekni jim: Kdyby se žena některého muže dostala na scestí a zpronevěřila se mu 13 a někdo se s ní tělesně stýkal, třebaže to zůstane skryto jejímu muži a ona se neprozradí, poskvrnila se, i když proti sobě nemá svědka a nebyla přistižena. 14 Když se muže zmocní žárlivost a bude žárlit na svou ženu, která se poskvrnila, anebo se ho zmocní žárlivost a bude žárlit na svou ženu, která se neposkvrnila, 15 přivede svou ženu ke knězi a přinese za ni jako oběť desetinu éfy ječné mouky, ale nepoleje ji olejem ani na ni nedá kadidlo, neboť to je obětní dar žárlivosti, připomínkový obětní dar, který má připomenout vinu. 16 Kněz ženu přivede a postaví ji před Hospodina. 17 Pak vezme kněz do hliněné nádoby svatou vodu, nabere trochu prachu z podlahy v příbytku a dá jej do vody. 18 Potom kněz postaví ženu s rozpuštěnými vlasy před Hospodina a dá jí do rukou připomínkový obětní dar, to je obětní dar žárlivosti. Kněz bude mít v ruce hořkou vodu prokletí 19 a bude zapřísahat ženu slovy: ‚Jestliže se s tebou nikdo nestýkal a ty ses nedostala na scestí a neposkvrnila ses před svým mužem, buď nedotčena touto hořkou vodou prokletí. 20 Ale jestliže ses dostala na scestí a byla svému muži nevěrná a poskvrnila se tím, že se s tebou stýkal někdo jiný kromě tvého muže…,‘ 21 tu kněz zapřisáhne ženu přísežnou kletbou a řekne jí: ‚Ať s tebou Hospodin naloží uprostřed tvého lidu podle přísežné kletby! Hospodin ať způsobí, aby tvůj klín potratil a břicho ti nadulo. 22 Ať tato voda prokletí vnikne do tvých útrob, aby ti břicho nadulo a tvůj klín potratil.‘ Žena odpoví: ‚Amen, amen.‘ 23 Kněz pak napíše tyto kletby na listinu a spláchne je do hořké vody 24 a dá ženě vypít tu hořkou vodu prokletí, takže ji voda prokletí naplní hořkostí. 25 Potom vezme kněz z ženiny ruky obětní dar žárlivosti, bude obětní dar nabízet podáváním Hospodinu a přinese jej k oltáři. 26 Vezme z obětního daru hrst na připomínku a obrátí ji na oltáři v obětní dým. Potom dá ženě napít té vody. 27 Když jí dal napít té vody, tedy v případě, že se poskvrnila zpronevěrou svému muži, naplní ji voda prokletí hořkostí, břicho jí naduje, její klín potratí a žena bude ve svém lidu kletbou. 28 Jestliže se však žena neposkvrnila, nýbrž je čistá, bude podezření zproštěna a bude mít potomky. 29 Toto je řád v případě žárlivosti, když se žena dostane na scestí, je nevěrná svému muži a poskvrní se. 30 Muž, jehož se zmocní žárlivost a jenž bude na svou ženu žárlit, postaví ji před Hospodina a kněz s ní vykoná vše podle tohoto řádu. 31 Muž bude prost viny, žena svou vinu ponese.“

Numeri, kapitola 6

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Mluv k Izraelcům a řekni jim: Když se muž nebo žena rozhodne složit mimořádný slib nazírský a zasvětí se Hospodinu, 3 ať se vystříhá vína a opojného nápoje. Nebude pít nic kvašeného, víno ani opojný nápoj, nebude pít šťávu z hroznů ani jíst čerstvé nebo sušené hrozny. 4 Po celou dobu svého nazírství neokusí nic z toho, co pochází z vinné révy, od nezralých hroznů až po výhonky. 5 Po celou dobu platnosti slibu svého nazírství si nedá břitvou oholit hlavu. Dokud neskončí doba, po kterou se zasvětil Hospodinu, bude svatý a nechá si na hlavě volně růst vlasy. 6 Po celou dobu svého zasvěcení Hospodinu nesmí přijít do styku se zemřelým. 7 Nesmí se poskvrnit ani tehdy, když mu zemře otec nebo matka, bratr nebo sestra, protože na jeho hlavě je nazírské znamení jeho Boha. 8 Je svatý Hospodinův po celou dobu svého nazírství. 9 Kdyby však zcela nenadále poblíž něho někdo zemřel a on poskvrnil svou hlavu s nazírským znamením, oholí si ji v den, kdy se bude očišťovat, oholí ji sedmého dne. 10 V osmý den přinese knězi dvě hrdličky nebo dvě holoubátka ke vchodu do stanu setkávání. 11 Kněz připraví jedno v oběť za hřích a druhé v oběť zápalnou, aby za něho vykonal smírčí obřady proto, že se prohřešil při mrtvém; toho dne mu zase posvětí hlavu. 12 On se pak znovu zasvětí Hospodinu po dobu svého nazírství a přinese ročního beránka jako oběť za vinu; avšak předešlá doba bude neplatná, protože své nazírství poskvrnil.

13 Toto je řád pro nazíra: V den, kdy skončí doba jeho nazírství, přivede ho kněz ke vchodu do stanu setkávání. 14 Jako svůj dar Hospodinu přinese jednoho ročního beránka bez vady k oběti zápalné, jednu roční ovci bez vady k oběti za hřích a jednoho berana bez vady k oběti pokojné; 15 dále koš nekvašených chlebů, totiž bochánky z bílé mouky zadělané olejem a nekvašené oplatky pomazané olejem, a příslušné přídavné oběti a úlitby. 16 Kněz to přinese před Hospodina a bude obětovat jeho oběť za hřích a jeho oběť zápalnou. 17 Berana připraví Hospodinu jako hod oběti pokojné spolu s košem nekvašených chlebů; kněz připraví i jeho přídavnou oběť a jeho úlitbu. 18 Nazír si pak u vchodu do stanu setkávání oholí na hlavě nazírské znamení, vezme vlasy z hlavy, své nazírské znamení, a dá je na oheň, který bude pod pokojnou obětí. 19 Nato kněz vezme vařené plece z berana, z koše jeden nekvašený bochánek a jednu nekvašenou oplatku a vloží to do rukou nazírovi, poté co si oholil své nazírské znamení. 20 Kněz to nabídne Hospodinu podáváním jako oběť podávání. Je to svatý příděl pro kněze spolu s hrudím oběti podávání a kýtou oběti pozdvihování. Potom už může nazír pít víno.“ 21 Takový je řád pro nazíra, který Hospodinu slíbil dar za svoje nazírství kromě toho, co dá sám od sebe navíc. Učiní podle svého slibu, který složil, podle řádu svého nazírství.

22 Hospodin dále promluvil k Mojžíšovi: 23 „Mluv k Áronovi a jeho synům: Budete žehnat synům Izraele těmito slovy:

24 ‚Hospodin tě požehná a ochrání tě,

25 Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a bude ti milostiv,

26 Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.‘

27 Tak vloží mé jméno na Izraelce a já jim požehnám.“

Numeri, kapitola 7

1 V den, kdy Mojžíš dokončil stavbu příbytku, pomazal a posvětil jej i všechno jeho nářadí, též oltář s veškerým nářadím. Když to vše pomazal a posvětil, 2 přinesli izraelští předáci, představitelé otcovských rodů, své dary; byli to předáci pokolení, ti, kteří stáli nad povolanými do služby. 3 Přivedli jako svůj dar před Hospodina šest krytých povozů a dvanáct kusů skotu, po jednom povozu od dvou předáků a od každého předáka jednoho býka; ty přinesli jako dar před příbytek. 4 Hospodin řekl Mojžíšovi: 5 „Přijmi je od nich. Budou tu pro službu při stanu setkávání. Dáš je lévijcům, každé čeledi podle její služby.“ 6 Mojžíš přijal povozy i skot a dal je lévijcům. 7 Dva povozy a čtyři kusy skotu dal Geršónovcům pro jejich službu. 8 Čtyři povozy a osm kusů skotu dal Meraríovcům pro jejich službu za dozoru Ítamara, syna kněze Árona. 9 Kehatovcům nedal nic, protože jejich služba se týkala svatých předmětů, a ty se nosily na ramenou. 10 Předáci přinesli také dar k zasvěcení oltáře. V den, kdy byl oltář pomazán, přinesli před něj svůj dar. 11 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Každého dne přinese vždy jeden z předáků svůj dar k zasvěcení oltáře.“ 12 Prvního dne tedy přinesl svůj dar Nachšón, syn Amínadabův, z pokolení Judova. 13 Jeho dar: jedna stříbrná mísa o váze sto třiceti šekelů, jedna stříbrná kropenka o sedmdesáti šekelech podle váhy určené svatyní – obojí plné bílé mouky zadělané olejem k oběti přídavné –, 14 jedna zlatá pánvička o deseti šekelech, plná kadidla, 15 jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k oběti zápalné, 16 jeden kozel k oběti za hřích, 17 k hodu oběti pokojné dva kusy skotu, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků. To byl dar Nachšóna, syna Amínadabova. 18 Druhého dne přinesl svůj dar Netaneel, syn Súarův, předák Isacharův. 19 Přinesl darem jednu stříbrnou mísu o váze sto třiceti šekelů, jednu stříbrnou kropenku o sedmdesáti šekelech podle váhy určené svatyní – obojí plné bílé mouky zadělané olejem k oběti přídavné –, 20 jednu zlatou pánvičku o deseti šekelech, plnou kadidla, 21 jednoho mladého býčka, jednoho berana, jednoho ročního beránka k oběti zápalné, 22 jednoho kozla k oběti za hřích, 23 k hodu oběti pokojné dva kusy skotu, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků. To byl dar Netaneela, syna Súarova. 24 Třetího dne předák Zabulónovců, Elíab, syn Chelónův. 25 Jeho dar: jedna stříbrná mísa o váze sto třiceti šekelů, jedna stříbrná kropenka o sedmdesáti šekelech podle váhy určené svatyní – obojí plné bílé mouky zadělané olejem k oběti přídavné –, 26 jedna zlatá pánvička o deseti šekelech, plná kadidla, 27 jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k oběti zápalné, 28 jeden kozel k oběti za hřích, 29 k hodu oběti pokojné dva kusy skotu, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků. To byl dar Elíaba, syna Chelónova. 30 Čtvrtého dne předák Rúbenovců Elísúr, syn Šedeúrův. 31 Jeho dar: jedna stříbrná mísa o váze sto třiceti šekelů, jedna stříbrná kropenka o sedmdesáti šekelech podle váhy určené svatyní – obojí plné bílé mouky zadělané olejem k oběti přídavné –, 32 jedna zlatá pánvička o deseti šekelech, plná kadidla, 33 jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k oběti zápalné, 34 jeden kozel k oběti za hřích, 35 k hodu oběti pokojné dva kusy skotu, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků. To byl dar Elísúra, syna Šedeúrova. 36 Pátého dne předák Šimeónovců Šelumíel, syn Suríšadajův. 37 Jeho dar: jedna stříbrná mísa o váze sto třiceti šekelů, jedna stříbrná kropenka o sedmdesáti šekelech podle váhy určené svatyní – obojí plné bílé mouky zadělané olejem k oběti přídavné –, 38 jedna zlatá pánvička o deseti šekelech, plná kadidla, 39 jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k oběti zápalné, 40 jeden kozel k oběti za hřích, 41 k hodu oběti pokojné dva kusy skotu, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků. To byl dar Šelumíela, syna Suríšadajova. 42 Šestého dne předák Gádovců Eljásaf, syn Deúelův. 43 Jeho dar: jedna stříbrná mísa o váze sto třiceti šekelů, jedna stříbrná kropenka o sedmdesáti šekelech podle váhy určené svatyní – obojí plné bílé mouky zadělané olejem k oběti přídavné –, 44 jedna zlatá pánvička o deseti šekelech, plná kadidla, 45 jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k oběti zápalné, 46 jeden kozel k oběti za hřích, 47 k hodu oběti pokojné dva kusy skotu, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků. To byl dar Eljásafa, syna Deúelova. 48 Sedmého dne předák Efrajimovců Elíšama, syn Amíhudův. 49 Jeho dar: jedna stříbrná mísa o váze sto třiceti šekelů, jedna stříbrná kropenka o sedmdesáti šekelech podle váhy určené svatyní – obojí plné bílé mouky zadělané olejem k oběti přídavné –, 50 jedna zlatá pánvička o deseti šekelech, plná kadidla, 51 jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k oběti zápalné, 52 jeden kozel k oběti za hřích, 53 k hodu oběti pokojné dva kusy skotu, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků. To byl dar Elíšamy, syna Amíhudova. 54 Osmého dne předák Manasesovců Gamlíel, syn Pedásurův. 55 Jeho dar: jedna stříbrná mísa o váze sto třiceti šekelů, jedna stříbrná kropenka o sedmdesáti šekelech podle váhy určené svatyní – obojí plné bílé mouky zadělané olejem k oběti přídavné –, 56 jedna zlatá pánvička o deseti šekelech, plná kadidla, 57 jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k oběti zápalné, 58 jeden kozel k oběti za hřích, 59 k hodu oběti pokojné dva kusy skotu, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků. To byl dar Gamlíela, syna Pedásurova. 60 Devátého dne předák Benjamínovců Abídan, syn Gideóního. 61 Jeho dar: jedna stříbrná mísa o váze sto třiceti šekelů, jedna stříbrná kropenka o sedmdesáti šekelech podle váhy určené svatyní – obojí plné bílé mouky zadělané olejem k oběti přídavné –, 62 jedna zlatá pánvička o deseti šekelech, plná kadidla, 63 jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k oběti zápalné, 64 jeden kozel k oběti za hřích, 65 k hodu oběti pokojné dva kusy skotu, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků. To byl dar Abídana, syna Gideóního. 66 Desátého dne předák Danovců Achíezer, syn Amíšadajův. 67 Jeho dar: jedna stříbrná mísa o váze sto třiceti šekelů, jedna stříbrná kropenka o sedmdesáti šekelech podle váhy určené svatyní – obojí plné bílé mouky zadělané olejem k oběti přídavné –, 68 jedna zlatá pánvička o deseti šekelech, plná kadidla, 69 jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k oběti zápalné, 70 jeden kozel k oběti za hřích, 71 k hodu oběti pokojné dva kusy skotu, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků. To byl dar Achíezera, syna Amíšadajova. 72 Jedenáctého dne předák Ašerovců Pagíel, syn Okranův. 73 Jeho dar: jedna stříbrná mísa o váze sto třiceti šekelů, jedna stříbrná kropenka o sedmdesáti šekelech podle váhy určené svatyní – obojí plné bílé mouky zadělané olejem k oběti přídavné –, 74 jedna zlatá pánvička o deseti šekelech, plná kadidla, 75 jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k oběti zápalné, 76 jeden kozel k oběti za hřích, 77 k hodu oběti pokojné dva kusy skotu, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků. To byl dar Pagíela, syna Okranova. 78 Dvanáctého dne předák Neftalíovců Achíra, syn Énanův. 79 Jeho dar: jedna stříbrná mísa o váze sto třiceti šekelů, jedna stříbrná kropenka o sedmdesáti šekelech podle váhy určené svatyní – obojí plné bílé mouky zadělané olejem k oběti přídavné –, 80 jedna zlatá pánvička o deseti šekelech, plná kadidla, 81 jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k oběti zápalné, 82 jeden kozel k oběti za hřích, 83 k hodu oběti pokojné dva kusy skotu, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků. To byl dar Achíry, syna Énanova. 84 To byl dar k zasvěcení oltáře od izraelských předáků v den, kdy byl pomazán: dvanáct stříbrných mis, dvanáct stříbrných kropenek, dvanáct zlatých pánviček. 85 Sto třicet šekelů stříbra měla jedna mísa a jedna kropenka sedmdesát; stříbro všech nádob vážilo dva tisíce čtyři sta šekelů podle váhy určené svatyní. 86 Zlatých pánviček bylo dvanáct, plných kadidla, každá pánvička po deseti šekelech podle váhy určené svatyní; zlato všech pánviček vážilo sto dvacet šekelů. 87 Všech kusů skotu k oběti zápalné bylo dvanáct býčků, k tomu dvanáct beranů, dvanáct ročních beránků s příslušnými přídavnými oběťmi a dvanáct kozlů k oběti za hřích; 88 všech kusů skotu k hodu oběti pokojné bylo čtyřiadvacet býčků, k tomu šedesát beranů, šedesát kozlů a šedesát ročních beránků. To byl dar k zasvěcení oltáře poté, co byl pomazán. 89 Když Mojžíš vcházel do stanu setkávání, aby Bůh k němu mluvil, slyšel hlas, jak k němu mluví od příkrovu na schráně svědectví, z místa mezi dvěma cheruby; i mluvil s ním.
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.