Vezmi a čti celou Bibli

¹ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ² „Mluv k Áronovi a řekni mu: Když budeš nasazovat kahánky, dbej, aby těch sedm kahánků svítilo dopředu před svícen.“ ³ Áron tak učinil. Nasadil kahánky na svícen směrem dopředu, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi. ⁴ Svícen byl vyroben z tepaného zlata; jak dřík, tak květy na něm byly z tepaného zlata. Mojžíš zhotovil svícen podle vzoru, který mu ukázal Hospodin.

⁵ Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: ⁶ „Vezmi z Izraelců lévijce a očisť je. ⁷ Aby byli čisti, vykonej s nimi toto: Pokrop je vodou rozhřešení, pak ať si dají břitvou oholit celé tělo a vyperou si roucha. Tak se očistí. ⁸ Potom vezmou mladého býčka a jako oběť přídavnou bílou mouku zadělanou olejem. A ty vezmeš druhého mladého býčka k oběti za hřích. ⁹ Přikážeš, aby lévijci předstoupili před stan setkávání, a svoláš celou pospolitost Izraelců. ¹⁰ Přivedeš lévijce před Hospodina a Izraelci na ně budou vkládat ruce. ¹¹ Nato Áron nabídne lévijce Hospodinu podáváním jako oběť podávání od Izraelců, a budou způsobilí vykonávat Hospodinovu službu. ¹² Lévijci vloží ruce na hlavy těch býků a ty obětuj Hospodinu jednoho jako oběť za hřích a druhého jako oběť zápalnou k vykonání smírčích obřadů za lévijce. ¹³ Pak lévijce postavíš před Árona a jeho syny, nabídneš je Hospodinu jako oběť podávání ¹⁴ a oddělíš lévijce od ostatních Izraelců. Lévijci jsou moji. ¹⁵ Lévijci půjdou sloužit při stanu setkávání teprve potom, až je očistíš a nabídneš jako oběť podávání. ¹⁶ Budou mi odděleni z Izraelců jako dar; vzal jsem si je místo všech, kteří otvírají lůno, místo všech prvorozených mezi Izraelci. ¹⁷ Mně patří všechno prvorozené mezi Izraelci, člověk i dobytče. Oddělil jsem je pro sebe jako svaté v den, kdy jsem pobil v egyptské zemi všechno prvorozené. ¹⁸ Vzal jsem si lévijce místo všech prvorozených mezi Izraelci. ¹⁹ Dávám je Áronovi a jeho synům jako darované z Izraelců, aby za Izraelce vykonávali službu při stanu setkávání. Budou za Izraelce vykonávat smírčí obřady, aby je nepostihla pohroma, když přistoupí ke svatyni.“ ²⁰ Mojžíš a Áron i celá pospolitost Izraelců vykonali s lévijci to, co o nich přikázal Hospodin Mojžíšovi; to s nimi Izraelci vykonali. ²¹ Lévijci se očistili od hříchů, vyprali si roucha a Áron je podáváním nabídl Hospodinu jako oběť podávání, a tak za ně vykonal smírčí obřady, aby byli čisti. ²² Teprve potom šli lévijci vykonávat službu při stanu setkávání před Áronem a jeho syny. Jak Hospodin Mojžíšovi o lévijcích přikázal, tak s nimi učinili.

²³ Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: ²⁴ „Toto je řád pro lévijce: Od pětadvaceti let bude schopen nastoupit do služby, totiž konat službu při stanu setkávání. ²⁵ Od padesáti let bude této služby zproštěn a nebude už sloužit. ²⁶ Může ovšem přisluhovat svým bratřím při stanu setkávání ve strážné službě, ale vlastní službu konat nebude. Tak to učiníš s lévijci vzhledem k tomu, co jim bylo svěřeno.“

¹ Hospodin promluvil k Mojžíšovi na Sínajské poušti v prvním měsíci, druhého roku po jejich vyjití z egyptské země: ² „Ať Izraelci slaví ve stanovený čas hod beránka. ³ Budete jej slavit ve stanovený čas čtrnáctého dne tohoto měsíce navečer, budete jej slavit podle všech příslušných nařízení a směrnic.“ ⁴ I vyzval Mojžíš Izraelce, aby slavili hod beránka. ⁵ A slavili hod beránka prvního měsíce, čtrnáctého dne toho měsíce navečer, na Sínajské poušti. Izraelci učinili všechno tak, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.

⁶ Byli tu však muži, kteří se poskvrnili při mrtvém člověku a nemohli onoho dne hod beránka slavit. Proto předstoupili onoho dne ti muži před Mojžíše – a Árona – ⁷ a řekli mu: „My jsme se poskvrnili při mrtvém člověku. Proč máme být vyloučeni a nesmíme přinést dar Hospodinu ve stanovený čas spolu s ostatními Izraelci?“ ⁸ Mojžíš jim odpověděl: „Zůstaňte tu, dokud neuslyším, co vám přikáže Hospodin.“

⁹ Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: ¹⁰ „Mluv k Izraelcům: Když se někdo z vás nebo z vašich budoucích pokolení poskvrní při mrtvém anebo bude na daleké cestě, bude také slavit hod beránka Hospodinu. ¹¹ Budou jej slavit druhého měsíce čtrnáctého dne navečer. Budou ho jíst s nekvašenými chleby a hořkými bylinami. ¹² Neponechají z něho nic do rána a nezlámou mu žádnou kost. Budou slavit hod beránka podle všech nařízení o něm. ¹³ Ale kdo by byl čistý a nebyl na cestě a zanedbá slavení hodu beránka, bude vyobcován ze svého lidu, protože nepřinesl Hospodinu dar ve stanovený čas. Takový člověk ponese následky svého hříchu. ¹⁴ Host, který s vámi bude pobývat, může slavit hod beránka Hospodinu, ale bude jej slavit podle nařízení o hodu beránka, jak je určeno. Stejné nařízení jako pro vás bude platit i pro hosta a domorodce v zemi.“

¹⁵ V den, kdy byl postaven příbytek, přikryl jej oblak a zahalil stan svědectví; od večera do rána se jevil nad příbytkem jako ohnivá zář. ¹⁶ Tak tomu bylo každodenně. Přikrýval jej oblak a v noci měl vzhled ohnivé záře. ¹⁷ Kdykoli se oblak od stanu vznesl, hned táhli Izraelci dál. Kde se oblak pozdržel, tam se Izraelci utábořili. ¹⁸ Na Hospodinův rozkaz táhli Izraelci dál a na Hospodinův rozkaz tábořili. Tábořili po celou dobu, pokud se zdržoval oblak nad příbytkem. ¹⁹ Když oblak setrvával nad příbytkem po mnoho dní, drželi Izraelci Hospodinovu stráž a netáhli dál. ²⁰ Někdy však byl oblak nad příbytkem jen několik dní. Na Hospodinův rozkaz tábořili, na Hospodinův rozkaz táhli dál. ²¹ Někdy tu byl oblak jen od večera do rána; když se oblak ráno vznesl, i oni táhli dál. Ať to bylo ve dne nebo v noci, jakmile se oblak vznesl, táhli dál. ²² Ať setrvával oblak nad příbytkem třeba dva dny nebo měsíc nebo rok, dokud nad ním setrvával, Izraelci tábořili a netáhli dál. Když se vznesl, táhli dál. ²³ Na Hospodinův rozkaz tábořili, na Hospodinův rozkaz táhli dál. Drželi Hospodinovu stráž na Hospodinův rozkaz daný skrze Mojžíše.

¹ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ² „Zhotov si dvě stříbrné trubky. Uděláš je z tepaného stříbra. Budou ti sloužit k svolávání pospolitosti a k povelu, že tábory mají táhnout dál. ³ Zatroubí-li se na ně, sejde se k tobě ke vchodu do stanu setkávání celá pospolitost. ⁴ Jestliže se zatroubí jen na jednu, sejdou se k tobě předáci, náčelníci izraelských šiků. ⁵ Když ryčně zatroubíte poprvé, vytáhnou tábory tábořící na východ od stanu setkávání. ⁶ Když ryčně zatroubíte podruhé, vytáhnou tábory tábořící na jihu. Ryčně se bude troubit při nástupu cesty. ⁷ Budete-li však svolávat shromáždění, zatroubíte sice, ale ne ryčně. ⁸ Na trubky budou troubit Áronovi synové, kněží. To vám bude provždy platným nařízením pro všechna vaše pokolení. ⁹ Až potom ve své zemi vytáhnete do boje proti protivníku, který vás bude sužovat, a trubkami budete ryčně troubit, připomenete se Hospodinu, svému Bohu, a budete osvobozeni od svých nepřátel. ¹⁰ Na trubky budete troubit v den své radosti, o slavnostech, při novoluní, při svých zápalných obětech nebo svých hodech oběti pokojné, aby vás připomínaly vašemu Bohu. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“

¹¹ Ve druhém roce, dvacátého dne druhého měsíce, se vznesl oblak od příbytku svědectví. ¹² I táhli Izraelci ze Sínajské pouště dál, po jednotlivých stanovištích, až se oblak pozdržel na poušti Páranské. ¹³ Tak poprvé táhli dál na Hospodinův rozkaz daný skrze Mojžíše. ¹⁴ Jako první táhl po oddílech prapor tábora Judovců. Nad jejich vojem byl velitelem Nachšón, syn Amínadabův. ¹⁵ Nad vojem pokolení Isacharovců byl Netaneel, syn Súarův. ¹⁶ Nad vojem pokolení Zabulónovců byl Elíab, syn Chelónův. ¹⁷ Pak byl složen příbytek a vytáhli Geršónovci a Meraríovci, kteří příbytek nosili.

¹⁸ Dále táhl po oddílech prapor tábora Rúbenovců. Nad jejich vojem byl Elísúr, syn Šedeúrův. ¹⁹ Nad vojem pokolení Šimeónovců byl Šelumíel, syn Suríšadajův. ²⁰ Nad vojem pokolení Gádovců byl Eljásaf, syn Deúelův. ²¹ Pak táhli Kehatovci, kteří nosili svatyni. Než došli, druzí už postavili příbytek. ²² Dále táhl po oddílech prapor tábora Efrajimovců. Nad jejich vojem byl Elíšama, syn Amíhudův. ²³ Nad vojem pokolení Manasesovců byl Gamlíel, syn Pedásurův. ²⁴ Nad vojem pokolení Benjamínovců byl Abídan, syn Gideóního. –

²⁵ Pak táhl po oddílech prapor tábora Danovců, uzavírající všechny tábory. Nad jejich vojem byl Achíezer, syn Amíšadajův. ²⁶ Nad vojem pokolení Ašerovců byl Pagíel, syn Okranův. ²⁷ Nad vojem pokolení Neftalíovců byl Achíra, syn Énanův. ²⁸ To byl postup Izraelců při tažení po oddílech; tak táhli dál.

²⁹ Mojžíš řekl Chóbabovi, synu Midjánce Reúela, svého tchána: „Táhneme k místu, o kterém Hospodin prohlásil: ‚Dám vám je.‘ Pojď s námi, prokážeme ti dobro. Vždyť Hospodin přiřkl Izraeli vše dobré.“ ³⁰ On mu však odpověděl: „Nepůjdu; chci jít do své země a do svého rodiště.“ ³¹ Mojžíš řekl: „Neopouštěj nás prosím! Znáš přece na poušti místa, kde můžeme tábořit; buď naším průvodcem. ³² Když půjdeš spolu s námi a dostaví se to dobro, které nám chce Hospodin prokázat, prokážeme dobro i my tobě.“ ³³ I táhli od hory Hospodinovy tři dny cesty a schrána Hospodinovy smlouvy táhla po tři dny cesty před nimi, aby jim vyhlédla místo odpočinutí. ³⁴ A když táhli z tábora, býval ve dne nad nimi Hospodinův oblak.

³⁵ Kdykoli schrána měla táhnout dál, říkal Mojžíš:

„Povstaň, Hospodine, ať se rozprchnou tvoji nepřátelé, ať před tebou utečou, kdo tě nenávidí!“

³⁶ Když se zastavila k odpočinku, říkal:

„Navrať se, Hospodine, k desetitisícům izraelských šiků!“